Čl. 9 · Příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu

Související ustanovení: čl. 3 písm. h) (nezákonný obsah); čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 4 (příkazy vůči zprostředkovatelům); čl. 8 (zákaz obecné povinnosti monitorování); čl. 10 (příkazy k poskytnutí informací); čl. 11 (kontaktní místa); čl. 15 odst. 1 písm. a) (zprávy o transparentnosti); čl. 17 odst. 5 (odůvodnění se na příkazy nevztahuje); čl. 85 (systém pro sdílení informací)

Související předpisy EU: nařízení (EU) 2021/784 o šíření teroristického obsahu online; nařízení (EU) 2019/1020 o dozoru nad trhem; nařízení (EU) 2017/2394 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele; nařízení (EU) č. 1215/2012; směrnice 2000/31/ES, čl. 3 (bod 38 odůvodnění); nařízení (EU) 2016/679 (GDPR)

Související předpisy ČR: § 12, § 23, § 50 odst. 1 písm. a) a § 68 vládního návrhu zákona o digitální ekonomice (sněmovní tisk 69, 10. volební období), který vkládá nový § 8e trestního řádu; § 40 odst. 1 písm. f) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona

Dokumenty k provádění: prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/607 o praktických a provozních opatřeních pro fungování systému pro sdílení informací; prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2835, kterým se stanoví šablony zpráv o transparentnosti (oddíl o příkazech členských států)

I. Povaha čl. 9

1 Čl. 9 neopravňuje orgány členských států vydávat příkazy a neupravuje jejich územní působnost ani přeshraniční vymáhání (bod 31 odůvodnění). Právní základ příkazu musí obsahovat jiný předpis Unie nebo vnitrostátní předpis slučitelný s právem Unie. Nařízení harmonizuje jen určité minimální podmínky, které příkaz musí splnit, aby poskytovateli vznikla povinnost informovat orgán o jeho provedení (tamtéž).

2 Příkaz musí směřovat proti „jedné nebo více určitým položkám nezákonného obsahu“ a vydat ho mohou „příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány“, včetně donucovacích orgánů (bod 31 odůvodnění). Může být určen i poskytovateli usazenému v jiném členském státě (bod 34 odůvodnění).

3 Na příkazy se nevztahují pravidla čl. 3 směrnice o elektronickém obchodu o odchylkách od zásady dohledu v zemi usazení poskytovatele. Příkazy se týkají konkrétních položek obsahu a volný pohyb služeb v zásadě neomezují (bod 38 odůvodnění, k zásadě země původu výklad u čl. 2, body 9 až 11).

4 Vládní návrh zákona o digitální ekonomice tuto konstrukci přebírá. Vydává-li orgán veřejné moci na základě jiného právního předpisu příkaz podle čl. 9 nebo 10, uvede tuto skutečnost v příkazu (§ 12 návrhu zákona o digitální ekonomice). Podle důvodové zprávy může jít o rozhodnutí soudu, orgánu činného v trestním řízení i správního orgánu, například o rozhodnutí soudů podle civilního procesního práva, pokud splní náležitosti čl. 9 odst. 2. Pro trestní řízení vkládá § 68 návrhu zákona o digitální ekonomice do trestního řádu nový § 8e. Pozměňovací návrh garančního výboru by navíc Státní zemědělské a potravinářské inspekci svěřil pravomoc ukládat poskytovatelům opatření podle čl. 9 a 10 při porušení předpisů o potravinách a doručovat je přes kontaktní místo podle čl. 11 (tisk 69/7). Návrh je k 9. 10. 2026 po druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Paragrafy cituji podle vládního návrhu (tisk 69/0), pozměňovací návrhy mohou jejich číslování a znění změnit.

II. Povinnost informovat o provedení (odst. 1)

5 Poskytovatel, který příkaz obdrží, bez zbytečného odkladu informuje orgán, který příkaz vydal, nebo jiný orgán uvedený v příkazu „o jeho případném provedení, přičemž upřesní, zda a kdy byl příkaz proveden“. Lhůty pro informování mohou plynout z použitelného práva Unie nebo vnitrostátního práva (bod 33 odůvodnění).

