← DSA: přehled

Nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) · body odůvodnění

Body odůvodnění: úplné znění

Všech 156 bodů odůvodnění tak, jak vyšly v Úředním věstníku 27. 10. 2022. U každého bodu jsou články, k nimž se podle komentáře váže. Výklad bodů odůvodnění, jejich výkladovou váhu a mapu po kapitolách obsahuje samostatná stať. Výklad bodů odůvodnění →

Zdroj: Úř. věst. L 277, 27. 10. 2022, CELEX 32022R2065. Nařízení nebylo novelizováno.

1. (1)

   Služby informační společnosti a zejména zprostředkovatelské služby se staly důležitou součástí hospodářství Unie a každodenního života jejích občanů. Dvacet let od přijetí stávajícího právního rámce, který se na tyto služby vztahuje, stanoveného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ⁴, mohou uživatelé z řad podniků a spotřebitelé díky novým a inovativním obchodním modelům a službám, jako jsou internetové sociální sítě a online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, sdílet a získávat informace a uzavírat transakce novými způsoby. Většina občanů Unie nyní tyto služby využívá denně. Digitální transformace a větší využívání těchto služeb však přinášejí také nová rizika a problémy pro jednotlivé příjemce dané služby, firmy a společnost jako celek.

   ⁴ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

   K článku: čl. 1

2. (2)

   Členské státy v rostoucí míře zavádějí vnitrostátní právní předpisy či zvažují zavedení předpisů, které se týkají otázek, na něž se vztahuje toto nařízení, a které stanoví pro poskytovatele zprostředkovatelských služeb zejména požadavky týkající se náležité péče, pokud jde o způsob, jakým by měli řešit nezákonný obsah, dezinformace na internetu a další společenská rizika. Tyto rozdílné vnitrostátní právní předpisy mají s ohledem na povahu internetu, který je ze své podstaty přeshraniční a který se obvykle k poskytování těchto služeb používá, nepříznivý dopad na vnitřní trh, který podle článku 26 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží a služeb a svoboda usazování. Podmínky pro poskytování zprostředkovatelských služeb na vnitřním trhu by měly být harmonizovány, aby podniky získaly přístup na nové trhy a měly možnost využívat výhody vnitřního trhu a aby současně spotřebitelé a ostatní příjemci služeb získali možnost většího výběru. Pro účely tohoto nařízení jsou za „příjemce služby“ považováni uživatelé z řad podniků, spotřebitelé a další uživatelé.

   K článku: čl. 1

3. (3)

   Odpovědné chování a náležitá péče poskytovatelů zprostředkovatelských služeb jsou nezbytné pro bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí a pro to, aby občané Unie a další osoby měli možnost uplatňovat svá základní práva zaručená v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména svobodu projevu, svobodu informací, svobodu podnikání, zákaz diskriminace a dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele.

   K článku: čl. 1

4. (4)

   Pro zajištění a zlepšení fungování vnitřního trhu by proto měl být na úrovni Unie zaveden účelový soubor jednotných, účinných a přiměřených závazných pravidel. Toto nařízení stanoví podmínky umožňující vznik a rozšíření inovativních digitálních služeb na vnitřním trhu. Sbližování vnitrostátních regulačních opatření týkajících se požadavků na poskytovatele zprostředkovatelských služeb na úrovni Unie je nezbytné, aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu, aby byla tato roztříštěnost ukončena a aby byla zajištěna právní jistota, a tím se snížila nejistota pro vývojáře a podpořila interoperabilita. Stanovení požadavků, které jsou technologicky neutrální, by nemělo bránit inovaci, nýbrž by ji mělo podněcovat.

   K článku: čl. 1

5. (5)

   Toto nařízení by se mělo vztahovat na poskytovatele některých služeb informační společnosti, jak jsou vymezeny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ⁵, totiž služeb poskytovaných zpravidla za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce. Toto nařízení by se mělo konkrétně vztahovat na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, a zejména zprostředkovatelských služeb spočívajících ve službách „prostého přenosu“, službách „ukládání do mezipaměti“ a „hostingových“ službách, neboť exponenciální růst využívání těchto služeb, zejména k legitimním a společensky prospěšným účelům všeho druhu, zvýšil také jejich úlohu při zprostředkování a šíření protiprávních či jinak škodlivých informací a činností.

   ⁵ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

   K článku: čl. 2

6. (6)

   Někteří poskytovatelé zprostředkovatelských služeb v praxi zprostředkovávají služby, které mohou nebo nemusí být poskytovány elektronickými prostředky, jako jsou služby informačních technologií poskytované na dálku, či dopravní, ubytovací nebo doručovací služby. Toto nařízení by se mělo uplatňovat pouze na zprostředkovatelské služby a neměly by jím být dotčeny požadavky stanovené v právu Unie nebo ve vnitrostátním právu týkajícím se výrobků nebo služeb zprostředkovaných prostřednictvím zprostředkovatelských služeb, a to i v situacích, kdy zprostředkovatelská služba představuje nedílnou součást jiné služby, která není zprostředkovatelskou službou, jak je uznána v judikatuře Soudního dvora Evropské unie.

   K článku: čl. 2

7. (7)

   Aby byla zajištěna účinnost pravidel stanovených v tomto nařízení a rovné podmínky na vnitřním trhu, měla by se tato pravidla vztahovat na poskytovatele zprostředkovatelských služeb bez ohledu na jejich usazení nebo jejich umístění, pokud nabízejí služby v Unii, což dokládá podstatné spojení s Unií.

   K článku: čl. 2

8. (8)

   Existence tohoto podstatného spojení s Unií by se měla předpokládat tehdy, pokud má poskytovatel služeb v Unii provozovnu, a jestliže ne, pokud je počet příjemců služby v jednom či více členských státech významný vzhledem k počtu jejich obyvatel nebo na základě zacílení činností na jeden či více členských států. Zacílení činností na jeden nebo více členských států lze určit na základě všech relevantních okolností, včetně faktorů, jako jsou používání jazyka či měny obecně používaných v daném členském státě nebo možnost objednání výrobků či služeb nebo používání příslušné domény nejvyšší úrovně. Zacílení činností na některý členský stát by mohlo být též odvozeno od dostupnosti aplikace v obchodě s aplikacemi příslušného členského státu, od poskytování místních reklam nebo reklam v jazyce používaném v daném členském státě nebo od řešení vztahů se zákazníky, například poskytováním zákaznického servisu v jazyce obecně používaném v tomto členském státě. Podstatné spojení by se mělo předpokládat i v případě, že poskytovatel služeb zaměřuje své činnosti na jeden nebo více členských států ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ⁶. Naopak pouhou technickou dostupnost internetové stránky z Unie nelze jen na základě tohoto důvodu pokládat za podstatné spojení s Unií.

   ⁶ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

   K článku: čl. 2

9. (9)

   Toto nařízení plně harmonizuje pravidla platná pro zprostředkovatelské služby na vnitřním trhu s cílem zajistit bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, které řeší šíření nezákonného obsahu online a společenská rizika, jež může šíření dezinformací nebo jiného obsahu vyvolat, a v jehož rámci jsou účinně chráněna základní práva zakotvená v Listině a je usnadněna inovace. Členské státy by proto neměly přijímat ani zachovávat další vnitrostátní požadavky týkající se záležitostí spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud tak není v tomto nařízení výslovně stanoveno, neboť by to mělo vliv na přímé a jednotné uplatňování plně harmonizovaných pravidel vztahujících se na poskytovatele zprostředkovatelských služeb v souladu s cíli tohoto nařízení. To by nemělo vylučovat možnost použít jiné vnitrostátní právní předpisy vztahující se na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, které jsou v souladu s právem Unie, včetně směrnice 2000/31/ES, zejména jejího článku 3, pokud ustanovení vnitrostátního práva sledují jiné legitimní cíle veřejného zájmu, než jsou cíle sledované tímto nařízením.

   K článku: čl. 2

10. (10)

    Tímto nařízením by neměly být dotčeny jiné právní předpisy Unie upravující poskytování služeb informační společnosti obecně nebo upravující jiné aspekty zprostředkovatelských služeb na vnitřním trhu nebo upřesňující a doplňující harmonizovaná pravidla uvedená v tomto nařízení, jako například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ⁷, včetně ustanovení uvedené směrnice týkajících se platforem pro sdílení videonahrávek, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ⁸, (EU) 2019/1150 ⁹, (EU) 2021/784 ¹⁰ a (EU) 2021/1232 ¹¹, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ¹² a ustanovení unijního práva obsažená v nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech a ve směrnici, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestních řízeních.

    Podobně by v zájmu jasnosti neměly být tímto nařízením dotčeny právní předpisy Unie v oblasti ochrany spotřebitele, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ¹³ a (EU) 2019/1020 ¹⁴, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ¹⁵, 2005/29/ES ¹⁶, 2011/83/EU ¹⁷ a 2013/11/EU ¹⁸ a směrnice Rady 93/13/EHS ¹⁹, a v oblasti ochrany osobních údajů, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ²⁰.

    Tímto nařízením by rovněž neměla být dotčena unijní pravidla mezinárodního práva soukromého, zejména pravidla týkající se soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, jako je nařízení (EU) č. 1215/2012, a pravidla rozhodného práva pro smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy. Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je upravena výhradně pravidly práva Unie v této oblasti, zejména nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. Tímto nařízením by neměly být dotčeny ani právní předpisy Unie týkající se pracovních podmínek a právní předpisy Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech. Pravidla uvedená v tomto nařízení by se však měla použít s ohledem na záležitosti, které těmito jinými právními předpisy Unie nejsou řešeny nebo které jimi nejsou řešeny plně, jakož i na otázky, u nichž ponechávají uvedené předpisy členským státům možnost přijmout určitá opatření na vnitrostátní úrovni, pokud uvedené předpisy sledují stejné cíle jako ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení.

    ⁷ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

    ⁸ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 1).

    ⁹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

    ¹⁰ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 79).

    ¹¹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1232 ze dne 14. července 2021 o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES, pokud jde o používání technologií poskytovateli interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech ke zpracování osobních a jiných údajů pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line (Úř. věst. L 274, 30.7.2021, s. 41).

    ¹² Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

    ¹³ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1).

    ¹⁴ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

    ¹⁵ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

    ¹⁶ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

    ¹⁷ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

    ¹⁸ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63).

    ¹⁹ Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

    ²⁰ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

    K článku: čl. 2

11. (11)

    Je třeba vyjasnit, že tímto nařízením nejsou dotčeny právní předpisy Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, včetně směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ²¹, 2004/48/ES ²² a (EU) 2019/790 ²³, jež stanoví zvláštní předpisy a postupy, které by měly zůstat nedotčeny.

    ²¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

    ²² Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

    ²³ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

    K článku: čl. 2

12. (12)

    Aby se dosáhlo cíle zajistit bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, měl by pro účely tohoto nařízení pojem „nezákonný obsah“ obecně odrážet stávající pravidla prostředí offline. Zejména by pojem „nezákonného obsahu“ měl být definován široce, aby zahrnoval informace související s nezákonným obsahem, nelegálními výrobky nebo službami a protiprávní činností. Především by se mělo mít za to, že tento pojem zahrnuje informace bez ohledu na jejich formu, které jsou podle rozhodného práva buď samy nezákonné, například nezákonné nenávistné projevy nebo teroristický obsah a nezákonný diskriminační obsah, nebo které jsou na základě platných pravidel nezákonné, jelikož se týkají protiprávních činností. Ilustrativní příklady zahrnují sdílení snímků dětské pornografie, nezákonné sdílení soukromých snímků bez souhlasu, online pronásledování, prodej nevyhovujících nebo padělaných výrobků, prodej výrobků nebo poskytování služeb porušujících právní předpisy na ochranu spotřebitele, neoprávněné používání materiálu chráněného autorským právem, nezákonnou nabídku ubytovacích služeb nebo nezákonný prodej živých zvířat. Naproti tomu video poskytující svědectví o možném trestném činu by nemělo být považováno za nezákonné pouze proto, že znázorňuje nezákonný čin, pokud jeho pořízení nebo veřejné šíření není podle vnitrostátního práva nebo práva Unie nezákonné. V tomto ohledu není podstatné, zda nezákonnost informací či činnosti vyplývá z práva Unie nebo z vnitrostátního práva, které je s právem Unie v souladu, a jaká je přesná povaha nebo předmět dotyčného práva.

    K článku: čl. 3

13. (13)

    Vzhledem k charakteristickým rysům dotčených služeb a odpovídající potřebě uložit poskytovatelům těchto služeb určité zvláštní povinnosti je nutné v rámci širší kategorie poskytovatelů hostingových služeb, jak je vymezena v tomto nařízení, odlišit dílčí kategorii online platforem. Online platformy, jako jsou sociální sítě nebo online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, by měly být definovány jako poskytovatelé hostingových služeb, kteří nejenže uchovávají informace poskytované příjemci služby na jejich žádost, nýbrž tyto informace na žádost příjemců služby rovněž veřejně šíří. Aby se však zabránilo uložení příliš obecných povinností, neměli by se poskytovatelé hostingových služeb považovat za online platformy, je-li veřejné šíření jen nepodstatným a čistě vedlejším prvkem neoddělitelně spjatým s jinou službou nebo nepodstatnou funkcí hlavní služby a tento prvek nebo funkci nelze z objektivních technických důvodů použít bez této jiné, hlavní služby, a začlenění tohoto prvku nebo funkce neznamená obcházení použitelnosti pravidel stanovených v tomto nařízení, která se vztahují na online platformy. Takový prvek může představovat například sekce pro komentáře v internetových novinách, je-li zřejmé, že se jedná o vedlejší prvek hlavní služby představované vydáváním novin v rámci redakční odpovědnosti vydavatele. Naproti tomu ukládání komentářů na sociální síti by mělo být považováno za službu online platformy, je-li zřejmé, že se nejedná o nepodstatný prvek nabízené služby, a to i když je vedlejší ve vztahu ke zveřejňování příspěvků příjemců služby. Pro účely tohoto nařízení by služby cloud computingu nebo internetové hostingové služby neměly být považovány za online platformu, pokud veřejné šíření konkrétních informací představuje nepodstatný a vedlejší prvek nebo nepodstatnou funkci těchto služeb.

    Kromě toho by služby cloud computingu a internetové hostingové služby, pokud slouží jako infrastruktura, například k poskytování základních infrastrukturních služeb ukládání a výpočetních služeb internetové aplikace, webové stránky nebo internetové platformy, neměly být samy o sobě považovány za veřejné šíření informací uchovávaných nebo zpracovávaných na žádost příjemce aplikace, webové stránky nebo internetové platformy, kterou hostí.

    K článku: čl. 3

14. (14)

    Pojem „veřejné šíření“ použitý v tomto nařízení by měl zahrnovat zpřístupňování informací potenciálně neomezenému počtu osob, totiž zajištění snadné dostupnosti informací pro příjemce služby obecně, aniž by bylo zapotřebí další opatření příjemce služby, který informace poskytuje, bez ohledu na to, zda tyto osoby skutečně využijí možnost přístupu k dotčeným informacím. Pokud tedy přístup k informacím vyžaduje registraci nebo přijetí do skupiny příjemců služby, mělo by se mít za to, že tyto informace jsou šířeny veřejně pouze v případě, že příjemci služby, kteří chtějí získat přístup k informacím, jsou automaticky registrováni nebo je jim přístup umožněn bez lidského rozhodnutí nebo výběru, komu přístup udělit. Interpersonální komunikační služby ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ²⁴, jako jsou e-maily nebo služby zasílání soukromých zpráv, nespadají do rozsahu definice online platforem, neboť jsou používány pro interpersonální komunikaci mezi konečným počtem osob určeným odesílatelem komunikace. Povinnosti stanovené v tomto nařízení pro poskytovatele online platforem se však mohou vztahovat na služby, které umožňují zpřístupnění informací potenciálně neomezenému počtu příjemců, který není určen odesílatelem komunikace, například prostřednictvím veřejných skupin nebo otevřených kanálů. Mělo by se mít za to, že informace jsou šířeny veřejně ve smyslu tohoto nařízení pouze tehdy, dochází-li k šíření na přímou žádost příjemce služby, který dotyčné informace poskytl.

    ²⁴ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

    K článku: čl. 3

15. (15)

    Pokud se na některé služby poskytované poskytovatelem vztahuje toto nařízení, zatímco na jiné nikoli, nebo pokud pro služby poskytované poskytovatelem platí různé oddíly tohoto nařízení, měla by se příslušná ustanovení tohoto nařízení použít pouze s ohledem na služby, které spadají do jejich oblasti působnosti.

    K článku: čl. 2

16. (16)

    Právní jistota poskytnutá horizontálním rámcem podmíněných výjimek z odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb podle směrnice 2000/31/ES umožňuje vznik mnoha nových služeb a jejich rozšíření na celém vnitřním trhu. Tento rámec by proto měl být zachován. Vzhledem k rozdílům v provedení a uplatňování příslušných pravidel na vnitrostátní úrovni a z důvodu jasnosti a soudržnosti by však dotyčný rámec měl být začleněn do tohoto nařízení. Je také nezbytné vyjasnit některé prvky tohoto rámce s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie.

    K článku: čl. 4 , čl. 5 , čl. 6

17. (17)

    Pravidla odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb obsažená v tomto nařízení by měla pouze stanovit, kdy dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb nelze považovat za odpovědného ve vztahu k nezákonnému obsahu, který poskytují příjemci služby. Nemělo by se mít za to, že tato pravidla stanoví pozitivní základ pro zjištění, kdy lze poskytovatele pokládat za odpovědného, o čemž mají rozhodnout použitelná pravidla práva Unie nebo vnitrostátního práva. Výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení by se mimoto měly použít na všechny druhy odpovědnosti, pokud jde o jakýkoli typ nezákonného obsahu, bez ohledu na přesný předmět či povahu uvedených právních předpisů.

    K článku: čl. 4 , čl. 5 , čl. 6

18. (18)

    Výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení by se neměly použít v případě, kdy se poskytovatel zprostředkovatelských služeb neomezuje na poskytování služeb neutrálně, pouhým technickým a automatickým zpracováním informací poskytovaných příjemcem služby, nýbrž hraje aktivní roli takové povahy, že tyto informace zná nebo kontroluje. Tyto výjimky by proto neměly být dostupné s ohledem na odpovědnost týkající se informací, které neposkytl příjemce služby, nýbrž samotný poskytovatel zprostředkovatelské služby, včetně případu, kdy byly informace rozpracovány v rámci redakční odpovědnosti tohoto poskytovatele.

    K článku: čl. 4 , čl. 5 , čl. 6

19. (19)

    Vzhledem k rozdílné povaze činností týkajících se „prostého přenosu“, „ukládání do mezipaměti“ a „hostingu“ a různého postavení a možností dotyčných poskytovatelů služeb je nezbytné rozlišovat pravidla vztahující se na tyto činnosti, pokud se na ně podle tohoto nařízení vztahují různé požadavky a podmínky a liší se jejich oblast působnosti, a to podle výkladu Soudního dvora Evropské unie.

    K článku: čl. 4 , čl. 5 , čl. 6

20. (20)

    Pokud poskytovatel zprostředkovatelských služeb vědomě spolupracuje s příjemci služeb za účelem provádění protiprávních činností, mělo by se mít za to, že tyto služby nebyly poskytnuty neutrálně, a poskytovatel by proto neměl mít možnost využít výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení. Tak by tomu mělo být například tehdy, když poskytovatel nabízí svou službu s hlavním cílem usnadnit protiprávní činnosti, například tak, že výslovně uvede, že jeho cílem je protiprávní činnosti usnadnit nebo že se jeho služby pro tento účel hodí. Samotná skutečnost, že služba nabízí šifrované přenosy nebo jakýkoli jiný systém, který znemožňuje identifikaci uživatele, by sama o sobě neměla být za usnadňování protiprávních činností považována.

    K článku: čl. 4 , čl. 5 , čl. 6

21. (21)

    Poskytovatel by měl mít možnost využívat výjimky z odpovědnosti u služeb „prostého přenosu“ a „ukládání do mezipaměti“, pokud se nijak nepodílí na přenášených nebo zpřístupněných informacích. To mimo jiné vyžaduje, aby poskytovatel neměnil informace, které předává nebo zpřístupňuje. Nemělo by se však mít za to, že tento požadavek zahrnuje zásahy technické povahy během přenosu nebo zpřístupnění, pokud tyto zásahy nemění integritu přenášené nebo zpřístupněné informace.

    K článku: čl. 4 , čl. 5 , čl. 6

22. (22)

    Aby mohli poskytovatelé využít výjimky z odpovědnosti u hostingových služeb, měli by, jakmile zjistí protiprávní činnosti nebo nezákonný obsah nebo se o nich dozví, urychleně přijmout opatření vedoucí k odstranění tohoto obsahu nebo ke znemožnění přístupu k němu. Při odstraňování nebo znemožnění přístupu by měla být dodržena základní práva příjemců služby, včetně svobody projevu a svobody informací. Poskytovatel může zjistit nezákonnou povahu tohoto obsahu nebo se o ní dozvědět mimo jiné vyšetřováním z vlastního podnětu nebo z oznámení podaných fyzickými osobami či subjekty v souladu s tímto nařízením, pokud jsou tato oznámení dostatečně přesná a náležitě odůvodněná, aby umožnila hospodářskému subjektu jednajícímu s náležitou péčí přiměřeně určit a posoudit údajně nezákonný obsah a v případě potřeby přijmout potřebná opatření. Takové zjištění nebo dozvědění se však nelze vyvozovat pouze z obecného povědomí poskytovatele o tom, že jeho služba je rovněž využívána k ukládání nezákonného obsahu. Kromě toho skutečnost, že poskytovatel automaticky indexuje informace nahrané do své služby, že má funkci vyhledávání nebo že doporučuje informace na základě profilů nebo preferencí příjemců služby, nepostačuje k tomu, aby se usuzovalo, že tento poskytovatel má „konkrétní“ vědomost o protiprávních činnostech prováděných na této platformě nebo o nezákonném obsahu na této platformě uloženém.

    K článku: čl. 4 , čl. 5 , čl. 6

23. (23)

    Výjimka z odpovědnosti by se neměla použít, pokud příjemce služby jedná z pověření poskytovatele hostingové služby nebo pod jeho dohledem. Například pokud poskytovatel online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku určuje cenu zboží nebo služeb nabízených tímto obchodníkem, lze mít za to, že daný obchodník jedná z pověření této online platformy nebo pod jejím dohledem.

