Nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) · Kapitola I · Obecná ustanovení
Čl. 3 · Definice
Použije se od 17. 2. 2024
Znění
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) „službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535;
b) „příjemcem služby“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá zprostředkovatelskou službu, zejména pro vyhledávání či zpřístupňování informací;
c) „spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která jedná za účelem nesouvisejícím s jejím obchodem, živností, řemeslem anebo výkonem jejího povolání;
d) „nabízením služeb v Unii“ umožnění fyzickým nebo právnickým osobám v jednom nebo více členských státech využívat služby poskytovatele zprostředkovatelských služeb, který má podstatné spojení s Unií;
e) „podstatným spojením s Unií“ spojení poskytovatele zprostředkovatelských služeb s Unií vyplývající buď z jeho usazení v Unii, nebo z konkrétních skutkových kritérií, jakými jsou:
— významný počet příjemců služby v jednom či více členských státech ve vztahu k počtu obyvatel tohoto státu nebo těchto států nebo
— zacílení činností na jeden nebo více členských států;
f) „obchodníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která jedná, a to i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo na její účet, za účelem souvisejícím s jejím podnikáním, živností, řemeslem či povoláním;
g) „zprostředkovatelskou službou“ některá z těchto služeb informační společnosti:
i) služba „prostého přenosu“ spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti;
ii) služba „ukládání do mezipaměti“ spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti a zahrnující automatické dočasné přechodné ukládání informací, které slouží pouze pro co nejúčinnější následný přenos informací jiným příjemcům na jejich žádost;
iii) „hostingová“ služba spočívající v ukládání informací poskytovaných příjemcem služby na jeho žádost;
h) „nezákonným obsahem“ jakékoli informace, které samy o sobě nebo ve vztahu k určité činnosti, včetně prodeje zboží nebo poskytování služeb, nejsou v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, které je v souladu s právem Unie, bez ohledu na přesný předmět či povahu tohoto práva;
i) „online platformou“ hostingová služba, která na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace, ledaže je tato činnost nepodstatným a pouze pomocným prvkem jiné služby nebo nepodstatnou funkcí hlavní služby a z objektivních a technických důvodů ji nelze používat bez této jiné služby a integrace tohoto prvku nebo této funkce do této jiné služby není prostředkem k obcházení použitelnosti tohoto nařízení;
j) „internetovým vyhledávačem“ zprostředkovatelská služba, která uživatelům umožňuje vkládat dotazy za účelem vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách nebo na všech internetových stránkách v určitém jazyce na základě dotazu na jakékoli téma v podobě klíčového slova, hlasové žádosti, sousloví nebo jiného zadání a která poskytuje výsledky v jakémkoli formátu, v nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem;
k) „veřejným šířením“ zpřístupňování informací na žádost příjemce služby, který informace poskytl, potenciálně neomezenému počtu třetích stran;
l) „smlouvou uzavřenou na dálku“ smlouva uzavřená na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU;
m) „online rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich částí a aplikací, a to i mobilních;
n) „koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení“ koordinátor digitálních služeb v členském státě, ve kterém se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelské služby nebo ve kterém má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce;
o) „koordinátorem digitálních služeb v zemi určení“ koordinátor digitálních služeb v členském státě, v němž je zprostředkovatelská služba poskytována;
p) „aktivním příjemcem online platformy“ příjemce služby, který online platformu využívá buď tím, že požádá o umístění informace na online platformu, nebo tím, že je vystaven informaci umístěné na online platformě a šířené prostřednictvím jejího online rozhraní;
q) „aktivním příjemcem internetového vyhledávače“ příjemce služby, který zadal dotaz v internetovém vyhledávači a je vystaven informacím indexovaným a prezentovaným na jeho online rozhraní;
r) „reklamou“ informace určené k propagaci sdělení určité právnické nebo fyzické osoby bez ohledu na to, zda má komerční, nebo nekomerční účel, prezentované online platformou na jejím online rozhraní za odměnu výslovně za účelem propagace těchto informací;
s) „doporučovacím systémem“ plně či částečně automatizovaný systém, který online platforma používá k navrhování určitých informací příjemcům služby na svém online rozhraní nebo k upřednostňování těchto informací, mimo jiné jako výsledek vyhledávání iniciovaného příjemcem služby nebo na základě jiného způsobu stanovení relativního pořadí či významu zobrazovaných informací;
t) „moderováním obsahu“ činnosti, ať již automatizované, či nikoli, prováděné poskytovateli zprostředkovatelských služeb, zejména za účelem odhalení a určení nezákonného obsahu nebo informací, které nejsou slučitelné s jejich smluvními podmínkami, jež poskytli příjemci služby, a za účelem zjednání nápravy, včetně přijatých opatření, která mají dopad na dostupnost, viditelnost a přístupnost tohoto nezákonného obsahu či informací, jako je přiřazení horší pozice ve vyhledávání, omezení zpeněžitelnosti, znemožnění přístupu k nezákonnému obsahu nebo informacím či jejich odstranění, anebo která ovlivňují schopnost příjemců služby poskytovat tyto informace, jako je zrušení či pozastavení účtu příjemce;
u) „smluvními podmínkami“ veškerá smluvní ustanovení bez ohledu na jejich název či formu, která upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem zprostředkovatelských služeb a příjemci služby;
v) „osobami se zdravotním postižením“ osoby se zdravotním postižením ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 38;
w) „obchodním sdělením“ obchodní sdělení ve smyslu čl. 2 písm. f) směrnice 2000/31/ES;
x) „obratem“ částka nabytá podnikem ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 39.
