Čl. 51 · Pravomoci koordinátorů digitálních služeb

Související ustanovení: čl. 11 (kontaktní místa); čl. 37 a čl. 75 odst. 2 (audit); čl. 52 (sankce); čl. 56 (příslušnost); čl. 58 až 60 (přeshraniční spolupráce a společná vyšetřování); čl. 66 až 76 (pravomoci Komise); čl. 82 (žádost Komise o omezení přístupu)

Související předpisy ČR: § 61 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu; § 35 až § 44, § 46, § 47, § 50 odst. 1 písm. n) až s), § 57 odst. 2 písm. b) a § 64 vládního návrhu zákona o digitální ekonomice (sněmovní tisk 69, 10. volební období), který vkládá nové § 366a až § 366j zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních

I. Vyšetřovací pravomoci (odst. 1)

1 Je-li to nezbytné pro plnění úkolů podle nařízení, má koordinátor vůči poskytovatelům spadajícím do pravomoci jeho členského státu tři vyšetřovací pravomoci. Může požadovat, aby tito poskytovatelé a jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které si mohou být vědomy informací o údajném porušení nařízení, včetně organizací provádějících audit podle čl. 37 a čl. 75 odst. 2, poskytli tyto informace bez zbytečného odkladu (písm. a)). Může provádět kontroly v prostorách, které tyto osoby využívají pro podnikání, požádat justiční orgán o jejich nařízení nebo požádat o jejich provedení jiné orgány veřejné moci, a to za účelem přezkoumání, zabavení, pořízení nebo získání kopií informací týkajících se údajného protiprávního jednání v jakékoli formě, bez ohledu na paměťové médium (písm. b)). A může požádat zaměstnance či zástupce těchto osob o vysvětlení a odpovědi s jejich souhlasem zaznamenat (písm. c)).

2 Pravomoci se vztahují k poskytovatelům „spadajícím do pravomoci“ členského státu, tedy podle čl. 56 odst. 1 k poskytovatelům s hlavní provozovnou v tomto státě a u poskytovatelů bez provozovny v Unii podle čl. 56 odst. 6 a 7. Koordinátor má mít podle bodu 114 odůvodnění zejména možnost vyhledat a získat informace na svém území, a to i při společném vyšetřování. Opatření vůči poskytovateli v pravomoci jiného členského státu nebo Komise ale přijímá koordinátor tohoto státu v rámci přeshraniční spolupráce, případně Komise (tamtéž).

3 Při výkonu pravomocí se uplatní vnitrostátní pravidla, například o předchozím soudním povolení ke vstupu do prostor a o povinnosti mlčenlivosti. Dotčené osoby mají mít právo na slyšení a přístup ke spisu, rozhodnutí musí být smysluplně odůvodněno a jako vhodné východisko mohou sloužit záruky v řízeních Komise (bod 116 odůvodnění).

II. Donucovací pravomoci (odst. 2)

4 Koordinátor má vůči poskytovatelům spadajícím do pravomoci jeho členského státu pět donucovacích pravomocí. Přijímá závazky nabídnuté poskytovateli a činí je právně závaznými (písm. a)). Nařizuje ukončení protiprávního jednání a ve vhodných případech ukládá nápravná opatření, která jsou úměrná a nezbytná k jeho účinnému ukončení (písm. b)). Ukládá pokuty podle čl. 52, a to i za nesplnění vyšetřovacích příkazů (písm. c)), a penále podle čl. 52, aby zajistil ukončení protiprávního jednání podle příkazu nebo splnění vyšetřovacích příkazů (písm. d)). Konečně přijímá předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy (písm. e)). Místo uložení opatření podle písm. b) až e) může požádat o jeho uložení justiční orgán (odst. 2 první pododstavec).

5 Pokuty a penále lze uložit i jiným osobám podle odst. 1, které nesplní příkazy vydané podle odst. 1. Koordinátor je ale musí nejdříve včas informovat o příkazu, lhůtě, výši možných pokut nebo penále a o možnostech nápravy (odst. 2 druhý pododstavec).

6 Předběžná opatření mohou podle bodu 114 odůvodnění zahrnovat příkazy k ukončení nebo nápravě údajného protiprávního jednání. Nemají překračovat rámec toho, co je nezbytné k zabránění závažné újmě do vydání konečného rozhodnutí (tamtéž).