    K článku: čl. 6

24. (24)

    Aby byla zajištěna účinná ochrana spotřebitelů při uzavírání zprostředkovaných obchodních transakcí online, neměli by mít určití poskytovatelé hostingových služeb, konkrétně online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, možnost využít výjimku z odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb, která je stanovena v tomto nařízení, pokud tyto online platformy prezentují příslušné informace týkající se dotyčných transakcí způsobem, který vede spotřebitele k domněnce, že informace poskytly online platformy samotné nebo obchodníci, kteří jednají z pověření těchto platforem či pod jejich kontrolou, a že tyto platformy tudíž informace znají nebo kontrolují, ačkoli ve skutečnosti tomu tak být nemusí. Příkladem takového chování by mohl být případ, kdy online platforma jasně nezobrazuje totožnost obchodníka, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení, kdy online platforma neuvádí totožnost nebo kontaktní údaje obchodníka před uzavřením smlouvy mezi obchodníkem a spotřebitelem nebo kdy online platforma daný výrobek nebo službu prodává pod svým vlastním jménem, a nikoli s uvedením jména obchodníka, který je dodává. V tomto ohledu je třeba na základě všech relevantních okolností objektivně určit, zda by prezentace mohla vyvolávat u průměrného spotřebitele přesvědčení, že dané informace byly poskytnuty samotnou online platformou nebo obchodníky jednajícími z jejího pověření či pod jejím dohledem.

    K článku: čl. 6

25. (25)

    Výjimkami z odpovědnosti stanovenými v tomto nařízení by neměla být dotčena možnost zdržovacích příkazů různého druhu vydaných vůči poskytovateli zprostředkovatelských služeb, třebaže splňují podmínky stanovené v rámci těchto výjimek. Tyto zdržovací příkazy by mohly mít zejména podobu rozhodnutí soudů nebo správních orgánů vydaných v souladu s právem Unie a vyžadujících ukončení protiprávních jednání nebo předcházení protiprávním jednáním, včetně odstranění nezákonného obsahu specifikovaného v těchto rozhodnutích, nebo znemožnění přístupu k němu.

    K článku: čl. 4 , čl. 5 , čl. 6

26. (26)

    Aby byla zajištěna právní jistota a nedocházelo k odrazování od činností, které mají za cíl odhalovat a identifikovat nezákonný obsah a zasáhnout proti tomuto obsahu a které poskytovatelé všech kategorií zprostředkovatelských služeb vykonávají dobrovolně, je třeba vyjasnit, že pouhá skutečnost, že poskytovatelé vykonávají tyto činnosti, nevede k nedostupnosti výjimek z odpovědnosti stanovených v tomto nařízení, jsou-li tyto činnosti prováděny v dobré víře a s náležitou péčí. Podmínka jednání v dobré víře a s náležitou péčí by měla zahrnovat objektivní, nediskriminační a přiměřené jednání s náležitým ohledem na práva a oprávněné zájmy všech zúčastněných stran a poskytování nezbytných záruk proti neoprávněnému odstranění zákonného obsahu v souladu s cílem a požadavky tohoto nařízení. Za tímto účelem by dotčení poskytovatelé měli například přijmout přiměřená opatření k zajištění toho, aby v případech, kdy se k provádění těchto činností používají automatizované nástroje, byla příslušná technologie dostatečně spolehlivá pro účely maximálního omezení míry chyb. Mimoto je vhodné vyjasnit, že by pouhá skutečnost, že poskytovatelé přijímají v dobré víře opatření ke splnění požadavků práva Unie, včetně požadavků stanovených v tomto nařízení, pokud jde o provádění jejich smluvních podmínek, neměla vést k nedostupnosti výjimek z odpovědnosti stanovených v tomto nařízení. Jakékoli takové činnosti a opatření, jež mohl daný poskytovatel uskutečnit, by proto neměly být zohledněny při určování, zda poskytovatel může využít výjimku z odpovědnosti, zejména co se týká toho, zda poskytovatel poskytuje svou službu neutrálně, a může tudíž spadat do oblasti působnosti příslušného ustanovení, aniž by však toto pravidlo znamenalo, že se poskytovatel o ně může nutně opírat. Dobrovolná opatření by neměla být využívána k obcházení povinností poskytovatelů zprostředkovatelských služeb podle tohoto nařízení.

    K článku: čl. 7

27. (27)

    Přestože se pravidla odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb stanovená v tomto nařízení soustředí na výjimku z odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, je důležité připomenout, že navzdory obecně důležité úloze, kterou tito poskytovatelé hrají, by se problém související s nezákonným obsahem a protiprávními činnostmi přenášenými nebo uchovávanými online neměl řešit výhradně zaměřením se na jejich odpovědnost a povinnosti. Je-li to možné, měly by se třetí strany dotčené nezákonným obsahem přenášeným nebo uchovávaným online pokusit vyřešit konflikty související s tímto obsahem bez účasti dotyčných poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Příjemci služby by se měli pokládat za odpovědné za nezákonný obsah, který poskytují a mohou veřejně šířit prostřednictvím zprostředkovatelských služeb, pokud tak stanoví použitelná pravidla práva Unie a vnitrostátního práva určující tuto odpovědnost. Je-li to vhodné, měly by šíření nezákonného obsahu online v souladu s použitelným právem pomoci zabránit i jiné subjekty, jako jsou moderátoři skupin v uzavřeném online prostředí, zejména v případě velkých skupin. Je-li kromě toho nutné zapojit poskytovatele služeb informační společnosti, včetně poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, měly by být žádosti nebo rozhodnutí týkající se této účasti zpravidla určeny konkrétnímu poskytovateli, který je z technického a provozního hlediska schopen přijmout opatření proti konkrétním položkám nezákonného obsahu, aby se zabránilo možným nepříznivým dopadům na dostupnost a přístupnost informací, které nepředstavují nezákonný obsah, a aby se tyto účinky omezily na minimum.

    K článku: čl. 4 , čl. 5 , čl. 6

28. (28)

    Od roku 2000 se objevují nové technologie, které zlepšují dostupnost, účelnost, rychlost, spolehlivost, kapacitu a bezpečnost systémů pro přenos údajů, možnost jejich vyhledávání a ukládání online, což vede ke stále složitějšímu online ekosystému. V tomto ohledu je třeba připomenout, že poskytovatelé služeb, kteří zřizují a podporují základní logickou architekturu a řádné fungování internetu, včetně pomocných technických funkcí, mohou rovněž využít výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení, pokud se jejich služby považují za služby „prostého přenosu“, služby „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingové“ služby. Mezi tyto služby patří například bezdrátové místní sítě, služby systému doménových jmen, rejstříky názvů domén nejvyšší úrovně, registrátoři, certifikační orgány, které vydávají digitální osvědčení, virtuální soukromé sítě, internetové vyhledávače, služby cloudové infrastruktury nebo sítě pro doručování obsahu, jež umožňují, lokalizují nebo zlepšují funkce jiných poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Obdobně se značně změnily i služby používané ke komunikačním účelům a technické prostředky k jejich poskytování, což vedlo ke vzniku online služeb, jako jsou internetová telefonie, posílání zpráv a služba internetové elektronické pošty, kdy je komunikace zajištěna prostřednictvím služby přístupu k internetu. Rovněž tyto služby mohou využít výjimek z odpovědnosti, jestliže se pokládají za službu „prostého přenosu“, službu „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingovou“ službu.

    K článku: čl. 4 , čl. 5 , čl. 6

29. (29)

    Zprostředkovatelské služby zahrnují širokou škálu ekonomických činností, které probíhají online a které se neustále vyvíjejí s cílem zajistit rychlý, bezpečný a zabezpečený přenos informací a zajistit pohodlí pro všechny účastníky online ekosystému. Například zprostředkovatelské služby „prostého přenosu“ zahrnují obecné kategorie služeb, jako jsou výměnné uzly internetu, bezdrátové přístupové body, virtuální soukromé sítě, služby a resolvery systému doménových jmen (DNS), registry názvů domén nejvyšší úrovně, registrátoři, certifikační orgány vydávající digitální certifikáty, internetová telefonie a jiné interpersonální komunikační služby, zatímco obecné příklady zprostředkovatelských služeb „ukládání do mezipaměti“ zahrnují pouhé poskytování sítí pro doručování obsahu, reverzní proxy služby nebo proxy služby k úpravě obsahu. Tyto služby mají zásadní význam pro zajištění hladkého a efektivního přenosu informací poskytovaných na internetu. Mezi „hostingové“ služby“ patří kategorie služeb, jako jsou cloud computing, webhosting, placené referenční služby nebo služby umožňující sdílení informací a obsahu online, včetně ukládání a sdílení souborů. Zprostředkovatelské služby mohou být poskytovány samostatně, jako součást jiného typu zprostředkovatelské služby, nebo současně s jinými zprostředkovatelskými službami. Skutečnost, zda konkrétní služba představuje službu „prostého přenosu“, službu „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingovou“ službu, závisí pouze na jejích technických funkcích, které se mohou časem vyvíjet, a měla by být posuzována případ od případu.

    K článku: čl. 4 , čl. 5 , čl. 6

30. (30)

    Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by neměli de iure ani de facto podléhat povinnosti monitorování, pokud jde o povinnosti obecné povahy. To se netýká povinností monitorování v konkrétním případě, a zejména tím nejsou dotčena rozhodnutí vnitrostátních orgánů v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které jsou v souladu s právem Unie podle výkladu Soudního dvora Evropské unie, a v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení. Nic v tomto nařízení by se nemělo považovat za uložení obecné povinnosti monitorování nebo aktivního zjišťování potřebných údajů nebo za obecnou povinnost poskytovatelů přijímat ve vztahu k nezákonnému obsahu aktivní opatření.

    K článku: čl. 8

31. (31)

    V závislosti na právním řádu každého členského státu a na dotčené oblasti práva mohou vnitrostátní justiční nebo správní orgány, včetně donucovacích orgánů, poskytovatelům zprostředkovatelských služeb nařídit, aby přijali opatření proti jedné nebo vícero určitým konkrétním položkám nezákonného obsahu nebo poskytli určité konkrétní informace. Vnitrostátní právní předpisy, na jejichž základě jsou tyto příkazy vydávány, se značně liší a příkazy se v rostoucí míře využívají v přeshraničních situacích. Aby bylo zajištěno, že tyto příkazy lze účinně a efektivně splnit, zejména v přeshraničním kontextu, tak, aby dotčené orgány veřejné moci mohly vykonávat své úkoly, aniž by byla poskytovatelům uložena nepřiměřená zátěž a aniž by byla nepřiměřeně dotčena práva a oprávněné zájmy třetích stran, je nezbytné stanovit určité podmínky, které by tyto příkazy měly splňovat, a určité dodatečné požadavky týkající se zpracování těchto příkazů. Toto nařízení by proto mělo harmonizovat pouze určité konkrétní minimální podmínky, které by tyto příkazy měly splňovat, aby poskytovatelé zprostředkovatelských služeb měli povinnost příslušné orgány o provedení těchto příkazů informovat. Toto nařízení proto neposkytuje právní základ pro vydávání takových příkazů ani neupravuje jejich územní působnost nebo přeshraniční vymáhání.

    K článku: čl. 9 , čl. 10

32. (32)

    Použitelné unijní nebo vnitrostátní právní předpisy, na jejichž základě jsou tyto příkazy vydávány, by mohly vyžadovat dodatečné podmínky a měly by být základem pro vymáhání příslušných příkazů. V případě nedodržení těchto příkazů by měl mít vydávající členský stát možnost je vymáhat v souladu se svým vnitrostátním právem. Uvedené použitelné vnitrostátní právo by mělo být v souladu s právem Unie, včetně ustanovení Listiny a ustanovení Smlouvy o fungování EU o svobodě usazování a svobodě poskytování služeb v rámci Unie, zejména pokud jde o služby hazardních her a sázek online. Obdobně platí, že použitím těchto vnitrostátních právních předpisů pro vymáhání příslušných příkazů nejsou dotčeny platné právní předpisy Unie nebo mezinárodní dohody uzavřené Unií nebo členskými státy, které se týkají přeshraničního uznávání, výkonu a vymáhání takových příkazů, zejména v občanských a trestních věcech. Na druhé straně by se na výkon povinnosti informovat příslušné orgány o provedení uvedených příkazů měla, na rozdíl od vymáhání samotných příkazů, vztahovat pravidla uvedená v tomto nařízení.

    K článku: čl. 9 , čl. 10

33. (33)

    Poskytovatel zprostředkovatelských služeb by měl vydávající orgán bez zbytečného odkladu informovat o provedení příkazů ve lhůtách stanovených v použitelném právu Unie nebo vnitrostátním právu.

    K článku: čl. 9 , čl. 10

34. (34)

    Příslušné vnitrostátní orgány by měly mít možnost vydávat příkazy k přijetí opatření proti obsahu, jenž je považován za nezákonný, nebo příkazy k poskytnutí informací na základě práva Unie nebo vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, zejména s Listinou, a adresovat je poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, včetně těch, kteří jsou usazeni v jiném členském státě. Tímto nařízením by však nemělo být dotčeno právo Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských nebo trestních věcech, včetně nařízení (EU) č. 1215/2012 a nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech, ani vnitrostátní trestní nebo občanské procesní právo. Pokud tedy tyto právní předpisy v rámci trestního nebo občanského řízení stanoví podmínky, jež jsou dodatečné k podmínkám stanoveným v tomto nařízení nebo jsou s nimi neslučitelné, pokud jde o příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu nebo k poskytnutí informací, podmínky stanovené v tomto nařízení by se nemusely použít nebo by mohly být upraveny. Zejména povinnost koordinátora digitálních služeb z členského státu vydávajícího orgánu předat kopii příkazů všem ostatním koordinátorům digitálních služeb se v souvislosti s trestním řízením nemusí použít nebo by mohla být upravena, pokud tak stanoví platné vnitrostátní trestní právo procesní.

    Kromě toho povinnost, aby příkazy obsahovaly odůvodnění, proč se jedná o nezákonný obsah, by měla být v případě potřeby upravena v souladu s platným vnitrostátním trestním právem procesním v oblasti prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů. V neposlední řadě by mohlo být uplatnění povinnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb informovat příjemce služby odloženo v souladu s použitelným právem Unie nebo vnitrostátním právem, zejména v kontextu trestního, občanského nebo správního řízení. Příkazy by navíc měly být vydávány v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a zákazem obecných povinností monitorování informací nebo aktivního vyhledávání okolností nasvědčujících protiprávní činnosti, jak je stanoveno v tomto nařízení. Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto nařízení, které se vztahují na příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu, nejsou dotčeny jiné akty Unie, které stanoví podobné systémy pro jednání proti určitým druhům nezákonného obsahu, jako jsou nařízení (EU) 2021/784, nařízení (EU) 2019/1020 nebo nařízení (EU) 2017/2394, které donucovacím orgánům členských států pro ochranu spotřebitele svěřují zvláštní pravomoci přikázat poskytnutí informací, přičemž podmínkami a požadavky, které se vztahují na příkazy k poskytnutí informací, nejsou dotčeny jiné akty Unie, které stanoví podobná relevantní pravidla pro konkrétní odvětví. Těmito podmínkami a požadavky by neměla být dotčena pravidla týkající se ukládání a uchovávání údajů podle použitelného vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, a žádostmi donucovacích orgánů o zachování důvěrnosti v souvislosti s nezveřejněním informací. Těmito podmínkami a požadavky by neměla být dotčena možnost členských států požadovat, aby poskytovatel zprostředkovatelských služeb zabránil porušení předpisů, a to v souladu s právem Unie včetně tohoto nařízení, a zejména se zákazem ukládání obecných povinností v oblasti monitorování.

    K článku: čl. 9 , čl. 10

35. (35)

    Podmínky a požadavky stanovené v tomto nařízení by měly být splněny nejpozději v okamžiku, kdy je příkaz dotčenému poskytovateli předán. Příkaz může být vydán v jednom z úředních jazyků vydávajícího orgánu dotčeného členského státu. Pokud se však uvedený jazyk liší od jazyka uvedeného poskytovatelem zprostředkovatelských služeb nebo od jiného úředního jazyka členských států, na němž se orgán vydávající příkaz a poskytovatel zprostředkovatelských služeb dohodnou, měl by být k předání příkazu připojen překlad alespoň těch částí příkazu, které jsou stanoveny v tomto nařízení. Pokud se poskytovatel zprostředkovatelských služeb dohodl s orgány členského státu na používání konkrétního jazyka, mělo by mu být doporučeno, aby přijímal příkazy vydané orgány v jiných členských státech ve stejném jazyce. Příkazy by měly obsahovat informace, které adresátovi umožní identifikovat vydávající orgán, případně včetně kontaktních údajů kontaktního místa v rámci uvedeného orgánu, a ověřit pravost příkazu.

    K článku: čl. 9 , čl. 10

36. (36)

    Územní působnost těchto příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu by měla být jednoznačně stanovena na základě použitelných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, které umožňují vydání příkazu, a neměla by jít nad rámec toho, co je naprosto nezbytné k dosažení jeho cílů. V tomto ohledu by měl vnitrostátní justiční nebo správní orgán vydávající příkaz, kterým může být donucovací orgán, uvážit cíl, jehož má příkaz dosáhnout, v souladu s právním základem umožňujícím jeho vydání, a práva a oprávněné zájmy všech třetích stran, jichž se může příkaz týkat, zejména jejich základní práva podle Listiny. Zejména v přeshraničním kontextu by měl být účinek příkazu omezen na území vydávajícího členského státu, pokud nezákonnost obsahu nevyplývá přímo z práva Unie nebo pokud se vydávající orgán nedomnívá, že dotčená práva vyžadují širší územní působnost v souladu s právem Unie a mezinárodním právem a při zohlednění zájmů mezinárodního společenství.

    K článku: čl. 9 , čl. 10

37. (37)

    Příkazy k poskytnutí informací upravené tímto nařízením se týkají vytváření konkrétních informací o jednotlivých příjemcích dotčené zprostředkovatelské služby, kteří jsou v těchto příkazech identifikováni, za účelem zjištění, zda příjemci služeb dodržují použitelná unijní či vnitrostátní pravidla. Tyto příkazy by měly vyžadovat informace, jejichž cílem je umožnit identifikaci příjemců dotčené služby. Na příkazy týkající se informací o skupině příjemců služby, kteří nejsou konkrétně určeni, včetně příkazů k poskytnutí souhrnných informací vyžadovaných pro statistické účely nebo pro tvorbu politik založenou na důkazech, se proto požadavky tohoto nařízení, které se týkají poskytování informací, nevztahují.

    K článku: čl. 9 , čl. 10

38. (38)

    Příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a k poskytnutí informací podléhají pravidlům zaručujícím příslušnost členského státu, v němž je usazen poskytovatel služby, jemuž je příkaz určen, a pravidlům stanovícím možné odchylky od této příslušnosti v určitých případech stanovených v článku 3 směrnice 2000/31/ES pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v uvedeném článku. Jelikož se dotyčné příkazy týkají konkrétních položek nezákonného obsahu či konkrétních informací, pak v případě, že jsou určeny poskytovatelům zprostředkovatelských služeb usazeným v jiném členském státě, v zásadě neomezují svobodu těchto poskytovatelů poskytovat služby na přeshraničním základě. Pravidla stanovená v článku 3 směrnice 2000/31/ES, včetně pravidel týkajících se potřeby odůvodnit opatření odchylující se od příslušnosti členského státu, v němž je poskytovatel služby usazen, z určitých konkrétních důvodů, a týkajících se oznámení těchto opatření, se proto na tyto příkazy nevztahují.

    K článku: čl. 9 , čl. 10

39. (39)

    Požadavky na poskytnutí informací o mechanismech pro zjednávání nápravy, které mají poskytovatel zprostředkovatelské služby a příjemce služby, který obsah poskytl, k dispozici, zahrnují požadavek poskytnout informace o správních mechanismech pro vyřizování stížností a o soudních prostředcích nápravy, včetně odvolání proti příkazům vydaným justičními orgány. Kromě toho by koordinátoři digitálních služeb mohli vypracovat vnitrostátní nástroje a pokyny, pokud jde o mechanismy pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy, použitelné na jejich území, s cílem usnadnit příjemcům služby k těmto mechanismům přístup. V neposlední řadě by členské státy při uplatňování tohoto nařízení měly dodržovat základní právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, jak je stanoveno v článku 47 Listiny. Toto nařízení by proto nemělo příslušným vnitrostátním justičním nebo správním orgánům bránit v tom, aby na základě použitelného práva Unie nebo vnitrostátního práva vydaly příkaz obnovit obsah v případě, že byl v souladu se smluvními podmínkami poskytovatele zprostředkovatelské služby, avšak byl uvedeným poskytovatelem služeb mylně považován za nezákonný a byl odstraněn.

    K článku: čl. 9 , čl. 10

40. (40)

    Aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení, a zejména lepšího fungování vnitřního trhu, a aby bylo zajištěno bezpečné a transparentní online prostředí, je nutné stanovit jasný, účinný, předvídatelný a vyvážený soubor harmonizovaných povinností náležité péče, které jsou uloženy poskytovatelům zprostředkovatelských služeb. Tyto povinnosti by měly zejména zaručit různé cíle veřejné politiky, jako jsou bezpečnost a důvěra příjemců služby, mimo jiné spotřebitelů, nezletilých a uživatelů, kteří jsou zvláště ohroženi nenávistnými výroky, sexuálním obtěžováním nebo jiným diskriminačním zacházením, ochrana příslušných základních práv zakotvených v Listině, smysluplná odpovědnost těchto poskytovatelů a posílení postavení příjemců a jiných dotčených stran, přičemž je zároveň usnadněn nezbytný dohled příslušných orgánů.

41. (41)

    V tomto ohledu je důležité, aby byly povinnosti náležité péče přizpůsobeny typu, velikosti a povaze dotčené zprostředkovatelské služby. Toto nařízení proto stanoví základní povinnosti vztahující se na všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jakož i dodatečné povinnosti pro poskytovatele hostingových služeb a konkrétněji pro poskytovatele online platforem a velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů. Spadají-li poskytovatelé zprostředkovatelských služeb s ohledem na povahu svých služeb a svou velikost do několika různých kategorií, měli by dodržovat všechny odpovídající povinnosti stanovené v tomto nařízení ve vztahu k těmto službám. Tyto harmonizované povinnosti náležité péče, které by měly být přiměřené a neměly by být stanoveny svévolně, jsou nezbytné k řešení stanovených cílů veřejného zájmu, jako jsou ochrana oprávněných zájmů příjemců služby, řešení nezákonných praktik a ochrana základních práv zakotvených v Listině. Povinnosti náležité péče jsou na problematice odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb nezávislé, a tyto záležitosti je tedy třeba posuzovat odděleně.

42. (42)

    Aby se usnadnila bezproblémová a účelná obousměrná komunikace, a to i případným potvrzením přijetí takové komunikace, týkající se záležitostí, jimiž se toto nařízení zabývá, měli by mít poskytovatelé zprostředkovatelských služeb povinnost určit jednotné elektronické kontaktní místo a zveřejnit a aktualizovat příslušné informace o něm, včetně jazyků, které se mají při této komunikaci používat. Elektronické kontaktní místo mohou využívat také důvěryhodní oznamovatelé a profesní subjekty, které mají k poskytovateli zprostředkovatelských služeb zvláštní vztah. Na rozdíl od právního zástupce by mělo elektronické kontaktní místo sloužit provozním účelům a nemuselo by se jednat o fyzické místo. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mohou určit pro plnění požadavků tohoto nařízení a pro účely jiných právních aktů Unie stejné jednotné kontaktní místo. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb se vyzývají, aby při určování jazyků komunikace zajistili, aby zvolené jazyky samy o sobě nepředstavovaly překážku komunikace. V případě potřeby by mělo být možné, aby se poskytovatelé zprostředkovatelských služeb a orgány členských států dohodli na používání určitého komunikačního jazyka nebo aby usilovali o nalezení jiných prostředků k překonání jazykové bariéry, a to i za použití všech dostupných technologických prostředků nebo interních a externích lidských zdrojů.

