Nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) · Kapitola V · Závěrečná ustanovení
Čl. 89 · Změny směrnice 2000/31/ES
Použije se od 17. 2. 2024
Znění
1. Články 12 až 15 směrnice 2000/31/ES se zrušují.
2. Odkazy na články 12 až 15 směrnice 2000/31/ES se považují za odkazy na články 4, 5, 6 a 8 tohoto nařízení v tomto pořadí.
Znění: nařízení (EU) 2022/2065 tak, jak vyšlo v Úředním věstníku 27. 10. 2022 (Úř. věst. L 277, s. 1). Nařízení nebylo novelizováno a opravy se týkají jiných jazykových znění než češtiny.
Komentář · podbarvené věty jsou názor kurátora
Zrušení čl. 12 až 15 směrnice o elektronickém obchodu a převodní pravidlo pro odkazy na ně.
Související ustanovení: čl. 2 odst. 3 a 4 (vztah k jiným předpisům); čl. 4 až 6 (zproštění odpovědnosti); čl. 8 (zákaz obecné povinnosti monitorování); čl. 93 (použitelnost)
Související předpisy EU: směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu, čl. 12 až 15 (zrušeny)
Související předpisy ČR: § 3 až 6 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti; § 67 vládního návrhu zákona o digitální ekonomice (sněmovní tisk 69, 10. volební období)
I. Zrušení čl. 12 až 15 směrnice (odst. 1)
1 Články 12 až 15 směrnice 2000/31/ES o prostém přenosu, ukládání do mezipaměti, hostingu a zákazu obecné povinnosti monitorování se zrušují (odst. 1). Zrušení se použije od 17. 2. 2024 (čl. 93 odst. 2). Ostatní ustanovení směrnice, zejména zásada země původu v čl. 3, zůstávají v platnosti (výklad u čl. 2, body 8 až 10).
2 Pravidla o zproštění odpovědnosti přebírají čl. 4 až 6 nařízení a zákaz obecné povinnosti monitorování čl. 8, a to jen s menšími změnami. Judikatura Soudního dvora ke zrušeným článkům proto zůstává pro výklad nařízení významná (výklad u čl. 4 až 6 a 8). Neplatí to ale pro vymezení zprostředkovatelských služeb v čl. 3. Tribunál odmítl vykládat tento pojem podle judikatury o neutrální roli poskytovatele, protože nařízení stanoví vlastní režim odpovědnosti, a podpůrně se opřel o to, že čl. 89 odst. 1 zrušil oddíl 4 kapitoly II směrnice (rozsudek Tribunálu ze dne 3. 9. 2025, Zalando v. Komise, T-348/23, EU:T:2025:821, body 36 až 42, výklad u čl. 2, bod 7).
II. Převodní pravidlo pro odkazy (odst. 2)
3 Odkazy na čl. 12 až 15 směrnice se považují za odkazy na čl. 4, 5, 6 a 8 nařízení v tomto pořadí (odst. 2). Týká se to například čl. 2 odst. 4 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, podle kterého obecné nařízení nemá vliv na uplatňování směrnice o elektronickém obchodu, zejména pravidel o odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb v čl. 12 až 15 směrnice 2000/31/ES (výklad u čl. 2, bod 14).
4 V Česku zatím platí zákon č. 480/2004 Sb., jehož § 3 až 6 zrušené články provedly. Jejich znění se od nařízení liší a v rozsahu rozporu má přednost přímo použitelné nařízení. Zákon má zrušit § 67 návrhu zákona o digitální ekonomice (výklad u čl. 2, bod 19).
Příklady
Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.
1. Služba pro sdílení obsahu. Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online se při sdělování veřejnosti dovolává zproštění pro hosting. Podle čl. 17 odst. 3 směrnice (EU) 2019/790 se na tyto situace nevztahuje omezení odpovědnosti podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2000/31/ES. Odkaz se dnes čte jako odkaz na čl. 6 odst. 1 nařízení (odst. 2), takže ani zproštění podle nařízení poskytovateli v tomto rozsahu nesvědčí (výklad u čl. 2, bod 15).
Co z toho plyne v praxi
Poskytovatel zprostředkovatelských služeb. Zproštění odpovědnosti posuzujte podle čl. 4 až 6 nařízení. Vnitrostátní úprava v zákoně č. 480/2004 Sb. se v rozsahu rozporu s nařízením nepoužije.
Z judikatury
Tribunál, T-348/23, Zalando v. Komise, rozsudek ze dne 3. 9. 2025: výklad pojmu poskytovatele zprostředkovatelských služeb, který Soudní dvůr podal k oddílu 4 kapitoly II směrnice 2000/31/ES, se na nařízení nepřenáší, protože nařízení stanoví vlastní režim odpovědnosti. Podpůrně Tribunál uvedl, že čl. 89 odst. 1 tento oddíl směrnice zrušil (bod 41). Kasační opravný prostředek C-724/25 P.
Otevřené otázky
Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.
1. Skutky před 17. 2. 2024. Nařízení přechodné ustanovení pro odpovědnost za dřívější skutky nemá. Zastávám názor, že na jednání před 17. 2. 2024 se použijí čl. 12 až 15 směrnice a vnitrostátní předpisy, které je provedly, a na jednání od tohoto dne čl. 4 až 6 a 8 nařízení. U trvajícího jednání rozhoduje stav po 17. 2. 2024. U poskytovatelů velmi velkých služeb, na které se nařízení použilo dřív (čl. 92), se čl. 4 až 6 a 8 nařízení použily už od uplynutí čtyř měsíců od oznámení rozhodnutí o určení. Směrnice a vnitrostátní předpisy, které ji provedly, přitom do 17. 2. 2024 platily dál. Jsem toho názoru, že v tomto mezidobí měla přednost přímo použitelná pravidla nařízení.