Čl. 14 · Smluvní podmínky

Související ustanovení: čl. 3 písm. t) a u) (moderování obsahu a smluvní podmínky); čl. 7 (dobrovolná vyšetřování z vlastního podnětu); čl. 15 odst. 1 písm. c) (zprávy o moderování); čl. 17 (odůvodnění); čl. 20 a 21 (stížnosti a mimosoudní řešení sporů); čl. 23 (opatření proti zneužívání); čl. 28 (ochrana nezletilých); čl. 54 (náhrada škody)

Související předpisy EU: nařízení (EU) 2019/1150 (platformy a podnikatelští uživatelé), čl. 3 a 4; nařízení (EU) 2024/1083 (evropský akt o svobodě médií), čl. 18; směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách; Listina základních práv Evropské unie, čl. 11

Související předpisy ČR: § 1752, § 1753 a § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; § 50 odst. 1 písm. i) až l) vládního návrhu zákona o digitální ekonomice (sněmovní tisk 69, 10. volební období)

I. Obsah smluvních podmínek (odst. 1 první a druhá věta)

1 Smluvními podmínkami jsou „veškerá smluvní ustanovení bez ohledu na jejich název či formu, která upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem zprostředkovatelských služeb a příjemci služby“ (čl. 3 písm. u)). Vedle obchodních podmínek sem patří komunitní zásady, pravidla pro inzerenty a další dokumenty, kterými poskytovatel vztah upravuje (výklad u čl. 3, bod 28). Čl. 14 se týká všech poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, výjimku pro mikropodniky a malé podniky nemá.

2 Podmínky musí obsahovat informace „o veškerých omezeních“, která poskytovatel uplatňuje v souvislosti s využíváním služby s ohledem na informace poskytnuté příjemci. Jde o pravidla, jaký obsah služba připouští, a o důsledky jejich porušení pro obsah i pro účet příjemce. Bod 45 odůvodnění žádá jasně uvést důvody, pro které může poskytovatel poskytování služby omezit, a snadno dostupné informace o právu využívání služby ukončit.

3 Mezi povinné informace patří informace o zásadách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných k moderování obsahu, „včetně rozhodování založeného na algoritmech a lidského přezkumu“. Moderováním obsahu jsou činnosti, automatizované i ne, zaměřené na odhalení nezákonného obsahu nebo informací neslučitelných s podmínkami a na reakci na ně, od přiřazení horší pozice ve vyhledávání přes omezení zpeněžitelnosti po zrušení účtu (čl. 3 písm. t)). Příjemce se tedy má z podmínek dozvědět i to, které kroky dělá stroj a kde rozhoduje člověk.

4 Podmínky musí dále obsahovat pravidla postupu ve vnitřním systému pro vyřizování stížností. Povinnost zavést takový systém mají jen online platformy (čl. 20). Zastávám názor, že poskytovatel, který vnitřní systém pro stížnosti dobrovolně provozuje, i když mu ho nařízení neukládá, musí jeho pravidla v podmínkách rovněž uvést.

5 Podmínky jsou pravidlem, ke kterému se poskytovatel při moderování vztahuje. Rozhodne-li poskytovatel hostingových služeb o omezení kvůli neslučitelnosti informací s podmínkami, musí v odůvodnění uvést „odkaz na příslušný smluvní základ“ a vysvětlit, proč jsou informace neslučitelné (čl. 17 odst. 3 písm. e)). Jsem toho názoru, že omezení, které v podmínkách uvedeno není, nemá v podmínkách oporu a poskytovatel ho může uplatnit jen proti nezákonnému obsahu.

II. Forma a strojová čitelnost (odst. 1 třetí věta)

6 Informace musí být vyjádřeny „srozumitelnou, jasnou, snadno pochopitelnou, uživatelsky vstřícnou a jednoznačnou formou“. Poskytovatelé mohou k objasnění hlavních prvků použít grafické prvky, například ikony nebo obrázky (bod 45 odůvodnění). Požadavek míří na skutečné porozumění běžného příjemce. Text, který je formálně úplný, ale pro laika neprostupný, mu nevyhoví.

7 Podmínky musí být zveřejněny ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu. Řekl bych, že strojová čitelnost vyžaduje text, který lze strojově zpracovat, například stránku v HTML nebo strukturovaný dokument. Obraz textu nebo dokument chráněný proti kopírování požadavku nevyhoví. Strojová čitelnost umožňuje podmínky porovnávat a sledovat jejich změny.