    K článku: čl. 11 , čl. 12 , čl. 13

43. (43)

    Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by rovněž měli mít povinnost určit jednotné kontaktní místo pro příjemce služeb, umožňující rychlou, přímou a účinnou komunikaci, a to hlavně snadno dostupným způsobem, jako například na základě telefonního čísla, e-mailové adresy, elektronického kontaktního formuláře, chatbotů nebo výměny rychlých zpráv. Pokud uživatel služby komunikuje s chatboty, mělo by to být výslovně uvedeno. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by měli příjemcům služeb umožnit, aby si zvolili prostředky přímé a účinné komunikace, které nejsou založeny pouze na automatizovaných nástrojích. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by se měli v rozumných mezích maximálně vynasnažit o to, aby zajistili rychlou a účinnou komunikaci tím, že pro tyto účely vyčlení dostatek lidských a finančních zdrojů.

    K článku: čl. 11 , čl. 12 , čl. 13

44. (44)

    Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří jsou usazeni ve třetí zemi a kteří nabízejí služby v Unii, by měli ustanovit v Unii právního zástupce s dostatečným pověřením a relevantním orgánům poskytnout informace týkající se jejich právních zástupců a tyto informace zveřejnit. V zájmu splnění uvedené povinnosti by měli navíc zajistit, aby ustanovený právní zástupce měl nezbytné pravomoci a zdroje ke spolupráci s relevantními orgány. Tak by tomu mohlo být například v případě, kdy poskytovatel zprostředkovatelských služeb ustanoví dceřiný podnik téže skupiny jako poskytovatel nebo svůj mateřský podnik, pokud jsou uvedený dceřiný nebo mateřský podnik usazeny v Unii. Nemusí tomu tak být například v případě, kdy se na právního zástupce vztahuje reorganizace, úpadek či insolvence fyzických nebo právnických osob. Uvedená povinnost by měla umožnit účinný dohled a v případě potřeby vymáhání tohoto nařízení ve vztahu k dotyčným poskytovatelům. Mělo by být možné, aby právní zástupce přijal v souladu s vnitrostátním právem pověření od více než jednoho poskytovatele zprostředkovatelských služeb. Právní zástupce by měl mít možnost působit také jako kontaktní osoba, jsou-li splněny příslušné požadavky tohoto nařízení.

    K článku: čl. 11 , čl. 12 , čl. 13

45. (45)

    Přestože by v zásadě měla být respektována smluvní svoboda poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, je vhodné stanovit určitá pravidla týkající se obsahu, uplatňování a vymáhání smluvních podmínek stanovených těmito poskytovateli v zájmu transparentnosti, ochrany příjemců služby a zabránění nespravedlivým či svévolným výsledkům. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by měli ve svých smluvních podmínkách jasně uvést a aktualizovat informace týkající se důvodů možného omezení poskytování svých služeb. Měli by především uvést informace o veškerých zásadách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných za účelem moderování obsahu, a to i pokud jde o rozhodování založené na algoritmech a lidský přezkum, a také jednací řád svého interního systému pro vyřizování stížností. Měli by rovněž poskytnout snadno dostupné informace o právu používání služby ukončit. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mohou k objasnění hlavních prvků požadavků na informace stanovených v tomto nařízení použít ve svých podmínkách poskytování služby grafické prvky, například ikony či obrázky. Měli by vhodným způsobem informovat příjemce své služby o významných změnách smluvních podmínek, například pokud mění pravidla týkající se informací, které jsou v rámci jejich služby povoleny, nebo o jiných změnách, které by mohly mít přímý dopad na schopnost příjemců službu využívat.

    K článku: čl. 14

46. (46)

    Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, které jsou primárně zaměřeny na nezletilé osoby, například svou koncepcí nebo marketingem, nebo které využívají převážně nezletilé osoby, by měli vyvinout zvláštní úsilí, aby bylo vysvětlení jejich smluvních podmínek pro nezletilé osoby snadno srozumitelné.

    K článku: čl. 14

47. (47)

    Při navrhování, uplatňování a prosazování těchto omezení by poskytovatelé zprostředkovatelských služeb neměli nikoho svévolně diskriminovat a měli by zohledňovat práva a oprávněné zájmy příjemců služby, včetně základních práv zakotvených v Listině. Poskytovatelé velmi velkých online platforem by například měli zejména věnovat náležitou pozornost svobodě projevu a svobodě informací, a to i svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků. Všichni poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by rovněž měli náležitě zohledňovat příslušné mezinárodní normy pro ochranu lidských práv, jako jsou obecné zásady Organizace spojených národů v oblasti podnikání a lidských práv.

    K článku: čl. 14

48. (48)

    Vzhledem k jejich zvláštní úloze a dosahu je vhodné uložit velmi velkým online platformám a velmi velkým internetovým vyhledávačům ještě dodatečné požadavky transparentnosti jejich smluvních podmínek a informování o nich. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů by proto měli své smluvní podmínky uvádět v úředních jazycích všech členských států, v nichž nabízejí své služby, a měli by rovněž příjemcům svých služeb poskytovat shrnutí hlavních prvků svých smluvních podmínek ve stručné a snadno čitelné podobě. V těchto shrnutích by měly být uvedeny hlavní body požadavků na informace, včetně možnosti snadno odstoupit od nepovinných ustanovení.

    K článku: čl. 14

49. (49)

    Aby byla zajištěna náležitá úroveň transparentnosti a odpovědnosti, měli by poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejňovat ve strojově čitelném formátu výroční zprávu, která bude v souladu s harmonizovanými požadavky stanovenými v tomto nařízení, o moderování obsahu, do něhož se zapojili, včetně opatření přijatých v důsledku uplatňování a vymáhání jejich smluvních podmínek. Aby se však zabránilo neúměrné zátěži, neměly by se tyto informační povinnosti v souvislosti s transparentností vztahovat na poskytovatele, kteří jsou mikropodniky či malými podniky vymezenými v doporučení Komise 2003/361/ES ²⁵ a kteří nejsou velmi velkými online platformami ve smyslu tohoto nařízení.

    ²⁵ Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

    K článku: čl. 15

50. (50)

    Poskytovatelé hostingových služeb hrají v boji proti online nezákonnému obsahu obzvláště důležitou úlohu, neboť uchovávají informace poskytnuté příjemci služby na jejich žádost a obvykle umožňují přístup k těmto informacím ostatním příjemcům, někdy ve velkém měřítku. Je důležité, aby všichni poskytovatelé hostingových služeb bez ohledu na svou velikost zavedli snadno přístupné a uživatelsky přívětivé mechanismy oznamování a přijímání opatření, jež usnadňují oznamování konkrétních informací, které oznamující strana pokládá za nezákonný obsah, dotčenému poskytovateli hostingových služeb (dále jen „oznámení“), a na základě těchto oznámení může pak tento poskytovatel rozhodnout, zda s hodnocením souhlasí, či nikoli a zda chce dotyčný obsah odstranit nebo k němu znemožnit přístup (dále jen „opatření“). Tyto mechanismy by měly být jasně identifikovatelné, měly by být umístěny v blízkosti dotyčných informací a jejich nalezení a použití by mělo být stejně snadné jako v případě mechanismů pro oznamování obsahu, který porušuje smluvní podmínky poskytovatele hostingových služeb. Jsou-li splněny požadavky na oznámení, měly by mít fyzické osoby nebo subjekty možnost oznámit prostřednictvím jednoho oznámení více konkrétních položek údajně nezákonného obsahu, aby se zajistilo, že mechanismy oznamování a přijímání opatření budou fungovat efektivně. Mechanismus oznamování by měl umožnit, nikoli však vyžadovat, identifikaci osoby nebo subjektu podávajících oznámení. U některých druhů oznamovaných informací může být totožnost osoby nebo subjektu podávajících oznámení nezbytná k určení toho, zda dotčené informace mají nezákonný obsah. Povinnost zavést mechanismy oznamování a přijímání opatření by se měly vztahovat například na služby ukládání a sdílení souborů, hostingové služby, reklamní servery a tzv. pastebiny, pokud se pokládají za hostingové služby, na něž se vztahuje toto nařízení.

    K článku: čl. 16

51. (51)

    Vzhledem k tomu, že je třeba náležitě zohlednit základní práva všech dotčených stran zaručená Listinou, měla by být veškerá opatření přijatá poskytovatelem hostingových služeb na základě přijetí oznámení přísně cílená v tom smyslu, že by měla sloužit k odstranění konkrétních informací považovaných za nezákonný obsah nebo znemožnit přístup k nim, aniž by byly nepřiměřeně dotčeny svoboda projevu a svoboda informací příjemců služby. Oznámení by proto měla být zpravidla určena poskytovatelům hostingových služeb, u nichž lze důvodně očekávat, že je v jejich technických a operačních možnostech zasáhnout proti takovým konkrétním informacím. Poskytovatelé hostingových služeb, kteří obdrží oznámení, u něhož nemohou z technických nebo operačních důvodů konkrétní informaci odstranit, by měli informovat osobu nebo subjekt, jež oznámení podaly.

    K článku: čl. 16

52. (52)

    Pravidla pro tyto mechanismy oznamování a přijímání opatření by měla být na úrovni Unie harmonizována, aby bylo umožněno včasné, náležitě pečlivé a nesvévolné zpracování oznámení na základě pravidel, která jsou jednotná, transparentní a jasná a která poskytují spolehlivé záruky na ochranu práv a oprávněných zájmů všech dotčených stran, zejména jejich základních práv zaručených Listinou, bez ohledu na členský stát, v němž jsou usazeny nebo v němž mají bydliště, a dotčenou oblast práva. K uvedeným základním právům mimo jiné patří: pokud jde o příjemce služby, svoboda projevu, svobodu informací, právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, zákaz diskriminace a právo na účinnou právní ochranu; pokud jde o poskytovatele služeb, svoboda podnikání včetně smluvní svobody; pokud jde o strany dotčené nezákonným obsahem, právo na lidskou důstojnost, práva dítěte, právo na ochranu vlastnictví včetně duševního vlastnictví a zákaz diskriminace. Poskytovatelé hostingových služeb by měli na základě oznámení jednat včas, zejména s ohledem na druh oznamovaného nezákonného obsahu a naléhavost přijetí opatření. Lze například očekávat, že tito poskytovatelé budou jednat bezodkladně, pokud je oznámen údajně nezákonný obsah zahrnující ohrožení života nebo bezpečnosti osob. Poskytovatel hostingových služeb by měl osobu nebo subjekt, které konkrétní obsah oznámily, bez zbytečného odkladu po přijetí rozhodnutí informovat o tom, zda bude na základě oznámení jednat, či nikoli.

    K článku: čl. 16

53. (53)

    Mechanismy oznamování a přijímání opatření by měly umožňovat podávání oznámení, která jsou dostatečně přesná a náležitě odůvodněná, aby dotčenému poskytovateli hostingových služeb umožnila přijmout s náležitou péčí informované rozhodnutí v souladu se svobodou projevu a svobodou informací, pokud jde o obsah, jehož se oznámení týká, zejména zda má být tento obsah považován za nezákonný a zda má být odstraněn nebo zda má být přístup k němu znemožněn. Mechanismy by měly mít takovou podobu, která umožní podávat oznámení s vysvětlením důvodů, proč má osoba nebo subjekt podávající oznámení za to, že se jedná o nezákonný obsah, a s jasným popisem umístění takového obsahu. Pokud oznámení obsahuje dostatečné informace, které poskytovateli hostingových služeb jednajícímu s náležitou péčí umožňují stanovit bez podrobného právního přezkumu zjevnou nezákonnost obsahu, mělo by se mít za to, že toto oznámení vede ke zjištění nezákonnosti či dozvědění se o ní. S výjimkou podávání oznámení týkajících se trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ²⁶ by tyto mechanismy měly od osoby nebo subjektu podávajících oznámení žádat uvedení jejich totožnosti, aby se zabránilo zneužití.

    ²⁶ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).

    K článku: čl. 16

54. (54)

    Jestliže se poskytovatel hostingových služeb rozhodne na základě toho, že informace poskytnuté příjemci jsou nezákonným obsahem nebo jsou neslučitelné s jeho smluvními podmínkami, odstranit informace poskytnuté příjemcem služby či k nim znemožnit přístup nebo jinak omezit viditelnost těchto informací nebo jejich zpeněžení, například po obdržení oznámení nebo z vlastního podnětu, a to i výhradně automatizovanými postupy, měl by jasně a srozumitelně informovat příjemce o svém rozhodnutí, svých důvodech a dostupných možnostech nápravy tohoto rozhodnutí, pokud jde o negativní důsledky, jež mohou tato rozhodnutí mít pro příjemce, včetně s ohledem na výkon jeho základního práva na svobodu projevu. Tato povinnost by měla platit bez ohledu na důvody rozhodnutí, zejména to, zda opatření bylo přijato proto, že se oznámené informace pokládají za nezákonný obsah nebo za informace neslučitelné s použitelnými smluvními podmínkami. Pokud bylo rozhodnutí přijato na základě oznámení, měl by poskytovatel hostingových služeb sdělit příjemci služby totožnost osoby nebo subjektu, které oznámení podaly, pouze pokud jsou tyto informace nezbytné k určení nezákonnosti obsahu, například v případech porušení práv duševního vlastnictví.

    K článku: čl. 17

55. (55)

    Omezení viditelnosti může spočívat v přiřazení horší pozice v pořadí nebo v doporučovacích systémech, jakož i v omezení dostupnosti pro jednoho nebo více příjemců služby nebo v zablokování uživatele v rámci online komunity bez jeho vědomí („shadow banning“). Zpeněžení informací poskytovaných příjemcem služby prostřednictvím příjmů z reklamy může být omezeno pozastavením nebo ukončením peněžní platby nebo příjmů souvisejících s těmito informacemi. Povinnost uvádět odůvodnění by se však neměla vztahovat na klamavý komerční obsah ve velkém objemu šířený úmyslnou manipulací se službou, zejména neautentickým využíváním služby, jako jsou používání botů nebo falešných účtů nebo jiné klamavé způsoby využívání služby. Bez ohledu na dostupné možnosti napadení rozhodnutí poskytovatele hostingových služeb by měl mít příjemce služby vždy právo na účinný soudní prostředek nápravy v souladu s vnitrostátním právem.

    K článku: čl. 17

56. (56)

    Poskytovatel hostingových služeb se může v některých případech, například prostřednictvím oznámení podaného oznamující stranou nebo vlastních dobrovolných opatření, dozvědět o informacích týkajících se určité činnosti příjemce služby, například poskytování určitých druhů nezákonného obsahu, jež s ohledem na všechny příslušné okolnosti, jichž si je vědom, přiměřeně odůvodňují podezření, že se uvedený příjemce mohl dopustit, může dopouštět nebo se pravděpodobně dopustí trestného činu ohrožujícího život nebo bezpečnost osoby nebo osob, jako jsou trestné činy uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ²⁷, směrnici 2011/93/EU nebo ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ²⁸. Například konkrétní položky obsahu by mohly vést k podezření na ohrožení veřejnosti, jako je podněcování k terorismu ve smyslu článku 21 směrnice (EU) 2017/541. V takových případech by poskytovatel hostingových služeb měl o tomto podezření neprodleně informovat příslušné donucovací orgány. Měl by jim poskytnout veškeré relevantní informace, které má k dispozici, včetně případného dotčeného obsahu a, jsou-li k dispozici, také informace o času zveřejnění obsahu, včetně určeného časového pásma, vysvětlení svého podezření a informací nezbytných k lokalizaci a identifikaci daného příjemce služby. Toto nařízení neposkytuje právní základ pro profilování příjemců služeb za účelem případného zjišťování trestných činů poskytovateli hostingových služeb. Poskytovatelé hostingových služeb by při informování donucovacích orgánů měli dodržovat také jiná použitelná pravidla unijního či vnitrostátního práva v oblasti ochrany práv a svobod jednotlivců.

    ²⁷ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

    ²⁸ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).

    K článku: čl. 18

57. (57)

    Aby se zamezilo neúměrné zátěži, neměly by se dodatečné povinnosti uložené podle tohoto nařízení poskytovatelům online platforem, včetně platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, vztahovat na poskytovatele, kteří splňují kritéria pro označení jako mikropodniky nebo malé podniky podle doporučení 2003/361/ES. Ze stejného důvodu by se tyto dodatečné povinnosti neměly vztahovat ani na poskytovatele online platforem, kteří v minulosti splnili kritéria pro označení jako mikropodniky nebo malé podniky, po dobu dvanácti měsíců poté, co toto postavení ztratili. Tito poskytovatelé by neměli být vyloučeni z povinnosti poskytovat informace o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců služby na žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo na žádost Komise. Velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače mají větší dosah a větší dopad na ovlivňování toho, jak příjemci služby získávají informace a komunikují online, a jejich provozovatelé by proto výhodu uvedeného vyloučení z této povinnosti mít neměli, bez ohledu na to, zda splňují nebo v nedávné době splňovali kritéria pro označení jako mikropodniky nebo malé podniky. Pravidla konsolidace stanovená v doporučení 2003/361/ES pomohou zajistit, aby nedocházelo k obcházení těchto dodatečných povinností. Nic v tomto nařízení nebrání poskytovatelům online platforem, na něž se uvedené vyloučení vztahuje, aby dobrovolně zřídili systém, který splňuje jednu nebo více z těchto povinností.

    K článku: čl. 19 , čl. 29

58. (58)

    Příjemci služby by měli mít možnost snadno a účinně napadnout určitá rozhodnutí poskytovatelů online platforem, která se týkají nezákonnosti obsahu nebo jeho neslučitelnosti se smluvními podmínkami a která na ně mají nepříznivý dopad. Poskytovatelé on-line platforem by proto měli mít povinnost zajistit interní systémy vyřizování stížností, které splňují určité podmínky, jejichž cílem je zajistit, aby tyto systémy byly snadno přístupné a vedly k rychlým a spravedlivým výsledkům, které nebudou svévolně diskriminační, a aby v případě použití automatizovaných postupů podléhaly lidskému přezkumu. Tyto systémy by měly umožnit všem příjemcům služby podat stížnost a neměly by stanovovat formální požadavky, jako jsou odkaz na konkrétní relevantní právní ustanovení nebo podrobná právní vysvětlení. Příjemci služby, kteří podali oznámení prostřednictvím mechanismu pro oznamování a přijímání opatření stanoveného v tomto nařízení nebo prostřednictvím mechanismu pro oznamování obsahu, který porušuje smluvní podmínky poskytovatele online platforem, by měli být oprávněni využít mechanismus pro podávání a vyřizování stížností k napadení rozhodnutí poskytovatele online platforem ohledně jejich oznámení, a to i pokud se domnívají, že opatření přijatá uvedeným poskytovatelem nebyla přiměřená. Možnost podat stížnost za účelem zrušení napadených rozhodnutí by měla být k dispozici nejméně po dobu šesti měsíců od okamžiku, kdy je poskytovatel online platforem příjemcem služby o rozhodnutí informován.

    K článku: čl. 20 , čl. 21

59. (59)

    Mimoto by měla být stanovena ustanovení umožňující mimosoudní řešení takových sporů v dobré víře, a to včetně sporů, jež nelze uspokojivě vyřešit prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností, certifikovanými subjekty, které mají potřebnou nezávislost, prostředky a odborné znalosti, aby mohly svou činnost vykonávat spravedlivým, rychlým a nákladově efektivním způsobem. Nezávislost subjektů pro mimosoudní řešení sporů by měla být zajištěna rovněž na úrovni fyzických osob odpovědných za řešení sporů, a to i prostřednictvím pravidel pro vyloučení střetu zájmů. Poplatky účtované subjekty pro mimosoudní řešení sporů by měly být opodstatněné, činit řešení sporu pro spotřebitele dostupné, atraktivní, nenákladné a přiměřené a měly by být posuzovány individuálně. Je-li subjekt pro mimosoudní řešení sporů certifikován příslušným koordinátorem digitálních služeb, měla by být tato certifikace platná ve všech členských státech. Poskytovatelé online platforem by měli mít možnost odmítnout uplatnění postupů mimosoudního řešení sporů podle tohoto nařízení, pokud tentýž spor, zejména pokud jde o dotčené informace a důvody pro přijetí napadeného rozhodnutí, účinky rozhodnutí a důvody pro napadení rozhodnutí, již vyřešil příslušný soud nebo jiný příslušný subjekt pro mimosoudní řešení sporů nebo pokud tentýž spor je již předmětem probíhajícího řízení u příslušného soudu nebo u jiného příslušného subjektu pro mimosoudní řešení sporů. Příjemci služby by měli mít možnost volby mezi interním mechanismem pro vyřizování stížností, mimosoudním řešením sporů a možností zahájit v kterékoli fázi soudní řízení. Vzhledem k tomu, že výsledek postupu mimosoudního řešení sporů není závazný, nemělo by stranám být bráněno v tom, aby v souvislosti s týmž sporem zahájily soudní řízení. Možností napadnout rozhodnutí poskytovatelů online platforem by neměla být žádným způsobem dotčena možnost domáhat se soudní nápravy v souladu s právními předpisy dotčeného členského státu, a tedy by nemělo být dotčeno uplatnění práva na účinnou právní ochranu podle článku 47 Listiny. Ustanovení tohoto nařízení, jež se týkají mimosoudního řešení sporů, by neměla požadovat, aby členské státy takové subjekty pro mimosoudní řešení sporů zřídily.

    K článku: čl. 20 , čl. 21

60. (60)

    U smluvních sporů mezi spotřebiteli a podniky týkajících se pořízení zboží nebo služeb směrnice 2013/11/EU zajišťuje, aby spotřebitelé a podniky v Unii měli přístup k subjektům alternativního řešení sporů s osvědčením kvality. V této souvislosti by mělo být vyjasněno, že pravidly tohoto nařízení týkajícími se mimosoudního řešení sporů není zmíněná směrnice dotčena, včetně práva spotřebitelů podle směrnice ukončit svou účast v postupu v kterékoli jeho fázi, pokud jsou nespokojeni s jeho prováděním nebo průběhem.

