Čl. 50 · Požadavky na koordinátory digitálních služeb

Související ustanovení: čl. 49 odst. 4 (použití na ostatní příslušné orgány); čl. 51 (pravomoci); čl. 55 (zprávy o činnosti); čl. 62 (sbor)

Související předpisy EU: nařízení (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), čl. 52 (nezávislost dozorových úřadů)

Související předpisy ČR: § 107 odst. 2 a 6 a § 108 odst. 3 a 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích; § 51 odst. 1 a 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů

I. Nestrannost, transparentnost, včasnost a zdroje (odst. 1)

1 Členské státy zajistí, aby koordinátoři vykonávali své úkoly nestranně, transparentně a včas a měli k dispozici veškeré nezbytné zdroje, včetně dostatečných technických, finančních a lidských zdrojů, aby mohli náležitě dohlížet na všechny poskytovatele spadající do jejich pravomoci. Koordinátor musí mít při správě rozpočtu v rámci celkových rozpočtových limitů dostatečnou autonomii, aby nebyla nepříznivě dotčena jeho nezávislost (odst. 1).

2 Výše zdrojů má podle bodu 111 odůvodnění zohledňovat velikost, složitost a potenciální společenský dopad poskytovatelů, kteří spadají do pravomoci koordinátora, a dosah jejich služeb v Unii. Členské státy mohou zavést vnitrostátní poplatky za dohled vybírané od poskytovatelů s hlavní provozovnou na jejich území, pokud jsou přísně omezeny na to, co je nezbytné, a přiměřené k pokrytí nákladů na úkoly příslušných orgánů podle nařízení s výjimkou úkolů svěřených Komisi, a jejich vybírání a uplatňování je transparentní (tamtéž).

3 Útvar ČTÚ pro agendu nařízení měl na konci roku 2024 devět a na konci roku 2025 třináct zaměstnanců (výroční zprávy ČTÚ o činnosti podle čl. 55 za roky 2024 a 2025, úvod).

II. Úplná nezávislost (odst. 2)

4 Při vykonávání úkolů a pravomocí jednají koordinátoři zcela nezávisle. Nepodléhají žádnému vnějšímu vlivu, přímému ani nepřímému, a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od jakéhokoli jiného orgánu veřejné moci či soukromé strany (odst. 2). Podle bodu 112 odůvodnění to platí i vůči vládě.

5 Formulace odpovídá požadavku na nezávislost dozorových úřadů pro ochranu osobních údajů. Úřad jedná zcela nezávisle a jeho členové jsou nezávislí na vnějším vlivu a od nikoho nevyžadují ani nepřijímají pokyny (čl. 52 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2016/679). Požadavky čl. 50 platí i pro ostatní příslušné orgány, které členský stát určí (čl. 49 odst. 4).

III. Meze nezávislosti (odst. 3)

6 Nezávislostí nejsou dotčeny úkoly koordinátora v systému dohledu a vymáhání podle nařízení ani spolupráce s dalšími příslušnými orgány. Nezávislost nebrání soudnímu přezkumu a nejsou jí dotčeny přiměřené požadavky na odpovědnost za obecnou činnost koordinátora, jako jsou finanční výdaje nebo podávání zpráv vnitrostátním parlamentům, pokud neohrožují dosažení cílů nařízení (odst. 3).

7 Nezávislost podle bodu 112 odůvodnění nebrání ani konzultacím a výměně názorů s jinými vnitrostátními orgány, například donucovacími orgány, orgány krizového řízení nebo orgány ochrany spotřebitele. Funkcí koordinátora lze pověřit existující orgán a sloučit v něm funkce. Mezi opatření k ochraně nezávislosti přitom může podle bodu 113 odůvodnění patřit i zákaz odvolat předsedu nebo členy kolektivního orgánu kvůli institucionální reformě před skončením funkčního období, pokud pravidla nezaručují, že odvolání neohrozí jejich nezávislost a nestrannost.

