Čl. 2 · Oblast působnosti

Související ustanovení: čl. 3 písm. d) a e) (nabízení služeb v Unii a podstatné spojení); čl. 3 písm. g) (zprostředkovatelská služba); čl. 13 (právní zástupce); čl. 56 (pravomoci); čl. 89 (změny směrnice 2000/31/ES); čl. 91 odst. 1 (zpráva o vzájemném působení s jinými akty)

Související předpisy EU: směrnice 2000/31/ES; směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách; nařízení (EU) 2021/784 o šíření teroristického obsahu online; nařízení (EU) 2019/1148 o prekurzorech výbušnin; nařízení (EU) 2019/1150 o vztazích mezi platformami a podniky; nařízení (EU) 2017/2394 a (EU) 2019/1020; směrnice 2001/95/ES a 2013/11/EU; nařízení (EU) 2016/679 (GDPR); směrnice 2002/58/ES; nařízení (EU) č. 1215/2012

Dokumenty k provádění: zpráva Komise o uplatňování čl. 33 a o vzájemném působení nařízení s jinými právními akty, COM(2025) 708 final ze dne 17. 11. 2025, se SWD(2025) 368 final

I. Územní působnost a zásada místa příjemce (odst. 1)

1 Nařízení se vztahuje na zprostředkovatelské služby nabízené příjemcům služby, kteří mají místo usazení nebo se nacházejí v Unii, a to bez ohledu na místo usazení poskytovatelů (odst. 1). Rozhoduje tedy místo příjemce. Poskytovatel usazený mimo Unii je nařízení podřízen stejně jako poskytovatel usazený v Praze.

2 Zachycující znak „nabízení služeb v Unii“ definuje čl. 3 písm. d) a e). Služba se v Unii nabízí, pokud umožňuje osobám v členském státě využívat služby poskytovatele, který má „podstatné spojení s Unií“. Podstatné spojení plyne buď z usazení v Unii, nebo ze skutkových kritérií, jakými jsou významný počet příjemců v poměru k počtu obyvatel nebo zacílení činností na jeden či více členských států. Bod 8 odůvodnění přidává vodítka pro zacílení: jazyk nebo měnu členského státu, možnost objednání, doménu nejvyšší úrovně, dostupnost aplikace v národním obchodě s aplikacemi, místní reklamu nebo zákaznický servis v místním jazyce. Odkazuje také na pojem zaměření činnosti podle čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1215/2012. Naopak „pouhou technickou dostupnost internetové stránky z Unie“ za podstatné spojení považovat nelze.

3 Tribunál upřesnil, co znamená, že se příjemce „nachází“ v Unii. Argument, že německé znění čl. 2 odst. 1 hovoří o sídle (bydlišti), odmítl s odkazem na ostatní jazykové verze: relevantní je místo, kde se příjemce nachází, když je vystaven informacím, bez ohledu na bydliště nebo místo obvyklého pobytu (rozsudek Tribunálu ze dne 3. 9. 2025, Zalando v. Komise, T-348/23, EU:T:2025:821, body 84 až 86). Nelze ani vyloučit příjemce jen proto, že se nacházejí v členském státě, kde poskytovatel neprodává nebo nedoručuje (tamtéž, bod 87).

4 Pro poskytovatele bez provozovny v Unii má podstatné spojení dva důsledky. Musí písemně ustanovit právního zástupce v Unii (čl. 13) a pravomoc nad ním mají orgány členského státu, kde zástupce sídlí, popřípadě Komise (čl. 56 odst. 6). Kdo zástupce neustanoví, podléhá pravomoci všech členských států, a jde-li o velmi velkou online platformu nebo vyhledávač, také Komise (čl. 56 odst. 7).

II. Věcná působnost: jen zprostředkovatelské služby (odst. 2)

5 Odst. 2 je negativní vymezení. Nařízení se nevztahuje „na žádnou službu, která není zprostředkovatelskou službou, ani na požadavky uložené pro takovou službu, bez ohledu na to, zda je tato služba poskytována s využitím zprostředkovatelské služby“. Bod 6 odůvodnění uvádí jako příklad zprostředkované služby, které mohou nebo nemusí být poskytovány elektronickými prostředky, například služby informačních technologií poskytované na dálku, dopravní, ubytovací nebo doručovací služby. Požadavky na samotné ubytování nebo přepravu nařízení neupravuje, ani když služba zprostředkování tvoří nedílnou součást služby jiné.

