Čl. 52 · Sankce

Související ustanovení: čl. 51 odst. 2 písm. c) a d) (pokuty a penále); čl. 56 (příslušnost); čl. 74 a 76 (pokuty a penále ukládané Komisí)

Související předpisy ČR: § 129 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu; § 41 a § 88 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich; § 50 až § 54, § 56, § 57 a § 62 až § 64 vládního návrhu zákona o digitální ekonomice (sněmovní tisk 69, 10. volební období)

I. Pravidla o sankcích (odst. 1 a 2)

1 Členské státy stanoví pravidla o sankcích za porušení nařízení poskytovateli zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do jejich pravomoci, a přijmou opatření, aby se pravidla uplatňovala v souladu s čl. 51 (odst. 1). Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Pravidla a opatření členské státy oznámí Komisi a neprodleně jí oznámí i jejich následné změny (odst. 2).

2 Bod 117 odůvodnění jmenuje hlediska pro ukládání sankcí: povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání s ohledem na sledovaný veřejný zájem, rozsah a druh činností a ekonomické možnosti porušitele. Zohlednit se má zejména, zda poskytovatel neplní povinnosti systematicky nebo opakovaně, v relevantních případech i počet dotčených příjemců, úmyslná nebo nedbalostní povaha porušení a to, zda poskytovatel působí ve více členských státech (tamtéž).

3 Stanoví-li nařízení maximální výši pokut nebo penále, vztahuje se podle bodu 117 odůvodnění na každé jednotlivé porušení. Nařízení tak počítá s tím, že porušení několika povinností může vést k několika sankcím s vlastní horní hranicí. České právo souběh přestupků řeší jinak (bod 10).

II. Horní hranice pokut a penále (odst. 3 a 4)

4 Maximální výše pokuty za neplnění povinnosti podle nařízení musí představovat 6 % ročního celosvětového obratu poskytovatele v předchozím účetním období (odst. 3 první věta). Nařízení tím horní hranici určuje a odlišnou vnitrostátní hranici nepřipouští.

5 Za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací, za neposkytnutí odpovědi nebo neopravení takových informací a za neumožnění kontroly je maximální výše pokuty 1 % ročních příjmů nebo celosvětového obratu poskytovatele nebo dotčené osoby v předchozím účetním období (odst. 3 druhá věta). Tato hranice dopadá i na jiné osoby než poskytovatele, kterým koordinátor vydal příkaz podle čl. 51 odst. 1 (čl. 51 odst. 2 druhý pododstavec).

6 Maximální výše penále musí představovat 5 % průměrného denního celosvětového obratu nebo příjmu poskytovatele v předchozím účetním období za den a penále nabíhá ode dne stanoveného v rozhodnutí (odst. 4). Stejné horní hranice platí pro pokuty a penále, které Komise ukládá poskytovatelům velmi velkých online platforem a vyhledávačů (výklad u čl. 74 a 76).

III. Česká úprava

7 Česká republika pravidla o sankcích dosud nestanovila a Komise proti ní podala 4. 3. 2026 žalobu pro nesplnění povinností podle čl. 51 a 52 ke dni 3. 1. 2025 (oznámení o žalobě ve věci C-168/26 zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem C/2026/2219). Česká republika podle žaloby nesplnění nezpochybňuje (tamtéž).

8 Vládní návrh zákona o digitální ekonomice zavádí přestupky poskytovatelů zprostředkovatelských služeb (§ 50), hostingových služeb (§ 51), online platforem (§ 52), online tržišť (§ 53), internetových vyhledávačů (§ 54), velmi velkých online platforem a vyhledávačů (§ 56) a jiných osob (§ 57 a § 62 odst. 2). Za většinu přestupků poskytovatelů lze uložit pokutu do 6 % ročního celosvětového obratu za poslední ukončené účetní období. Za neposkytnutí informací a neumožnění kontroly je horní hranicí 1 % obratu, a to u poskytovatelů (§ 50 odst. 2 písm. b) návrhu zákona o digitální ekonomice) i u jiných právnických a podnikajících fyzických osob (§ 62 odst. 3 písm. b) téhož návrhu).

9 Přestupky projednává ČTÚ, přestupky týkající se čl. 26 a čl. 28 odst. 2 ÚOOÚ (§ 63 odst. 1 a 2 téhož návrhu). Přestupky spojené s výkonem dozoru, tedy neposkytnutí informací, neumožnění kontroly, nepředložení nebo nedodržení akčního plánu, nesplnění nápravného opatření a nesplnění rozhodnutí soudu, projednává orgán, do jehož působnosti dozor spadá (§ 63 odst. 3 a § 50 odst. 1 písm. n) až s) téhož návrhu). Promlčecí doba činí tři roky a odpovědnost zaniká nejpozději pět let od spáchání (§ 63 odst. 7 téhož návrhu).