III. Krajní opatření (odst. 3)

7 Odst. 3 lze použít, až když byly vyčerpány všechny ostatní pravomoci podle tohoto článku, protiprávní jednání nebylo napraveno nebo pokračuje a způsobuje závažnou újmu, které nelze zabránit výkonem jiných pravomocí podle práva Unie nebo vnitrostátního práva (odst. 3 první pododstavec). Koordinátor pak může požadovat, aby řídící orgán poskytovatele bez zbytečného odkladu situaci přezkoumal, přijal a předložil akční plán s opatřeními k ukončení protiprávního jednání, zajistil jejich provedení a podal o nich zprávu (písm. a)).

8 Domnívá-li se koordinátor, že poskytovatel požadavky podle písm. a) dostatečně nesplnil, že protiprávní jednání nebylo napraveno a způsobuje závažnou újmu a že představuje trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, může požádat příslušný justiční orgán, aby nařídil dočasné omezení přístupu příjemců ke službě, s níž protiprávní jednání souvisí. Jen není-li to technicky možné, může jít o omezení přístupu k online rozhraní poskytovatele, na němž k protiprávnímu jednání dochází (písm. b)).

9 Před podáním žádosti vyzve koordinátor zúčastněné strany k písemným připomínkám ve lhůtě nejméně dvou týdnů a popíše zamýšlená opatření a jejich adresáty, ledaže jedná na žádost Komise podle čl. 82. Poskytovatel, zamýšlení adresáti a třetí strany, které prokáží oprávněný zájem, se mohou řízení před justičním orgánem zúčastnit. Opatření musí být úměrná povaze, závažnosti, opakování a době trvání protiprávního jednání a nesmějí nepatřičně omezovat přístup příjemců k legálním informacím (odst. 3 druhý pododstavec).

10 Omezení přístupu platí čtyři týdny. Justiční orgán může koordinátorovi povolit prodloužení o stejně dlouhé doby a stanoví jejich maximální počet. Koordinátor lhůtu prodlouží, jen pokud poskytovatel nepřijal potřebná opatření k ukončení protiprávního jednání a omezení nepatřičně neomezuje přístup k legálním informacím s ohledem na počet dotčených příjemců a na existenci adekvátních a snadno dostupných alternativ. Jsou-li podmínky splněny, ale lhůtu již prodloužit nelze, podá koordinátor justičnímu orgánu novou žádost (odst. 3 třetí a čtvrtý pododstavec).

11 Body 119 a 120 odůvodnění vymezují krajní opatření úzce. Mají se použít na obzvláště závažná a přetrvávající porušení a jen tehdy, nejsou-li přiměřeně dostupné pravomoci podle jiných předpisů, například na ochranu společných zájmů spotřebitelů, k odstranění stránek s dětskou pornografií nebo ke znemožnění přístupu ke službám, které třetí strana využívá k porušování práva duševního vlastnictví. Příkaz má být dočasný a určen v zásadě tomu zprostředkovateli, který je přiměřeně schopen cíle dosáhnout, například poskytovateli hostingových služeb, poskytovateli internetových služeb nebo registru či registrátorovi domén (bod 120 odůvodnění).

IV. Účinnost, přiměřenost a záruky (odst. 4 až 6)

12 Pravomocemi podle odst. 1 až 3 není dotčen oddíl 3 (odst. 4). Opatření koordinátorů musí být účinná, odrazující a přiměřená, zejména s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání a na ekonomické, technické a provozní možnosti poskytovatele (odst. 5).

13 Členské státy stanoví konkrétní pravidla a postupy pro výkon pravomocí a zajistí, aby jejich výkon podléhal náležitým zárukám podle vnitrostátního práva v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a obecnými zásadami práva Unie. Opatření musí respektovat právo na soukromý život a právo na obhajobu, včetně práva být slyšen a nahlížet do spisu, a právo dotčených stran na účinnou právní ochranu (odst. 6).