    K článku: čl. 20 , čl. 21

61. (61)

    Proti nezákonnému obsahu lze zakročit rychleji a spolehlivěji v případě, že poskytovatelé online platforem přijmou potřebná opatření, která zajišťují, aby byla oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli, působícími ve své stanovené oblasti odbornosti, prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření vyžadovaných tímto nařízením vyřízena přednostně, aniž by byl dotčen požadavek vyřídit všechna oznámení podaná v rámci těchto mechanismů a rozhodnout o nich včas, s náležitou péčí, a nikoli svévolně. Tento status důvěryhodného oznamovatele by měl udělovat koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je žadatel usazen, a měl by být uznán všemi poskytovateli online platforem spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení. Status důvěryhodného oznamovatele by měl být přiznán pouze subjektům, které nejsou fyzickými osobami, které mimo jiné prokázaly, že mají zvláštní odborné znalosti a způsobilost v oblasti boje proti nezákonnému obsahu a že vykonávají svou činnost s náležitou péčí, správně a objektivně. Tyto subjekty mohou mít veřejnoprávní povahu, jako jsou v případě teroristického obsahu například jednotky vnitrostátních donucovacích orgánů nebo Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (dále jen „Europol“) pro oznamování internetového obsahu, nebo může jít o nevládní organizace a soukromé nebo poloveřejné subjekty, například organizace, které jsou součástí sítě internetových horkých linek INHOPE pro oznamování dětské pornografie, a organizace angažující se v oznamování nezákonných rasistických a xenofobních projevů na internetu. Aby se zamezilo snížení přidané hodnoty takového mechanismu, měl by být celkový počet důvěryhodných oznamovatelů ustanovených v souladu s tímto nařízením omezen. Aniž je dotčeno právo soukromých subjektů nebo fyzických osob uzavírat s poskytovateli online platforem dvoustranné dohody, vyzývají se zejména průmyslová sdružení zastupující zájmy svých členů, aby požádala o status důvěryhodných oznamovatelů.

    K článku: čl. 22

62. (62)

    Důvěryhodní oznamovatelé by měli zveřejňovat srozumitelné a podrobné zprávy o oznámeních podaných v souladu s tímto nařízením. V těchto zprávách by měly být uvedeny informace, jako jsou počet oznámení zařazených do kategorií poskytovatelem hostingových služeb, druh obsahu a opatření přijatá poskytovatelem. Vzhledem k tomu, že důvěryhodní oznamovatelé prokázali odborné znalosti a způsobilost, lze očekávat, že zpracování oznámení jimi podaných bude méně zatěžující, a tudíž rychlejší ve srovnání s oznámeními, jež podali jiní příjemci služby. Průměrná doba zpracování se však může lišit v závislosti na faktorech, jako jsou druh nezákonného obsahu, kvalita oznámení a samotné technické postupy pro podávání těchto oznámení.

    Například zatímco kodex chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online z roku 2016 stanoví referenční hodnotu pro zúčastněné společnosti, pokud jde o dobu potřebnou ke zpracování platných oznámení pro odstranění nezákonných nenávistných projevů, jiné druhy nezákonného obsahu mohou mít značně odlišné lhůty pro zpracování v závislosti na konkrétních skutečnostech a okolnostech a druzích nezákonného obsahu. Aby se zabránilo zneužívání statusu důvěryhodného oznamovatele, mělo by být možné tento status pozastavit, pokud koordinátor digitálních služeb v zemi usazení zahájil na základě oprávněných důvodů vyšetřování. Pravidla tohoto nařízení týkající se důvěryhodných oznamovatelů by se neměla chápat v tom smyslu, že brání poskytovatelům online platforem v zajištění podobného zacházení s oznámeními podanými subjekty či fyzickými osobami, jimž nebyl přiznán status důvěryhodného oznamovatele podle tohoto nařízení, a v jiné spolupráci s ostatními subjekty v souladu s rozhodným právem, včetně tohoto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ²⁹. Pravidla tohoto nařízení by neměla poskytovatelům online platforem bránit v tom, aby tohoto důvěryhodného oznamovatele nebo podobné mechanismy využívali k přijetí rychlých a spolehlivých opatření proti obsahu, který je neslučitelný s jejich smluvními podmínkami, zejména proti obsahu, který poškozuje zranitelné příjemce služby, jako jsou nezletilí.

    ²⁹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

    K článku: čl. 22

63. (63)

    Zneužívání online platforem častým poskytováním zjevně nezákonného obsahu nebo častým podáváním zjevně nepodložených oznámení či stížností v rámci mechanismů a systémů zřízených podle tohoto nařízení narušuje důvěru a poškozuje práva a oprávněné zájmy dotčených stran. Je proto třeba zavést vhodné, přiměřené a účinné záruky proti tomuto zneužívání, které musí respektovat práva a oprávněné zájmy všech zúčastněných stran, včetně platných základních práv a svobod zakotvených v Listině, zejména svobody projevu. Mělo by se mít za to, že informace představující zjevně nezákonný obsah, a oznámení či stížnosti by měly být brány jako zjevně nepodložené, je-li i neodborníkovi bez věcné analýzy zřejmé, že obsah je nezákonný nebo že jsou oznámení nebo stížnosti nepodložené.

    K článku: čl. 23

64. (64)

    Za určitých podmínek by měli poskytovatelé online platforem dočasně pozastavit své relevantní činnosti ve vztahu k osobě, která se dopouští zneužívání. Tímto není dotčena možnost poskytovatelů online platforem svobodně určovat své smluvní podmínky a v případě zjevně nezákonného obsahu souvisejícího se závažnými trestnými činy, jako je dětská pornografie, zavést přísnější opatření. Z důvodu transparentnosti by tato možnost měla být v smluvních podmínkách online platforem stanovena jednoznačně a dostatečně podrobně. S ohledem na rozhodnutí, která v této souvislosti poskytovatelé online platforem přijmou, by měly vždy existovat prostředky nápravy a tato rozhodnutí by měla podléhat dohledu příslušného koordinátora digitálních služeb. Poskytovatelé online platforem by měli před rozhodnutím o pozastavení zaslat předběžné upozornění, které by mělo obsahovat důvody možného pozastavení a prostředky nápravy proti jejich rozhodnutí. Při rozhodování o pozastavení by poskytovatelé online platforem měli zaslat odůvodnění v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení. Pravidla tohoto nařízení týkající se zneužívání by jim neměla bránit v přijímání jiných opatření, která řeší poskytování nezákonného obsahu příjemci jejich služby či jiné zneužívání jejich služeb, mimo jiné i porušením jejich smluvních podmínek, v souladu s použitelným unijním a vnitrostátním právem. Těmito pravidly není dotčena možnost pokládat osoby dopouštějící se zneužívání za odpovědné, a to i za škody, jak je stanoveno v právu Unie či ve vnitrostátním právu.

    K článku: čl. 23

65. (65)

    Vzhledem ke zvláštní odpovědnosti a povinnostem by poskytovatelé online platforem měli podléhat povinnostem týkajícím se informování v souvislosti s transparentností, jež platí vedle povinností podávat zprávy o transparentnosti, které se podle tohoto nařízení vztahují na všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb. Za účelem určení, zda online platformy a internetové vyhledávače mohou být velmi velkými online platformami nebo velmi velkými internetovými vyhledávači, které podle tohoto nařízení podléhají určitým dodatečným povinnostem, by informační povinnosti online platforem a internetových vyhledávačů v souvislosti s transparentností měly zahrnovat určité povinnosti v souvislosti se zveřejňováním a sdělováním informací o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců služby v Unii.

    K článku: čl. 24

66. (66)

    S cílem zajistit transparentnost a umožnit kontrolu rozhodnutí poskytovatelů online platforem, týkajících se moderování obsahu, a monitorování šíření nezákonného obsahu online by Komise měla vést a zveřejňovat databázi, která obsahuje rozhodnutí a odůvodnění poskytovatelů online platforem, když odstraňují informace nebo zamezují přístupu k nim nebo jinak omezují dostupnost informací a přístup k nim. Aby mohla být tato databáze průběžně aktualizována, měli by poskytovatelé online platforem předkládat rozhodnutí a odůvodnění ve standardním formátu bez zbytečného odkladu po přijetí rozhodnutí, s cílem umožnit aktualizaci databáze v reálném čase, je-li to s ohledem na prostředky dané online platformy technicky možné a přiměřené. Strukturovaná databáze by měla umožňovat přístup k příslušným informacím a jejich vyhledávání, zejména pokud jde o druh údajného nezákonného obsahu, o nějž se jedná.

    K článku: čl. 24

67. (67)

    Temné vzorce na online rozhraních online platforem jsou praktiky, které záměrně nebo fakticky podstatně narušují nebo omezují schopnost příjemců služby činit autonomní a informovaná rozhodnutí nebo výběr. Tyto praktiky mohou být využívány k tomu, aby přiměly příjemce služby k nežádoucímu chování nebo k nežádoucím rozhodnutím, jež pro ně mají negativní důsledky. Poskytovatelům online platforem by proto mělo být zakázáno klamat nebo podněcovat příjemce služby a narušovat nebo omezovat jejich autonomii, rozhodování nebo výběr prostřednictvím struktury, koncepce nebo funkcí online rozhraní nebo jeho části. To by mělo zahrnovat mimo jiné záměrně klamavou koncepci, jejímž cílem je nasměrovat příjemce ke krokům, z nichž má prospěch poskytovatel online platforem, které však nemusí být v zájmu příjemců, a předkládání možností způsobem, který není neutrální, například tím, že jsou v okamžiku, kdy má příjemce služby učinit rozhodnutí, zdůrazňovány prostřednictvím vizuálních, zvukových nebo jiných složek určité volby.

    Rovněž by to mělo zahrnovat opakované žádosti, aby příjemce služby učinil výběr, pokud již byl takový výběr učiněn, výrazně obtížnější zrušení služby ve srovnání s její aktivací nebo větší obtížnost či časovou náročnost určitých možností výběru oproti jiným, nepřiměřenou obtížnost ukončení nákupů nebo zrušení registrace na určité online platformě umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku a uvádění příjemců služby v omyl tím, že jsou podněcováni k výběru transakcí, nebo prostřednictvím výchozího nastavení, které je velmi obtížné změnit, a tudíž nepřiměřeně ovlivňuje rozhodování příjemce služby způsobem, který narušuje a omezuje jeho autonomii, rozhodování a výběr. Pravidla, která zamezují používání temných vzorců, by však neměla být chápána tak, že poskytovatelům brání v přímé interakci s příjemci služby a v nabízení nových nebo doplňkových služeb. Legitimní praktiky, například v oblasti reklamy, které jsou v souladu s právem Unie, by samy o sobě za temné vzorce být považovány neměly. Tato pravidla týkající se temných vzorců by měla být vykládána v tom smyslu, že se vztahují na zakázané praktiky spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud se na tyto praktiky již nevztahuje směrnice 2005/29/ES nebo nařízení (EU) 2016/679.

    K článku: čl. 25

68. (68)

    Reklama na internetových stránkách hraje v online prostředí významnou úlohu, a to i ve vztahu k online platformám, kde je poskytování služby v některých případech zcela nebo zčásti přímo či nepřímo honorováno prostřednictvím příjmů z reklamy. Reklama na internetových stránkách může přispívat k významným rizikům sahajícím od reklamy, která sama o sobě představuje nezákonný obsah, po přispívání k finančním pobídkám ke zveřejňování či k šíření nezákonného nebo jinak škodlivého obsahu a činností na internetu nebo k diskriminačnímu předkládání reklamy s dopadem na rovné zacházení a příležitosti občanů. Vedle požadavků vyplývajících z článku 6 směrnice 2000/31/ES by se proto od poskytovatelů online platforem mělo vyžadovat, aby zajistili, že příjemci služby mají určité individualizované informace, které potřebují k pochopení toho, kdy a jménem koho je reklama předkládána. Měli by i prostřednictvím standardizovaných vizuálních nebo zvukových značek zajistit, aby informace byly pro průměrného příjemce služby zjevné, jasně identifikovatelné a jednoznačné, přičemž by měly být přizpůsobeny povaze online rozhraní jednotlivých služeb. Příjemci služby by navíc měli mít přímo z online rozhraní, na němž je reklama prezentována, k dispozici informace o hlavních parametrech používaných k určení konkrétní zobrazované reklamy, s poskytnutím smysluplného vysvětlení logiky použité za tímto účelem, a to i tehdy, zakládá-li se na profilování.

    Tato vysvětlení by měla zahrnovat informace o způsobu prezentace reklamy – například o tom, zda se jedná o kontextovou nebo jinou reklamu – a případně o hlavních použitých kritériích pro profilování; měla by rovněž informovat příjemce o veškerých prostředcích, které má k dispozici ke změně těchto kritérií. Požadavky tohoto nařízení, které se týkají poskytování informací v souvislosti s reklamou, není dotčeno uplatňování příslušných ustanovení nařízení (EU) 2016/679, zejména ustanovení o právu vznést námitku, o automatizovaném individuálním rozhodování, včetně profilování, a zvlášť o potřebě získat před zpracováním osobních údajů pro cílenou reklamu souhlas subjektu údajů. Obdobně nejsou dotčena ustanovení směrnice 2002/58/ES, především ustanovení o uchovávání údajů v koncových zařízeních a o přístupu k informacím v nich uloženým. Toto nařízení doplňuje uplatňování směrnice 2010/13/EU, která ukládá opatření, jež uživatelům umožňují oznámit audiovizuální obchodní sdělení ve videonahrávkách vytvořených uživateli. Doplňuje rovněž povinnosti obchodníků týkající se zveřejňování obchodních sdělení, které vyplývají ze směrnice 2005/29/ES.

    K článku: čl. 26

69. (69)

    Jsou-li příjemcům služby předkládány reklamy založené na technikách zacílení optimalizovaných tak, aby odpovídaly jejich zájmům a potenciálně zasáhly jejich slabá místa, může to mít obzvláště závažné nepříznivé dopady. V některých případech mohou manipulativní techniky nepříznivě ovlivnit celé skupiny a zvýšit společenskou újmu, například tím, že přispívají k dezinformačním kampaním nebo že určité skupiny diskriminují. Online platformy jsou pro tyto praktiky obzvláště citlivým prostředím a představují vyšší společenské riziko. V důsledku toho by poskytovatelé online platforem neměli předkládat reklamy na základě profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679, jež se opírá o zvláštní kategorie osobních údajů uvedené v čl. 9 odst. 1 zmíněného nařízení, včetně používání kategorií profilování založených na uvedených zvláštních kategoriích. Tímto zákazem nejsou dotčeny povinnosti vztahující se na poskytovatele online platforem nebo jakékoli jiné poskytovatele služeb či inzerenty zabývající se šířením reklamy podle práva Unie v oblasti ochrany osobních údajů.

    K článku: čl. 26

70. (70)

    Zásadní součástí podnikání online platforem je způsob, jak je stanovena priorita informací a jak jsou prezentovány na online rozhraní platformy, aby byl usnadněn a optimalizován přístup příjemců služby k těmto informacím. To se děje například navržením, seřazením a stanovením priority informací za použití algoritmů, rozlišováním pomocí textu či jiných vizuálních znázornění nebo jiným nakládáním s informacemi poskytnutými příjemci. Tyto doporučovací systémy mohou mít významný dopad na schopnost příjemců vyhledávat a využívat informace online, včetně usnadnění vyhledávání relevantních informací pro příjemce služby a zlepšení uživatelských zkušeností. Důležitou úlohu hrají také při šíření určitých sdělení, virálním šíření informací a podněcování k určitému chování na internetu. Online platformy by proto měly zajišťovat, aby příjemci jejich služeb byli náležitě informováni o tom, jak doporučující systém ovlivňuje způsob zobrazování informací, a mohli ovlivnit způsob, jak jim jsou informace předkládány. Měly by také jasně a srozumitelně uvést parametry těchto doporučovacích systémů, aby bylo zajištěno, že příjemci služby porozumí tomu, jak je stanovena priorita informací, jež jsou jim předkládány. Uvedené parametry by měly zahrnovat alespoň nejdůležitější kritéria pro určování informací navrhovaných příjemci služby a důvody, proč jsou významné, včetně případů, kdy je priorita informací stanovena na základě profilování a jejich chování na internetu.

    K článku: čl. 27

71. (71)

    Důležitým politickým cílem Unie je ochrana nezletilých osob. Online platformu lze považovat za přístupnou nezletilým osobám, pokud její smluvní podmínky umožňují nezletilým osobám využívat službu, pokud je služba zaměřena na nezletilé osoby nebo je jimi převážně využívána nebo pokud si je poskytovatel jinak vědom toho, že někteří příjemci jeho služby jsou nezletilí, například proto, že již zpracovává osobní údaje příjemce své služby včetně jeho věku pro jiné účely. Poskytovatelé online platforem využívaných nezletilými osobami by měli přijmout vhodná a přiměřená opatření na ochranu nezletilých osob, například navržením svých online rozhraní nebo jejich částí s nejvyšší standardní úrovní soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob, je-li to relevantní, nebo přijetím norem na ochranu nezletilých osob nebo dodržováním kodexů chování na ochranu nezletilých osob. Měli by zvážit osvědčené postupy a dostupné pokyny, například ty, jež jsou uvedeny ve sdělení Komise „Digitální dekáda pro děti a mládež: nová Evropská strategie pro lepší internet pro děti (BIK+)“. Poskytovatelé online platforem by neměli předkládat reklamy založené na profilování za použití osobních údajů příjemce služby, pokud si jsou s přiměřenou jistotou vědomi toho, že příjemcem služby je nezletilá osoba. V souladu s nařízením (EU) 2016/679, zejména se zásadou minimalizace údajů stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení, by tento zákaz neměl vést poskytovatele online platformy k tomu, aby uchovával, získával nebo zpracovával více osobních údajů, než má již k dispozici, aby mohl posoudit, zda je příjemcem služby nezletilá osoba. Tato povinnost by proto neměla poskytovatele online platforem pobízet k tomu, aby zjišťovali věk příjemce služby před jejím využitím. To by mělo platit, aniž je dotčeno právo Unie v oblasti ochrany osobních údajů.

    K článku: čl. 28

72. (72)

    S cílem přispět k bezpečnému, důvěryhodnému a transparentnímu online prostředí pro spotřebitele, jakož i pro jiné zúčastněné strany, například pro obchodníky, kteří se účastní hospodářské soutěže, a držitele práv duševního vlastnictví, a odradit obchodníky od prodeje výrobků nebo služeb, jež jsou v rozporu s platnými předpisy, by online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat smlouvy s obchodníky na dálku měly zajistit, aby bylo možné tyto obchodníky vysledovat. Od obchodníka by se proto mělo vyžadovat, aby poskytovatelům online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku poskytl určité základní informace, a to i pro účely propagace sdělení o výrobcích či jejich nabízení. Tento požadavek by se měl vztahovat i na obchodníky, kteří propagují sdělení o výrobcích nebo službách jménem značek, a to na základě příslušných dohod. Uvedení poskytovatelé online platforem by měli veškeré informace bezpečně uchovávat po dobu trvání svého smluvního vztahu s obchodníkem a po dobu šesti měsíců od jeho ukončení, aby bylo možné uplatnit jakékoli nároky vůči obchodníkovi nebo provést příkazy týkající se tohoto obchodníka.

    Tato povinnost je nezbytná a přiměřená, aby orgány veřejné moci a soukromé subjekty s oprávněným zájmem měly k těmto informacím přístup v souladu s použitelným právem, včetně předpisů v oblasti ochrany osobních údajů, a to i prostřednictvím příkazů k poskytnutí informací uvedených v tomto nařízení. Touto povinností nejsou dotčeny případné povinnosti uchovávat určitý obsah po delší dobu na základě jiného práva Unie nebo vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie. Aniž je dotčena definice stanovená v tomto nařízení, měl by každý obchodník bez ohledu na to, zda je fyzickou, nebo právnickou osobou, identifikovaný na základě čl. 6a odst. 1 písm. b) směrnice 2011/83/EU a čl. 7 odst. 4 písm. f) směrnice 2005/29/ES být při nabízení výrobku nebo služby prostřednictvím online platformy vysledovatelný. Směrnice 2000/31/ES ukládá všem poskytovatelům služeb informační společnosti povinnost zajistit příjemcům služby a příslušným orgánům snadný, přímý a trvalý přístup k určitým informacím umožňujícím identifikaci všech poskytovatelů. Požadavky na vysledovatelnost poskytovatelů online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku stanovené v tomto nařízení nemají vliv na uplatňování směrnice Rady (EU) 2021/514 ³⁰, která sleduje jiné legitimní cíle veřejného zájmu.

    ³⁰ Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (Úř. věst. L 104, 25.3.2021, s. 1).

    K článku: čl. 30

73. (73)

    K zajištění účelného a náležitého uplatňování této povinnosti bez uložení neúměrné zátěže by provozovatelé online platforem umožňují spotřebitelům uzavírat smlouvy s obchodníky na dálku měli vynaložit veškeré úsilí k posouzení spolehlivosti informací, které poskytli dotčení obchodníci, zejména s využitím volně dostupných oficiálních online databází a online rozhraní, jako jsou vnitrostátní obchodní rejstříky a systém výměny informací o DPH, nebo požadovat, aby tito obchodníci poskytli důvěryhodné podklady, například kopie dokladů totožnosti, ověřené výpisy z platebních účtů, certifikáty společností a výpisy z obchodního rejstříku. Za účelem splnění této povinnosti mohou využít i jiné zdroje, které lze použít na dálku a které poskytují podobnou míru spolehlivosti. Dotčení poskytovatelé online platforem by však neměli mít povinnost provádět rozsáhlá či nákladná zjišťování potřebných údajů na internetu nebo nepřiměřené ověřování na místě. Rovněž by se nemělo mít za to, že tito poskytovatelé online platforem, kteří vynakládají veškeré úsilí, jak se vyžaduje v tomto nařízení, ručí za spolehlivost informací vůči spotřebiteli či jiným zúčastněným stranám.

    K článku: čl. 30

74. (74)

    Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat smlouvy s obchodníky na dálku by měli koncipovat a uspořádat své online rozhraní způsobem, jenž obchodníkům umožňuje plnit jejich povinnosti podle relevantního práva Unie, zejména požadavky stanovené v článcích 6 a 8 směrnice 2011/83/EU, článku 7 směrnice 2005/29/ES, článcích 5 a 6 směrnice 2000/31/ES a článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ³¹. Za tímto účelem by dotčení poskytovatelé online platforem měli vynaložit veškeré úsilí, aby posoudili, zda obchodníci využívající jejich služeb nahráli informace do svých online rozhraní v souladu s relevantním použitelným právem Unie. Poskytovatelé online platforem by měli zajistit, aby výrobky nebo služby nebyly nabízeny, pokud tyto informace nejsou úplné. To by pro dotčené poskytovatele online platforem nemělo znamenat povinnost obecně monitorovat výrobky nebo služby nabízené obchodníky prostřednictvím jejich služeb ani obecnou informační povinnost, zejména povinnost posoudit správnost informací poskytovaných obchodníky. Online rozhraní by měla být pro obchodníky a spotřebitele uživatelsky přívětivá a snadno přístupná. Kromě toho by dotčení poskytovatelé online platforem měli poté, co umožní obchodníkovi nabízet výrobek nebo službu, vyvinout přiměřené úsilí, aby náhodně ověřili, zda nebyly nabízené výrobky nebo služby označeny za nezákonné v úředních, volně přístupných a strojově čitelných online databázích nebo online rozhraních dostupných v členském státě nebo v Unii. Komise by měla rovněž podporovat sledovatelnost výrobků prostřednictvím technologických řešení, jako jsou digitálně podepsané kódy rychlé reakce (QR kódy) nebo nezaměnitelné tokeny (NFT). Komise by měla podporovat vypracování norem a v případě jejich neexistence tržně orientovaných řešení, která by byla pro dotčené strany přijatelná.