6 Povinnost příkaz provést čl. 9 nestanoví. Plyne z předpisu, na jehož základě byl příkaz vydán, a podle tohoto předpisu se příkaz také vymáhá (bod 32 odůvodnění). Nesplňuje-li příkaz náležitosti odst. 2, informační povinnost podle odst. 1 nevzniká (bod 31 odůvodnění). Zda je poskytovatel povinen takový příkaz přesto provést, určí předpis, na jehož základě byl vydán.

7 Porušení informační povinnosti je porušením nařízení, za které členské státy stanoví sankce (čl. 52). Návrh zákona o digitální ekonomice ho označuje za přestupek, za který lze uložit pokutu do 6 % ročního celosvětového obratu (§ 50 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) návrhu zákona o digitální ekonomice). Počet obdržených příkazů a střední dobu potřebnou k informování orgánu a k provedení příkazu musí poskytovatelé uvádět ve zprávách o transparentnosti (čl. 15 odst. 1 písm. a)), a to podle šablon prováděcího nařízení (EU) 2024/2835.

III. Minimální náležitosti příkazu (odst. 2)

8 Členské státy zajistí, aby příkaz při předání poskytovateli splňoval „alespoň“ podmínky odst. 2. Jde o minimální standard. Vnitrostátní předpisy, na jejichž základě se příkazy vydávají, mohou požadovat podmínky další (bod 32 odůvodnění).

9 Podle písm. a) příkaz obsahuje odkaz na právní základ v právu Unie nebo ve vnitrostátním právu, odůvodnění s vysvětlením, proč dané informace představují nezákonný obsah, s odkazem na konkrétní ustanovení, označení vydávajícího orgánu, jasné informace umožňující obsah identifikovat a lokalizovat, například přesné adresy URL, informace o mechanismech nápravy pro poskytovatele i pro příjemce, který obsah poskytl, a v relevantních případech údaj o orgánu, který má obdržet informace o provedení. Příkaz má rovněž umožnit identifikaci vydávajícího orgánu, případně včetně kontaktních údajů kontaktního místa, a ověření pravosti příkazu (bod 35 odůvodnění). Mechanismy nápravy zahrnují správní postupy pro vyřizování stížností i soudní prostředky, včetně odvolání proti příkazům justičních orgánů (bod 39 odůvodnění).

10 Podle písm. b) se územní působnost příkazu omezuje na to, co je nezbytně nutné k dosažení jeho cíle, a určuje se na základě platných pravidel práva Unie a vnitrostátního práva, včetně Listiny, a v relevantních případech obecných zásad mezinárodního práva. V přeshraničním kontextu by se měl účinek příkazu omezit na území vydávajícího členského státu, ledaže nezákonnost obsahu vyplývá přímo z práva Unie nebo vydávající orgán má za to, že dotčená práva vyžadují širší územní působnost v souladu s právem Unie a mezinárodním právem (bod 36 odůvodnění). Soudní dvůr ke směrnici připustil i celosvětový účinek příkazu v rámci relevantního mezinárodního práva (rozsudek Soudního dvora ze dne 3. 10. 2019, Glawischnig-Piesczek, C-18/18, EU:C:2019:821, body 49 až 53).

11 Podle písm. c) se příkaz předává v jednom z jazyků, které poskytovatel uvedl podle čl. 11 odst. 3, nebo v jiném úředním jazyce členských států, na kterém se s poskytovatelem dohodl, a zasílá se na elektronické kontaktní místo poskytovatele. Příkaz vypracovaný v jiném jazyce lze předat v jazyce orgánu, který ho vydal, je-li k němu připojen překlad alespoň prvků podle písm. a) a b) do jazyka uvedeného poskytovatelem nebo dohodnutého.

12 Podmínky musí být splněny nejpozději v okamžiku, kdy je příkaz poskytovateli předán (bod 35 odůvodnění). Příkaz smí být vydán v úředním jazyce vydávajícího orgánu, pokud je k jeho předání připojen překlad uvedených částí (tamtéž).

