Čl. 49 · Příslušné orgány a koordinátoři digitálních služeb

Související ustanovení: čl. 50 a 51 (požadavky na koordinátora a jeho pravomoci); čl. 53 (stížnosti); čl. 55 (zprávy o činnosti); čl. 56 (příslušnost); čl. 57 až 60 (vzájemná pomoc a spolupráce koordinátorů); čl. 61 a 62 (sbor)

Související předpisy ČR: § 23, § 27, § 29 a § 32 vládního návrhu zákona o digitální ekonomice (sněmovní tisk 69, 10. volební období)

I. Příslušné orgány a koordinátor (odst. 1 a 2)

1 Členské státy určí jeden či více příslušných orgánů, které odpovídají za dohled nad poskytovateli zprostředkovatelských služeb a za vymáhání nařízení (odst. 1). Jeden z nich určí jako koordinátora digitálních služeb (odst. 2 první pododstavec první věta).

2 Koordinátor odpovídá za veškeré záležitosti dohledu a vymáhání v daném členském státě, ledaže členský stát přidělil určité konkrétní úkoly či sektory jiným příslušným orgánům. V každém případě odpovídá za koordinaci na vnitrostátní úrovni a za přispění k účinnému a jednotnému dohledu a vymáhání v celé Unii (odst. 2 první pododstavec druhá a třetí věta). Spolupracuje s ostatními koordinátory, s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, s Evropským sborem pro digitální služby (dále „sbor“) a s Komisí (odst. 2 druhý pododstavec).

3 Určí-li členský stát vedle koordinátora další příslušné orgány, zajistí, aby jejich úkoly a úkoly koordinátora byly jednoznačně vymezeny a aby úzce a účinně spolupracovaly (odst. 2 třetí pododstavec). Koordinátor má podle bodu 110 odůvodnění jednat jako jednotné kontaktní místo pro Komisi, sbor, koordinátory jiných členských států i pro jiné příslušné orgány dotyčného členského státu. Vůči jiným příslušným orgánům ale nemá při plnění jejich úkolů uplatňovat hierarchickou nadřazenost (tamtéž).

4 Funkcí koordinátora lze pověřit již existující orgán, pokud splňuje požadavky nařízení, například na nezávislost (bod 113 odůvodnění).

II. Lhůta a oznámení (odst. 3 a 4)

5 Koordinátory měly členské státy určit do 17. 2. 2024. Zveřejní jeho název a kontaktní údaje a sdělí je Komisi a sboru, stejně jako názvy a úkoly dalších příslušných orgánů (odst. 3). Přehled koordinátorů vede Komise na svých stránkách (aktualizace 2. 10. 2026), Českou republiku v něm zastupuje ČTÚ.

6 Čl. 50, 51 a 56 se vztahují i na ostatní příslušné orgány, které členské státy určí (odst. 4). Nezávislost, zdroje a pravomoci tak musí mít každý z nich.

III. Česká úprava

7 Koordinátorem digitálních služeb pro Českou republiku je ČTÚ. Plné pravomoci mu ale svěří až zákon o digitální ekonomice, do té doby nemůže certifikovat subjekty mimosoudního řešení sporů, udělovat status důvěryhodného oznamovatele a prověřeného výzkumného pracovníka, provádět kontroly ani ukládat sankce (výroční zpráva ČTÚ o činnosti podle čl. 55 za rok 2025, shrnutí).

8 Vládní návrh zákona o digitální ekonomice určuje jako příslušné orgány ČTÚ a Úřad pro ochranu osobních údajů (dále „ÚOOÚ“) a koordinátorem činí ČTÚ (§ 23 odst. 1 a 2 návrhu zákona o digitální ekonomice). ÚOOÚ má dohlížet na dodržování čl. 26 (reklama na online platformách) a čl. 28 odst. 2 (zákaz reklamy založené na profilování vůči nezletilým), na zbytek nařízení ČTÚ (§ 27 téhož návrhu).

9 Oba úřady si mají vzájemně poskytovat informace včetně důvěrných a ČTÚ si může v řízení, které souvisí s ochranou osobních údajů, vyžádat stanovisko ÚOOÚ (§ 29 odst. 1 a 5 téhož návrhu). Týká-li se věc projednávaná sborem působnosti ÚOOÚ, účastní se zasedání i jeho zástupce. Mimo věci čl. 26 a čl. 28 odst. 2 může ÚOOÚ jen poskytnout ČTÚ stanovisko, které zástupce ČTÚ zohlední při hlasování (§ 32 téhož návrhu).

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Reklama cílená na nezletilé. Česká sociální síť, která není velmi velkou online platformou, zobrazuje uživatelům, o kterých ví, že jsou nezletilí, reklamu založenou na profilování. Podle návrhu zákona o digitální ekonomice by věc vedl ÚOOÚ (§ 27 odst. 2 návrhu), protože jde o čl. 28 odst. 2.

2. Nedostupné kontaktní místo. Český internetový obchod provozující online tržiště neurčí jednotné kontaktní místo pro příjemce. Dozor by vedl ČTÚ (§ 27 odst. 1 návrhu), který je zároveň koordinátorem.

Co z toho plyne v praxi

Poskytovatel usazený v Česku. Vaším dozorovým orgánem je ČTÚ jako koordinátor, pro reklamu na online platformách a zákaz profilované reklamy vůči nezletilým má podle návrhu zákona být ÚOOÚ. Dokud zákon nenabude účinnosti, ČTÚ nemůže ukládat sankce ani provádět kontroly, povinnosti podle nařízení ale platí přímo.

Příjemce služby. Stížnost podáváte koordinátorovi ve státě, kde máte bydliště, tedy ČTÚ (čl. 53).

Z judikatury

Soudní dvůr ani Tribunál čl. 49 dosud nevykládaly. Komise vede proti Polsku řízení mimo jiné pro neoznámení koordinátora digitálních služeb (žaloba ze dne 5. 2. 2026, Komise v. Polsko, C-59/26).

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Určení koordinátora bez zákona. ČTÚ určila koordinátorem vláda (výroční zpráva ČTÚ o činnosti podle čl. 55 za rok 2024, úvod), zákon o digitální ekonomice ale dosud přijat nebyl. Podle mého názoru určení koordinátora podle odst. 2 a 3 lze splnit i bez zákona, povinnosti podle čl. 50 a 51 ale vyžadují zákon, protože nezávislost i pravomoci potřebují zákonný základ. Žaloba Komise se týká čl. 51 a 52 (C-168/26), tedy pravomocí a sankcí, které zákonný základ vyžadují.

2. Dělení dozoru mezi dva úřady. Návrh zákona svěřuje ÚOOÚ dozor nad čl. 26 a čl. 28 odst. 2 (§ 27 odst. 2 návrhu). Reklama se ale dotýká i dalších povinností, například čl. 25 u rozhraní, které reklamu zobrazuje, nebo čl. 28 odst. 1 u ochrany nezletilých obecně, nad nimiž má dohlížet ČTÚ. Jeví se mi, že rozhodující je ustanovení, jehož porušení se poskytovateli vytýká, a odst. 2 třetí pododstavec vyžaduje, aby si oba úřady hraniční případy předem vyjasnily.