    ³¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).

    K článku: čl. 31

75. (75)

    Vzhledem k významu velmi velkých online platforem kvůli jejich dosahu, což se projevuje hlavně v počtu příjemců služby, při usnadňování veřejné rozpravy, ekonomických transakcí a šíření informací, stanovisek a myšlenek veřejnosti a při ovlivňování způsobu, jakým příjemci získávají a sdělují informace na internetu, je nutné uložit poskytovatelům těchto platforem zvláštní povinnosti vedle povinností vztahujících se na všechny online platformy. Vzhledem k jejich zásadní úloze při lokalizaci a zpřístupňování informací online je rovněž nezbytné uložit tyto povinnosti v rozsahu, v jakém jsou použitelné, poskytovatelům velmi velkých internetových vyhledávačů. Tyto dodatečné povinnosti poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů jsou nezbytné k řešení otázek veřejného zájmu v případě, že neexistují alternativní a méně omezující opatření, která by účinně dosáhla téhož výsledku.

    K článku: čl. 33

76. (76)

    Velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače mohou způsobit společenská rizika, jež se co do rozsahu a dopadu liší od rizik způsobených menšími platformami. Měla by pro ně proto platit nejvyšší úroveň povinností náležité péče, jež je úměrná jejich společenskému dopadu. Jakmile počet aktivních příjemců online platformy nebo aktivních příjemců internetového vyhledávače vypočtený jako průměr za šest měsíců dosáhne významného podílu obyvatel Unie, mohou mít systémová rizika, která online platforma nebo internetový vyhledávač představuje, v Unii nepřiměřený dopad. Mělo by se mít za to, že tento významný dosah existuje, pokud počet překročí provozní prahovou hodnotu ve výši 45 milionů, totiž počet odpovídající 10 % obyvatelstva Unie. Tato provozní prahová hodnota by měla být v případě potřeby aktualizována, a proto by Komise měla být zmocněna doplňovat ustanovení tohoto nařízení přijímáním aktů v přenesené pravomoci, je-li to nezbytné.

    K článku: čl. 33

77. (77)

    Aby bylo možné určit dosah dané online platformy nebo internetového vyhledávače, je nezbytné stanovit průměrný počet aktivních příjemců každé služby jednotlivě. V souladu s tím by měl počet průměrných měsíčních aktivních příjemců online platformy zahrnovat všechny příjemce, kteří se do služby skutečně zapojí alespoň jednou v daném období, tím, že jsou vystaveni šířeným informacím na online rozhraní online platformy, například jejich prohlížením nebo poslechem nebo poskytováním informací, jako je tomu v případě obchodníků na online platformách umožňujících spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku.

    Pro účely tohoto nařízení se zapojení neomezuje na interakci s informacemi prostřednictvím kliknutí, komentáře, propojení, sdílení, nákupu nebo provádění transakcí na online platformě. Proto se pojem aktivní příjemce služby nemusí nutně shodovat s pojmem registrovaný uživatel služby. Pokud jde o internetové vyhledávače, měl by se pojem aktivní příjemce služby vztahovat na ty, kdo prohlížejí informace na svém online rozhraní, ale nikoli například na vlastníky internetových stránek indexovaných internetovým vyhledávačem, neboť ti se do služby aktivně nezapojují. Počet aktivních příjemců služby by měl zahrnovat všechny jedinečné příjemce služby, kteří se do konkrétní služby zapojují. Za tímto účelem by příjemce služby, který používá různá online rozhraní, jako jsou internetové stránky nebo aplikace, včetně případů, kdy jsou služby přístupné prostřednictvím různých přesných jednotných adres zdroje (adresa URL) nebo doménových jmen, měl být pokud možno započítán pouze jednou. Pojem aktivní příjemce služby by však neměl zahrnovat náhodné využití služby příjemci jiných zprostředkovatelů služeb, kteří nepřímo zpřístupňují informace hostované poskytovatelem online platformy prostřednictvím propojení nebo indexace poskytovatelem internetového vyhledávače. Toto nařízení rovněž nevyžaduje, aby poskytovatelé online platforem nebo internetových vyhledávačů prováděli konkrétní sledování jednotlivců online. Pokud jsou tito poskytovatelé schopni odečíst automatizované uživatele, jako jsou boti nebo scrapery, bez dalšího zpracování osobních údajů a sledování, mohou tak učinit. Stanovení počtu aktivních příjemců služby může být ovlivněno vývojem trhu a technickým vývojem, a proto by Komise měla být zmocněna doplnit ustanovení tohoto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví metodika pro určení aktivních příjemců online platformy nebo internetového vyhledávače, a to případně s přihlédnutím k povaze služby a způsobu interakce příjemců služby s touto službou.

    K článku: čl. 33

78. (78)

    Vzhledem k síťovým účinkům, jež jsou typické pro ekonomiku platforem, se uživatelská základna online platformy nebo internetového vyhledávače může rychle rozšířit a dosáhnout rozměru velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače se souvisejícím dopadem na vnitřní trh. Tak tomu může být v případě exponenciálního růstu, k němuž dojde v krátkém čase, nebo velké globální přítomnosti a obratu, jež online platformě nebo internetovému vyhledávači umožňují plně využít síťové účinky a úspory z rozsahu a škály produkce. Rychlou škálovatelnost, pokud jde o pokrytí uživatelů, může signalizovat zejména vysoký roční obrat nebo tržní kapitalizace. V těchto případech by koordinátor digitálních služeb v zemi místa usazení nebo Komise měli mít možnost požádat poskytovatele online platformy nebo internetového vyhledávače o častější podávání zpráv o počtu aktivních příjemců služby, aby bylo možno včas určit okamžik, k němuž by předmětná platforma nebo internetový vyhledávač měly být pro účely tohoto nařízení označeny za velmi velkou online platformu nebo velmi velký internetový vyhledávač.

    K článku: čl. 33

79. (79)

    Velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače lze využít způsobem, který značně ovlivňuje bezpečnost na internetu, utváření veřejného mínění a diskurzu, jakož i elektronický obchod. Způsob navrhování jejich služeb je obvykle optimalizován ve prospěch jejich obchodních modelů, jež jsou často založeny na reklamě, a může způsobovat společenské problémy. Je zapotřebí účinné regulace a prosazování, aby bylo možné účinně identifikovat a zmírňovat rizika a společenské a hospodářské škody, které mohou vzniknout. Podle tohoto nařízení by proto poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů měli posuzovat systémová rizika vyplývající z koncepce, fungování a využívání jejich služeb a z možného zneužití příjemci služby a měli by přijímat vhodná zmírňující opatření při dodržení základních práv. Při určování významu potenciálních nepříznivých účinků a dopadů by poskytovatelé měli zvážit závažnost potenciálního dopadu a pravděpodobnost všech takových systémových rizik. Mohli by například posoudit, zda potenciální nepříznivý dopad může ovlivnit velký počet osob, jeho potenciální nezvratnost nebo obtížnost nápravy a obnovy situace, která existovala před potenciálním dopadem.

    K článku: čl. 34

80. (80)

    Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů by měli důkladně posoudit čtyři kategorie systémových rizik. První kategorie se týká rizik spojených s šířením nezákonného obsahu, jako je šíření dětské pornografie nebo nezákonných nenávistných projevů, nebo s jinými typy zneužití jejich služeb pro trestnou činnost a prováděním protiprávních činností, jako je prodej výrobků či služeb zakázaných unijním nebo vnitrostátním právem, včetně nebezpečných nebo padělaných výrobků nebo nezákonně obchodovaných zvířat. Takové šíření nebo činnosti mohou například představovat významné systémové riziko v případech, kdy se přístup k nezákonnému obsahu může rychle a rozsáhle šířit prostřednictvím účtů s obzvláště širokým dosahem nebo jinými způsoby rozšiřování. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů by měli posoudit riziko šíření nezákonného obsahu bez ohledu na to, zda jsou informace rovněž neslučitelné s jejich smluvními podmínkami. Tímto posouzením není dotčena osobní odpovědnost příjemce služby velmi velkých online platforem nebo vlastníků internetových stránek indexovaných velmi velkými internetovými vyhledávači v souvislosti s případnou protiprávností jejich činnosti podle použitelného práva.

    K článku: čl. 34

81. (81)

    Druhá kategorie se týká skutečného nebo předvídatelného dopadu služby na výkon základních práv, která jsou chráněna Listinou, včetně mimo jiné lidské důstojnosti, svobody projevu a svobody informací, včetně svobody a plurality sdělovacích prostředků, práva na soukromý život, ochrany osobních údajů, práva na zákaz diskriminace, práv dítěte a ochrany spotřebitele. Tato rizika mohou vzniknout například v souvislosti s koncepcí algoritmických systémů používaných velmi velkými online platformami nebo velmi velkými internetovými vyhledávači nebo zneužitím jejich služby podáváním nepatřičných oznámení či prostřednictvím jiných způsobů umlčování projevu nebo bránění hospodářské soutěži. Při posuzování rizik pro práva dítěte by poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů měli zvážit například to, do jaké míry jsou koncepce a fungování služby srozumitelné pro nezletilé osoby a jak mohou být nezletilé osoby vystaveny prostřednictvím jejich služby obsahu, který může narušit jejich zdraví a tělesný, duševní a mravní vývoj. Tato rizika se mohou objevit například v souvislosti s koncepcí online rozhraní, která záměrně či neúmyslně zneužívá slabé stránky a nezkušenost nezletilých osob nebo může způsobit návykové chování.

    K článku: čl. 34

82. (82)

    Třetí kategorie rizik se týká skutečných nebo předvídatelných nepříznivých účinků na demokratické procesy, občanský diskurz a volební procesy, jakož i na veřejnou bezpečnost.

    K článku: čl. 34

83. (83)

    Čtvrtá kategorie rizik vyplývá z podobných obav týkajících se koncepce, fungování nebo používání, a to i prostřednictvím manipulace, velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů se skutečným nebo předvídatelným nepříznivým dopadem na ochranu veřejného zdraví či, nezletilých osob a se závažnými negativními důsledky pro tělesnou a duševní pohodu některé osoby nebo s genderově podmíněným násilím. Tato rizika mohou rovněž vyplývat z koordinovaných dezinformačních kampaní týkajících se veřejného zdraví nebo z koncepce online rozhraní, které může stimulovat behaviorální závislost příjemců služby.

    K článku: čl. 34

84. (84)

    Při posuzování těchto systémových rizik by se poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů měli zaměřit na systémy nebo jiné prvky, které mohou přispívat k rizikům, včetně všech algoritmických systémů, jež mohou být relevantní, zejména jejich doporučovacích systémů a reklamních systémů, přičemž by měli věnovat pozornost souvisejícím postupům sběru a využívání údajů. Měli by rovněž posoudit, zda jsou jejich smluvní podmínky a jejich vymáhání vhodné, jakož i postupy moderování obsahu, technické nástroje a přidělené zdroje. Při posuzování systémových rizik zjištěných v tomto nařízení by se uvedení poskytovatelé měli rovněž zaměřit na informace, které nejsou nezákonné, ale přispívají k systémovým rizikům zjištěným v tomto nařízení. Tito poskytovatelé by proto měli věnovat zvláštní pozornost tomu, jak jsou jejich služby využívány k šíření nebo rozšiřování zavádějícího nebo klamavého obsahu, včetně dezinformací. Pokud k systémovým rizikům přispívá algoritmické šíření informací, měli by to řádně zohlednit ve svých posouzeních rizik. Jsou-li rizika lokalizována nebo existují-li jazykové rozdíly, měli by je rovněž zohlednit ve svých posouzeních rizik. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů by měli zejména posoudit, jak k těmto rizikům přispívají koncepce a fungování jejich služeb, jakož i záměrná a často koordinovaná manipulace a využívání jejich služeb, nebo systémové porušování podmínek poskytování jejich služby. Tato rizika mohou vzniknout například v důsledku neautentického používání služby, jako je vytváření falešných účtů, využívání botů nebo klamavé využívání služby, a jiného automatizovaného či částečně automatizovaného chování, jež může vést k rychlému a rozsáhlému šíření informací veřejnosti, které představují nezákonný obsah nebo nejsou slučitelné se smluvními podmínkami online platformy nebo internetového vyhledávače a které přispívají k dezinformačním kampaním.

    K článku: čl. 34

85. (85)

    Aby bylo možné zajistit vzájemnou návaznost jednotlivých posouzení rizik a sledovat vývoj zjištěných rizik a aby bylo možné usnadnit provádění vyšetřovacích a donucovacích opatření, měli by poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů uchovávat veškeré podklady týkající se posouzení rizik, která provedli, jako jsou informace o jejich přípravě, podkladové údaje a údaje o testování jejich algoritmických systémů.

    K článku: čl. 34

86. (86)

    Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů by měli zavést potřebné prostředky k náležitému zmírňování systémových rizik zjištěných v rámci posouzení rizik při dodržení základních práv. Veškerá přijatá opatření by měla být v souladu s požadavky na náležitou péči stanovenými v tomto nařízení a měla by být přiměřená a účinná při zmírňování konkrétních zjištěných systémových rizik. Měla by být přiměřená s ohledem na hospodářskou kapacitu poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače a na potřebu vyhnout se zbytečným omezením využívání dané služby, přičemž by měly být náležitě zohledněny možné nepříznivé dopady na tato základní práva. Uvedení poskytovatelé by měli věnovat zvláštní pozornost dopadu na svobodu projevu.

    K článku: čl. 35

87. (87)

    Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů by měli v rámci těchto zmírňujících opatření zvážit například úpravu veškerých nezbytných koncepcí, funkcí nebo fungování svých služeb, jako je například koncepce online rozhraní. Měli by přizpůsobit a uplatňovat své smluvní podmínky podle potřeby a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení o smluvních podmínkách. Další vhodná opatření by mohla zahrnovat přizpůsobení systémů moderování obsahu a vnitřních postupů nebo přizpůsobení rozhodovacích procesů a zdrojů, včetně moderátorů obsahu, jejich odborné přípravy a místních odborných znalostí. To se týká zejména rychlosti a kvality zpracování oznámení. V tomto ohledu stanoví například kodex chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online z roku 2016 referenční hodnotu pro zpracování platných oznámení o odstranění nezákonných nenávistných projevů do 24 hodin. Poskytovatelé velmi velkých online platforem, zejména těch, které jsou primárně využívány k veřejnému šíření pornografického obsahu, by měli důsledně plnit všechny své povinnosti podle tohoto nařízení, pokud jde o nezákonný obsah představující kybernetické násilí, včetně nezákonného pornografického obsahu, zejména pokud jde o zajištění toho, aby oběti mohly účinně uplatnit svá práva ve vztahu k obsahu představujícímu sdílení intimního nebo zmanipulovaného materiálu bez jejich souhlasu prostřednictvím rychlého zpracování oznámení a bezodkladného odstranění takového obsahu. Jiné druhy nezákonného obsahu mohou vyžadovat delší nebo kratší lhůty pro zpracování oznámení v závislosti na skutečnostech, okolnostech a druzích nezákonného obsahu. Uvedení poskytovatelé mohou rovněž iniciovat nebo prohloubit spolupráci s důvěryhodnými oznamovateli a pořádat školení a výměny s organizacemi důvěryhodných oznamovatelů.

    K článku: čl. 35

88. (88)

    Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů by rovněž měli postupovat s náležitou péčí při přijímání opatření za účelem testování a v případě potřeby přizpůsobení svých algoritmických systémů, mimo jiné svých doporučovacích systémů. Může být třeba, aby zmírnili nepříznivé dopady individualizovaných doporučení a opravili kritéria používaná ve svých doporučeních. Katalyzátorem systémových rizik mohou být i reklamní systémy používané poskytovateli velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů. Uvedení poskytovatelé by měli zvážit nápravná opatření jako zastavení příjmů z reklamy u určitých informací, nebo jiná opatření, například lepší zviditelnění hodnověrných zdrojů informací či strukturálnější přizpůsobení svých reklamních systémů. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů mohou být nuceni posílit své interní procesy nebo dohled nad jakoukoli ze svých činností, zejména pokud jde o odhalování systémových rizik, a provádět častější nebo cílenější posouzení rizik souvisejících s novými funkcemi. Zejména jsou-li rizika sdílena napříč různými online platformami nebo internetovými vyhledávači, měli by spolupracovat s ostatními poskytovateli služeb, též iniciováním kodexů chování či jiných samoregulačních opatření nebo připojením se ke stávajícím kodexům a opatřením. Měli by rovněž zvážit osvětové akce, především pokud rizika souvisejí s dezinformačními kampaněmi.

    K článku: čl. 35

89. (89)

    Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů by měli zohlednit nejlepší zájmy nezletilých osob při přijímání opatření, jako je uzpůsobení návrhu svých služeb a svých online rozhraní, zejména pokud jsou jejich služby primárně zaměřeny na nezletilé osoby nebo jsou jimi převážně využívány. Měli by zajistit, aby byly jejich služby organizovány způsobem, který nezletilým osobám umožní snadný přístup k mechanismům stanoveným v tomto nařízení, včetně případných mechanismů pro oznamování a přijímání opatření a podávání stížností. Měli by také přijmout opatření na ochranu nezletilých osob před obsahem, který by mohl narušit jejich tělesný, duševní nebo mravní vývoj, a poskytnout nástroje, jež umožňují podmíněný přístup k takovým informacím. Při výběru vhodných zmírňujících opatření mohou poskytovatelé v případě potřeby zvážit osvědčené postupy v daném odvětví, včetně postupů zavedených prostřednictvím samoregulační spolupráce, jako jsou kodexy chování, a měli by zohlednit pokyny Komise.

    K článku: čl. 35

90. (90)

    Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů by měli zajistit, aby se jejich přístup k posuzování a zmírňování rizik zakládal na nejlepších dostupných informacích a vědeckých poznatcích a aby své předpoklady ověřili na skupinách, na něž mají rizika a přijímaná opatření největší dopad. Za tímto účelem by případně měli provádět posouzení rizik a navrhovat opatření ke zmírnění rizik za účasti zástupců příjemců služby, zástupců skupin potenciálně dotčených jejich službami, nezávislých odborníků a organizací občanské společnosti. Měli by usilovat o začlenění těchto konzultací do svých metodik pro posuzování rizik a navrhování zmírňujících opatření, případně včetně průzkumů, pracovních skupin, kulatých stolů a dalších konzultačních a koncepčních postupů. Při posuzování toho, zda je opatření rozumné, přiměřené a účinné, je třeba věnovat zvláštní pozornost právu na svobodu projevu.

    K článku: čl. 35

91. (91)

    V dobách krize by mohlo být zapotřebí, aby poskytovatelé velmi velkých online platforem urychleně přijali určitá konkrétní opatření nad rámec opatření, která by přijali s ohledem na své další povinnosti podle tohoto nařízení. V tomto ohledu by se mělo mít za to, že dochází ke krizi, pokud nastanou mimořádné okolnosti, jež mohou vést k vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví v Unii nebo v jejích podstatných částech. Tyto krize by mohly být důsledkem ozbrojených konfliktů nebo teroristických činů, včetně vznikajících konfliktů nebo teroristických činů, přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení a hurikány, jakož i pandemií a dalších vážných přeshraničních hrozeb pro veřejné zdraví. Komise by měla mít možnost na doporučení Evropského sboru pro digitální služby (dále jen „sbor“) požadovat, aby poskytovatelé velmi velkých online platforem a poskytovatelé velmi velkých internetových vyhledávačů neprodleně zahájili reakci na krizi. Opatření, která mohou uvedení poskytovatelé služeb určit a jejichž uplatňování mohou zvážit, mohou zahrnovat například přizpůsobení postupů moderování obsahu a navýšení zdrojů určených na moderování obsahu, přizpůsobení smluvních podmínek a příslušných algoritmických a reklamních systémů, další zintenzivnění spolupráce s důvěryhodnými oznamovateli, přijetí osvětových opatření a podporu důvěryhodných informací a přizpůsobení koncepce online rozhraní. Měly by být stanoveny nezbytné požadavky k zajištění toho, aby tato opatření byla přijímána ve velmi krátkém časovém rámci a aby byl mechanismus reakce na krize využíván pouze tehdy a do té míry, pokud je to nezbytně nutné a pokud jsou veškerá opatření přijatá v rámci tohoto mechanismu účinná a přiměřená, a to při náležitém zohlednění práv a oprávněných zájmů všech dotčených stran. Použitím tohoto mechanismu by neměla být dotčena ostatní ustanovení tohoto nařízení, jako jsou ustanovení o posuzování a zmírňování rizik a jejich prosazování a ustanovení o krizových protokolech.

    K článku: čl. 36

92. (92)

    Vzhledem k nutnosti zajistit ověření nezávislými odborníky by poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů měli prostřednictvím nezávislého auditu odpovídat za plnění povinností stanovených tímto nařízením a případně jakýchkoli doplňkových závazků přijatých na základě kodexů chování a krizových protokolů. Aby bylo zajištěno účinné, účelné a včasné provádění auditů, měli by poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů poskytovat nezbytnou spolupráci a pomoc organizacím provádějícím audity, mimo jiné tím, že auditorovi umožní přístup ke všem relevantním údajům a do všech prostor nezbytných k řádnému provedení auditu, případně včetně údajů souvisejících s algoritmickými systémy, a tím, že odpovědí na ústní nebo písemné otázky. Auditoři by měli být také schopni využívat jiné zdroje objektivních informací včetně studií provedených prověřenými výzkumnými pracovníky. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů by neměli provádění auditu mařit. Audity by měly být prováděny v souladu s osvědčenými odvětvovými postupy a vysokou profesní etikou a objektivitou, s náležitým ohledem na auditorské standardy a kodexy správné praxe. Auditoři by měli zaručit důvěrnost, bezpečnost a integritu informací, jako je obchodní tajemství, jež získají při plnění svých úkolů. Tato záruka by neměla být prostředkem k obcházení uplatnitelnosti auditních povinností podle tohoto nařízení. Auditoři by měli mít potřebné odborné znalosti v oblasti řízení rizik a technickou způsobilost ke kontrole algoritmů. Měli by být nezávislí, aby byli schopni provádět své úkoly náležitě a důvěryhodně. Měli by splňovat základní požadavky na nezávislost, pokud jde o zákaz neauditorských služeb, rotaci firem a nepodmíněnost poplatků. Existují-li pochybnosti o jejich nezávislosti a odborné způsobilosti, měli by z funkce odstoupit nebo by se neměli auditu účastnit.