6 U hybridních služeb je třeba rozlišovat jednotlivé činnosti. Bod 15 odůvodnění stanoví, že pokud se na některé služby poskytovatele nařízení vztahuje a na jiné ne, použijí se příslušná ustanovení jen na služby, které spadají do jejich působnosti. V rozsudku Zalando bylo mezi účastníky nesporné, že přímý prodej vlastního zboží (Zalando Retail) hostingovou službou není (T-348/23, bod 26), a Tribunál uzavřel, že nabídky třetích prodejců (Partner Programm) činí z platformy online platformu, a tedy i zprostředkovatelskou a hostingovou službu (body 45 a 46). Pro počet aktivních příjemců platformy pak započetl i ty, kdo byli informacím třetích prodejců vystaveni na společném rozhraní (tamtéž, body 60 až 67, k tomu výklad u čl. 3 písm. p) a čl. 33).

7 Zda je služba zprostředkovatelská, se posuzuje podle definic nařízení. Tribunál výslovně odmítl přenést pojem „poskytovatel zprostředkovatelských služeb“ z rozsudku L’Oréal a další (C-324/09) do nařízení, protože ten pojem byl vymezen pro účely zproštění odpovědnosti a nařízení stanoví vlastní režim (T-348/23, body 36 až 42). Povinnosti náležité péče jsou podle bodu 41 odůvodnění na odpovědnosti nezávislé (tamtéž, bod 35). K napětí s pozdější judikaturou Soudního dvora viz výklad u čl. 6.

III. Vztah ke směrnici o elektronickém obchodu (odst. 3)

8 Podle odst. 3 nařízení „nemá vliv na uplatňování směrnice 2000/31/ES“. Směrnice o elektronickém obchodu tedy dál platí s výjimkou čl. 12 až 15, které nařízení zrušilo a jejichž obsah převzalo do čl. 4, 5, 6 a 8 (čl. 89). Zachována zůstala především zásada země původu v čl. 3 směrnice, informační povinnosti poskytovatelů a pravidla pro obchodní sdělení.

9 Význam čl. 3 směrnice ukázala dvě rozhodnutí Soudního dvora. Rakouský zákon o komunikačních platformách ukládal poskytovatelům bez ohledu na místo usazení zavést postup pro vyřizování oznámení protiprávního obsahu, podávat zprávy a určit odpovědnou osobu se znalostí němčiny. Soudní dvůr rozhodl, že obecná a abstraktní opatření týkající se obecně popsané kategorie služeb, která dopadají bez rozdílu na každého poskytovatele této kategorie, nejsou opatřeními přijatými vůči určité službě a odchylka podle čl. 3 odst. 4 směrnice se na ně nevztahuje (rozsudek Soudního dvora ze dne 9. 11. 2023, Google Ireland a další, C-376/22, EU:C:2023:835, body 11 až 15, 27 a 60). Na tento rozsudek navázal rozsudek velkého senátu ze dne 16. 6. 2026, WebGroup Czech Republic a další (C-188/24 a C-190/24, EU:C:2026:492). Šlo o francouzskou úpravu, která provozovatelům pornografických stránek ukládala zavést ověřování věku. Žalobkyně byly společnosti se sídlem v Praze (bod 28). Soudní dvůr rozhodl, že koordinovaná oblast podle čl. 2 písm. h) směrnice se neomezuje na oblasti, které směrnice harmonizuje, a může zahrnovat i obecné trestněprávní předpisy a předpisy sledující veřejný pořádek a bezpečnost (body 56 a 65). Čl. 3 směrnice proto brání tomu, aby členský stát vůči poskytovatelům usazeným v jiných členských státech uplatňoval obecnou a abstraktní povinnost vyplývající z trestního práva, jejímž cílem je zabránit nezletilým v přístupu k pornografickému obsahu (bod 85 a výrok). Individuální opatření vůči konkrétní službě, například uložení povinnosti zavést ověřování věku, přípustná jsou za podmínek čl. 3 odst. 4 směrnice, pokud poskytovatel nepřijal vhodná opatření podle čl. 28b směrnice 2010/13/EU (body 86 až 94 a výrok).