IV. Česká úprava

8 ČTÚ při výkonu působnosti postupuje nezávisle, řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy a „nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od jiného orgánu nebo osoby“ (§ 108 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích). ČTÚ vykonává i další činnosti, pokud to vyplývá z jiných právních předpisů (§ 108 odst. 3 téhož zákona). Kloním se k názoru, že k působnosti, při jejímž výkonu je nezávislý, patří i tyto činnosti. Členy Rady ČTÚ jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu (§ 107 odst. 2 téhož zákona). Odvolat je lze jen z důvodů, které zákon vyjmenovává, mezi nimi i proto, že člen narušuje nezávislost a nestrannost úřadu (§ 107 odst. 6 téhož zákona).

9 ÚOOÚ, kterému návrh zákona svěřuje dozor nad čl. 26 a čl. 28 odst. 2 (§ 27 odst. 2 návrhu zákona o digitální ekonomice), postupuje nezávisle při výkonu své působnosti „v oblasti ochrany osobních údajů“ a jeho činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu (§ 51 odst. 1 a 2 zákona o zpracování osobních údajů). Návrh zákona o digitální ekonomice mění trestní řád, zákon o ochraně spotřebitele, autorský zákon, zákon o správních poplatcích, zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, občanský zákoník a zákon o zvláštních řízeních soudních (části druhá až osmá vládního návrhu). Zákon o zpracování osobních údajů ani zákon o elektronických komunikacích mezi nimi nejsou.

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Pokyn ministerstva. Ministerstvo doporučí koordinátorovi, aby se při dozoru zaměřil přednostně na zahraniční platformy a domácí poskytovatele šetřil. Takový pokyn koordinátor podle odst. 2 nepřijme. Obecné informace ministerstva o problémech na trhu může zohlednit jako jakýkoli jiný podnět.

2. Zpráva parlamentu. Koordinátor předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o hospodaření a činnosti. Taková povinnost nezávislosti neodporuje (odst. 3).

Co z toho plyne v praxi

Stát. Koordinátor musí mít zdroje k náležitému dohledu nad všemi poskytovateli (odst. 1). Jejich výše má zohlednit velikost, složitost a možný společenský dopad těchto poskytovatelů a dosah jejich služeb (bod 111 odůvodnění). Nezávislost ČTÚ i ÚOOÚ pro úkoly podle nařízení musí mít zákonný základ.

Poskytovatel. Pokyny vlády ani ministerstva koordinátora nevážou. Proti jeho rozhodnutím lze použít opravné prostředky, které připouští zákon, a soudní přezkum, kterému nezávislost nebrání (odst. 3).

Z judikatury

Soudní dvůr ani Tribunál čl. 50 dosud nevykládaly.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Nezávislost ÚOOÚ při dozoru podle nařízení. Zákon o zpracování osobních údajů zaručuje ÚOOÚ nezávislost výslovně jen „v oblasti ochrany osobních údajů“ (§ 51 odst. 1). Mám za to, že dozor nad čl. 26 odst. 1 písm. d) a odst. 3 a čl. 28 odst. 2, které se týkají cílení a reklamy založené na profilování, do této oblasti věcně spadá. U ostatních povinností čl. 26, tedy u označení reklamy a obchodních sdělení, je to sporné. Jistější by proto bylo výslovné ustanovení, protože čl. 50 odst. 2 ve spojení s čl. 49 odst. 4 vyžaduje úplnou nezávislost při všech úkolech podle nařízení.

2. Kdy zdroje nestačí. Odst. 1 vyžaduje zdroje k náležitému dohledu nad všemi poskytovateli. ČTÚ ve studii identifikoval na českém trhu 2 659 relevantních poskytovatelů zprostředkovatelských služeb (výroční zpráva ČTÚ o činnosti podle čl. 55 za rok 2024, shrnutí). Zastávám názor, že přiměřenost zdrojů nelze posuzovat jen podle počtu poskytovatelů. Rozhoduje i to, kolik z nich jsou online platformy a tržiště s rozsáhlými povinnostmi oddílů 3 a 4, a nakolik koordinátor zvládá vyřizovat stížnosti podle čl. 53.