38 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).
39 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
Znění: nařízení (EU) 2022/2065 tak, jak vyšlo v Úředním věstníku 27. 10. 2022 (Úř. věst. L 277, s. 1). Nařízení nebylo novelizováno a opravy se týkají jiných jazykových znění než češtiny.
Použitelnost
- Na poskytovatele velmi velkých online platforem a vyhledávačů, u nichž čtyři měsíce od oznámení určení uplynuly před 17. 2. 2024, se nařízení použilo dřív (čl. 92).
Komentář · podbarvené věty jsou názor kurátora
Definice, na kterých stojí celé nařízení: zprostředkovatelská služba (prostý přenos, ukládání do mezipaměti, hosting), online platforma, internetový vyhledávač, nezákonný obsah, moderování obsahu, doporučovací systém a další. O tom, do kterého patra povinností služba patří, rozhodují právě tyto definice.
Související ustanovení: čl. 2 (oblast působnosti); čl. 4 až 6 (zproštění odpovědnosti podle druhu služby); čl. 19 a 29 (vynětí mikropodniků a malých podniků); čl. 24 odst. 2 a čl. 33 (počet aktivních příjemců); čl. 26 až 28 (reklama, doporučovací systémy, nezletilí)
Související předpisy EU: směrnice (EU) 2015/1535, čl. 1 odst. 1 písm. b) (služba informační společnosti); směrnice 2011/83/EU, čl. 2 bod 7 (smlouva uzavřená na dálku); směrnice (EU) 2019/882, čl. 3 bod 1 (osoby se zdravotním postižením); směrnice 2000/31/ES, čl. 2 písm. f) (obchodní sdělení); nařízení (ES) č. 139/2004, čl. 5 odst. 1 (obrat); směrnice (EU) 2018/1972 (interpersonální komunikační služby)
Dokumenty k provádění: akt v přenesené pravomoci o metodice výpočtu aktivních příjemců podle čl. 33 odst. 3 Komise k 9. 10. 2026 nepřijala (vyhledáno v Cellaru podle vztahu „založeno na“ k nařízení)
Obsah výkladu
I.Povaha definic a jejich soustava1 II.Služba informační společnosti, příjemce, spotřebitel, obchodník (písm. a) až c) a f))3 III.Zprostředkovatelská služba a její tři druhy (písm. g))6 IV.Nezákonný obsah (písm. h))10 V.Online platforma a veřejné šíření (písm. i) a k))13 VI.Internetový vyhledávač (písm. j))19 VII.Aktivní příjemce (písm. p) a q))22 VIII.Reklama, doporučovací systém, moderování obsahu, smluvní podmínky (písm. r) až u))25 IX.Ostatní definice (písm. d), e), l) až o), v) až x))30I. Povaha definic a jejich soustava
1 Čl. 3 obsahuje 24 definic označených písmeny a) až x). Nejsou rovnocenné. Některé jen přebírají pojmy z jiných předpisů (služba informační společnosti, smlouva uzavřená na dálku, obchodní sdělení, obrat), jiné jsou pro nařízení konstitutivní a určují, které povinnosti se na službu vztahují (zprostředkovatelská služba, online platforma, internetový vyhledávač, aktivní příjemce).