10 Rozsudek WebGroup Czech Republic vykládá směrnici. Napadené francouzské předpisy pocházejí z let 2020 a 2021, tedy z doby před použitelností nařízení, a Soudní dvůr nařízení v posouzení nezmínil. Pro výklad čl. 2 odst. 3 z něj plyne, že zásada země původu dál chrání poskytovatele i v oblastech, které nařízení neharmonizuje, a že vnitrostátní předpisy cílící na zprostředkovatele z jiného členského státu musí projít zkouškou podle čl. 3 odst. 4 směrnice. Bod 9 odůvodnění nařízení to potvrzuje, když připouští uplatnění jiných vnitrostátních předpisů slučitelných s právem Unie, „včetně směrnice 2000/31/ES, zejména jejího článku 3“, pokud vnitrostátní ustanovení sledují jiné legitimní cíle veřejného zájmu než nařízení.

11 Pro příkazy podle čl. 9 a 10 platí zvláštní pravidlo. Bod 38 odůvodnění vysvětluje, že příkazy týkající se konkrétních položek obsahu nebo konkrétních informací v zásadě neomezují volný pohyb služeb, a pravidla čl. 3 směrnice, včetně pravidel o odůvodnění a oznamování odchylek, se na ně proto nevztahují.

IV. Nedotčené předpisy Unie (odst. 4)

12 Odst. 4 vyjmenovává v deseti písmenech předpisy, které nařízení nechává nedotčené, tedy akty Unie „upravujícími jiné aspekty poskytování zprostředkovatelských služeb na vnitřním trhu nebo upřesňujícími a doplňujícími toto nařízení“. Výčet začíná slovem „zejména“ a je proto demonstrativní. Bod 10 odůvodnění k němu připojuje mimo jiné nařízení (EU) 2021/1232 a směrnici 93/13/EHS.

13 Bod 10 odůvodnění také určuje pravidlo pro souběh. Nařízení se má použít na záležitosti, které jiné předpisy Unie neřeší vůbec nebo plně, a na otázky, u nichž tyto předpisy ponechávají členským státům prostor, pokud sledují stejné cíle jako nařízení. Jde tedy o vztah zvláštního a obecného: kde specifický předpis Unie danou otázku upravuje (například příkazy k odstranění teroristického obsahu podle nařízení (EU) 2021/784), má přednost jeho úprava, a nařízení vyplňuje mezery.

14 Nejcitlivější je vztah k ochraně osobních údajů (písm. g). Podle Soudního dvora může být provozovatel online tržiště s inzeráty správcem osobních údajů obsažených v inzerátu, zejména zveřejňuje-li je pro vlastní obchodní nebo reklamní účely. Ve věci, kde si provozovatel v podmínkách vyhradil volné nakládání se zveřejněným obsahem, jím byl a s inzerentem byl společným správcem (rozsudek velkého senátu ze dne 2. 12. 2025, Russmedia Digital, C-492/23, EU:C:2025:935, body 66, 67, 75 a 92). Jako správce se v souvislosti s porušením povinností podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále „GDPR“) nemůže dovolávat zproštění podle čl. 12 až 15 směrnice 2000/31/ES, protože podle čl. 1 odst. 5 písm. b) směrnice a čl. 2 odst. 4 GDPR nemohou tato ustanovení zasahovat do režimu GDPR (body 129 až 136 a výrok, bod 3). Rozsudek vykládá směrnici, která se na skutky z roku 2018 použila. Domnívám se, že závěr platí i pro čl. 4 až 8 nařízení: pravidla o ochraně osobních údajů nařízení nechává nedotčená (čl. 2 odst. 4 písm. g)), ochranu osobních údajů podle bodu 10 odůvodnění upravují výhradně předpisy Unie v této oblasti a odkaz na čl. 12 až 15 směrnice v čl. 2 odst. 4 GDPR se nyní považuje za odkaz na čl. 4, 5, 6 a 8 nařízení (čl. 89 odst. 2).

15 Podle písm. b) nejsou dotčeny předpisy o autorském právu, které podle bodu 11 odůvodnění „stanoví zvláštní předpisy a postupy“. Nejvýraznější je čl. 17 směrnice (EU) 2019/790, který pro poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online zakládá vlastní režim odpovědnosti. Podle jeho odst. 3 se na situace, na které se článek vztahuje, omezení odpovědnosti podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2000/31/ES nepoužije, pokud poskytovatel provádí sdělení nebo zpřístupnění veřejnosti za podmínek stanovených v autorskoprávní směrnici. Protože odkazy na čl. 14 se považují za odkazy na čl. 6 nařízení (čl. 89 odst. 2), platí totéž pro čl. 6. Možnost použít zproštění pro účely mimo působnost autorskoprávní směrnice zůstává nedotčena (čl. 17 odst. 3 druhý pododstavec směrnice).