8 Čl. 14 je veřejnoprávní povinností. O tom, zda je určité ustanovení podmínek vůči příjemci účinné, rozhoduje smluvní právo. Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, pokud ho výslovně nepřijala, a posoudí se i se zřetelem ke způsobu vyjádření (§ 1753 občanského zákoníku). Vůči spotřebiteli platí navíc ochrana před zneužívajícími ujednáními (§ 1813 občanského zákoníku, směrnice 93/13/EHS). Nejasně napsané omezení tak může být současně porušením odst. 1 a neúčinným ujednáním.

III. Změny smluvních podmínek (odst. 2)

9 O každé významné změně smluvních podmínek poskytovatel příjemce informuje. Bod 45 odůvodnění jako příklad uvádí změnu pravidel o tom, jaké informace služba připouští, nebo jinou změnu, která by mohla mít přímý dopad na schopnost příjemců službu využívat. Informovat se má „vhodným způsobem“ (tamtéž). Domnívám se, že pouhá aktualizace stránky s podmínkami nestačí a informace musí příjemce zastihnout, například e-mailem nebo oznámením ve službě, a to předtím, než změna začne působit.

10 Splnění informační povinnosti neznamená, že je změna vůči příjemci účinná. To určuje smluvní právo. Podle § 1752 odst. 1 občanského zákoníku si strana, která uzavírá s větším počtem osob dlouhodobé smlouvy s odkazem na obchodní podmínky, může vyhradit jejich změnu v přiměřeném rozsahu. Ujednání je platné jen tehdy, bylo-li předem ujednáno, jak se změna oznámí, a má-li druhá strana právo změnu odmítnout a závazek vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobného plnění jinde.

11 Vůči podnikatelským uživatelům online zprostředkovatelských služeb platí čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1150. Navržené změny se oznamují na trvalém nosiči a provést je lze až po uplynutí přiměřené lhůty, která činí nejméně 15 dnů od oznámení. Podnikatelský uživatel může smlouvu před uplynutím lhůty ukončit.

IV. Nezletilé osoby (odst. 3)

12 Je-li zprostředkovatelská služba primárně zaměřena na nezletilé osoby nebo jimi převážně využívána, vysvětlí poskytovatel podmínky a omezení využívání služby „způsobem, kterému nezletilé osoby rozumějí“. Zaměření lze dovodit například z koncepce služby nebo marketingu (bod 46 odůvodnění). Druhá alternativa dopadá i na službu, která na nezletilé zaměřena není, ale fakticky ji převážně využívají.

13 Zdá se mi, že srozumitelnost se posuzuje z pohledu nezletilého v typickém věku uživatelů dané služby a že odst. 3 splní vysvětlení, například krátký průvodce, video nebo obrázkové shrnutí, ze kterého dítě pochopí, co smí a co se stane při porušení pravidel. Ochranu nezletilých na online platformách obecně upravuje čl. 28.

V. Uplatňování a vymáhání omezení (odst. 4)

14 Při uplatňování a vymáhání omezení podle odst. 1 postupují poskytovatelé „objektivně, přiměřeně a s náležitou péčí“ a patřičně přihlížejí k právům a oprávněným zájmům všech dotčených stran, včetně základních práv příjemců služby, například svobody projevu a svobody a plurality médií. Povinnost se týká všech poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, včetně těch, na které nedopadají podrobnější procesní pravidla čl. 17, 20 a 21.

15 Bod 47 odůvodnění upřesňuje, že poskytovatelé nemají nikoho svévolně diskriminovat a mají zohledňovat i mezinárodní normy ochrany lidských práv, jako jsou obecné zásady Organizace spojených národů v oblasti podnikání a lidských práv. Poskytovatelé velmi velkých online platforem mají věnovat náležitou pozornost zejména svobodě projevu a informací, včetně svobody a plurality sdělovacích prostředků.

16 Listina základních práv Evropské unie zavazuje orgány Unie a členské státy, pokud uplatňují právo Unie (čl. 51 odst. 1 Listiny). Odst. 4 bez ohledu na otázku přímého účinku Listiny mezi soukromými osobami ukládá poskytovateli, aby k základním právům příjemců přihlížel. Poskytovatel tedy nemusí připustit každý projev, který by stát musel strpět. Při rozhodování o omezení ale musí zvážit, jak zasahuje do svobody projevu příjemce, a takové vážení musí být z jeho postupu patrné.

17 Přiměřenost vyžaduje volit opatření úměrné závažnosti porušení. Čl. 3 písm. t) uvádí odstupňovanou škálu, od snížení viditelnosti a omezení zpeněžitelnosti přes odstranění obsahu po pozastavení nebo zrušení účtu. Podle mého názoru zrušení účtu za ojedinělé a méně závažné porušení, kde by stačilo odstranit jednotlivý příspěvek, odst. 4 nevyhoví. Pro online platformy nařízení podmínky pozastavení výslovně upravuje v čl. 23.