2 Konstitutivní definice tvoří soustavu do sebe vnořených kategorií. Zprostředkovatelská služba je druhem služby informační společnosti, hostingová služba druhem zprostředkovatelské služby a online platforma druhem hostingové služby (bod 13 odůvodnění). Tribunál výslovně mluví o online platformě jako o „dílčí kategorii“ hostingových služeb, které samy jsou dílčí kategorií zprostředkovatelských služeb (T-348/23, bod 21). Internetový vyhledávač stojí mimo linii hosting a platforma. Písm. j) ho vymezuje jako zprostředkovatelskou službu, neurčuje ale, pod který ze tří druhů podle písm. g) spadá. Bod 28 odůvodnění počítá s tím, že vyhledávač může využít výjimky z odpovědnosti, pokud jeho služby odpovídají prostému přenosu, ukládání do mezipaměti nebo hostingu.
II. Služba informační společnosti, příjemce, spotřebitel, obchodník (písm. a) až c) a f))
3 Službou informační společnosti se rozumí služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535, tedy služba poskytovaná zpravidla za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce (bod 5 odůvodnění). Znak „zpravidla za úplatu“ odkazuje na hospodářskou povahu služby.
4 Příjemcem služby je „jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá zprostředkovatelskou službu“. Pojem zahrnuje spotřebitele, uživatele z řad podniků i další uživatele (bod 2 odůvodnění). Kdo informace poskytuje, je příjemcem stejně jako ten, kdo je čte.
5 Spotřebitel (písm. c) a obchodník (písm. f) jsou vymezeni obvyklým způsobem podle účelu jednání. Obchodníkem je i osoba v „soukromém či veřejném vlastnictví“ a osoba jednající prostřednictvím jiné osoby. Pro kapitolu III oddíl 4 (čl. 29 až 32) rozhoduje, zda platforma umožňuje spotřebitelům uzavírat smlouvy na dálku s obchodníky. Zařazení konkrétního prodejce je skutková otázka. Jeví se mi, že prodejce, který soustavně nabízí zboží za účelem zisku, je obchodníkem, i když se tak sám neoznačí, protože definice stojí na účelu jednání.
III. Zprostředkovatelská služba a její tři druhy (písm. g))
6 Zprostředkovatelskou službou je některá ze tří služeb informační společnosti: prostý přenos (bod i), ukládání do mezipaměti (bod ii) a hosting (bod iii). Výčet je uzavřený. Služba, která pod žádný z bodů nespadá, zprostředkovatelská není, a nařízení se na ni nevztahuje (čl. 2 odst. 2).
7 Bod 29 odůvodnění uvádí příklady. Prostým přenosem jsou výměnné uzly internetu, bezdrátové přístupové body, virtuální soukromé sítě, služby a resolvery systému doménových jmen, registry domén nejvyšší úrovně, registrátoři, certifikační autority, internetová telefonie a jiné interpersonální komunikační služby. Ukládáním do mezipaměti je pouhé poskytování sítí pro doručování obsahu, reverzní proxy a proxy k úpravě obsahu. Hostingem jsou cloud computing, webhosting, placené referenční služby a služby pro sdílení informací a souborů.
8 Zařazení „závisí pouze na jejích technických funkcích, které se mohou časem vyvíjet, a měla by být posuzována případ od případu“ (bod 29 odůvodnění). Tatáž služba může zahrnovat více funkcí, například e-mailová služba přenáší zprávy a zároveň je ukládá. Rozhoduje funkce, o kterou v konkrétní věci jde.
9 Hostingová služba spočívá v ukládání informací „poskytovaných příjemcem služby na jeho žádost“. Tribunál dovodil, že informacemi příjemce zůstávají i ty, které poskytovatel před zveřejněním kontroluje, mění nebo doplňuje, a že informací je i nabídka výrobku třetího prodejce (T-348/23, body 27 až 30). K otázce, zda kontrola informací vylučuje zproštění odpovědnosti, viz výklad u čl. 6.