10 Přestupky téhož podezřelého, které se týkají porušení povinností ve stejné oblasti veřejné správy a k jejichž projednání je příslušný týž správní orgán, se projednají ve společném řízení (§ 88 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Uloží se za ně jediný správní trest podle přestupku nejpřísněji trestného (§ 41 odst. 1 téhož zákona). Horní hranici pokuty lze zvýšit až o polovinu, nejvýše však do součtu horních hranic za jednotlivé přestupky (§ 41 odst. 2 téhož zákona). Návrh zákona o digitální ekonomice tuto úpravu nevylučuje a podle důvodové zprávy se na ukládání pokut použijí obecná pravidla zákona o odpovědnosti za přestupky (důvodová zpráva k § 50 až 55 obecně).

11 Penále provádí návrh zákona donucovací pokutou při exekuci na nepeněžitá plnění. Za každý den prodlení ke dni vydání rozhodnutí lze uložit donucovací pokutu do 5 % průměrného denního celosvětového obratu, nebo u osoby, která není účetní jednotkou, příjmu (§ 64 odst. 1 téhož návrhu). Souhrnná horní hranice opakovaně ukládaných donucovacích pokut podle správního řádu, tedy výše nákladů na náhradní výkon, a nelze-li ho provést, 100 000 Kč, se nepoužije (§ 64 odst. 2 téhož návrhu, § 129 odst. 1 správního řádu).

12 Pozměňovací návrh, podle kterého by pokuta nesměla přesáhnout 10 000 000 Kč, se týká přestupků podle § 48 a § 49 návrhu, tedy obchodních sdělení a nařízení (EU) 2019/1150. Přestupků podle nařízení o digitálních službách se netýká a garanční výbor ho nedoporučil (tisky 69/8, návrh C, a 69/9).

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Dvě porušení. Online tržiště usazené v Česku neověřuje obchodníky podle čl. 30 a zároveň nezavedlo interní systém pro vyřizování stížností podle čl. 20. Po přijetí zákona o digitální ekonomice projedná ČTÚ oba přestupky ve společném řízení a uloží jedinou pokutu (§ 52 a § 53 návrhu zákona o digitální ekonomice, § 41 odst. 1 a § 88 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb.). Její horní hranice je 6 % ročního celosvětového obratu a lze ji zvýšit až o polovinu, tedy na 9 % (§ 41 odst. 2 téhož zákona).

2. Neúplná odpověď auditora. Auditorská společnost na výzvu ČTÚ předloží neúplné podklady k auditu poskytovatele. Hrozí jí pokuta do 1 % jejího ročního celosvětového obratu (odst. 3 druhá věta, § 62 odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. b) téhož návrhu).

Co z toho plyne v praxi

Poskytovatel usazený v Česku. Po přijetí zákona počítejte s pokutou do 6 % celosvětového obratu, při společném projednání více přestupků až do 9 % (§ 41 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb.), a s donucovacími pokutami bez souhrnného stropu. Promlčecí doba je tři roky.

Ostatní osoby. I subjekty, které nejsou poskytovateli, například auditoři nebo dodavatelé poskytovatele, mohou být pokutováni za neposkytnutí informací nebo neumožnění kontroly.

Z judikatury

Soudní dvůr ani Tribunál čl. 52 dosud nevykládaly. Řízení o nesplnění povinnosti podle čl. 52 vede Komise proti České republice, Portugalsku, Polsku a Španělsku (C-168/26, C-58/26, C-59/26 a C-841/25).

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Odkdy nabíhá donucovací pokuta. Podle odst. 4 penále nabíhá ode dne stanoveného v rozhodnutí. Návrh zákona počítá donucovací pokutu za dny prodlení ke dni vydání rozhodnutí o jejím uložení (§ 64 odst. 1 návrhu). Podle mého názoru úprava odst. 4 vyhoví, pokud den, od kterého se prodlení počítá, určí rozhodnutí, které povinnost uložilo, a pokud se donucovací pokuty ukládají opakovaně až do splnění povinnosti.

2. Celosvětový obrat skupiny. Odst. 3 počítá s obratem „dotčeného poskytovatele“. Mám za to, že u poskytovatele, který je součástí skupiny, je základem obrat právnické osoby, která službu poskytuje. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů naproti tomu váže horní hranici pokut na obrat podniku (čl. 83 odst. 4 a 5 nařízení (EU) 2016/679) a nařízení o digitálních službách tento pojem v čl. 52 nepoužívá. Komise ale při ukládání pokut podle čl. 74 považuje za poskytovatele i další společnosti skupiny a tento přístup je předmětem žalob u Tribunálu (výklad u čl. 74, otevřená otázka 1). Obstojí-li, bude obtížné ho u vnitrostátních pokut odmítnout.

3. Souběh přestupků a hranice za každé porušení. Bod 117 odůvodnění vztahuje maximální výši pokuty na každé jednotlivé porušení. Podle § 41 zákona č. 250/2016 Sb. se za přestupky projednané ve společném řízení ukládá jediná pokuta, jejíž hranici lze zvýšit nejvýše o polovinu, takže při dvou i více porušeních činí nejvýše 9 % obratu. Domnívám se, že čl. 52 odst. 3 ve spojení s bodem 117 vyžaduje, aby za každé porušení bylo možné uložit až 6 % obratu, a absorpční zásada tuto hranici při souběhu snižuje. Zákon o digitální ekonomice by proto měl § 41 odst. 2 pro přestupky podle nařízení vyloučit nebo upravit.