Jádro nařízení. Povinnosti se sčítají po patrech, od všech zprostředkovatelů přes hosting a online platformy až po velmi velké platformy a vyhledávače.
Oddíl 1 · všichni poskytovatelé zprostředkovatelských služeb (čl. 11–15)
Čl. 12 Kontaktní místa pro příjemce služby Jednotné kontaktní místo pro příjemce služby. Komunikace má být přímá a rychlá a příjemce si musí moci zvolit prostředek, který není založen výhradně na automatizovaných nástrojích.
Čl. 13 Právní zástupci Poskytovatel bez provozovny v Unii, který služby v Unii nabízí, ustanoví v jednom z členských států právního zástupce. Zástupce může nést odpovědnost za nedodržení povinností vedle poskytovatele.
Čl. 14 Smluvní podmínky Smluvní podmínky musí jasně popsat omezení a moderování obsahu včetně algoritmického rozhodování a lidského přezkumu a poskytovatel je uplatňuje pečlivě, objektivně a přiměřeně s ohledem na základní práva. Velmi velké platformy a vyhledávače přidávají stručné shrnutí a podmínky v jazycích států, kde služby nabízejí.
Oddíl 2 · hostingové služby včetně online platforem (čl. 16–18)
Čl. 16 Mechanismy oznamování a přijímání opatření Mechanismus oznamování a přijímání opatření u všech poskytovatelů hostingových služeb. Oznámení, ze kterého lze nezákonnost zjistit bez podrobného právního posouzení, zakládá skutečnou vědomost pro účely čl. 6.
Čl. 17 Odůvodnění Odůvodnění každého omezení vůči dotčenému příjemci, od odstranění obsahu přes omezení viditelnosti a zpeněžení až po pozastavení nebo ukončení služby či účtu.
Čl. 18 Oznámení podezření na trestné činy Poskytovatel hostingových služeb, který se dozví o skutečnostech nasvědčujících trestnému činu, jenž ohrožuje život nebo bezpečnost osob, neprodleně to oznámí donucovacím nebo justičním orgánům dotčeného členského státu.
Oddíl 3 · online platformy (čl. 19–28)
Čl. 20 Interní systém pro vyřizování stížností Interní systém pro vyřizování stížností proti rozhodnutím online platformy, dostupný nejméně šest měsíců po rozhodnutí, bezplatně a elektronicky. Rozhodnutí nesmí stát výhradně na automatizovaných prostředcích.
Čl. 21 Mimosoudní řešení sporů Mimosoudní řešení sporů u subjektu, který certifikuje koordinátor digitálních služeb. Subjekt nemůže uložit závazné řešení a příjemce si zachovává právo obrátit se na soud.
Čl. 22 Důvěryhodní oznamovatelé Důvěryhodní oznamovatelé, kterým status uděluje koordinátor digitálních služeb. Online platforma jejich oznámení vyřizuje přednostně a bez zbytečného odkladu.
Čl. 23 Opatření a ochrana proti zneužití Opatření proti zneužívání. Pozastavení služby příjemcům, kteří často poskytují zjevně nezákonný obsah, a pozastavení vyřizování oznámení a stížností od těch, kdo často podávají zjevně nepodložená, vždy po předchozím varování.
Čl. 25 Koncepce a uspořádání online rozhraní Zákaz temných vzorců, tedy takové koncepce online rozhraní, která příjemce klame, manipuluje s nimi nebo podstatně narušuje jejich schopnost svobodně se rozhodovat. Praktik, na které dopadá směrnice o nekalých obchodních praktikách nebo GDPR, se zákaz netýká.
Čl. 26 Reklama na online platformách Transparentnost reklamy. U každé reklamy musí být zřejmé, že jde o reklamu, v čím zájmu se prezentuje, kdo ji platí a podle čeho se zobrazuje. Reklama založená na profilování za použití zvláštních kategorií osobních údajů je zakázána.