13 V trestním řízení může být povinnost odůvodnit, proč jde o nezákonný obsah, upravena podle vnitrostátního trestního práva procesního (bod 34 odůvodnění). Návrh nového § 8e trestního řádu této možnosti u příkazů podle čl. 9 nevyužívá. Požaduje, aby příkaz orgánu činného v trestním řízení splňoval náležitosti čl. 9 odst. 2 písm. a), podmínku písm. b) a jazykový požadavek písm. c). Dovoluje ale zaslat příkaz jinak než na elektronické kontaktní místo, pokud obsahuje utajované informace, pokud to vyžaduje ochrana důvěrnosti trestního řízení nebo soukromí osob, nebo pokud je s poskytovatelem zaveden rychlejší a efektivnější způsob předání.

IV. Předávání příkazů koordinátorům (odst. 3 a 4)

14 Orgán, který příkaz vydal, ho spolu s informacemi o provedení, které obdržel od poskytovatele, předá koordinátorovi digitálních služeb svého členského státu. Ten bez zbytečného odkladu předá kopii všem ostatním koordinátorům prostřednictvím systému pro sdílení informací podle čl. 85, jehož fungování upravuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/607. V Česku má být koordinátorem digitálních služeb Český telekomunikační úřad (§ 23 návrhu zákona o digitální ekonomice).

15 Povinnost předat kopii příkazu ostatním koordinátorům se v souvislosti s trestním řízením nemusí použít nebo může být upravena, pokud tak stanoví vnitrostátní trestní právo procesní (bod 34 odůvodnění). Návrh nového § 8e trestního řádu stanoví, že příkazy orgánů činných v trestním řízení podle čl. 9 a 10 se koordinátorovi digitálních služeb nepředávají.

V. Informování příjemce služby (odst. 5)

16 Nejpozději k okamžiku provedení příkazu, nebo k okamžiku, který uvedl vydávající orgán, informuje poskytovatel dotčeného příjemce služby o obdrženém příkazu a o jeho provedení. Informace obsahuje odůvodnění, dostupné možnosti nápravy a popis územní působnosti příkazu. Informování může být odloženo v souladu s použitelným právem Unie nebo vnitrostátním právem, zejména v kontextu trestního, občanského nebo správního řízení (bod 34 odůvodnění).

17 Povinnost odůvodnit rozhodnutí o omezení obsahu podle čl. 17 se na příkazy podle čl. 9 nevztahuje (čl. 17 odst. 5). Informaci o příkazu dostane příjemce podle odst. 5. Odůvodnění, které mu poskytovatel předá, pochází od orgánu, který příkaz vydal.

VI. Procesní právo a zvláštní režimy (odst. 6)

18 Podmínkami a požadavky čl. 9 není dotčeno vnitrostátní občanské a trestní právo procesní. Pokud procesní předpisy stanoví podmínky dodatečné nebo s čl. 9 neslučitelné, podmínky nařízení se nemusí použít nebo mohou být upraveny (bod 34 odůvodnění). Nedotčeno je i právo Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech, včetně nařízení (EU) č. 1215/2012 (tamtéž).

19 Čl. 9 se nedotýká předpisů Unie, které pro určité druhy nezákonného obsahu stanoví podobné systémy, například nařízení (EU) 2021/784 o šíření teroristického obsahu online, nařízení (EU) 2019/1020 o dozoru nad trhem nebo nařízení (EU) 2017/2394 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (bod 34 odůvodnění). Mají přednost jako zvláštní úprava (výklad u čl. 2, bod 13).

20 Příkazy musí být vydávány v souladu s GDPR a se zákazem obecných povinností monitorování (bod 34 odůvodnění, čl. 8). Nařízení také nebrání orgánům, aby na základě použitelného práva nařídily obnovit obsah, který byl v souladu se smluvními podmínkami poskytovatele, ale poskytovatel ho mylně považoval za nezákonný a odstranil (bod 39 odůvodnění).

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Předběžné opatření proti příspěvku. Český soud předběžným opatřením uloží provozovateli diskusního fóra usazenému v jiném členském státě znepřístupnit konkrétní příspěvek. Usnesení obsahuje právní základ, odůvodnění, adresu URL, poučení o odvolání a územní působnost omezenou na Českou republiku. Soud ho zašle na kontaktní místo poskytovatele s překladem náležitostí do jazyka, který poskytovatel uvedl. Poskytovatel příspěvek znepřístupní a soudu bez zbytečného odkladu sdělí, kdy tak učinil. Autora příspěvku informuje o příkazu, o možnostech nápravy a o územní působnosti.

