Čl. 48 · Krizové protokoly

Související ustanovení: čl. 8 (zákaz obecné monitorovací povinnosti); čl. 11 (kontaktní místa); čl. 16, 20, 22, 23 a 35 (povinnosti, na které se přizpůsobují zdroje); čl. 35 odst. 1 písm. h) (spolupráce prostřednictvím krizových protokolů); čl. 36 (mechanismus reakce na krize); čl. 37 odst. 1 písm. b) (audit); čl. 41 (útvar zajišťování souladu)

Související předpisy EU: Listina základních práv EU, čl. 11 (svoboda projevu a informací) a čl. 21 (zákaz diskriminace)

I. Iniciace a krizová situace (odst. 1)

1 Sbor může Komisi doporučit, aby v souladu s odst. 2, 3 a 4 iniciovala vypracování dobrovolných krizových protokolů k řešení krizových situací (odst. 1 první věta). Krizové situace jsou přísně omezeny na mimořádné okolnosti s dopadem na veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví (odst. 1 druhá věta).

2 Protokoly mají podle bodu 108 odůvodnění koordinovat rychlou, společnou a přeshraniční reakci v online prostředí. Jako příklady bod 108 uvádí zneužití online platforem k rychlému šíření nezákonného obsahu nebo dezinformací a potřebu rychlého šíření spolehlivých informací. Vzhledem k úloze velmi velkých online platforem při šíření informací by jejich poskytovatelé měli být vybízeni k vypracování a uplatňování zvláštních krizových protokolů (tamtéž).

3 Protokoly by měly být aktivovány jen po určitou omezenou dobu a přijatá opatření omezena na to, co je nezbytně nutné k řešení mimořádné okolnosti. Neměla by představovat obecnou povinnost monitorovat přenášené nebo uchovávané informace ani aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti nasvědčující nezákonnému obsahu (bod 108 odůvodnění), kterou vylučuje i čl. 8.

II. Účastníci a opatření (odst. 2 a 3)

4 Komise podněcuje a usnadňuje účast poskytovatelů velmi velkých online platforem a vyhledávačů a případně dalších online platforem nebo vyhledávačů na vypracovávání, testování a uplatňování krizových protokolů (odst. 2 první věta). České znění tu mluví o provozovatelích („provozovatelům velmi velkých online platforem“). Anglické znění používá stejně jako jinde v nařízení slovo „providers“ a francouzské „fournisseurs“, jde tedy o poskytovatele.

5 Komise usiluje o to, aby protokoly obsahovaly jedno či více z těchto opatření (odst. 2 druhá věta): viditelné zobrazování informací o krizové situaci poskytnutých orgány členských států nebo na úrovni Unie nebo podle okolností krize jinými příslušnými spolehlivými subjekty (písm. a)), určení konkrétního kontaktního místa pro řešení krize, kterým v relevantních případech může být elektronické kontaktní místo podle čl. 11 nebo u velmi velkých služeb osoba pověřená zajišťováním souladu podle čl. 41 (písm. b)), a přizpůsobení případných zdrojů určených na plnění povinností podle čl. 16, 20, 22, 23 a 35 potřebám vzniklým v důsledku krize (písm. c)).

6 Komise do vypracovávání a testování protokolů a dohledu nad jejich uplatňováním zapojí orgány členských států, je-li to vhodné, a může zapojit i instituce a jiné subjekty Unie. Je-li to nutné a vhodné, může do vypracování protokolů zapojit i organizace občanské společnosti nebo jiné příslušné organizace (odst. 3).

III. Náležitosti protokolu (odst. 4)

7 Komise usiluje o to, aby protokoly jednoznačně stanovily všechny tyto prvky (odst. 4): zvláštní parametry pro určení, co představuje danou mimořádnou okolnost, a sledované cíle (písm. a)), úlohu každého účastníka a opatření, která mají účastníci zavést při přípravě a po aktivaci protokolu (písm. b)), jednoznačný postup určení, kdy má být protokol aktivován (písm. c)), jednoznačný postup určení lhůty pro přijetí opatření po aktivaci, přísně omezené na to, co je nezbytné k řešení konkrétních mimořádných okolností (písm. d)), záruky zabývající se případnými nepříznivými dopady na výkon základních práv zakotvených v Listině, zejména svobody projevu, svobody informací a zákazu diskriminace (písm. e)), a postup informování veřejnosti o přijatých opatřeních, jejich době trvání a výsledcích po ukončení krize (písm. f)).

8 Podle odst. 2 má Komise usilovat o protokol s jedním či více z vyjmenovaných opatření, podle odst. 4 o protokol, který jednoznačně stanoví všechny prvky současně („všechny tyto prvky“).

9 Parametry krize, postup aktivace a lhůta (písm. a), c) a d)) mají zabránit tomu, aby krizový režim trval déle, než je nezbytné. Záruky podle písm. e) chrání svobodu projevu a informací, do které opatření v krizi mohou zasahovat, například když platforma upřednostní úřední informace nebo omezí šíření určitého obsahu.

IV. Revize (odst. 5)

10 Pokud se Komise domnívá, že krizový protokol danou krizovou situaci účinně neřeší nebo nezaručuje výkon základních práv podle odst. 4 písm. e), požádá účastníky o revizi protokolu, včetně přijetí dodatečných opatření (odst. 5).