    K článku: čl. 37

93. (93)

    Zpráva o auditu by měla být zdůvodněna a měla by uvádět smysluplný popis provedených činností a vyvozených závěrů. Měla by pomoci utvářet opatření přijatá poskytovateli velmi velké online platformy a velmi velkého internetového vyhledávače k plnění povinností podle tohoto nařízení a případně navrhnout jejich zlepšení. Zpráva o auditu by měla být neprodleně po obdržení předána koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, Komisi a sboru. Poskytovatelé by rovněž měli po dokončení bez zbytečného odkladu předat každou ze zpráv o posouzení rizik a zmírňujících opatřeních, jakož i zprávu o provádění auditu vypracovanou poskytovatelem velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, uvádějící kroky učiněné v návaznosti na doporučení auditu. Zpráva o auditu by měla obsahovat výrok auditora založený na závěrech, jež byly vyvozeny ze získaných důkazních informací. Kladný výrok je třeba vydat v případě, že veškeré důkazy prokazují, že poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače plní povinnosti stanovené tímto nařízením nebo případně závazky, které přijal podle kodexu chování či krizového protokolu, a to zejména určováním, hodnocením a zmírňováním systémových rizik, která představuje jeho systém a služby. Ke kladnému výroku by měly být připojeny připomínky, chce-li auditor uvést poznámky, jež nemají podstatný dopad na výsledek auditu. Záporný výrok je nutné vydat v případě, že se auditor domnívá, že poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače toto nařízení nebo přijaté závazky nedodržuje. V případě, že výrok auditora neuvádí závěr o konkrétních prvcích spadajících do předmětu auditu, měl by uvádět důvody, proč k závěru o těchto prvcích nelze dospět. Zpráva by případně měla obsahovat popis konkrétních prvků, které nemohly být předmětem auditu, a vysvětlení, proč tomu tak bylo.

    K článku: čl. 37

94. (94)

    Povinnosti týkající se posuzování a zmírňování rizik by měly v jednotlivých případech vyvolat potřebu, aby poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů posoudili a případně upravili koncepci svých doporučovacích systémů, například přijetím opatření k předcházení nebo minimalizaci předsudků, které vedou k diskriminaci osob ve zranitelném postavení, zejména pokud je taková úprava v souladu s právem v oblasti ochrany údajů a pokud jsou informace individualizovány na základě zvláštních kategorií osobních údajů podle článku 9 nařízení (EU) 2016/679. Kromě toho by poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů měli nad rámec povinností v oblasti transparentnosti, jež se vztahují na doporučovací systémy online platforem, důsledně zajišťovat, aby příjemci jejich služeb měli alternativní možnosti, které nejsou založeny na profilování ve smyslu nařízení (EU) 2016/679, pokud jde o hlavní parametry jejich doporučovacích systémů. Tyto možnosti by měly být přímo přístupné z online rozhraní, kde jsou doporučení předkládána.

    K článku: čl. 38

95. (95)

    Reklamní systémy používané velmi velkými online platformami a velmi velkými internetovými vyhledávači představují obzvláštní rizika a vyžadují další veřejný a regulační dohled z důvodu svého rozsahu a schopnosti zaměřit se na příjemce služby a oslovit je na základě jejich chování na online rozhraní platformy nebo vyhledávače i mimo ně. Velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače by měly zajistit veřejný přístup k archivům reklam prezentovaných na jejich online rozhraních, aby se usnadnil dohled a výzkum nově se objevujících rizik způsobených distribucí reklamy na internetu, například v souvislosti s nelegální reklamou nebo manipulativními technikami a dezinformacemi se skutečným a předvídatelným nepříznivým dopadem na veřejné zdraví, veřejnou bezpečnost, občanský diskurz, účast na politickém životě a rovnost. Archivy by měly zahrnovat obsah reklam, včetně názvu výrobku, služby nebo značky a předmětu reklamy, a související údaje o inzerentovi a o fyzické nebo právnické osobě, která za reklamu zaplatila, pokud jí není inzerent, a prezentaci reklamního sdělení, zejména v případě cílené reklamy. Tyto informace by měly zahrnovat jak informace o kritériích zacílení, tak informace o kritériích dodávání, zejména je-li reklama dodávána osobám ve zranitelném postavení, jako jsou nezletilí.

    K článku: čl. 39

96. (96)

    K zajištění náležitého monitorování a posuzování plnění povinností stanovených tímto nařízením poskytovateli velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů mohou koordinátor digitálních služeb v místě usazení nebo Komise požadovat přístup k určitým údajům nebo oznámení určitých údajů, včetně údajů týkajících se algoritmů. Tento požadavek může zahrnovat například údaje potřebné k posouzení rizik a možných škod způsobených systémy velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, údaje o přesnosti, fungování a testování algoritmických systémů pro moderování obsahu, doporučovacích systémů nebo reklamních systémů, v případě potřeby včetně trénovacích dat a algoritmů, či údaje o postupech a výsledcích moderování obsahu nebo o interních systémech pro vyřizování stížností ve smyslu tohoto nařízení. Tyto žádosti o přístup k údajům nezahrnují žádosti o poskytnutí konkrétních informací o jednotlivých příjemcích služby za účelem zjištění toho, zda tito příjemci dodržují jiné použitelné unijní nebo vnitrostátní právo. K odstranění informačních asymetrií a zřízení odolného systému pro zmírňování rizik, jakož i informování poskytovatelů online platforem, poskytovatelů internetových vyhledávačů, koordinátorů digitálních služeb, jiných příslušných orgánů, Komise a veřejnosti jsou obzvláště důležitá šetření týkající se vývoje a závažnosti systémových rizik na internetu provedená výzkumnými pracovníky.

    K článku: čl. 40

97. (97)

    Toto nařízení proto stanoví rámec pro vyžadování přístupu k údajům od velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů pro prověřené výzkumné pracovníky přidružené k výzkumné organizaci ve smyslu článku 2 směrnice (EU) 2019/790, jež mohou pro účely tohoto nařízení zahrnovat organizace občanské společnosti, které provádějí vědecký výzkum s hlavním cílem podpořit svou činnost ve veřejném zájmu. Veškeré žádosti o přístup k údajům na základě tohoto rámce by měly být přiměřené a měly by náležitě chránit práva a oprávněné zájmy, včetně osobních údajů, obchodního tajemství a jiných důvěrných informací, velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače a jakýchkoli jiných dotčených stran, včetně příjemců služby. Aby však bylo zajištěno dosažení cíle tohoto nařízení, nemělo by zohlednění obchodních zájmů poskytovatelů vést k odmítnutí přístupu k údajům nezbytným pro konkrétní výzkumný cíl na základě žádosti podle tohoto nařízení. V tomto ohledu, aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ³², by poskytovatelé měli zajistit vhodný přístup pro výzkumné pracovníky, včetně, je-li to nezbytné, poskytnutí technické ochrany, například prostřednictvím datových trezorů. Žádosti o přístup k údajům by se mohly týkat například počtu zhlédnutí nebo případně jiných druhů přístupu příjemců služby k obsahu před jeho odstraněním poskytovateli velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů.

    ³² Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

    K článku: čl. 40

98. (98)

    Pokud jsou údaje veřejně přístupné, tito poskytovatelé by mimoto neměli bránit výzkumným pracovníkům, kteří splňují příslušný soubor kritérií, aby tyto údaje používali pro výzkumné účely, jež přispívají k odhalování, určování a pochopení systémových rizik. Měli by těmto výzkumným pracovníkům poskytnout přístup, a to v reálném čase, je-li to technicky možné, k veřejně přístupným údajům, například o agregovaných interakcích s obsahem z veřejných stránek, veřejných skupin nebo od veřejných osob, včetně údajů o zpětné vazbě a zapojení, jako jsou počet reakcí, sdílení či komentáře příjemců služby. Poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů by měli být vybízeni ke spolupráci s výzkumnými pracovníky a k poskytování širšího přístupu k údajům pro účely monitorování společenských problémů prostřednictvím dobrovolného úsilí, mimo jiné prostřednictvím závazků a postupů dohodnutých v rámci kodexů chování nebo krizových protokolů. Tito poskytovatelé a výzkumní pracovníci by měli věnovat zvláštní pozornost ochraně osobních údajů a zajistit, aby veškeré zpracování osobních údajů bylo v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Poskytovatelé by měli osobní údaje anonymizovat nebo pseudonymizovat s výjimkou případů, kdy by tím znemožnily sledovaný účel výzkumu.

    K článku: čl. 40

99. (99)

    Vzhledem ke složitosti fungování zavedených systémů a systémovým rizikům, která pro společnost představují, by poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů měli zřídit útvar zajišťování souladu, který by měl být nezávislý na jejich provozních funkcích. Vedoucí útvaru zajišťování souladu by měl podléhat přímo vedení uvedených poskytovatelů, a to i pokud jde o otázky nedodržování tohoto nařízení. Osoby pověřené zajišťováním souladu v rámci útvaru zajišťování souladu by měly mít nezbytnou kvalifikaci, znalosti, zkušenosti a schopnost provádět opatření a monitorovat dodržování tohoto nařízení v rámci organizace poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů. Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů by měli zajistit, aby byl útvar zajišťování souladu řádně a včas zapojen do všech záležitostí souvisejících s tímto nařízením, včetně strategie posuzování a zmírňování rizik a zvláštních opatření, a případně i do posuzování souladu s případnými závazky, které uvedení poskytovatelé přijali v rámci kodexů chování a krizových protokolů, k jejichž dodržování se zavázali.

    K článku: čl. 41

100. (100)

     Vzhledem k dalším rizikům souvisejícím s jejich činností a jejich dodatečným povinnostem podle tohoto nařízení by se konkrétně na velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače měly vztahovat dodatečné požadavky na transparentnost, zejména co se týče podávání komplexních zpráv o provedených posouzeních rizik a přijatých návazných opatřeních, jak je stanoveno v tomto nařízení.

     K článku: čl. 42

101. (101)

     Komise by měla mít k dispozici všechny nezbytné zdroje, totiž pracovníky, odborné znalosti a finanční prostředky, k plnění svých úkolů podle tohoto nařízení. S cílem zajistit dostupnost zdrojů nezbytných pro odpovídající dohled na úrovni Unie podle tohoto nařízení a vzhledem k tomu, že členské státy by měly být oprávněny vybírat od poskytovatelů usazených na jejich území poplatek za dohled, jenž se týká úkolů v oblasti dohledu a vymáhávání povinností vykonávaných jejich orgány, by Komise měla vybírat poplatek za dohled, jehož výše by měla být stanovena každoročně, od velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů. Celková výše účtovaného ročního poplatku za dohled by měla být stanovena na základě celkové výše nákladů, které Komisi vzniknou při plnění jejích úkolů v oblasti dohledu podle tohoto nařízení, jež je přiměřeně odhadnuta předem. Tato částka by měla zahrnovat náklady související s výkonem zvláštních pravomocí a úkolů v oblasti dohledu, vyšetřování, vymáhání a monitorování ve vztahu k poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů, včetně nákladů souvisejících s určením velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů nebo se zřízením, údržbou a provozem databází podle tohoto nařízení.

     Měla by rovněž zahrnovat náklady související s vytvořením, údržbou a provozem základní informační a institucionální infrastruktury pro spolupráci mezi koordinátory digitálních služeb, sborem a Komisí, s přihlédnutím ke skutečnosti, že vzhledem ke své velikosti a svému dosahu mají velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače významný dopad na zdroje potřebné k podpoře této infrastruktury. Odhad celkových nákladů by měl zohlednit náklady na dohled vzniklé v předchozím roce, případně včetně nákladů přesahujících jednotlivý roční poplatek za dohled účtovaný v předchozím roce. Vnější účelově vázané příjmy vyplývající z ročního poplatku za dohled by mohly být použity k financování dodatečných lidských zdrojů, jako jsou smluvní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci, a dalších výdajů souvisejících s plněním těchto úkolů svěřených Komisi tímto nařízením. Roční poplatek za dohled, který má být účtován poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů, by měl být úměrný velikosti služby, kterou odráží počet jejích aktivních příjemců služby v Unii. Kromě toho by individuální roční poplatek za dohled neměl překročit celkový strop pro každého poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače s přihlédnutím k ekonomické kapacitě poskytovatele určené služby nebo určených služeb.

     K článku: čl. 43

102. (102)

     K usnadnění účinného a jednotného uplatňování povinností stanovených v tomto nařízení, které mohou vyžadovat provádění prostřednictvím technických prostředků, je důležité podporovat dobrovolné normy zahrnující určité technické postupy, pokud odvětví může pomoci vyvinout standardizované prostředky s cílem podpořit poskytovatele zprostředkovatelských služeb při dodržování tohoto nařízení, jako je možnost podávat oznámení, a to i prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, nebo normy týkající se smluvních podmínek či auditu nebo normy týkající se interoperability archivů reklam. Kromě toho by tyto normy mohly zahrnovat normy týkající se reklamy na internetu, doporučovacích systémů, přístupnosti a ochrany nezletilých osob na internetu. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mohou tyto normy svobodně přijímat, jejich přijetí však nezakládá domněnku dodržování tohoto nařízení. Díky poskytnutí osvědčených postupů by tyto normy současně mohly být obzvláště užitečné pro relativně malé poskytovatele zprostředkovatelských služeb. Normy by mohly rozlišovat mezi různými druhy nezákonného obsahu nebo případně různými druhy zprostředkovatelských služeb.

     K článku: čl. 44

103. (103)

     Komise a sbor by měly vybízet k vypracovávání dobrovolných kodexů chování, jakož i k dodržování jejich ustanovení, s cílem přispět k uplatňování tohoto nařízení. Komise a sbor by měly usilovat o to, aby kodexy chování jasně definovaly povahu sledovaných cílů veřejného zájmu, aby obsahovaly mechanismy pro nezávislé hodnocení plnění uvedených cílů a aby jasně vymezovaly úlohu příslušných orgánů. Zvláštní pozornost by měla být věnována zamezení nepříznivým dopadům na bezpečnost, ochranu soukromí a osobních údajů, jakož i zákazu ukládat obecné monitorovací povinnosti. Provádění kodexů chování mělo být měřitelné a mělo by podléhat veřejnému dohledu, což by nemělo narušit jejich dobrovolnou povahu a možnost zúčastněných stran svobodně se rozhodnout pro účast. Za určitých okolností je důležité, aby velmi velké online platformy spolupracovaly při vypracovávání konkrétních kodexů chování a dodržovaly je. Nic v tomto nařízení nebrání ostatním poskytovatelům služeb pomocí účasti na týchž kodexech chování dodržovat stejné normy náležité péče, přijímat osvědčené postupy a využívat pokyny vydané Komisí a sborem.

     K článku: čl. 45 , čl. 46 , čl. 47

104. (104)

     Je vhodné, aby toto nařízení určilo oblasti, jež by měly být v souvislosti s těmito kodexy chování posouzeny. Prostřednictvím dohod o samoregulaci nebo společné regulaci by měla být přezkoumána zejména opatření ke zmírnění rizik týkající se určitých druhů nezákonného obsahu. Jinou oblastí ke zvážení jsou možné nepříznivé dopady systémových rizik na společnost a demokracii, jako jsou dezinformace nebo manipulativní a zneužívající činnosti, nebo jakékoli nepříznivé dopady na nezletilé. To zahrnuje koordinované operace zaměřené na šíření informací, včetně dezinformací, jako je využívání botů nebo falešných účtů k vytváření záměrně nepřesných nebo zavádějících informací, někdy za účelem dosažení hospodářského zisku, jež jsou obzvláště škodlivé pro zranitelné příjemce služby, jako jsou nezletilí. Ve vztahu k těmto oblastem může být za vhodné opatření ke zmírnění rizik považováno dodržování daného kodexu chování a zajištění souladu s ním poskytovatelem velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače. Pokud poskytovatel online platformy nebo internetového vyhledávače odmítne bez náležitého vysvětlení uposlechnout výzvu Komise k účasti na uplatňování tohoto kodexu chování, mělo by to být v relevantních případech zohledněno při zjišťování, zda online platforma nebo internetový vyhledávač porušily povinnosti stanovené tímto nařízením. Účast na daném kodexu chování a dodržování jeho ustanovení by samy o sobě neměly zakládat domněnku dodržování tohoto nařízení.

     K článku: čl. 45 , čl. 46 , čl. 47

105. (105)

     Kodexy chování by měly usnadnit přístupnost velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů v souladu s unijním a vnitrostátním právem, aby bylo usnadněno jejich předvídatelné používání pro osoby se zdravotním postižením. Kodexy chování by zejména mohly zajišťovat, aby byly informace předkládány vnímatelným, funkčním, srozumitelným a spolehlivým způsobem a aby formuláře a opatření podle tohoto nařízení byly k dispozici tak, aby byly snadno dohledatelné a přístupné pro osoby se zdravotním postižením.

     K článku: čl. 45 , čl. 46 , čl. 47

106. (106)

     Pravidla týkající se kodexů chování podle tohoto nařízení by mohla sloužit jako základ pro již zavedené úsilí o samoregulaci na úrovni Unie, včetně závazku v oblasti bezpečnosti výrobků (Product Safety Pledge), memoranda o porozumění týkajícího se prodeje padělaného zboží na internetu, kodexu chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online, jakož i kodexu zásad boje proti dezinformacím. Posledně uvedený kodex byl posílen v souladu s pokyny Komise, jak bylo oznámeno v Evropském akčním plánu pro demokracii.

     K článku: čl. 45 , čl. 46 , čl. 47

107. (107)

     Poskytování reklamy na internetu obvykle zahrnuje několik aktérů, včetně zprostředkovatelských služeb, které spojují vydavatele reklamy se zadavateli reklamy. Kodexy chování by měly podporovat a doplňovat povinnosti týkající se transparentnosti ve vztahu k reklamě, které jsou v tomto nařízení uloženy poskytovatelům online platforem, velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů, aby byly zajištěny flexibilní a účinné mechanismy ke snadnějšímu a lepšímu plnění těchto povinností, zejména co se týká způsobů předávání relevantních informací. To by mělo zahrnovat usnadnění přenosu informací o inzerentovi, který reklamu platí, pokud se liší od fyzické nebo právnické osoby, jejímž jménem je reklama předkládána na online rozhraní online platformy. Kodexy chování by měly rovněž zahrnovat opatření, která zajistí, aby byly v celém hodnotovém řetězci náležitě sdíleny smysluplné informace o zpeněžení údajů. Zapojení široké škály zúčastněných stran by mělo zajistit, aby byly tyto kodexy chování obecně podporovány, aby byly spolehlivé z technického hlediska a účinné a aby zajišťovaly nejvyšší úrovně uživatelské přívětivosti za účelem dosažení cílů povinností týkajících se transparentnosti. V zájmu zajištění účinnosti kodexů chování by do nich Komise měla do procesu jejich vypracovávání zahrnout mechanismy hodnocení. Komise může ve vhodných případech požádat o vyjádření k příslušnému kodexu chování Agenturu pro základní práva nebo evropského inspektora ochrany údajů.

     K článku: čl. 45 , čl. 46 , čl. 47

108. (108)

     Vedle mechanismu reakce na krize pro velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače může Komise iniciovat vypracování dobrovolných krizových protokolů ke koordinaci rychlé, společné a přeshraniční reakce v online prostředí. Tak tomu může být například v případě, že jsou online platformy zneužity k rychlému šíření nezákonného obsahu nebo dezinformací nebo že vyvstane potřeba rychlého šíření spolehlivých informací. Vzhledem k významné úloze velmi velkých online platforem při šíření informací v našich společnostech a přes hranice by měli být poskytovatelé těchto platforem vybízeni k vypracování a uplatňování zvláštních krizových protokolů. Tyto krizové protokoly by měly být aktivovány pouze po určitou omezenou dobu a rovněž přijatá opatření by měla být omezena na to, co je nezbytně nutné k řešení mimořádné okolnosti. Uvedená opatření by měla být v souladu s tímto nařízením a neměla by představovat obecnou povinnost zúčastněných poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů monitorovat informace, které přenášejí nebo uchovávají, ani aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti nasvědčující nezákonnému obsahu.

     K článku: čl. 48

109. (109)

     Aby byly zajištěny náležitý dohled a vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení, měly by členské státy určit alespoň jeden orgán pověřený dohledem nad uplatňováním a vymáháním tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny možnost určit již existující orgán a jeho právní forma v souladu s vnitrostátním právem. Členské státy by však měly mít možnost pověřit zvláštními úkoly v oblasti dohledu nebo vymáhání a pravomocemi týkajícími se uplatňování tohoto nařízení více než jeden příslušný orgán, například pro konkrétní odvětví, přičemž lze pověřit i již existující orgány, jako jsou regulační orgány v oblasti elektronických komunikací, regulační orgány pro sdělovací prostředky nebo orgány pro ochranu spotřebitelů, jež odrážejí jejich vnitrostátní ústavní, organizační a správní strukturu. Při plnění svých úkolů by měly všechny příslušné orgány přispívat k dosažení cílů tohoto nařízení, zejména k řádnému fungování vnitřního trhu se zprostředkovatelskými službami, na němž je vykonáván účinný dohled nad dodržováním harmonizovaných pravidel pro bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, jež napomáhá inovacím, a zejména nad dodržováním povinností náležité péče vztahujících se na různé kategorie poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, a na němž jsou tato pravidla účinně vymáhána, s cílem zajistit účinnou ochranu základních práv zakotvených v Listině, včetně zásady ochrany spotřebitele. Toto nařízení nevyžaduje, aby členské státy svěřovaly příslušným orgánům úkol rozhodovat o zákonnosti konkrétních položek obsahu.

     K článku: čl. 49 , čl. 50

110. (110)

     Vzhledem k přeshraniční povaze dotčených služeb a horizontálnímu rozsahu povinností zavedených tímto nařízením by měl být jeden určený orgán s úkolem spočívajícím v dohledu na uplatňování a v případě potřeby vymáhání tohoto nařízení určen jako koordinátor digitálních služeb v každém členském státě. Je-li dohledem nad uplatňováním a vymáháním tohoto nařízení pověřen více než jeden příslušný orgán, měl by být jako koordinátor digitálních služeb v daném členském státě určen pouze jeden orgán. Koordinátor digitálních služeb by měl s ohledem na veškeré záležitosti související s uplatňováním tohoto nařízení jednat jako jednotné kontaktní místo pro Komisi, sbor, koordinátory digitálních služeb z ostatních členských států, jakož i pro jiné příslušné orgány dotyčného členského státu. Jsou-li konkrétně v daném členském státě úkoly podle tohoto nařízení svěřeny několika příslušným orgánům, měl by koordinátor digitálních služeb koordinovat tyto orgány a spolupracovat s nimi v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které stanoví jejich příslušné úkoly, aniž by bylo dotčeno nezávislé posouzení ostatními příslušnými orgány. Koordinátor digitálních služeb by neměl ve vztahu k jiným příslušným orgánům při plnění jejich úkolů uplatňovat žádnou hierarchickou nadřazenost, měl by zajistit účinné zapojení všech relevantních příslušných orgánů a měl by včas podávat zprávy o jejich posouzení v rámci spolupráce v oblasti dohledu a vymáhání na úrovni Unie. Vedle zvláštních mechanismů spolupráce na unijní úrovni stanovených v tomto nařízení by členské státy měly zajistit rovněž spolupráci mezi koordinátorem digitálních služeb a případnými jinými příslušnými orgány určenými na vnitrostátní úrovni, a to prostřednictvím vhodných nástrojů, jako jsou sdružování zdrojů, společné pracovní skupiny, společná vyšetřování a mechanismy vzájemné pomoci.