IV. Nezákonný obsah (písm. h))
10 Nezákonným obsahem jsou „jakékoli informace, které samy o sobě nebo ve vztahu k určité činnosti, včetně prodeje zboží nebo poskytování služeb, nejsou v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, které je v souladu s právem Unie, bez ohledu na přesný předmět či povahu tohoto práva“. Nařízení samo neurčuje, které informace jsou nezákonné. Určuje to jiné právo Unie nebo vnitrostátní právo. Komise tuto vlastnost označuje jako obsahovou agnostičnost (COM(2025) 708 final, oddíl 2.2).
11 Bod 12 odůvodnění pojem rozšiřuje na dvě skupiny: informace, které jsou nezákonné samy (nezákonné nenávistné projevy, teroristický obsah, nezákonný diskriminační obsah), a informace, které jsou nezákonné proto, že se týkají protiprávní činnosti. Mezi příklady jmenuje „sdílení snímků dětské pornografie“, nezákonné sdílení soukromých snímků bez souhlasu, online pronásledování, prodej nevyhovujících nebo padělaných výrobků, porušování předpisů na ochranu spotřebitele, neoprávněné užití autorských děl, nezákonnou nabídku ubytování a nezákonný prodej živých zvířat. Tribunál z toho dovodil, že i pouhá nabídka výrobku může být nezákonným obsahem (T-348/23, bod 30).
12 Hranici ukazuje příklad z bodu 12 odůvodnění: video, které poskytuje svědectví o možném trestném činu, není nezákonné jen proto, že nezákonný čin zachycuje, pokud jeho pořízení nebo šíření nezákonné není. Dezinformace sama o sobě nezákonným obsahem není, pokud ji za nezákonnou neoznačuje jiný předpis. Nařízení s ní pracuje jako se zdrojem společenských rizik (bod 9 odůvodnění), u velmi velkých platforem typicky v rámci rizik podle čl. 34 odst. 1 písm. c). Nezákonnost obsahu se podle čl. 3 písm. h) odvozuje od rozporu s právem Unie nebo s právem členského státu. Kloním se k názoru, že pro rozlišení je proto třeba označit konkrétní pravidlo, které informace porušuje.
V. Online platforma a veřejné šíření (písm. i) a k))
13 Online platformou je hostingová služba, „která na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace“. Ukládání nestačí, k němu musí přistoupit veřejné šíření. Proto cloudové úložiště, které soubory jen uchovává pro svého uživatele, online platformou není, a stává se jí teprve funkce, která obsah zpřístupňuje veřejnosti.
14 Definice obsahuje výjimku pro vedlejší prvky. Online platformou není hostingová služba, jejíž veřejné šíření je „nepodstatným a pouze pomocným prvkem jiné služby nebo nepodstatnou funkcí hlavní služby“, kterou „z objektivních a technických důvodů ji nelze používat bez této jiné služby“, a pokud integrace „není prostředkem k obcházení použitelnosti tohoto nařízení“. Podmínky jsou kumulativní. Bod 13 odůvodnění dává příklad sekce komentářů v internetových novinách, je-li zřejmé, že jde o vedlejší prvek hlavní služby, kterou je vydávání novin v rámci redakční odpovědnosti. Ukládání komentářů na sociální síti se naproti tomu považuje za službu online platformy, je-li zřejmé, že nejde o nepodstatný prvek služby, a to i když je vedlejší ve vztahu ke zveřejňování příspěvků (tamtéž).
15 V rozsudku Zalando žalobkyně netvrdila, že by šíření informací třetích prodejců bylo nepodstatným prvkem, a sama uvedla, že prodeje v rámci jejího partnerského programu tvoří 37 % hrubé hodnoty prodaného zboží. Tribunál z toho usoudil, že informace třetích prodejců tvoří značnou část informací šířených na platformě (T-348/23, body 44 a 68). Procentní hranici nestanovil. Podstatnost se posuzuje podle významu funkce pro službu jako celek.
16 Veřejným šířením je „zpřístupňování informací na žádost příjemce služby, který informace poskytl, potenciálně neomezenému počtu třetích stran“ (písm. k). Podle bodu 14 odůvodnění nezáleží na tom, zda třetí strany možnost přístupu skutečně využijí. Vyžaduje-li přístup registraci nebo přijetí do skupiny, je šíření veřejné, jen pokud jsou příjemci „automaticky registrováni nebo je jim přístup umožněn bez lidského rozhodnutí nebo výběru, komu přístup udělit“.