18 Objektivita a náležitá péče vyžadují, aby poskytovatel uplatňoval stejná pravidla na srovnatelné případy a aby měl postupy pro kontrolu chyb. U automatizovaných nástrojů se náležitá péče projevuje ve sledování jejich přesnosti a míry chybovosti, které poskytovatel uvádí ve zprávách o transparentnosti (čl. 15 odst. 1 písm. e)). Dobrovolné šetření z vlastního podnětu chrání čl. 7 jen tehdy, je-li prováděno v dobré víře a s náležitou péčí (výklad u čl. 7, body 6 a 7).

19 Odst. 4 chrání „všechny dotčené strany“. Vedle příjemce, jehož obsah se omezuje, jde i o oznamovatele, o osoby, kterých se obsah týká, a o ostatní uživatele. Poskytovatel tak váží svobodu projevu autora proti ochraně osobnosti nebo bezpečnosti těch, na které obsah míří.

20 Porušení odst. 4 je porušením nařízení. Podle návrhu zákona o digitální ekonomice jde o přestupek (§ 50 odst. 1 písm. l) návrhu zákona o digitální ekonomice). Příjemce, kterému porušením vznikla škoda, může požadovat její náhradu v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem (čl. 54). Mám za to, že omezení uplatněné v rozporu s odst. 4 je zároveň porušením smlouvy. Pozměňovací návrh ze druhého čtení, který garanční výbor doporučil schválit, by skutkovou podstatu přeformuloval a stanovil hlediska posouzení: zda poskytovatel postupoval v souladu se svými obchodními podmínkami, zda rozhodnutí řádně odůvodnil a zda zajistil účinné prostředky nápravy (tisky 69/8, návrh B.1, a 69/9).

21 Pro média na velmi velkých online platformách platí od 8. 8. 2025 zvláštní postup podle čl. 18 nařízení (EU) 2024/1083 (evropský akt o svobodě médií). Poskytovatel mediálních služeb, který se na platformě prohlásí za médium, musí dostat odůvodnění zamýšleného pozastavení služby nebo omezení viditelnosti obsahu kvůli neslučitelnosti s podmínkami ještě před jeho účinností a může na něj do 24 hodin odpovědět (čl. 18 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1083). Postup se neuplatní, omezuje-li platforma obsah v souladu s povinnostmi podle čl. 28, 34 a 35 nařízení o digitálních službách, podle čl. 28b směrnice 2010/13/EU nebo podle povinností týkajících se nezákonného obsahu (tamtéž). Stížnosti médií se vyřizují přednostně (čl. 18 odst. 5 nařízení (EU) 2024/1083).

22 Čl. 18 nařízení (EU) 2024/1083 je konkrétním projevem toho, co odst. 4 vyjadřuje obecně slovy „svobody a plurality médií“. Domnívám se, že i mimo jeho rámec, například u menších platforem, odst. 4 vyžaduje zvýšenou opatrnost při omezování novinářského obsahu.

VI. Velmi velké platformy a vyhledávače (odst. 5 a 6)

23 Poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů poskytnou příjemcům „stručné, snadno přístupné a strojově čitelné shrnutí smluvních podmínek“, včetně dostupných nápravných opatření a mechanismů pro zjednávání nápravy, v jasném a jednoznačném znění (odst. 5). Shrnutí má podle bodu 48 odůvodnění uvádět hlavní body požadavků na informace, včetně možnosti snadno odstoupit od nepovinných ustanovení.

24 Velmi velké online platformy a vyhledávače zveřejní smluvní podmínky v úředních jazycích všech členských států, ve kterých poskytují služby (odst. 6). Poskytovatel, který svou službu nabízí v Česku, musí mít podmínky v češtině.

25 Odst. 5 a 6 jsou součástí oddílu 1. Pravomoc se proto řídí čl. 56 odst. 3 a 4: Komise ji má vůči velmi velkým platformám a vyhledávačům a členský stát hlavní provozovny, pokud Komise pro stejné porušení řízení nezahájila.

VII. Vztah k jiným předpisům

26 Nařízení nemá vliv na nařízení (EU) 2019/1150 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (čl. 2 odst. 4 písm. e)). Vůči podnikatelským uživatelům tak platí obě úpravy vedle sebe. Podmínky musí být sepsány v jasném a srozumitelném jazyce a stanovit důvody pro pozastavení, ukončení nebo jiné omezení služeb (čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1150). Omezení nebo pozastavení se odůvodní nejpozději v okamžiku účinnosti, úplné ukončení nejméně 30 dní předem (čl. 4 odst. 1 a 2 téhož nařízení).