2. Neformální žádost úřadu. Úřad pošle poskytovateli e-mail se žádostí „neprodleně odstranit nezákonný inzerát“ bez odkazu na právní základ a bez adresy inzerátu. Žádost náležitosti čl. 9 odst. 2 nesplňuje a povinnost podle odst. 1 z ní nevzniká. Domnívám se, že může jít o oznámení podle čl. 16, pokud obsahuje jeho náležitosti.

3. Příkaz policejního orgánu. Policejní orgán zašle platformě příkaz k odstranění videa s výhrůžkami konkrétní osobě. Podle návrhu nového § 8e trestního řádu se takový příkaz koordinátorovi digitálních služeb nepředává. Platforma informuje orgán o provedení podle odst. 1.

Co z toho plyne v praxi

Orgán vydávající příkaz. Uveďte právní základ, konkrétní ustanovení, které obsah porušuje, přesné adresy, územní působnost a poučení o možnostech nápravy. Podle návrhu zákona o digitální ekonomice výslovně uveďte, že jde o příkaz podle čl. 9. Příkaz zašlete na kontaktní místo poskytovatele v jazyce, který poskytovatel uvedl, a předejte ho koordinátorovi digitálních služeb.

Poskytovatel. Zaveďte postup, kterým příkazy na kontaktním místě zaevidujete, ověříte jejich pravost a náležitosti a bez zbytečného odkladu na ně odpovíte. Dotčenému příjemci sdělte odůvodnění, možnosti nápravy a územní působnost. Údaje o příkazech budete potřebovat pro zprávu o transparentnosti.

Příjemce služby. Informace od poskytovatele musí obsahovat možnosti nápravy. Příkaz napadáte u orgánu nebo soudu, který ho vydal, podle procesních předpisů jeho státu.

Z judikatury

K čl. 9 zatím rozhodnutí Soudního dvora není. Pro územní působnost a pro přípustný obsah příkazů je relevantní judikatura ke směrnici o elektronickém obchodu a k blokování webových stránek.

Soudní dvůr, C-18/18, Glawischnig-Piesczek, rozsudek ze dne 3. 10. 2019: směrnice nebrání příkazu s celosvětovým účinkem, členské státy ale musí zajistit, aby opatření s celosvětovým účinkem náležitě zohledňovala mezinárodní předpisy (body 49 až 53).

Soudní dvůr, C-314/12, UPC Telekabel Wien, rozsudek ze dne 27. 3. 2014: příkaz vůči poskytovateli připojení může ponechat volbu opatření na něm, opatření ale musí být striktně cílená a uživatelé internetu musí mít možnost uplatnit svá práva u soudu (body 56, 57 a 64).

Ústavní soud, III. ÚS 721/26, nález ze dne 30. 7. 2026: blokace webové stránky prostřednictvím poskytovatelů připojení vyžaduje marný nebo nemožný postup proti provozovateli stránky, nedostatek šetrnějšího cíleného opatření, aktuální skutkový stav a přiměřenost (bod 79).

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Celosvětový účinek. Bod 36 odůvodnění vychází z omezení účinku příkazu na území vydávajícího státu, s výjimkami. Rozsudek Glawischnig-Piesczek připustil celosvětový účinek podle směrnice. Jak budou soudy vážit tyto dva přístupy u obsahu, jehož nezákonnost vyplývá jen z práva jednoho členského státu, zatím rozhodnuto nebylo. Podle mého názoru čl. 9 odst. 2 písm. b) vede v takových případech k omezení na území vydávajícího státu.

2. Následek vadného příkazu. Nařízení neříká, co má poskytovatel udělat s příkazem, který náležitosti odst. 2 nesplňuje. Povinnost podle odst. 1 nevzniká, povinnost provést příkaz se ale řídí předpisem, na jehož základě byl vydán. Jeví se mi, že poskytovatel by měl orgán na vady upozornit, protože jinak riskuje, že vnitrostátní soud bude příkaz považovat za závazný.