17 Interpersonální komunikační služby, tedy e-mail a soukromé zprávy, online platformou nejsou, protože informace putují mezi konečným počtem osob určeným odesílatelem. Funkce, které umožňují zpřístupnit informace potenciálně neomezenému počtu příjemců, „například prostřednictvím veřejných skupin nebo otevřených kanálů“, online platformou být mohou (bod 14 odůvodnění). Odtud plyne, že komunikační aplikace může obsahovat platformovou funkci, na kterou dopadají povinnosti online platforem, zatímco její soukromé zprávy pod ně nespadají. Seznam velmi velkých online platforem k 6. 10. 2026 obsahuje službu WhatsApp s datem určení 26. 1. 2026 (Úř. věst. C, C/2026/5181).
18 Infrastrukturní cloudové služby, které slouží k provozu cizí aplikace nebo stránky, se podle bodu 13 odůvodnění samy o sobě nepovažují za veřejné šíření informací ukládaných pro příjemce hostované aplikace. Online platformou může být hostovaná aplikace. Poskytovatel cloudu, na kterém aplikace běží, zůstává poskytovatelem hostingové služby.
VI. Internetový vyhledávač (písm. j))
19 Internetovým vyhledávačem je zprostředkovatelská služba, která umožňuje „vkládat dotazy za účelem vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách nebo na všech internetových stránkách v určitém jazyce“ a poskytuje výsledky „v jakémkoli formátu“. Vyhledávání na jediné stránce nebo v katalogu jednoho obchodu definici nenaplní. Formát dotazu (klíčové slovo, hlas, sousloví) ani výsledku nerozhoduje.
20 Definice nepožaduje, aby výsledkem byl seznam odkazů. Komise 31. 8. 2026 určila ChatGPT jako velmi velký internetový vyhledávač s odůvodněním, že jde o systém umělé inteligence, který na dotazy odpovídá i vyhledáváním na webu, a je proto hybridní službou spadající pod definici internetového vyhledávače (tisková zpráva IP/26/1772). Komise již ve zprávě podle čl. 91 uvedla, že obchodní modely založené na systémech umělé inteligence mohou naplnit definici online platformy nebo vyhledávače (COM(2025) 708 final, oddíl 2.1).
21 Zařazení služby generativní umělé inteligence jako vyhledávače neznamená, že nařízení dopadá na celou službu. Mám za to, že povinnosti vyhledávače se vztahují na funkci, která vyhledává na internetu a zprostředkovává jeho obsah, a že na generování textu bez vyhledávání se definice nevztahuje. Text rozhodnutí o určení nebyl při psaní komentáře k dispozici a tisková zpráva ho shrnuje jedinou větou. Proti odůvodnění Komise jsem proto tento výklad ověřit nemohl.
VII. Aktivní příjemce (písm. p) a q))
22 Aktivním příjemcem online platformy je příjemce, který platformu využívá „buď tím, že požádá o umístění informace na online platformu, nebo tím, že je vystaven informaci umístěné na online platformě a šířené prostřednictvím jejího online rozhraní“. Aktivním příjemcem vyhledávače je ten, kdo zadal dotaz a je vystaven indexovaným informacím (písm. q). Na pojmu stojí určení velmi velkých platforem a vyhledávačů (čl. 33 odst. 1) i zveřejňovací povinnost podle čl. 24 odst. 2.
23 Tribunál pojem vyložil široce. Aktivní příjemce se neomezuje na ty, kdo na platformě uzavřeli transakci, zahrnuje každého, kdo byl vystaven informacím třetích stran, a to i jejich pouhým prohlížením (T-348/23, body 60 až 62, s oporou v bodě 77 odůvodnění). Poskytovatel nesmí ze součtu vyloučit příjemce, kteří nejsou registrovaní, neuzavřeli transakci, byli po určitou dobu neaktivní, odmítli soubory cookies nebo přistupovali z aplikace (tamtéž, bod 95). Pokud poskytovatel nedokáže odlišit, kdo byl informacím třetích stran vystaven, může Komise vycházet z toho, že byli vystaveni všichni (tamtéž, bod 67).