27 Nedotčeny zůstávají i předpisy na ochranu spotřebitele (čl. 2 odst. 4 písm. f)), takže spotřebitelské podmínky se posuzují i podle pravidel o zneužívajících ujednáních. Smluvní podmínky podle čl. 14 se dále neztotožňují s informacemi o zpracování osobních údajů, které poskytovatel jako správce poskytuje podle čl. 13 a 14 GDPR.

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Neurčitý zákaz. Sociální síť v podmínkách zakazuje „škodlivý obsah“ bez dalšího vymezení a na tomto základě odstraňuje příspěvky o alternativní medicíně. Podmínky nejsou jasné ani jednoznačné (odst. 1), a odůvodnění podle čl. 17 odst. 3 písm. e) proto nemůže ukázat, které pravidlo příspěvek porušil.

2. Tichá změna. Diskusní fórum změní pravidla tak, že nově zakazuje odkazy na konkurenční weby, a změnu provede jen úpravou stránky s podmínkami. Jde o významnou změnu ve smyslu bodu 45 odůvodnění a fórum mělo uživatele informovat (odst. 2).

3. Herní chat pro děti. Online hra pro děti od osmi let má chat. Podmínky jsou dvacetistránkový právní text. Služba je primárně zaměřena na nezletilé, a poskytovatel proto musí podmínky a omezení vysvětlit způsobem, kterému děti rozumějí, například krátkým obrázkovým průvodcem (odst. 3).

4. Zpravodajský článek. Velmi velká online platforma omezí viditelnost článku celostátního deníku kvůli údajnému porušení pravidel o násilném obsahu. Deník se na platformě prohlásil za poskytovatele mediálních služeb. Platforma mu měla před účinností omezení sdělit odůvodnění a dát mu 24 hodin na odpověď (čl. 18 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1083).

Co z toho plyne v praxi

Poskytovatel. Pište podmínky tak, aby z nich bylo zřejmé, co služba připouští, jak se pravidla vymáhají, kde rozhoduje stroj a kde člověk a jak se bránit. Odstupňujte opatření podle závažnosti porušení a vedte o rozhodování záznamy, které ukážou vážení základních práv. Významné změny oznamujte předem tak, aby je příjemci zaznamenali, a změny vůči smluvním stranám provádějte podle § 1752 občanského zákoníku a vůči podnikatelům podle čl. 3 nařízení (EU) 2019/1150.

Příjemce služby. Při omezení obsahu nebo účtu se ptejte, na které konkrétní ustanovení podmínek se poskytovatel odvolává a zda bylo zveřejněno. Opatření nepřiměřené závažnosti porušení lze napadat s odkazem na odst. 4, u online platforem stížností podle čl. 20 a návrhem na mimosoudní řešení sporu podle čl. 21.

Médium. Na velkých platformách se prohlaste za poskytovatele mediálních služeb podle čl. 18 nařízení (EU) 2024/1083. Získáte právo na odůvodnění před omezením a lhůtu k odpovědi.

Z judikatury

Výklad čl. 14 Soudní dvůr dosud nepodal.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Nárok na obnovení obsahu. Nařízení výslovně upravuje jen náhradu škody (čl. 54). Zda se příjemce může u soudu domáhat obnovení odstraněného obsahu nebo zrušeného účtu s odkazem na odst. 4, ponechává na vnitrostátním právu. Podle mého názoru ano, protože smluvní podmínky je třeba vykládat a uplatňovat v souladu s nařízením, a omezení v rozporu s odst. 4 proto nemá ve smlouvě oporu.

2. Zákonný, ale nežádoucí obsah. Odst. 1 předpokládá, že poskytovatel smí omezit i obsah, který není nezákonný, pokud to podmínky uvádějí. Bod 45 odůvodnění přitom zdůrazňuje smluvní svobodu poskytovatelů. Jeví se mi, že poskytovatel smí profilovat službu i zákazem zákonného obsahu, ale čím je služba významnější pro veřejnou debatu, tím přísněji se poměřuje přiměřenost takového zákazu podle odst. 4.

3. Co je významná změna. Nařízení pojem nedefinuje. Kloním se k názoru, že významná je každá změna, která mění, jaký obsah služba připouští, jak se pravidla vymáhají nebo jaké má příjemce prostředky obrany. Redakční úpravy textu bez věcného dopadu významné nejsou.