16 Komise ve zprávě podle čl. 91 odst. 1 analyzovala 54 právních aktů Unie, které s nařízením interagují, a dospěla k závěru, že se nařízení s nimi ve většině případů doplňuje. Překryvy zjistila zejména u povinností transparentnosti doporučovacích systémů (nařízení (EU) 2019/1150, směrnice o právech spotřebitelů, směrnice o nekalých obchodních praktikách, nařízení o politické reklamě), u zpráv o transparentnosti a u zákazu manipulativních prvků rozhraní, který obsahují i směrnice o nekalých obchodních praktikách, akt o umělé inteligenci, GDPR a nařízení o digitálních trzích (COM(2025) 708 final, oddíl 2.2).

V. Plná harmonizace a vnitrostátní právo

17 Bod 9 odůvodnění stanoví, že nařízení „plně harmonizuje pravidla platná pro zprostředkovatelské služby na vnitřním trhu“ a že členské státy „by proto neměly přijímat ani zachovávat další vnitrostátní požadavky týkající se záležitostí spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud tak není v tomto nařízení výslovně stanoveno“. Vnitrostátní předpisy sledující jiné legitimní cíle veřejného zájmu zůstávají použitelné, pokud jsou v souladu s právem Unie.

18 Komise ve zprávě podle čl. 91 oznámila, že bude využívat donucovacích pravomocí proti vnitrostátním předpisům, které ukládají povinnosti nad rámec práva Unie nebo se od něj odchylují, a že sleduje návrhy předpisů oznamované podle směrnice (EU) 2015/1535 (COM(2025) 708 final, oddíl 2.2 a závěr).

19 V českém právu dosud platí zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, jehož § 3 až 6 provedly zrušené čl. 12 až 15 směrnice. Jejich znění se od nařízení liší. Podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona odpovídá poskytovatel hostingu za obsah informací, „mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět“, že jsou protiprávní, kdežto čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení váže ztrátu zproštění na „konkrétní vědomost“ a u nároku na náhradu škody i na znalost skutečností nebo okolností, z nichž by protiprávnost byla zjevná. Nařízení je přímo použitelné a má přednost, takže v rozsahu rozporu je třeba použít čl. 6. Zákon č. 480/2004 Sb. má zrušit § 67 vládního návrhu zákona o digitální ekonomice (sněmovní tisk 69, 10. volební období). Návrh k 9. 10. 2026 prošel druhým čtením a třetí čtení je navrženo na schůzi Poslanecké sněmovny od 13. 10. 2026. Paragrafy návrhu cituji podle vládního návrhu (tisk 69/0). Pozměňovací návrhy mohou jejich číslování a znění změnit.

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Fórum ze třetí země. Diskusní server provozovaný v Kanadě má české rozhraní, přijímá platby v korunách a v Česku ho navštěvují statisíce lidí měsíčně. Podstatné spojení s Unií je dáno zacílením i počtem příjemců. Server, který je jen v angličtině, cílí na kanadské publikum a z Česka je jen technicky dostupný, podstatné spojení nemá.

2. Ubytovací portál. Portál, na kterém hostitelé nabízejí pokoje, je online platformou pro inzeráty a zprostředkování rezervace. Požadavky na samotné ubytování, například hygienické podmínky nebo místní poplatky, z nařízení neplynou a řídí se vnitrostátním právem (čl. 2 odst. 2, bod 6 odůvodnění).

3. Inzerát s citlivými údaji. Inzerentka zveřejní na bazaru cizí fotografie a telefonní číslo s nabídkou sexuálních služeb. Provozovatel bazaru se vůči nároku na náhradu újmy podle GDPR nemůže bránit tím, že inzerát po upozornění rychle stáhl. Rychlé stažení je podmínkou zproštění podle čl. 6 nařízení u odpovědnosti za obsah, porušení povinností správce podle GDPR však nekryje (bod 14 výše, rozsudek Russmedia Digital).