     K článku: čl. 49 , čl. 50

111. (111)

     Koordinátor digitálních služeb a jiné příslušné orgány určené podle tohoto nařízení hrají zásadní úlohu při zajišťování účinnosti práv a povinností stanovených v tomto nařízení a při dosahování jeho cílů. Je proto nezbytné zajistit, aby disponovali nezbytnými prostředky, včetně finančních a lidských zdrojů, pro dohled nad všemi poskytovateli zprostředkovatelských služeb spadajících do jejich pravomoci v zájmu všech občanů Unie. Vzhledem k různorodosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, kteří při poskytování svých služeb využívají vyspělé technologie, je rovněž nezbytné, aby koordinátor digitálních služeb a relevantní příslušné orgány měli za účelem plnění svých úkolů k dispozici potřebný počet zaměstnanců a odborníků se specializovanými dovednostmi a pokročilé technické prostředky a aby si autonomně spravovali finanční zdroje. Výše těchto zdrojů by navíc měla zohledňovat velikost, složitost a potenciální společenský dopad poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do pravomoci těchto orgánů, jakož i dosah jejich služeb v rámci celé Unie. Tímto nařízením není dotčena možnost členských států zavést mechanismy financování založené na poplatcích za dohled účtovaných poskytovatelům zprostředkovatelských služeb podle vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, pokud jsou vybírány od poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, kteří mají hlavní provozovnu v daném členském státě, jsou přísně omezeny na to, co je nezbytné, a přiměřené k pokrytí nákladů na plnění úkolů svěřených příslušným orgánům podle tohoto nařízení, s výjimkou úkolů svěřených Komisi, a je zajištěna odpovídající transparentnost vybírání a uplatňování těchto poplatků.

     K článku: čl. 49 , čl. 50

112. (112)

     Příslušné orgány určené podle tohoto nařízení by rovněž měly jednat zcela nezávisle na soukromých a veřejných subjektech, aniž by měly možnost či povinnost vyžadovat nebo přijímat pokyny, a to i od vlády, a aniž by byly dotčeny zvláštní povinnosti týkající se spolupráce s ostatními příslušnými orgány, koordinátory digitálních služeb, sborem a Komisí. Na druhou stranu by nezávislost uvedených orgánů neměla znamenat, že nemohou v souladu s vnitrostátními ústavami, a aniž by bylo ohroženo dosažení cílů tohoto nařízení, podléhat přiměřeným mechanismům odpovědnosti, za obecnou činnost koordinátorů digitálních služeb, jako jsou jejich finanční výdaje nebo podávání zpráv vnitrostátním parlamentům. Požadavek nezávislosti by rovněž neměl bránit výkonu soudního přezkumu nebo možnosti konzultací či pravidelné výměny názorů s jinými vnitrostátními orgány, včetně donucovacích orgánů, orgánů v oblasti krizového řízení nebo orgánů v oblasti ochrany spotřebitele, pokud je to vhodné, s cílem informovat se navzájem o probíhajících vyšetřováních, aniž by byl dotčen výkon jejich příslušných pravomocí.

     K článku: čl. 49 , čl. 50

113. (113)

     Členské státy mohou funkcí koordinátora digitálních služeb nebo konkrétními úkoly týkajícími se dohledu nad uplatňováním a vymáháním tohoto nařízení pověřit již existující vnitrostátní orgán, pokud splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, týkající se například jeho nezávislosti. Členským státům se mimoto v zásadě nebrání v tom, aby v souladu s právem Unie v rámci existujícího orgánu sloučily funkce. Mezi opatření za tímto účelem může mimo jiné patřit nemožnost zprostit funkce předsedu nebo členy kolektivního orgánu stávající instituce před skončením jejich funkčního období nebo pouze z toho důvodu, že byla provedena institucionální reforma zahrnující sloučení různých funkcí v rámci jedné instituce, pokud neexistují pravidla zaručující, že toto zproštění funkce neohrozí nezávislost a nestrannost těchto členů.

     K článku: čl. 49 , čl. 50

114. (114)

     Členské státy by měly koordinátorovi digitálních služeb a jakémukoli jinému příslušnému orgánu určenému podle tohoto nařízení poskytnout dostatečné pravomoci a prostředky, aby bylo zajištěno účinné vyšetřování a vymáhání v souladu s úkoly, které jim byly svěřeny. To zahrnuje pravomoc příslušných orgánů přijmout v případě rizika závažné újmy předběžná opatření v souladu s vnitrostátním právem. Tato předběžná opatření, která mohou zahrnovat příkazy k ukončení nebo nápravě daného údajného protiprávního jednání, by neměla překračovat rámec toho, co je nezbytné k zajištění toho, aby až do vydání konečného rozhodnutí bylo zabráněno závažné újmě. Koordinátoři digitálních služeb by měli mít zejména možnost vyhledat a získat informace, které se nacházejí na jejich území, a to i v souvislosti se společnými vyšetřováními, přičemž by mělo být náležitě přihlédnuto ke skutečnosti, že by opatření v oblasti dohledu a vymáhání týkající se poskytovatele spadajícího do pravomoci jiného členského státu nebo Komise měl případně přijmout koordinátor digitálních služeb v tomto jiném členském státě v souladu s postupy přeshraniční spolupráce, nebo případně Komise.

     K článku: čl. 51 , čl. 52

115. (115)

     Členské státy by měly ve svých vnitrostátních právních předpisech v souladu s právem Unie, a zejména s tímto nařízením a Listinou, stanovit podrobné podmínky a omezení výkonu vyšetřovacích a donucovacích pravomocí svých koordinátorů digitálních služeb a případně jiných příslušných orgánů podle tohoto nařízení.

     K článku: čl. 51 , čl. 52

116. (116)

     Při výkonu těchto pravomocí by příslušné orgány měly dodržovat platná vnitrostátní pravidla pro postupy a záležitosti, jako jsou potřeba předchozího soudního povolení ke vstupu do určitých prostor a povinnost mlčenlivosti. Tato ustanovení by měla zajistit především dodržování základních práv na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, včetně práva na obhajobu a práva na respektování soukromého života. V tomto ohledu by jako vhodné východisko mohly sloužit záruky stanovené ve vztahu k řízením Komise podle tohoto nařízení. Před přijetím konečného rozhodnutí by mělo být zaručeno předchozí spravedlivé a nestranné řízení, včetně práva dotčených osob na slyšení a práva na přístup ke spisu, přičemž je zachována důvěrnost a profesní a obchodní tajemství, jakož i dodržena povinnost rozhodnutí smysluplně zdůvodnit. To by však nemělo bránit přijetí opatření v řádně odůvodněných naléhavých případech s výhradou vhodných podmínek a procesních opatření. Výkon pravomocí by měl být také přiměřený mimo jiné povaze a celkové skutečné a potenciální újmě způsobené protiprávním jednáním či údajným protiprávním jednáním. Příslušné orgány by měly zohlednit všechny příslušné skutečnosti a okolnosti daného případu, včetně informací shromážděných příslušnými orgány v ostatních členských státech.

     K článku: čl. 51 , čl. 52

117. (117)

     Členské státy by měly zajistit, aby za porušení povinností stanovených v tomto nařízení bylo možno uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání vzhledem ke sledovanému veřejnému zájmu, rozsahu a druhu prováděných činností, jakož i ekonomickým možnostem porušitele. Sankce by měly zohlednit hlavně to, zda dotčený poskytovatel zprostředkovatelských služeb systematicky či opakovaně neplní své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, a v relevantních případech počet dotčených příjemců služby, úmyslnou nebo nedbalostní povahu porušení a rovněž to, zda poskytovatel působí v několika členských státech. Pokud toto nařízení stanoví maximální výši pokut nebo penále, měla by se vztahovat na každé jednotlivé porušení tohoto nařízení, aniž je dotčena úprava pokut nebo penále za konkrétní porušení. Členské státy by měly zajistit, aby ukládání pokut nebo penále za porušení předpisů bylo v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující, tím, že stanoví vnitrostátní pravidla a postupy v souladu s tímto nařízením, s přihlédnutím ke všem kritériím týkajícím se obecných podmínek pro ukládání pokut nebo penále.

     K článku: čl. 51 , čl. 52

118. (118)

     Aby bylo zajištěno účinné vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení, měly by mít fyzické osoby nebo zastupující organizace možnost podat koordinátorovi digitálních služeb na území, kde službu přijímají, jakoukoli stížnost na dodržování těchto povinností, aniž by byla dotčena pravidla nařízení týkající se určení příslušnosti a platná pravidla pro vyřizování stížností v souladu s vnitrostátními zásadami řádné správy. Stížnosti by mohly podat pravdivý přehled problémů týkajících se dodržování konkrétním poskytovatelem zprostředkovatelských služeb a koordinátorovi digitálních služeb by rovněž mohly poskytnout informace o případných otázkách, které jsou průřezovější. Koordinátor digitálních služeb by měl zapojit ostatní příslušné vnitrostátní orgány, jakož i koordinátora digitálních služeb z jiného členského státu, a zejména koordinátora z členského státu, kde je dotčený poskytovatel zprostředkovatelských služeb usazen, jestliže daná záležitost vyžaduje přeshraniční spolupráci.

     K článku: čl. 53

119. (119)

     Členské státy by měly zajistit, že koordinátoři digitálních služeb mohou přijímat opatření, která jsou účinná při řešení určitých obzvláště závažných a přetrvávajících porušení tohoto nařízení a která jsou přiměřená tomuto jednání. Zvláště v případě, kdy tato opatření mohou mít nepříznivý dopad na práva a zájmy třetích stran, jak tomu může být hlavně tehdy, je-li omezen přístup k online rozhraním, je vhodné vyžadovat, aby se na ně vztahovaly další záruky. Třetím stranám, které mohou být potenciálně dotčeny, by měla být poskytnuta zejména příležitost ke slyšení a tyto příkazy by měly být vydány pouze tehdy, nejsou-li přiměřeně dostupné pravomoci týkající se přijetí těchto opatření, jak je stanoveno v jiných unijních či vnitrostátních právních předpisech, například na ochranu společných zájmů spotřebitelů, k zajištění okamžitého odstranění internetových stránek obsahujících či šířících dětskou pornografii nebo ke znemožnění přístupu ke službám, které třetí strana využívá k porušování práva duševního vlastnictví.

     K článku: čl. 51 , čl. 52

120. (120)

     Tento příkaz k omezení přístupu by neměl přesahovat rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cíle. Proto by měl být dočasný a měl by být v zásadě určen poskytovateli zprostředkovatelských služeb, například příslušnému poskytovateli hostingových služeb, poskytovateli internetových služeb nebo registru či registrátorovi domén, který je přiměřeně schopen dosáhnout tohoto cíle, aniž by byl nepatřičně omezen přístup k legálním informacím.

     K článku: čl. 51 , čl. 52

121. (121)

     Aniž jsou dotčena ustanovení o výjimce z odpovědnosti stanovená v tomto nařízení, pokud jde o informace předávané nebo uchovávané na žádost příjemce služby, měl by poskytovatel zprostředkovatelských služeb nést odpovědnost za škody, které příjemcům služby vzniknou porušením povinností stanovených v tomto nařízení uvedenými poskytovateli. Odpovídající náhrada škody by měla být v souladu s pravidly a postupy stanovenými v použitelném vnitrostátním právu, aniž by tím byly dotčeny jiné možnosti nápravy, které jsou k dispozici podle pravidel na ochranu spotřebitele.

     K článku: čl. 54

122. (122)

     Koordinátor digitálních služeb by měl pravidelně zveřejňovat, například na svých internetových stránkách, zprávu o činnostech provedených podle tohoto nařízení. Tato zpráva by měla být zveřejněna ve strojově čitelném formátu a měla by zahrnovat přehled obdržených stížností a následných opatření, obsahující celkový počet obdržených stížností a počet stížností, které vedly k zahájení formálního vyšetřování nebo k předání jiným koordinátorům digitálních služeb, aniž by se v ní odkazovalo na jakékoli osobní údaje. Jelikož je koordinátor digitálních služeb prostřednictvím systému pro sdílení informací informován rovněž o příkazech k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu nebo k poskytnutí informací, jak je upraveno v tomto nařízení, měl by ve své výroční zprávě uvést počet a kategorie těchto příkazů určených poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, které vydaly justiční a správní orgány v jeho členském státě.

     K článku: čl. 55

123. (123)

     Aby byla zajištěna jednoznačnost, jednoduchost a účinnost, měla by být pravomoc dohlížet na plnění povinností podle tohoto nařízení a vymáhat je svěřena příslušným orgánům členského státu, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelských služeb, totiž kde má své ústředí nebo sídlo, ve kterém vykonává hlavní finanční funkce a provozní řízení. Pro poskytovatele, kteří nejsou usazeni v Unii, nabízejí však v Unii své služby, a spadají tudíž do oblasti působnosti tohoto nařízení, by měl být příslušný členský stát, v němž tito poskytovatelé ustanovili svého právního zástupce, vzhledem k funkci právních zástupců podle tohoto nařízení. V zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení by však pro poskytovatele, kteří neustanovili právní zástupce, měly být příslušné všechny členské státy nebo případně Komise. Tuto pravomoc může vykonávat kterýkoli příslušný orgán nebo Komise za předpokladu, že proti poskytovateli není ve věci stejných skutečností již vedeno vykonávací řízení jiným příslušným orgánem nebo Komisí. Aby bylo zajištěno dodržování zásady ne bis in idem, a zejména aby se zabránilo tomu, že stejné porušení povinností stanovených v tomto nařízení bude postiženo více než jednou, měl by každý členský stát, který hodlá vykonat svou pravomoc ve vztahu k těmto poskytovatelům, bez zbytečného odkladu informovat všechny ostatní orgány, včetně Komise, prostřednictvím systému sdílení informací zřízeného pro účely tohoto nařízení.

     K článku: čl. 56

124. (124)

     Vzhledem k potenciálnímu dopadu poskytovatelů velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů a výzvám spojeným s účinným dohledem nad nimi jsou zapotřebí zvláštní pravidla týkající se dohledu a vymáhání ve vztahu k nim. Komise by měla být odpovědná, případně s podporou příslušných vnitrostátních orgánů, za dohled a veřejné prosazování systémových otázek, jako jsou otázky s širokým dopadem na kolektivní zájmy příjemců služby. Komise by proto měla mít výlučné pravomoci v oblasti dohledu nad plněním dodatečných povinností týkajících se řízení systémových rizik uložených poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů podle tohoto nařízení a jejich vymáhání. Výlučnými pravomocemi Komise by neměly být dotčeny některé správní úkoly svěřené podle tohoto nařízení příslušným orgánům členského státu usazení, například prověřování výzkumných pracovníků.

     K článku: čl. 56

125. (125)

     Pravomoci dohledu nad jinými povinnostmi náležité péče než dodatečnými povinnostmi týkajícími se řízení systémových rizik uloženými poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů uloženými podle tohoto nařízení a jejich vymáhání by měly sdílet Komise a příslušné vnitrostátní orgány. Na jedné straně by Komise mohla mít v mnoha případech lepší předpoklady k řešení systémových porušení, jichž se tito poskytovatelé dopouštějí, jako jsou porušení postihující více členských států, závažná opakovaná porušení předpisů nebo nezavedení účinných mechanismů vyžadovaných tímto nařízením. Na druhé straně by příslušné orgány v členském státě, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, mohly mít lepší předpoklady k řešení jednotlivých porušení, kterých se tito poskytovatelé dopustili a která nevyvolávají žádné systémové nebo přeshraniční problémy. V zájmu účinnosti, zamezení zdvojování a zajištění souladu se zásadou ne bis in idem by mělo být úkolem Komise, aby posoudila, zda považuje za vhodné tyto sdílené pravomoci v daném případě vykonat, a jakmile Komise zahájí řízení, členské státy by již neměly mít možnost samy tak učinit. Členské státy by měly mezi sebou i s Komisí úzce spolupracovat a Komise by měla úzce spolupracovat s nimi, s cílem zajistit, aby systém dohledu a vymáhání stanovený tímto nařízením fungoval hladce a účinně.

     K článku: čl. 56

126. (126)

     Pravidly tohoto nařízení o určení příslušnosti by neměla být dotčena ustanovení práva Unie ani vnitrostátní pravidla mezinárodního práva soukromého ve věci jurisdikce a rozhodného práva v občanských a obchodních věcech, jako jsou řízení zahájená spotřebiteli u soudů členského státu, v němž mají bydliště, v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie. Pokud jde o povinnost uloženou tímto nařízením poskytovatelům zprostředkovatelských služeb informovat vydávající orgán o provedení příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a příkazů k poskytnutí informací, měla by se pravidla pro určení příslušnosti vztahovat pouze na dohled nad vymáháním těchto povinností, nikoli však na jiné záležitosti související s příkazem, například na pravomoc vydat příkaz.

     K článku: čl. 56

127. (127)

     Vzhledem k přeshraničnímu a meziodvětvovému významu zprostředkovatelských služeb je nezbytná vysoká úroveň spolupráce, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení a dostupnost relevantních informací pro výkon úkolů v oblasti vymáhání práva prostřednictvím systému pro sdílení informací. Spolupráce může mít různé formy v závislosti na řešených otázkách, aniž jsou dotčena konkrétní společná vyšetřování. V každém případě je nezbytné, aby koordinátor digitálních služeb v zemi usazení poskytovatele zprostředkovatelských služeb informoval ostatní koordinátory digitálních služeb o otázkách, vyšetřováních a opatřeních, která budou vůči takovému poskytovateli přijata. Kromě toho, pokud má příslušný orgán v členském státě k dispozici relevantní informace pro vyšetřování prováděné příslušnými orgány v členském státě usazení nebo je schopen tyto informace, ke kterým nemají příslušné orgány v členském státě usazení přístup, na svém území získat, měl by být koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení včas nápomocen, a to i prostřednictvím výkonu svých vyšetřovacích pravomocí v souladu s platnými vnitrostátními postupy a Listinou. Adresát takových vyšetřovacích opatření by je měl dodržovat a nést odpovědnost v případě jejich nedodržení a příslušné orgány v členském státě usazení by měly být schopny spolehnout se na informace získané prostřednictvím vzájemné pomoci, aby bylo zajištěno dodržování tohoto nařízení.

     K článku: čl. 57 , čl. 58 , čl. 59 , čl. 60

128. (128)

     Koordinátor digitálních služeb v zemi určení, zejména na základě obdržených stížností nebo případných příspěvků jiných příslušných vnitrostátních orgánů nebo sboru v případě otázek zahrnujících nejméně tři členské státy, by měl mít možnost požádat koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, aby přijal vyšetřovací nebo donucovací opatření ve vztahu k poskytovateli spadajícímu do jeho pravomoci. Tyto žádosti o opatření by měly být založeny na řádně podložených důkazech prokazujících existenci údajného protiprávního jednání s nepříznivým dopadem na kolektivní zájmy příjemců služby v jeho členském státě nebo s nepříznivým dopadem na společnost. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení by měl mít možnost spolehnout se na vzájemnou pomoc nebo vyzvat žádajícího koordinátora digitálních služeb ke společnému vyšetřování v případě, že jsou k přijetí rozhodnutí zapotřebí další informace, aniž je dotčena možnost požádat Komisi o posouzení záležitosti, pokud má důvod se domnívat, že může dojít k systémovému protiprávnímu jednání ze strany velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače.

     K článku: čl. 57 , čl. 58 , čl. 59 , čl. 60

129. (129)

     Sbor by měl mít možnost postoupit v případě neshody ohledně posouzení nebo přijatých či navrhovaných opatření nebo nepřijetí opatření danou věc Komisi, a to v souladu s tímto nařízením a v návaznosti na žádost o přeshraniční spolupráci nebo společné vyšetřování. Pokud se Komise na základě informací poskytnutých dotčenými orgány domnívá, že navrhovaná opatření, včetně navrhované výše pokut, nemohou zajistit účinné vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení, měla by mít možnost vyjádřit vážné pochybnosti a požádat příslušného koordinátora digitálních služeb o opětovné posouzení záležitosti a přijetí nezbytných opatření k zajištění souladu s tímto nařízením ve stanovené lhůtě. Touto možností není dotčena obecná povinnost Komise dohlížet na uplatňování práva Unie a v případě potřeby je vymáhat pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie v souladu se Smlouvami.

     K článku: čl. 57 , čl. 58 , čl. 59 , čl. 60

130. (130)

     Aby se usnadnil přeshraniční dohled a vyšetřování týkající se povinností stanovených v tomto nařízení, do nichž je zapojeno několik členských států, měli by mít koordinátoři digitálních služeb v místě usazení možnost prostřednictvím systému pro sdílení informací vyzvat jiné koordinátory digitálních služeb ke společnému vyšetřování údajného porušení tohoto nařízení. Další koordinátoři digitálních služeb a případně další příslušné orgány by měli mít možnost připojit se k vyšetřování navrženému koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení, pokud se tento koordinátor nedomnívá, že by příliš velký počet zúčastněných orgánů mohl ovlivnit efektivnost vyšetřování s přihlédnutím k povaze údajného porušení a k neexistenci přímých dopadů na příjemce služby v těchto členských státech. Společné vyšetřovací činnosti mohou zahrnovat řadu opatření koordinovaných koordinátorem digitálních služeb v místě usazení v souladu s disponibilitou zúčastněných orgánů, jako jsou koordinovaný sběr údajů, sdružování zdrojů, pracovní skupiny, koordinované žádosti o informace nebo společné kontroly prostor. Všechny příslušné orgány podílející se na společném vyšetřování by měly spolupracovat s koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení mimo jiné výkonem svých vyšetřovacích pravomocí na svém území, a to v souladu s platnými vnitrostátními postupy. Společné vyšetřování by mělo být v daném časovém rámci uzavřeno závěrečnou zprávou zohledňující příspěvek všech zúčastněných příslušných orgánů. Pokud o to požádají alespoň tři koordinátoři digitálních služeb v místě určení, může sbor rovněž koordinátorovi digitálních služeb v místě usazení doporučit, aby takové společné vyšetřování zahájil a informoval o tom, jak bude vedeno. Aby se zabránilo vzniku patových situací, měl by mít sbor možnost postoupit záležitost Komisi ve zvláštních případech, včetně případů, kdy koordinátor digitálních služeb v zemi usazení odmítne zahájit vyšetřování a sbor nesouhlasí s předloženým odůvodněním.

