Úvodní stať

Úvodní stať

Rozsah komentáře: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. 10. 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách), vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie 27. 10. 2022 (Úř. věst. L 277, s. 1). Nařízení dosud nebylo novelizováno. Judikatura, praxe Komise a stav českého legislativního procesu odpovídají 10. 10. 2026.

I. Předmět a účel

1 Nařízení o digitálních službách (dále „nařízení“, v praxi se užívá zkratka DSA podle anglického Digital Services Act) je horizontální úprava zprostředkovatelských služeb na vnitřním trhu. Navazuje na směrnici 2000/31/ES o elektronickém obchodu, jejíž pravidla o odpovědnosti zprostředkovatelů převzalo a jejíž čl. 12 až 15 zrušilo (čl. 89). Právním základem je čl. 114 Smlouvy o fungování Evropské unie o sbližování předpisů pro vnitřní trh.

2 Cíl vymezuje čl. 1 odst. 1. Nařízení má přispět k řádnému fungování vnitřního trhu se zprostředkovatelskými službami tím, že stanoví harmonizovaná pravidla pro bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, které usnadňuje inovaci a v němž jsou účinně chráněna základní práva podle Listiny základních práv Evropské unie, včetně zásady ochrany spotřebitele. Vnitřní trh a ochrana základních práv tu stojí vedle sebe. Podle mého názoru výklad nejednoznačného ustanovení má vážit obojí (výklad u čl. 1, bod 7).

3 Nařízení stanoví harmonizovaná pravidla poskytování zprostředkovatelských služeb na vnitřním trhu a čl. 1 odst. 2 z nich zejména jmenuje tři okruhy. Prvním je rámec pro podmíněné zproštění odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb (kapitola II), druhým pravidla o zvláštních povinnostech náležité péče přizpůsobených některým specifickým kategoriím poskytovatelů (kapitola III) a třetím pravidla provádění a vymáhání, která se týkají mimo jiné spolupráce a koordinace mezi příslušnými orgány (kapitola IV).

II. Odstupňované povinnosti

4 Povinnosti se odstupňují podle druhu služby. Kapitola III oddíl 1 platí pro všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb, tedy pro prostý přenos, ukládání do mezipaměti a hosting (čl. 11 až 15). Oddíl 2 přidává povinnosti poskytovatelům hostingových služeb (čl. 16 až 18), oddíl 3 online platformám (čl. 19 až 28) a oddíl 4 online platformám, které spotřebitelům umožňují uzavírat smlouvy na dálku s obchodníky (dále „online tržiště“, čl. 29 až 32). Nejpřísnější povinnosti týkající se systémových rizik ukládá oddíl 5 poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů (dále „velmi velké služby“, čl. 33 až 43).

5 O zařazení služby rozhodují definice v čl. 3 a chybné zařazení se promítá do všech dalších kroků (výklad u čl. 3). Poskytovatelé online platforem, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky, jsou vyňati z povinností oddílu 3 s výjimkou čl. 24 odst. 3 a poskytovatelé online tržišť z povinností oddílu 4, nejde-li o velmi velkou online platformu (čl. 19 a 29). Velmi velkou službou se stává online platforma nebo vyhledávač s průměrným měsíčním počtem aktivních příjemců v Unii nejméně 45 milionů, které Komise jako takové určí (čl. 33 odst. 1 a 4). Seznam ze dne 6. 10. 2026 obsahuje 25 velmi velkých online platforem a tři velmi velké internetové vyhledávače (výklad u čl. 33, bod 18).

III. Povaha nařízení a metoda regulace

6 Nařízení je přímo použitelné a podle bodu 9 odůvodnění plně harmonizuje pravidla pro zprostředkovatelské služby na vnitřním trhu. Členské státy by proto neměly přijímat ani zachovávat další vnitrostátní požadavky ve věcech, na které se nařízení vztahuje, ledaže to nařízení výslovně stanoví. Použít lze jiné vnitrostátní předpisy vztahující se na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jsou-li v souladu s právem Unie včetně čl. 3 směrnice 2000/31/ES a sledují-li jiné legitimní cíle veřejného zájmu než nařízení (tamtéž, výklad u čl. 2).

7 Co je nezákonné, nařízení samo nestanoví. Nezákonným obsahem je jakákoli informace, která sama o sobě nebo ve vztahu k určité činnosti není v souladu s právem Unie nebo s právem členského státu, které je v souladu s právem Unie (čl. 3 písm. h)). Podle bodu 12 odůvodnění má pojem obecně odrážet pravidla platná mimo internet a má být chápán široce. Nařízení tak upravuje hlavně postupy, kterými poskytovatelé s nezákonným obsahem zacházejí. Patří k nim mechanismus oznamování a přijímání opatření (čl. 16), odůvodnění rozhodnutí o moderování obsahu (čl. 17), interní systém pro vyřizování stížností (čl. 20) a mimosoudní řešení sporů (čl. 21). Obecnou povinnost monitorovat obsah nařízení neukládá (čl. 8).

8 U velmi velkých služeb přechází úprava od jednotlivých rozhodnutí k řízení rizik. Poskytovatelé posuzují a zmírňují systémová rizika (čl. 34 a 35), podrobují se nezávislému auditu (čl. 37) a zpřístupňují údaje prověřeným výzkumným pracovníkům (čl. 40). Nařízení vedle toho počítá se samoregulací a společnou regulací, tedy s normami (čl. 44), kodexy chování (čl. 45 až 47) a krizovými protokoly (čl. 48).