Co z toho plyne v praxi

Poskytovatel usazený mimo Unii. Ověřte, zda vaše služba má podstatné spojení s Unií. Pokud ano, ustanovte právního zástupce podle čl. 13 a počítejte s tím, že povinnosti nařízení platí v plném rozsahu. Technická dostupnost sama o sobě nestačí, ale zacílení se posuzuje podle všech okolností, včetně jazyka, měny a obchodu s aplikacemi.

Poskytovatel hybridní služby. Rozdělte činnosti na ty, které jsou zprostředkovatelské, a ty, které nejsou. U hybridního tržiště počítejte aktivní příjemce podle toho, kdo je vystaven informacím třetích stran (rozsudek Zalando).

Český poskytovatel. Nespoléhejte na § 5 zákona č. 480/2004 Sb. tam, kde se od čl. 6 nařízení odchyluje. Rozhodující je nařízení.

Z judikatury

Místo příjemce a hybridní služby

Tribunál, T-348/23, Zalando v. Komise, rozsudek ze dne 3. 9. 2025: pro účely čl. 2 odst. 1 je relevantní místo, kde se příjemce nachází, když je vystaven informacím na platformě, bez ohledu na bydliště (body 84 až 86). Nabídky třetích prodejců činí z platformy online platformu, a tedy i zprostředkovatelskou a hostingovou službu (body 45 a 46). Že přímý prodej vlastního zboží hostingovou službou není, bylo mezi účastníky nesporné (bod 26). Proti rozsudku byl podán kasační opravný prostředek (C-724/25 P).

Zásada země původu

Soudní dvůr, C-376/22, Google Ireland a další, rozsudek ze dne 9. 11. 2023: obecná a abstraktní opatření týkající se obecně popsané kategorie služeb informační společnosti, která se použijí bez rozdílu na každého poskytovatele této kategorie, nespadají pod pojem opatření přijatých vůči určité službě informační společnosti ve smyslu čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/31/ES (výrok).

Soudní dvůr (velký senát), C-188/24 a C-190/24, WebGroup Czech Republic a další, rozsudek ze dne 16. 6. 2026: koordinovaná oblast podle směrnice 2000/31/ES zahrnuje i obecné trestněprávní požadavky na výkon činnosti služby informační společnosti. Vůči poskytovateli usazenému v jiném členském státě je stát může prosadit jen individuálním opatřením za podmínek čl. 3 odst. 4 směrnice, například uložením povinnosti zavést ověřování věku, pokud poskytovatel nepřijal vhodná opatření podle čl. 28b směrnice 2010/13/EU (výrok, bod 1).

Ochrana osobních údajů

Soudní dvůr (velký senát), C-492/23, Russmedia Digital, rozsudek ze dne 2. 12. 2025: provozovatel online tržiště jako správce se v souvislosti s porušením čl. 5 odst. 2, čl. 24 až 26 a 32 GDPR nemůže dovolávat čl. 12 až 15 směrnice 2000/31/ES (výrok, bod 3).

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Kde končí plná harmonizace. Bod 9 odůvodnění dovoluje vnitrostátní předpisy, které sledují „jiné legitimní cíle veřejného zájmu“. Kde přesně leží hranice mezi takovým cílem a cíli nařízení (bezpečné online prostředí, ochrana nezletilých), není jasné. Typickým sporem budou vnitrostátní úpravy ochrany dětí na internetu a věkových limitů pro sociální sítě. Rozhodnout ji bude muset Soudní dvůr.

2. Rozsudek WebGroup Czech Republic a nařízení. Soudní dvůr vykládal směrnici a nařízení nezmínil. Zda by obdobná francouzská úprava obstála po 17. 2. 2024 vedle čl. 28 nařízení a pokynů Komise k ochraně nezletilých, otevřené zůstává. Podle mého názoru plná harmonizace podle bodu 9 odůvodnění prostor pro obecné vnitrostátní povinnosti dále zužuje.

3. Souběh s GDPR po rozsudku Russmedia Digital. Rozsudek ukládá provozovateli tržiště identifikovat inzeráty s citlivými údaji a ověřit totožnost inzerenta ještě před zveřejněním. Jak se tato povinnost snáší se zákazem obecného monitorování podle čl. 8 nařízení, Soudní dvůr zodpověděl jen pro směrnici, když konstatoval, že plnění požadavků GDPR obecnou povinností dohledu není (C-492/23, bod 132). Pro nařízení to výslovně potvrzeno nebylo.