Čl. 28 Ochrana nezletilých osob na internetu Online platformy přístupné nezletilým přijmou vhodná a přiměřená opatření pro vysokou úroveň soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých. Reklamu založenou na profilování nesmějí předkládat příjemci, o kterém s přiměřenou jistotou vědí, že je nezletilý. Pokyny Komise k článku vyšly v Úředním věstníku 10. 10. 2025.
Oddíl 4 · online tržiště (čl. 29–32)
Čl. 30 Sledovatelnost obchodníků Vysledovatelnost obchodníků. Online tržiště si před zpřístupněním služby vyžádá údaje o obchodníkovi a vynaloží veškeré úsilí, aby posoudilo jejich spolehlivost.
Čl. 32 Právo na informace Zjistí-li online tržiště, že prostřednictvím jeho služby byl nabízen nezákonný výrobek nebo služba, informuje spotřebitele, kteří je koupili v posledních šesti měsících.
Oddíl 5 · velmi velké online platformy a vyhledávače (čl. 33–43)
Čl. 34 Posouzení rizik Posouzení systémových rizik nejméně jednou ročně a vždy před zavedením funkcí, které budou mít pravděpodobně kritický dopad na rizika. Čtyři kategorie rizik, od nezákonného obsahu přes základní práva a demokratické procesy po veřejné zdraví a nezletilé.
Čl. 35 Zmírňování rizik Zmírňování zjištěných systémových rizik přiměřenými a účinnými opatřeními, například úpravou rozhraní, moderování obsahu, algoritmických a reklamních systémů. Komise může k jednotlivým rizikům vydat pokyny.
Čl. 36 Mechanismus reakce na krize Mechanismus reakce na krize. Na doporučení Evropského sboru pro digitální služby může Komise rozhodnutím požadovat od velmi velkých platforem a vyhledávačů konkrétní kroky v době vážného ohrožení veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví.
Čl. 37 Nezávislý audit Nezávislý audit plnění povinností nejméně jednou ročně se zprávou a výrokem auditora. Pravidla provádění auditů stanoví nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/436.
Čl. 38 Doporučovací systémy Velmi velké platformy a vyhledávače nabídnou u každého doporučovacího systému alespoň jednu možnost, která není založena na profilování.
Čl. 40 Přístup k údajům a kontrola Přístup k údajům pro koordinátora v zemi usazení, pro Komisi a pro prověřené výzkumné pracovníky. Technické podmínky stanoví nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2025/2050, k veřejně dostupným údajům mají přístup i další výzkumníci.
Čl. 41 Útvar zajišťování souladu Útvar pro zajišťování souladu nezávislý na provozních funkcích, jehož vedoucí podává zprávy přímo vedoucímu orgánu poskytovatele.
Čl. 43 Poplatek za dohled Roční poplatek za dohled, který Komise vybírá od poskytovatelů velmi velkých platforem a vyhledávačů, nejvýše 0,05 % jejich celosvětového ročního čistého příjmu. Tribunál zrušil rozhodnutí o poplatku za rok 2023 vůči společnostem Meta a TikTok, protože metodika výpočtu měla být v aktu v přenesené pravomoci. Rozsudky nejsou pravomocné.
Oddíl 6 · normy, kodexy chování a krizové protokoly (čl. 44–48)
Čl. 44 Normy Komise podporuje vypracování dobrovolných norem, například pro podávání oznámení, rozhraní pro přístup k údajům a audity.
Čl. 45 Kodexy chování Kodexy chování, které podporují Komise a Evropský sbor pro digitální služby, zejména u systémových rizik. Kodex chování v oblasti dezinformací byl do rámce nařízení začleněn 13. 2. 2025 a uplatňuje se od 1. 7. 2025.
Čl. 48 Krizové protokoly Dobrovolné krizové protokoly pro mimořádné okolnosti, které ohrožují veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví. Jejich vypracování může na doporučení sboru zahájit Komise.