     K článku: čl. 57 , čl. 58 , čl. 59 , čl. 60

131. (131)

     Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení, je nutné zřídit na úrovni Unie nezávislou poradní skupinu, Evropský sbor pro digitální služby, který by měl podporovat Komisi a pomoci koordinovat činnosti koordinátorů digitálních služeb. Sbor by se měl skládat z koordinátorů digitálních služeb, kteří již byli jmenováni, aniž by byla dotčena možnost koordinátorů digitálních služeb pozvat na zasedání či ustanovit delegáty ad hoc z jiných příslušných orgánů pověřených zvláštními úkoly podle tohoto nařízení, je-li to nezbytné vzhledem k vnitrostátnímu rozdělení úkolů a pravomocí. V případě více účastníků z jednoho členského státu by mělo hlasovací právo zůstat omezeno na jednoho zástupce z každého členského státu.

     K článku: čl. 61 , čl. 62 , čl. 63

132. (132)

     Sbor by měl přispívat k dosažení společného pohledu Unie na jednotné uplatňování tohoto nařízení a ke spolupráci mezi příslušnými orgány, včetně vydávání doporučení Komisi a koordinátorům digitálních služeb ohledně vhodných vyšetřovacích a donucovacích opatření, která mají být přijata zvláště vůči poskytovatelům velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, zejména s přihlédnutím ke svobodě poskytovatele zprostředkovatelských služeb poskytovat služby v celé Unii. Sbor by měl přispívat také k vypracování příslušných šablon a kodexů chování a k analýze nově se objevujících obecných trendů vývoje digitálních služeb v Unii, a to i vydáváním stanovisek či doporučení k otázkám spojeným s normami.

     K článku: čl. 61 , čl. 62 , čl. 63

133. (133)

     Za tímto účelem by měl mít sbor možnost vydávat stanoviska, žádosti a doporučení určené koordinátorům digitálních služeb nebo jiným příslušným vnitrostátním orgánům. Ačkoli nejsou právně závazné, rozhodnutí odchýlit se od nich by mělo být řádně vysvětleno a Komise by ho mohla zohlednit při posuzování souladu dotčeného členského státu s tímto rozhodnutím.

     K článku: čl. 61 , čl. 62 , čl. 63

134. (134)

     Sbor by měl sestávat ze zástupců koordinátorů digitálních služeb a případně jiných příslušných orgánů za předsednictví Komise, aby bylo zajištěno posouzení záležitostí, které mu byly předloženy, s plným přihlédnutím k evropskému rozměru. Vzhledem k případným průřezovým prvkům, jež mohou mít význam pro jiné regulační rámce na úrovni Unie, by sbor měl mít možnost spolupracovat s ostatními institucemi, jinými subjekty a poradními skupinami Unie s odpovědností například v oblasti rovnosti, včetně genderové rovnosti, a nediskriminace, ochrany údajů, elektronických komunikací, audiovizuálních služeb, odhalování a vyšetřování podvodů proti rozpočtu Unie, co se týká cel, ochrany spotřebitele nebo práva hospodářské soutěže, je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů.

     K článku: čl. 61 , čl. 62 , čl. 63

135. (135)

     Prostřednictvím předsedy by se Komise měla účastnit zasedání sboru bez hlasovacích práv. Prostřednictvím předsedy by Komise měla zajistit, aby byl pořad jednání pro zasedání stanoven podle žádostí členů sboru, jak je stanoveno v jednacím řádu, a v souladu s povinnostmi sboru uvedenými v tomto nařízení.

     K článku: čl. 61 , čl. 62 , čl. 63

136. (136)

     Jelikož je nutné zajistit podporu pro činnosti sboru, měl by mít sbor možnost využít odborných znalostí a lidských zdrojů Komise a příslušných vnitrostátních orgánů. V jednacím řádu sboru by měla být blíže upřesněna zvláštní operativní opatření pro interní fungování sboru.

     K článku: čl. 61 , čl. 62 , čl. 63

137. (137)

     Vzhledem k významu velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů s ohledem na jejich dosah a dopad může neplnění zvláštních povinností, které se na ně vztahují, ovlivnit významný počet příjemců služeb v různých členských státech a může způsobit velké společenské škody, přičemž zjištění a řešení tohoto protiprávního jednání může být rovněž obzvláště složité. Z tohoto důvodu by Komise ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb a sborem měla rozvíjet odborné znalosti a kapacity Unie v oblasti dohledu nad velmi velkými online platformami nebo velmi velkými internetovými vyhledávači. Komise by proto měla mít možnost koordinovat a využívat odborné znalosti a zdroje těchto orgánů, například prostřednictvím nepřetržité nebo časově omezené analýzy konkrétních trendů nebo problémů, které se v souvislosti s jednou nebo více velmi velkými online platformami nebo velmi velkými internetovými vyhledávači objeví. Členské státy by měly spolupracovat s Komisí na rozvoji těchto kapacit, a to případně i prostřednictvím vysílání pracovníků, a přispívat k vytvoření společné kapacity Unie v oblasti dohledu. S cílem rozvíjet odborné znalosti a kapacity Unie může Komise rovněž využívat odborných znalostí a kapacit skupiny pro sledování ekonomiky online platforem, kterou zřídilo rozhodnutí Komise ze dne 26. dubna 2018, kterým se zřizuje skupina odborníků pro sledování ekonomiky internetových platforem, relevantní odborné orgány a střediska excelence. Komise může přizvat odborníky se specifickými odbornými znalostmi, včetně zejména prověřených výzkumných pracovníků, zástupců agentur a subjektů Unie, zástupců průmyslu, sdružení zastupujících uživatele nebo občanskou společnost, mezinárodních organizací, odborníků ze soukromého sektoru, jakož i dalších zúčastněných stran.

     K článku: čl. 64 , čl. 65 , čl. 66 , čl. 67 , čl. 68 , čl. 69

138. (138)

     Komise by měla mít možnost z vlastního podnětu vyšetřovat případy protiprávního jednání v souladu s pravomocemi stanovenými v tomto nařízení, mimo jiné tím, že si vyžádá přístup k údajům nebo informace, nebo prováděním kontrol, jakož i využitím podpory koordinátorů digitálních služeb. Pokud dohled příslušných vnitrostátních orgánů nad jednotlivými případy údajného protiprávního jednání poskytovatelů velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů ukazuje na systémové problémy, jako jsou problémy s širokým dopadem na kolektivní zájmy příjemců služby, měli by mít koordinátoři digitálních služeb možnost na základě řádně odůvodněné žádosti postoupit tyto záležitosti Komisi. Taková žádost by měla obsahovat alespoň všechny nezbytné skutečnosti a okolnosti, které svědčí o údajném protiprávním jednání a jeho systémové povaze. V závislosti na výsledku vlastního posouzení by Komise měla mít možnost přijmout nezbytná vyšetřovací a donucovací opatření podle tohoto nařízení, včetně případného zahájení vyšetřování nebo přijetí předběžných opatření.

     K článku: čl. 64 , čl. 65 , čl. 66 , čl. 67 , čl. 68 , čl. 69

139. (139)

     Aby Komise mohla efektivně plnit své úkoly, měla by si zachovat prostor pro uvážení, pokud jde o rozhodnutí o zahájení řízení proti poskytovatelům velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů. Zahájení řízení Komisí by mělo pro dotčené koordinátory digitálních služeb v místě usazení představovat překážku ve výkonu jejich vyšetřovacích a donucovacích pravomocí ve vztahu k předmětnému chování poskytovatele velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, aby se zamezilo zdvojování, rozporům a rizikům z hlediska zásady ne bis in idem. Komise by však měla mít možnost požádat koordinátory digitálních služeb o individuální nebo společný příspěvek k vyšetřování. V souladu s povinností loajální spolupráce by měl koordinátor digitálních služeb vynaložit veškeré úsilí, aby vyhověl odůvodněným a přiměřeným žádostem Komise v souvislosti s vyšetřováním. Kromě toho by koordinátor digitálních služeb v místě usazení, jakož i sbor a případně kteříkoli další koordinátoři digitálních služeb měli Komisi poskytnout veškeré nezbytné informace a pomoc, aby mohla účinně plnit své úkoly, včetně informací shromážděných v souvislosti s činnostmi týkajícími se shromažďováním údajů nebo přístupu k údajům, pokud tomu nebrání právní základ, podle něhož byly informace shromážděny. Komise by naopak měla koordinátora digitálních služeb v místě usazení a sbor průběžně informovat o výkonu svých pravomocí, a to zejména tehdy, hodlá-li zahájit řízení a vykonat své vyšetřovací pravomoci. Mimoto, sděluje-li Komise svá předběžná zjištění, včetně jakékoli záležitosti, k níž vznáší námitku, dotčeným poskytovatelům velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, měla by je rovněž sdělit sboru. Sbor by měl poskytnout své vyjádření k námitkám a k posouzení Komise, která by měla toto stanovisko zohlednit v odůvodnění, o které se opírá její konečné rozhodnutí.

     K článku: čl. 64 , čl. 65 , čl. 66 , čl. 67 , čl. 68 , čl. 69

140. (140)

     Vzhledem ke zvláštním problémům, které se mohou vyskytnout při zajišťování souladu poskytovateli velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, jakož i vzhledem k významu toho, aby byl tento soulad zajišťován účinně, s ohledem na jejich velikost a dopady a škody, které mohou způsobit, by Komise měla mít silné vyšetřovací a donucovací pravomoci, aby mohla prověřovat, vymáhat a monitorovat dodržování pravidel stanovených v tomto nařízení při plném respektování základního práva být vyslechnut a mít přístup ke spisu ve vykonávacím řízení, zásady proporcionality a práv a zájmů dotčených stran.

     K článku: čl. 64 , čl. 65 , čl. 66 , čl. 67 , čl. 68 , čl. 69

141. (141)

     Komise by měla mít možnost požadovat informace nezbytné pro zajištění účinného provádění a dodržování povinností stanovených v tomto nařízení v celé Unii. Komise by měla mít zejména přístup ke všem relevantním dokumentům, údajům a informacím, jež jsou potřebné pro zahájení a vedení vyšetřování a k monitorování plnění příslušných povinností stanovených v tomto nařízení, bez ohledu na skutečnost, kdo má dotyčné dokumenty, údaje nebo informace k dispozici, a bez ohledu na jejich formu či formát, paměťové médium nebo přesné místo jejich uložení. Komise by měla mít možnost prostřednictvím řádně odůvodněné žádosti o informace přímo požadovat, aby dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, jakož i jakékoli jiné fyzické nebo právnické osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich obchodem, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které si mohou být rozumně vědomy informací týkajících se podezření z protiprávního jednání nebo přímo protiprávního jednání, poskytli veškeré relevantní důkazy, údaje a informace. Komise by měla mít mimoto možnost vyžádat si pro účely tohoto nařízení veškeré relevantní informace od kteréhokoli orgánu veřejné moci, subjektu nebo agentury v členském státě. Komise by měla mít možnost prostřednictvím výkonu vyšetřovacích pravomocí, jako jsou žádosti o informace nebo výslechy, vyžadovat přístup k dokumentům, údajům, informacím, databázím a algoritmům relevantních osob a související vysvětlení a s jejich souhlasem vyslechnout všechny fyzické nebo právnické osoby, které mohou mít k dispozici užitečné informace, a učiněná prohlášení jakýmikoli technickými prostředky zaznamenat. Komise by měla být zmocněna také k provádění kontrol, které jsou nezbytné k vymáhání příslušných ustanovení tohoto nařízení. Cílem těchto vyšetřovacích pravomocí je doplnit možnost Komise požádat koordinátory digitálních služeb a jiné orgány členských států o pomoc, například poskytnutím informací nebo při výkonu těchto pravomocí.

     K článku: čl. 64 , čl. 65 , čl. 66 , čl. 67 , čl. 68 , čl. 69

142. (142)

     Předběžná opatření mohou být důležitým nástrojem k zajištění toho, aby v době, kdy probíhá vyšetřování, nevedlo vyšetřované protiprávní jednání k riziku vážné škody pro příjemce služby. Tento nástroj je důležitý pro zamezení vývoji, který by jakékoli rozhodnutí Komise přijaté na konci řízení mohlo jen velmi obtížně zvrátit. Komise by proto měla mít pravomoc uložit předběžná opatření rozhodnutím v rámci řízení zahájeného za účelem případného přijetí rozhodnutí o nesouladu. Tato pravomoc by se měla vztahovat na případy, kdy Komise zjistí zjevné porušení povinností podle tohoto nařízení poskytovatelem velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače. Rozhodnutí ukládající předběžná opatření by mělo platit pouze po určitou dobu, a to buď do ukončení řízení Komisí, nebo po pevně stanovenou dobu, kterou lze prodloužit, je-li to nezbytné a vhodné.

     K článku: čl. 70

143. (143)

     Komise by měla mít možnost přijmout nezbytná opatření k monitorování účinného provádění tohoto nařízení a dodržování povinností, které stanoví. Tato opatření by měla zahrnovat schopnost jmenovat nezávislé externí odborníky a auditory, kteří budou Komisi v tomto procesu nápomocni, a to případně i z příslušných orgánů členských států, jako jsou orgány pro ochranu údajů nebo spotřebitelů. Při jmenování auditorů by měla Komise zajistit dostatečnou rotaci.

     K článku: čl. 72

144. (144)

     Dodržování příslušných povinností uložených podle tohoto nařízení by mělo být vymahatelné prostřednictvím pokut a penále. Za tímto účelem by měly být rovněž stanoveny přiměřené výše pokut a penále za nedodržení povinností a porušení procesních pravidel, s výhradou náležitých promlčecích lhůt a v souladu se zásadou proporcionality a zásadou ne bis in idem. Komise a příslušné vnitrostátní orgány by měly koordinovat své úsilí v oblasti prosazování, aby zajistily dodržování výše uvedených zásad. Komise by měla zejména brát v úvahu veškeré pokuty a penále uložené téže právnické osobě za stejný skutek prostřednictvím konečného rozhodnutí v řízení týkajícím se porušení jiných unijních nebo vnitrostátních pravidel, aby bylo zajištěno, že celkové uložené pokuty a penále jsou přiměřené a odpovídají závažnosti protiprávního jednání. Všechna rozhodnutí přijatá Komisí podle tohoto nařízení podléhají v souladu se Smlouvou o fungování EU přezkumu Soudním dvorem Evropské unie. Soudní dvůr Evropské unie by měl mít neomezenou jurisdikci, pokud jde o pokuty a penále, v souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování EU.

     K článku: čl. 74 , čl. 76 , čl. 77 , čl. 78 , čl. 81

145. (145)

     Vzhledem k možným významným společenským dopadům porušení dodatečných povinností týkajících se řízení systémových rizik, které se vztahují pouze na velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače, a za účelem řešení těchto otázek veřejného zájmu je nezbytné stanovit systém posíleného dohledu nad veškerými opatřeními přijatými za účelem účinného ukončení a nápravy porušení tohoto nařízení. Jakmile je tedy zjištěno, a je-li to nezbytné, postiženo porušení některého z ustanovení tohoto nařízení, které se vztahuje pouze na velmi velké online platformy nebo velmi velké internetové vyhledávače, měla by Komise požádat poskytovatele takové platformy nebo vyhledávače, aby vypracoval podrobný akční plán k nápravě jakéhokoli dopadu porušení do budoucna a sdělil ho ve lhůtě stanovené Komisí koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru. Komise by měla s přihlédnutím ke stanovisku sboru stanovit, zda opatření obsažená v akčním plánu postačují k vyřešení protiprávního jednání, přičemž by měla rovněž zohlednit, zda mezi navrhovaná opatření patří dodržování relevantního kodexu chování. Komise by rovněž měla monitorovat veškerá následná opatření přijatá dotčeným poskytovatelem velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače, jak jsou uvedena v jeho akčním plánu, přičemž by měla rovněž zohlednit nezávislý audit poskytovatele. Pokud se Komise v návaznosti na provádění akčního plánu stále domnívá, že protiprávní jednání nebylo zcela napraveno, nebo pokud akční plán nebyl předložen či není považován za vhodný, měla by mít možnost využít vyšetřovacích nebo donucovacích pravomocí podle tohoto nařízení, včetně pravomoci uložit penále a zahájit řízení s cílem znemožnit přístup ke službě, při níž k protiprávnímu jednání dochází.

     K článku: čl. 75

146. (146)

     Dotčený poskytovatel velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače a jiné osoby, které podléhají výkonu pravomocí Komise a jejichž zájmy by mohly být rozhodnutím dotčeny, by měli mít možnost předložit předem své vyjádření a přijatá rozhodnutí by měla mít širokou publicitu. Je třeba zajistit právo dotčených stran na obhajobu, a zejména právo nahlížet do spisu, a je nezbytné chránit důvěrné informace. Komise by měla kromě toho respektovat důvěrnost informací a zároveň zajistit, aby informace, o něž se pro účely svého rozhodnutí opírá, byly zveřejněny v rozsahu, který adresátovi rozhodnutí umožňuje porozumět skutečnostem a úvahám, jež k rozhodnutí vedly.

     K článku: čl. 79 , čl. 80

147. (147)

     V zájmu zabezpečení harmonizovaného uplatňování a vymáhání tohoto nařízení je důležité zajistit, aby vnitrostátní orgány, včetně vnitrostátních soudů, měly k dispozici veškeré informace nezbytné k zajištění toho, aby jejich rozhodnutí nebyla v rozporu s rozhodnutím přijatým Komisí podle tohoto nařízení. Tím není dotčen článek 267 Smlouvy o fungování EU.

     K článku: čl. 82

148. (148)

     Účinné vymáhání a monitorování tohoto nařízení vyžaduje hladkou výměnu informací v reálném čase mezi koordinátory digitálních služeb, sborem a Komisí na základě toků informací a postupů stanovených v tomto nařízení. To může v případě potřeby rovněž ospravedlnit přístup k tomuto systému jinými příslušnými orgány. Vzhledem k tomu, že vyměňované informace mohou být důvěrné nebo mohou obsahovat osobní údaje, měly by zároveň zůstat chráněny před neoprávněným přístupem v souladu s účely, pro které byly shromážděny. Z tohoto důvodu by veškerá komunikace mezi uvedenými orgány měla probíhat na základě spolehlivého a bezpečného systému pro sdílení informací, jehož podrobnosti by měly být stanoveny prováděcím aktem. Systém pro sdílení informací může být založen na stávajících nástrojích v oblasti vnitřního trhu, pokud mohou nákladově efektivním způsobem plnit cíle tohoto nařízení.

     K článku: čl. 85

149. (149)

     Aniž jsou dotčena práva příjemců služeb obrátit se na zástupce v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ³³ nebo na jakékoli jiné zastoupení podle vnitrostátního práva, měli by mít příjemci služeb rovněž právo pověřit výkonem svých práv stanovených v tomto nařízení právnickou osobu nebo veřejnoprávní subjekt. Tato práva mohou zahrnovat práva související s podáváním oznámení, napadením rozhodnutí přijatých poskytovateli zprostředkovatelských služeb a podáváním stížností na poskytovatele v souvislosti s porušením tohoto nařízení. Některé subjekty, organizace a sdružení mají zvláštní odborné znalosti a kompetence v oblasti odhalování a označování chybných nebo neodůvodněných rozhodnutí o moderování obsahu a jejich stížnosti jménem příjemců služby mohou mít pozitivní dopad na svobodu projevu a svobodu informací obecně, a poskytovatelé online platforem by proto měli uvedené stížnosti řešit bez zbytečného odkladu.

     ³³ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).

     K článku: čl. 86

150. (150)

     V zájmu účinnosti a účelnosti by Komise měla provádět obecné hodnocení tohoto nařízení. To by se mělo zabývat zejména rozsahem služeb, na něž se vztahuje toto nařízení, vzájemným působením s jinými právními akty, dopadem tohoto nařízení na fungování vnitřního trhu, zejména pokud jde o digitální služby, uplatňováním kodexů chování, povinnosti určit právního zástupce usazeného v Unii, dopadem povinností na malé podniky a mikropodniky, účinností mechanismu dohledu a vymáhání a dopadem na právo na svobodu projevu a na svobodu informací. Aby se zabránilo nepřiměřené zátěži a zajistila se trvalá účinnost tohoto nařízení, měla by Komise do tří let ode dne začátku použitelnosti tohoto nařízení provést hodnocení dopadu povinností stanovených v tomto nařízení na malé a střední podniky, a do tří let od jeho vstupu v platnost provést hodnocení rozsahu služeb, na něž se toto nařízení vztahuje, zejména pro velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače, a vzájemného působení s jinými právními akty.

     K článku: čl. 91

151. (151)

     Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení šablon týkajících se formy, obsahu a dalších prvků zpráv o moderování obsahu, stanovení výše ročního poplatku za dohled účtovaného poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů, stanovení praktických opatření pro řízení, slyšení a sjednané dohody o zpřístupnění informací v souvislosti s dohledem, vyšetřováním, vymáháním a monitorováním ve vztahu k poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů, jakož i stanovení praktických a provozních opatření pro fungování systému pro sdílení informací a jeho interoperabilitu s jinými příslušnými systémy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ³⁴.

     ³⁴ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

     K článku: čl. 88

152. (152)

     V zájmu dosažení cílů tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění tohoto nařízení s ohledem na kritéria pro určení velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů, procesní kroky, metodiky auditů a šablony pro podávání zpráv o auditech, technické specifikace pro žádosti o přístup a podrobnou metodiku a postupy pro stanovení poplatku za dohled. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace byly provedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ³⁵. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

     ³⁵ Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

     K článku: čl. 87

153. (153)

     Toto nařízení respektuje základní práva uznaná Listinou a základní práva představující obecné zásady práva Unie. Toto nařízení by proto mělo být vykládáno a uplatňováno v souladu s těmito základními právy včetně svobody projevu a svobody informací, jakož i svobody a plurality sdělovacích prostředků. Při výkonu pravomocí stanovených v tomto nařízení by všechny dotčené orgány veřejné moci měly v situacích, kdy dochází k rozporu s příslušnými základními právy, v souladu se zásadou proporcionality usilovat o dosažení spravedlivé rovnováhy mezi dotčenými právy.

154. (154)

     Vzhledem k rozsahu a dopadu společenských rizik, jež mohou být vyvolána velmi velkými online platformami a velmi velkými internetovými vyhledávači, k potřebě naléhavě reagovat na tato rizika a ke schopnosti přijmout nezbytná opatření je odůvodněné zkrátit lhůtu, po jejímž uplynutí se na poskytovatele těchto služeb použije toto nařízení.

     K článku: čl. 92

155. (155)

     Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž přispívat k řádnému fungování vnitřního trhu a zajistit bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, v němž jsou řádně chráněna základní práva zakotvená v Listině, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, protože ty nemohou samostatným jednáním zajistit potřebnou harmonizaci a spolupráci, ale spíše jich z důvodu jejich územního a osobního rozsahu může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

     K článku: čl. 1

156. (156)

     V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ³⁶ byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 10. února 2021 ³⁷,

     ³⁶ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

     ³⁷ Úř. věst. C 149, 27.4.2021, s. 3.