Kompletní přehled, odshora nejnovější.
AI · legal tech · odpovědnost · AI Act · Claude · prompty · výzkum · compliance · čl. 50 · deepfake · důvěra · e-shop · Markdown · občanský zákoník · odstoupení od smlouvy · ověřování · practice · právní trh · praxe · promptování · regulace · skills · spotřebitelské právo · transparentnost · transpozice · úsudek · autorské právo · case law · CRA · halucinace · judikatura · kybernetická bezpečnost · legislativní proces · lhůty · označování obsahu · právní praxe · profese · výrobkové právo · zdroje
Od 19. června 2026 se měla podle unijní směrnice používat nová pravidla a s nimi povinnost dát na e-shop tlačítko pro odstoupení od smlouvy. Česko transpozici nestihlo. Sněmovna 10. července schválila zákon s účinností až od 1. ledna 2027, ale ten je teprve v Senátu. Co z toho plyne pro e-shop a proč tu už od června platí nařízení vlády, které mluví o povinnosti, jež zatím neexistuje.
Číst →Od 2. srpna 2026 se používá článek 50 AI Actu. Nejčastější otázka zní, jestli se musí označovat příspěvek na LinkedInu, se kterým pomohla AI. Nemusí. Článek 50 má čtyři povinnosti a každá váže někoho jiného. Dvě z nich se běžného uživatele netýkají vůbec. Evropské ikony existují, ale vydala je Komise, ne nařízení, a jejich použití je dobrovolné.
Číst →Nařízení (EU) 2024/2847 se použije až od 11. prosince 2027, ale jeho článek 14 platí už od 11. září 2026. Od toho dne má výrobce 24 hodin na první hlášení zranitelnosti, která se zneužívá. Týká se to i čistého softwaru bez jediného šroubku a produktů, které jsou na trhu roky.
Číst →Na regulaci právní AI mi dávala smysl odpověď „neřešme, kdo nástroj použil, řešme výstup, za který člověk odpovídá". Ústavní soud ji v prosinci 2025 vyslovil skoro doslova a ve stejném rozhodnutí ukázal její cenu. Odpovědnost totiž předpokládá, že si někdo výstup ověří. Jaká je ale cena takového ověření?
Číst →Zack Shapiro tvrdí, že AI předběhla instituce, které ji mají používat, a že úkolem dneška je vstřebat tu schopnost do práce. Co z toho platí pro české právo.
Číst →Zack Shapiro tvrdí, že prémie za inteligenci se vytrácí a nahrazuje ji prémie za úsudek, který stroj neumí. Co z toho platí pro české právníky.
Číst →Model sám halucinuje a má stará data. Opřít ho o ověřený zdroj jde třemi způsoby, RAG, MCP a lokální bází. Liší se rizikem halucinace i tím, kam odejdou data.
Číst →Zack Shapiro tvrdí, že promptování nezemřelo, jen se dělá špatně, a že hodnota práce s AI leží v zadání. Co z toho platí pro české právníky.
Číst →Model nečte Word ani PDF jako vy. Je v nich pro něj moc balastu. Chce čistý text se strukturou, typicky Markdown (ne výhradně). Míň tokenů, přesnější odpovědi.
Číst →Praktická pravidla pro každodenní práci s generativní AI. Co nepatří do promptu (cizí díla, osobní údaje, podobizny, firemní tajemství), komu patří výstup, kdy je nutné výstup označit podle čl. 50 AI Actu a kdo nese odpovědnost, když se něco pokazí.
Číst →Halucinace u českého práva nejsou náhoda. Mají předvídatelné příčiny (málo českých textů v tréninku, novely, číselní sousedé paragrafů) a předvídatelné podoby. Co z toho plyne pro prompt a proč samotné vložení textu zákona nestačí.
Číst →Hotový blok instrukcí, který modelu říká, jak pracovat s vloženým textem českého zákona: číst místo hádat, rozpoznat kogentní a dispozitivní normu podle signálů v textu, přiznat šedou zónu a správně citovat. K volnému převzetí.
Číst →Každý návod na psaní promptů začíná nastavením role. Co ta věta v jazykovém modelu skutečně dělá, co nedělá, a proč u právních promptů rozhoduje struktura instrukcí. Praktická analýza na příkladu promptu pro generování obchodních podmínek.
Číst →Koncipient z velké transakční kanceláře napsal na Reddit, že mu AI bere práci, na které se měl vyučit. Nejcitovanější odpověď vlákna říká, že pro znalého je AI vylepšení a pro neznalého náhrada. Úsudek, kterým se chyba modelu pozná, přitom roste právě z rutiny, kterou stroje přebírají.
Číst →První hypotéza mého výzkumu. Zákon o advokacii je napsaný pro člověka, který právní službu poskytne jako jednotlivý akt. Autonomní systém žádný takový akt nedělá, nabízí trvající schopnost. Kauza Nippon v. OpenAI běží jako živý test, jestli jde o mezeru v zákoně, nebo o rozpad samotného pojmu.
Číst →Dva právníci, dvě stě klientů, osm milionů zhlédnutí. Co z amerického receptu přežije převod do českého práva.
Číst →Komunitní katalog skillů pro právní práci: otevřené licence, silná EU vrstva a nutnost doplnit české zdroje.
Číst →Síť právníků, kteří sami staví právní AI: otevřená platforma, skilly, ověřování citací a důraz na dodané systémy.
Číst →Nippon Life žaluje OpenAI za škody z toho, že ChatGPT radil uživatelce v ukončeném sporu. Podle jednoho výkladu není jádro problému halucinace, ale chybějící architektura, která by odmítla překročit hranici mezi informací a právní radou.
Číst →Přiznání použití AI může v některých pracovních situacích snížit důvěru, a to bez ohledu na kvalitu výstupu. Zamlčení ale také není bez rizika. Pokud se použití AI provalí později a z jiného zdroje, ztráta důvěry může být ještě větší. Do toho od 2. srpna 2026 vstupují vybrané transparenční povinnosti podle čl. 50 AI Actu.
Číst →Volba zůstane uložená ve vašem prohlížeči a na další stránky se přenese.
Takto bude vypadat běžný text.