24 Podle bodu 77 odůvodnění má být příjemce, který používá různá online rozhraní, „pokud možno“ započítán jen jednou. Boty a automatizované uživatele může poskytovatel odečíst, pokud to zvládne bez dalšího zpracování osobních údajů a sledování. Tribunál z toho dovodil, že poskytovatel může být nucen počet nadhodnotit, „to je naproti tomu neopravňuje k podhodnocování uvedeného počtu“ (T-348/23, bod 92). Pojem aktivního příjemce se vykládá jednotně v celém nařízení, tedy stejně pro určení podle čl. 33 jako pro výpočet poplatku za dohled podle čl. 43 (rozsudky Tribunálu ze dne 10. 9. 2025, Meta Platforms Ireland v. Komise, T-55/24, EU:T:2025:842, bod 34, a Tiktok Technology v. Komise, T-58/24, EU:T:2025:843, bod 36).
VIII. Reklama, doporučovací systém, moderování obsahu, smluvní podmínky (písm. r) až u))
25 Reklamou jsou informace určené k propagaci sdělení osoby, „bez ohledu na to, zda má komerční, nebo nekomerční účel“, prezentované online platformou „za odměnu výslovně za účelem propagace těchto informací“. Placená propagace politického sdělení je tedy reklamou ve smyslu nařízení. Rozhoduje odměna za propagaci. Organický příspěvek obchodníka reklamou není, může být ale obchodním sdělením podle čl. 26 odst. 2.
26 Doporučovacím systémem je „plně či částečně automatizovaný systém“, který online platforma používá k navrhování informací nebo k jejich upřednostňování, „mimo jiné jako výsledek vyhledávání iniciovaného příjemcem služby nebo na základě jiného způsobu stanovení relativního pořadí či významu zobrazovaných informací“. Definice zahrnuje i řazení výsledků interního vyhledávání a seřazení nabídek na tržišti. Prakticky každá platforma, která obsah jakkoli řadí, doporučovací systém používá.
27 Moderováním obsahu jsou činnosti zaměřené zejména na odhalení a určení nezákonného obsahu nebo informací neslučitelných se smluvními podmínkami a na zjednání nápravy. Definice zahrnuje mírnější zásahy než odstranění: „přiřazení horší pozice ve vyhledávání, omezení zpeněžitelnosti“, znemožnění přístupu a zásahy do schopnosti příjemce informace poskytovat, například zrušení nebo pozastavení účtu. U poskytovatelů hostingových služeb se k těmto opatřením váže povinnost odůvodnění (čl. 17), u online platforem navíc vnitřní vyřizování stížností a mimosoudní řešení sporů (čl. 20 a 21).
28 Smluvními podmínkami jsou „veškerá smluvní ustanovení bez ohledu na jejich název či formu“. Patří sem vedle obchodních podmínek i komunitní zásady, pravidla pro inzerenty a další dokumenty, které vztah upravují.
29 Definice reklamy a doporučovacího systému jsou vázány na online platformu (písm. r) a s)). Aktivního příjemce nařízení definuje zvlášť pro online platformu a pro internetový vyhledávač (písm. p) a q)). U velmi velkých vyhledávačů nařízení v čl. 38 a 39 výslovně počítá s doporučovacími systémy a reklamou, takže se tyto pojmy na vyhledávače použijí obdobně.
IX. Ostatní definice (písm. d), e), l) až o), v) až x))
30 Koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení je koordinátor státu, kde se nachází hlavní provozovna poskytovatele, nebo kde má bydliště či je usazen jeho právní zástupce (písm. n). Koordinátorem v zemi určení je koordinátor státu, v němž je služba poskytována (písm. o). Rozlišení je základem rozdělení pravomocí v kapitole IV (čl. 56 až 58).
31 Online rozhraním je „jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich částí a aplikací, a to i mobilních“ (písm. m). Obratem je částka nabytá podnikem ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (písm. x). Odkaz přebírá soutěžněprávní pojetí obratu. Zda se pro horní hranici pokuty podle čl. 52 a 74 počítá obrat celé skupiny, nařízení výslovně neříká (k tomu výklad u čl. 74).
Příklady
Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.
1. Komentáře pod článkem. Zpravodajský web s redakčně odpovědným obsahem umožňuje čtenářům komentovat články. Sekce komentářů je vedlejším prvkem a web online platformou není. Pokud vydavatel spustí samostatnou diskusní komunitu, kde čtenáři zakládají vlastní témata nezávisle na článcích, jde o samostatnou funkci a online platformou se stává.
2. Kanál v komunikační aplikaci. Soukromá skupinová konverzace dvaceti přátel online platformou není. Veřejný kanál, k jehož odběru se může přihlásit kdokoli bez schválení, veřejným šířením je.