V. Vztah k jiným ustanovením a stav provádění

11 Krizové protokoly stojí vedle mechanismu reakce na krize podle čl. 36 (bod 108 odůvodnění). Ten Komisi umožňuje na doporučení sboru rozhodnutím požadovat po poskytovatelích velmi velkých služeb posouzení, opatření a zprávy (výklad u čl. 36, bod 1). Mezi opatřeními, která má poskytovatel podle rozhodnutí určit a uplatňovat, uvádí nařízení příkladmo i opatření podle čl. 48 odst. 2 (čl. 36 odst. 1 písm. b)). Volba konkrétních opatření zůstává na poskytovateli (čl. 36 odst. 5) a Komise může rozhodnutím požádat jen o jejich přezkum (čl. 36 odst. 7 druhý pododstavec). Opatření připravená v krizovém protokolu tak může poskytovatel zvolit, když mu Komise v krizi uloží povinnost jednat.

12 Zahájení nebo úprava spolupráce prostřednictvím krizových protokolů patří mezi příkladmo vyjmenovaná zmírňující opatření (čl. 35 odst. 1 písm. h)). Závazky z krizových protokolů prověřuje nezávislý audit (čl. 37 odst. 1 písm. b)) a jejich plnění monitorují osoby pověřené zajišťováním souladu (čl. 41 odst. 3 písm. f)).

13 Ve společném sdělení o evropském štítu pro demokracii Komise oznámila, že za účelem prevence a řešení závažných incidentů a vměšování v informačním prostředí připraví společně se sborem protokol o incidentech a krizích podle nařízení. Protokol má usnadnit koordinaci mezi příslušnými orgány, zajistit rychlou reakci na rozsáhlé a potenciálně nadnárodní informační operace a fungovat vedle dalších zavedených krizových mechanismů, zejména plánu pro kybernetickou bezpečnost. Sdělení výslovně odkazuje na postup podle čl. 48 (společné sdělení „Evropský štít pro demokracii: podpora silných a odolných demokracií“, JOIN(2025) 791 final ze dne 12. 11. 2025, oddíl 2.2 a pozn. 15).

14 Zveřejněný krizový protokol podle čl. 48 jsem do uzavření rukopisu nedohledal. Přehled kodexů chování na stránkách Komise (aktualizace 2. 7. 2026) krizové protokoly nezmiňuje.

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Šíření infekční nemoci. Při rychlém šíření nové infekční nemoci v několika členských státech sbor doporučí Komisi iniciovat krizový protokol. Platformy se v něm zaváží zobrazovat informace orgánů veřejného zdraví, určit kontaktní místa a posílit vyřizování oznámení v jazycích zasažených států (odst. 2 písm. a) až c)). Protokol stanoví, podle jakých parametrů se aktivuje a jak dlouho opatření trvají (odst. 4 písm. a), c) a d)).

2. Záznam útoku. Po teroristickém útoku se na platformách šíří jeho záznam. Krizový protokol umožní, aby účastníci posílili zpracování oznámení podle čl. 16 a spolupráci s důvěryhodnými oznamovateli podle čl. 22 (odst. 2 písm. c)). Po skončení krize zveřejní, jaká opatření přijali, jak dlouho trvala a s jakým výsledkem (odst. 4 písm. f)).

Co z toho plyne v praxi

Poskytovatel velmi velké služby. Určete kontaktní místo pro krize a připravte postup, jak rychle posílit moderování a vyřizování oznámení a stížností v jazycích zasažených států. Účast v krizovém protokolu je dobrovolná. V krizi ale může Komise rozhodnutím podle čl. 36 požadovat, abyste určili a uplatňovali účinná a přiměřená opatření, například opatření podle odst. 2. Která opatření zvolíte, rozhodujete vy (čl. 36 odst. 5).

Příjemce služby. Opatření podle krizového protokolu mají být časově omezená a po skončení krize má být veřejnost informována o jejich trvání a výsledcích (odst. 4 písm. d) a f)).

Z judikatury

Soudní dvůr ani Tribunál čl. 48 dosud nevykládaly.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Může Komise jednat bez doporučení sboru. Odst. 1 upravuje doporučení sboru jako cestu k zahájení vypracování protokolu, neříká ale, že je podmínkou. Bod 108 odůvodnění uvádí, že „může Komise iniciovat vypracování dobrovolných krizových protokolů“. Podle mého názoru Komise může vypracování protokolu iniciovat i z vlastního podnětu, protože jde o dobrovolné protokoly (odst. 1 první věta). U čl. 36, který dovoluje uložit povinnosti rozhodnutím, nařízení doporučení sboru výslovně vyžaduje (čl. 36 odst. 1).

2. Informační operace a veřejná bezpečnost. Protokol o incidentech a krizích ohlášený ve sdělení o štítu pro demokracii míří na rozsáhlé informační operace. Podmínkou krizové situace podle odst. 1 je přitom dopad mimořádných okolností na veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví (bod 1). Jeví se mi, že informační operace sama o sobě tuto podmínku nesplní a protokol musí v parametrech podle odst. 4 písm. a) vymezit, kdy taková operace veřejnou bezpečnost ohrožuje, například když podněcuje k násilí.