IV. Vztah k dalším předpisům Unie

9 Směrnice 2000/31/ES zůstává v platnosti s výjimkou zrušených čl. 12 až 15 (čl. 2 odst. 3 a čl. 89). Čl. 2 odst. 4 vyjmenovává předpisy, kterými nařízení není dotčeno, mezi nimi předpisy o ochraně osobních údajů, ochraně spotřebitele, autorském právu a teroristickém obsahu (výklad u čl. 2). Komise ve zprávě podle čl. 91 odst. 1 posoudila vztah nařízení k 54 právním aktům Unie. Hodnotí ho jako převážně doplňující, souhrn pravidel ale jako složité právní prostředí (zpráva Komise COM(2025) 708 final ze dne 17. 11. 2025, oddíly 2.2 a IV, výklad u čl. 91).

10 S nařízením o digitálních službách tvoří dvojici nařízení (EU) 2022/1925 o digitálních trzích (dále „DMA“, podle anglického Digital Markets Act). DMA zajišťuje spravedlnost a otevřenost digitálních trhů, nařízení o digitálních službách bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí (COM(2025) 708 final, oddíl I). DMA vykládá samostatný komentář.

V. Časová působnost

11 Nařízení vstoupilo v platnost 16. 11. 2022 a obecně se použije od 17. 2. 2024 (čl. 93). Už od 16. 11. 2022 se použila ustanovení o zveřejňování počtu příjemců, o určení velmi velkých služeb, o poplatku za dohled, o dohledu Komise nad velmi velkými službami včetně společných ustanovení o vymáhání a zmocnění k aktům v přenesené pravomoci a k prováděcím aktům (čl. 93 odst. 2 druhý pododstavec, výklad u čl. 93, body 4 a 5). Na poskytovatele velmi velkých služeb, u nichž čtyři měsíce od oznámení rozhodnutí o určení uplynuly před 17. 2. 2024, se nařízení použilo dřív (čl. 92). První skupinu devatenácti služeb určila Komise 25. 4. 2023 (výklad u čl. 92, bod 4).

12 Do 18. 2. 2027 Komise zhodnotí dopad nařízení na malé a střední podniky a po konzultaci s Evropským sborem pro digitální služby (dále „sbor“) posoudí jeho fungování a uplatňování čl. 43 o poplatku za dohled. Do 17. 11. 2027 nařízení celkově zhodnotí (čl. 91 odst. 1, 2 a 7). Zprávu o uplatňování čl. 33 a o vztahu k jiným předpisům předložila 17. 11. 2025 (výklad u čl. 91).

VI. Vymáhání

13 Nad poskytovateli dohlížejí orgány členského státu, ve kterém mají hlavní provozovnu (čl. 56 odst. 1). Každý členský stát určí koordinátora digitálních služeb (čl. 49). Dodatečné povinnosti velmi velkých služeb podle kapitoly III oddílu 5 vymáhá výlučně Komise. Ostatní jejich povinnosti vymáhá Komise. Stát usazení má tuto pravomoc, pokud Komise pro totéž protiprávní jednání nezahájila řízení (čl. 56 odst. 2 až 4). Koordinátoři tvoří sbor, který působí od 17. 2. 2024 (výklad u čl. 61, bod 6).

14 První řízení zahájila Komise 18. 12. 2023 proti X. Podle seznamu kroků vymáhání, který Komise aktualizovala k 31. 8. 2026, vydala tři rozhodnutí o nesouladu s pokutou, vůči X (5. 12. 2025, 120 milionů eur), Temu (28. 5. 2026, 200 milionů eur) a AliExpressu (20. 7. 2026, 550 milionů eur). Závazky přijala v řízeních o TikTok Lite, AliExpressu a archivu reklam TikToku (výklad u čl. 71 až 74). Pokuta může dosáhnout až 6 % celosvětového ročního obratu poskytovatele (čl. 52 odst. 3 a čl. 74 odst. 1).

VII. Česká úprava

15 V Česku dosud platí zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, jehož § 3 až 6 provedly zrušené čl. 12 až 15 směrnice 2000/31/ES. Má ho zrušit vládní návrh zákona o digitální ekonomice (sněmovní tisk 69, 10. volební období), který k 9. 10. 2026 prošel druhým čtením (výklad u čl. 2, bod 19, a v úvodu ke kapitole III, oddíl 1). Paragrafy návrhu komentář uvádí podle vládního návrhu (tisk 69/0).

16 Koordinátorem digitálních služeb je Český telekomunikační úřad (dále „ČTÚ“), plné pravomoci mu ale svěří až zákon o digitální ekonomice. Komise podala 4. 3. 2026 proti České republice žalobu pro nesplnění povinností podle čl. 51 a 52 (věc C-168/26, výklad u čl. 52, bod 7). Česko je státem usazení poskytovatelů dvou velmi velkých online platforem, XVideos a XNXX (výklad u čl. 33, bod 14).

VIII. Metoda tohoto komentáře

17 Komentář postupuje po článcích v pořadí kapitol I až V. Znění článků se přebírá doslovně z ověřené knihovny předpisů, body odůvodnění 1 až 156 z autentického znění v Úředním věstníku. Jejich syntézu a mapu k článkům podává stať 00b-body-oduvodneni.md. Důvodová zpráva k návrhu Komise je připojena jako zdrojový text (00c-duvodova-zprava-zdroj.md).

18 Každý článek má aparát souvisejících ustanovení a předpisů, obsah výkladu, výklad s okrajovými čísly, konstruované příklady, praktické důsledky pro jednotlivé adresáty, přehled judikatury a otevřené otázky. Judikatura Soudního dvora a Tribunálu je čtena celá a cituje se z vlastního posouzení soudu. Praxi Komise komentář dokládá rozhodnutími, tiskovými zprávami a stránkami Komise s uvedením data. Vlastní názor kurátora uvozují obraty jako „Mám za to“, „Domnívám se“, „Podle mého názoru“ nebo „Jeví se mi“.