3. Interní vyhledávání. Tržiště řadí výsledky vyhledávání podle relevance a placené zvýhodnění. Řazení je doporučovacím systémem podle písm. s) a placené zvýhodnění reklamou podle písm. r). Samotné tržiště internetovým vyhledávačem není, protože nevyhledává na všech internetových stránkách.
4. Výpočet aktivních příjemců. Tržiště s vlastním prodejem a prodejem třetích stran počítá aktivní příjemce jen jako 37 % návštěvníků podle podílu tržeb třetích stran. Takový postup Tribunál odmítl (T-348/23, body 63 až 66). Správný je počet těch, kdo byli informacím třetích stran vystaveni, a nelze-li je odlišit, všichni.
Co z toho plyne v praxi
Poskytovatel. Zmapujte každou funkci služby podle čl. 3 písm. g), i) a j). Zaznamenejte, která funkce je prostým přenosem, mezipamětí, hostingem, platformou nebo vyhledávačem, a proč. Toto zařazení určuje, které oddíly kapitoly III platí. Výjimku pro vedlejší prvek uplatňujte jen tehdy, když jsou všechny tři podmínky splněné, a zdokumentujte důvody.
Online platforma. Počet aktivních příjemců počítejte podle vystavení informacím (čl. 3 písm. p)), tedy včetně návštěvníků, kteří nic nekoupí. Metodiku popište, protože ji orgány mohou vyžádat (čl. 24 odst. 3) a protože ji Tribunál přezkoumává.
Uživatel a jeho poradce. Při tvrzení nezákonného obsahu označte konkrétní pravidlo práva Unie nebo vnitrostátního práva, které informace porušuje. Oznámení podle čl. 16 odst. 2 písm. a) má obsahovat podložené vysvětlení, proč jde o nezákonný obsah. Nařízení samo nezákonnost nezakládá.
Z judikatury
Online platforma a hostingová služba
Tribunál, T-348/23, Zalando v. Komise, rozsudek ze dne 3. 9. 2025: online platforma je dílčí kategorií hostingových služeb (bod 21). Informace třetích prodejců zůstávají informacemi příjemce, i když je poskytovatel kontroluje a upravuje (body 27 až 30). Pojem zprostředkovatelské služby se nevykládá podle judikatury k čl. 14 směrnice 2000/31/ES (body 36 až 42).
Aktivní příjemce
Tribunál, T-348/23, Zalando v. Komise: aktivní příjemce zahrnuje každého, kdo je vystaven informacím, nejen kupující (body 60 až 62). Poskytovatel nesmí počet podhodnotit (body 92 a 95).
Tribunál, T-55/24, Meta Platforms Ireland v. Komise, a T-58/24, Tiktok Technology v. Komise, rozsudky ze dne 10. 9. 2025: pojem průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců se vykládá jednotně v celém nařízení (T-55/24, bod 34, T-58/24, bod 36). Komise proti oběma rozsudkům podala kasační opravné prostředky (C-744/25 P a C-745/25 P).
Otevřené otázky
Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.
1. Hranice vedlejšího prvku. Nařízení ani judikatura nestanoví číselnou hranici podstatnosti. Údaj o 37 % hrubé hodnoty prodaného zboží uvedla v řízení Zalando sama žalobkyně a podstatnost nezpochybňovala (T-348/23, bod 44). U menších podílů bude rozhodovat kvalitativní posouzení. Vodítkem je bod 13 odůvodnění a zákaz obcházení.
2. Služby generativní umělé inteligence. Určení ChatGPT jako vyhledávače otevírá otázku, které funkce takové služby jsou vyhledáváním a které ne, a zda může služba generativní umělé inteligence být za určitých okolností online platformou (sdílení konverzací, veřejné galerie výstupů). Komise připustila přehodnocení při hodnocení podle čl. 91 odst. 2 do 17. 11. 2027 (COM(2025) 708 final, oddíl 2.1).
3. Metodika aktivních příjemců. Akt v přenesené pravomoci podle čl. 33 odst. 3 dosud nebyl přijat. Tribunál v rozsudcích o poplatku za dohled požadoval, aby metodika výpočtu pro účely poplatku byla stanovena aktem v přenesené pravomoci (T-55/24, body 43 a 48). Dokud takový akt neexistuje, nese riziko volby metody poskytovatel.