V. Česká úprava

14 Podle důvodové zprávy svěřuje návrh zákona ČTÚ i ÚOOÚ všechny pravomoci podle čl. 51. Kontroly a vysvětlení podle odst. 1 písm. b) a c) zajistí kontrolní řád, pro informace podle odst. 1 písm. a) je třeba zvláštní úprava a předběžná opatření vyplývají ze správního řádu (sněmovní tisk 69, důvodová zpráva k § 27). Každý, kdo patří mezi osoby podle odst. 1 písm. a), poskytne orgánu dozoru na výzvu úplné a pravdivé informace v přiměřené lhůtě (§ 35 odst. 1 návrhu zákona o digitální ekonomice). Vyžaduje-li to předmět kontroly a jejího účelu není možné dosáhnout jinak, mohou kontrolující ČTÚ výjimečně a v nezbytné míře jednat pod změněnou identitou, a to i s krycím dokladem (§ 36 odst. 2 téhož návrhu). Využití krycího dokladu pro jednotlivou kontrolu vyžaduje předchozí souhlas předsedy Rady ČTÚ (§ 36 odst. 3 téhož návrhu) a o vydání dokladu rozhoduje ministr průmyslu a obchodu na návrh předsedy Rady (§ 38 odst. 2 téhož návrhu). Smlouvu uzavřenou při kontrole pod změněnou identitou může kontrolující zrušit odstoupením, pokud tím kontrolované osobě nevznikne majetková újma (§ 37 odst. 2 téhož návrhu). Do obydlí, které neslouží k podnikání, mohou kontrolující vstoupit s předchozím souhlasem soudu, je-li důvodné podezření, že se v něm nacházejí obchodní knihy nebo jiné záznamy významné pro kontrolu, a obydlí vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba, člen jejího statutárního orgánu nebo její zaměstnanec (§ 36 odst. 5 téhož návrhu).

15 Donucovací pravomoci provádějí nápravná opatření (§ 43 téhož návrhu), přijetí závazků v řízení o přestupku, které vede k podmíněnému upuštění od uložení správního trestu (§ 47 téhož návrhu), a donucovací pokuty až do 5 % průměrného denního celosvětového obratu nebo příjmu za každý den prodlení bez souhrnné horní hranice podle správního řádu (§ 64 téhož návrhu). Předběžné opatření lze nařídit podle § 61 správního řádu. Při méně závažném porušení může orgán dozoru místo řízení o přestupku na porušení upozornit a stanovit lhůtu k nápravě (§ 46 téhož návrhu). Zahájí-li ve stejné věci řízení Komise, orgán dozoru své řízení zastaví (§ 44 téhož návrhu).

16 Krajní opatření provádí několik ustanovení. ČTÚ nebo ÚOOÚ vyzve poskytovatele k akčnímu plánu a do dvou měsíců od jeho předložení sdělí, zda s opatřeními souhlasí, nebo proč plán nestačí (§ 39 téhož návrhu). Výzva k připomínkám se poskytovateli zasílá přes jeho kontaktní místo podle čl. 11 a považuje se za doručenou desátým dnem po odeslání (§ 40 téhož návrhu). O omezení přístupu rozhoduje v novém zvláštním řízení soud, které lze zahájit jen na návrh ČTÚ nebo ÚOOÚ. Jednání není třeba nařizovat, soud rozhoduje přednostně a odvolání nemá odkladný účinek (navrhované § 366b, § 366f, § 366h a § 366j zákona o zvláštních řízeních soudních). ČTÚ vede veřejný seznam služeb s dočasně omezeným přístupem a poskytovatel služby přístupu k internetu musí zamezit přístupu k zapsané stránce nejpozději od pátého dne po zveřejnění zápisu (§ 41 odst. 1 a 4 návrhu zákona o digitální ekonomice). O prodloužení rozhoduje ČTÚ nebo ÚOOÚ prvním úkonem v řízení, opravný prostředek nemá odkladný účinek (§ 42 odst. 3 téhož návrhu).

17 Nesplnění informační povinnosti, neumožnění kontroly, nepředložení nebo nedodržení akčního plánu, nesplnění nápravného opatření a nesplnění rozhodnutí soudu o omezení přístupu jsou přestupky poskytovatele zprostředkovatelských služeb (§ 50 odst. 1 písm. n) až s) téhož návrhu). Poskytovatel služby přístupu k internetu je sám poskytovatelem zprostředkovatelských služeb. Přístup k zapsané stránce musí zamezit nejpozději od pátého dne po zveřejnění zápisu (§ 41 odst. 4 téhož návrhu) a nesplnění rozhodnutí soudu je jeho přestupkem (§ 50 odst. 1 písm. s) téhož návrhu). Právnické a podnikající fyzické osoby, které poskytovateli nejsou, se nesplněním rozhodnutí soudu dopustí přestupku podle § 57 odst. 2 písm. b) téhož návrhu.

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Dotaz na dodavatele. ČTÚ prověřuje, zda online tržiště usazené v Česku správně vykazuje údaje ve zprávách o transparentnosti. Vyžádá si informace od poskytovatele i od společnosti, která pro něj zprávy zpracovává (odst. 1 písm. a)).

2. Kontrola pod změněnou identitou. Kontrolující ČTÚ si pod změněnou identitou založí na českém online tržišti účet a objedná výrobek, aby ověřil, jak tržiště zobrazuje informace o obchodnících (§ 36 odst. 2 návrhu zákona o digitální ekonomice). Použije-li krycí doklad, potřebuje předchozí souhlas předsedy Rady ČTÚ (§ 36 odst. 3 téhož návrhu). Smlouvu pak zruší odstoupením (§ 37 odst. 2 téhož návrhu).

3. Krajní opatření. Česká diskusní platforma dlouhodobě nevyřizuje oznámení o příspěvcích, které zprostředkovávají prodej nelegálních zbraní, a neplní nápravné opatření ani akční plán. ČTÚ může požádat soud o dočasné omezení přístupu ke službě. Jsem toho názoru, že podmínka trestného činu ohrožujícího život nebo bezpečnost osob tu může být splněna, posoudit ji ale musí soud v řízení s účastí poskytovatele.

Co z toho plyne v praxi

Poskytovatel usazený v Česku. Žádosti o informace podle odst. 1 písm. a) vyřizujte bez zbytečného odkladu, jejich nesplnění bude přestupkem. Nabídka závazků v řízení o přestupku může vést k podmíněnému upuštění od uložení správního trestu (§ 47 odst. 4 návrhu). Kontaktní místo podle čl. 11 udržujte funkční, přes ně vám ČTÚ doručuje i výzvy před omezením přístupu.

Poskytovatel služby přístupu k internetu. Sledujte seznam služeb s dočasně omezeným přístupem, který vede ČTÚ. Do řízení před soudem můžete vstoupit jako další účastník.

Z judikatury

Soudní dvůr ani Tribunál čl. 51 dosud nevykládaly. Komise vede proti České republice, Portugalsku, Polsku a Španělsku řízení o nesplnění povinností mimo jiné podle čl. 51 (C-168/26, C-58/26, C-59/26 a C-841/25).

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Na který oddíl odkazuje odst. 4. Podle odst. 4 není pravomocemi koordinátora dotčen „oddíl 3“, kterým je v konečném znění kapitoly IV oddíl o Evropském sboru pro digitální služby (čl. 61 až 63). V návrhu Komise byl oddílem 3 kapitoly IV dohled Komise nad velmi velkými online platformami a čl. 41 odst. 4 návrhu měl stejné znění (COM(2020) 825 final, čl. 41 odst. 4). Řekl bych, že odkaz při přečíslování oddílů zůstal a věcně míří na oddíl 4 (čl. 64 až 83), tedy na dohled Komise nad velmi velkými službami.

2. Je výčet pravomocí úplný. Návrh Komise svěřoval koordinátorům „alespoň“ vyjmenované vyšetřovací pravomoci a „přinejmenším“ vyjmenované donucovací pravomoci (COM(2020) 825 final, čl. 41 odst. 1 a 2). Konečné znění tato slova nemá. Domnívám se, že členský stát může k vymáhání nařízení svěřit koordinátorovi jen pravomoci podle čl. 51 a stanovit podrobnosti jejich výkonu (odst. 6). Testovací nákup pod změněnou identitou podle návrhu zákona využívá jen přístup, který ke službě má každý příjemce. Zdá se mi, že jde o pravidlo pro výkon dozoru ve smyslu odst. 6, které musí respektovat záruky podle téhož odstavce, zejména právo na soukromý život a právo na obhajobu.