Čl. 4 · Prostý přenos

Související ustanovení: čl. 3 písm. g) bod i) (služba prostého přenosu); čl. 5 a 6 (ukládání do mezipaměti a hosting); čl. 7 (dobrovolná vyšetřování); čl. 8 (zákaz obecné povinnosti monitorování); čl. 9 a 10 (příkazy); čl. 89 odst. 2 (odkazy na směrnici o elektronickém obchodu)

Související předpisy EU: směrnice 2000/31/ES, čl. 12 (zrušen); směrnice 2001/29/ES, čl. 8 odst. 3 (soudní zákaz vůči zprostředkovatelům); směrnice 2004/48/ES, čl. 11 třetí věta; nařízení (EU) 2015/2120, čl. 3 odst. 3 (otevřený přístup k internetu)

Související předpisy ČR: § 2 písm. g) a § 3 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti; § 40 odst. 1 písm. f) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona

I. Služba prostého přenosu (odst. 1 úvodní část)

1 Čl. 4 odst. 1 zahrnuje dvě činnosti: přenos informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti a zprostředkování přístupu ke komunikační síti. Poskytovatel neodpovídá „za přenášené či zpřístupněné informace“. Slova „či zpřístupněné“ ve směrnici nebyla (čl. 12 odst. 1 směrnice mluvil jen o přenášených informacích). Doplnění odpovídá druhé z obou činností, tedy zprostředkování přístupu.

2 O tom, zda je služba prostým přenosem, rozhodují podle bodu 29 odůvodnění pouze její technické funkce, které se mohou časem vyvíjet, a posuzuje se to případ od případu. Bod 29 uvádí jako příklady výměnné uzly internetu, bezdrátové přístupové body, virtuální soukromé sítě, služby a resolvery systému doménových jmen, registry názvů domén nejvyšší úrovně, registrátory, certifikační orgány vydávající digitální certifikáty, internetovou telefonii a jiné interpersonální komunikační služby. Bod 28 dodává, že výjimky mohou využít i poskytovatelé, kteří zřizují a podporují základní logickou architekturu a řádné fungování internetu, pokud jejich služba spadá do některé ze tří kategorií.

3 Soudní dvůr postupuje ve dvou krocích. Nejprve se podle vlastností služby určí, zda jde o prostý přenos, ukládání do mezipaměti nebo hosting, a teprve potom se zkoumá, zda jsou splněny podmínky příslušného ustanovení. U pronájmu a registrace IP adres, které umožňují anonymní užívání domén, ponechal posouzení na vnitrostátním soudu a připomněl, že zproštění vyžaduje čistě technickou, automatickou a pasivní činnost (rozsudek Soudního dvora ze dne 7. 8. 2018, SNB-REACT, C-521/17, EU:C:2018:639, body 44 až 52).

4 Zprostředkování přístupu nemusí přesahovat technický, automatický a pasivní proces, který zajišťuje přenos požadovaných informací. Další požadavky, například smluvní vztah s příjemcem nebo propagaci služby, směrnice nestanovila (rozsudek Soudního dvora ze dne 15. 9. 2016, Mc Fadden, C-484/14, EU:C:2016:689, body 49 až 54 a 67 až 71). Službou informační společnosti je i bezplatně zpřístupněná bezdrátová síť, pokud ji podnikatel nabízí proto, aby upozornil na své zboží nebo služby (tamtéž, body 41 až 43). Podle mého názoru tyto závěry platí i pro čl. 4, jehož znění se v tomto ohledu nezměnilo.

II. Tři podmínky zproštění (odst. 1 písm. a) až c))

5 Poskytovatel neodpovídá, pokud a) není původcem přenosu, b) nevolí příjemce přenášených informací a c) nevolí a nemění obsah přenášených informací. Podmínky platí kumulativně, jak ukazuje spojka „a“ před písm. c). Každá z nich popisuje zásah, kterým by se poskytovatel na sdělení sám podílel.

6 Požadavek neměnit obsah se nevztahuje na zásahy technické povahy během přenosu nebo zpřístupnění, které nemění integritu přenášené informace (bod 21 odůvodnění). Jeví se mi, že vkládání vlastní reklamy do přenášené stránky by změnou obsahu bylo, protože příjemce dostane jinou informaci, než jakou odesílatel poslal.

7 Výjimku nemůže využít poskytovatel, který vědomě spolupracuje s příjemci služby za účelem protiprávní činnosti, například tím, že službu nabízí s hlavním cílem protiprávní činnost usnadnit, třeba když výslovně uvádí, že se k tomu hodí (bod 20 odůvodnění). Samotná skutečnost, že služba nabízí šifrovaný přenos nebo jiný systém, který znemožňuje identifikaci uživatele, se za usnadňování protiprávní činnosti nepovažuje (tamtéž). Poskytovatel virtuální soukromé sítě proto zproštění neztrácí jen tím, že chrání anonymitu svých uživatelů.

8 Povinnost odstranit informaci po zjištění její protiprávnosti, kterou čl. 6 odst. 1 písm. b) stanoví pro hosting, čl. 4 neobsahuje. Soudní dvůr ji odmítl dovodit analogií, protože přenos zpravidla netrvá dlouhodobě a poskytovatel přístupu nad informací po jejím přenesení nemá kontrolu (rozsudek Mc Fadden, body 56 až 65). Poskytovatel přenosu proto zproštění neztrácí tím, že se o nezákonném obsahu dozví. Jeho zproštění závisí jen na podmínkách písm. a) až c).

III. Krátkodobé ukládání během přenosu (odst. 2)

9 Přenos a zprostředkování přístupu zahrnují automatické krátkodobé přechodné ukládání přenášených informací, pokud slouží výhradně k uskutečnění přenosu v komunikační síti a pokud jeho délka „nepřesahuje dobu přiměřeně nutnou k uskutečnění tohoto přenosu“. Ukládání, které slouží k účelnějšímu nebo bezpečnějšímu následnému přenosu stejné informace dalším příjemcům, je ukládáním do mezipaměti podle čl. 5.

10 České znění směrnice v čl. 12 odst. 2 mluvilo o délce, která „nepřesahuje obvyklou dobu přenosu“, a stejně je formulován § 2 písm. g) zákona č. 480/2004 Sb. Anglické znění směrnice i nařízení je shodné a mluví o době přiměřeně nutné k přenosu. České znění nařízení tak opravuje dřívější překlad. Měřítkem je to, co přenos technicky vyžaduje.

IV. Příkazy vůči poskytovateli přenosu (odst. 3)

11 Čl. 4 odst. 3 zachovává možnost justičního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele, aby ukončil protiprávní jednání nebo mu předešel. Právní základ takového příkazu nařízení nedává (výklad u čl. 9, bod 1). V Česku jím je typicky § 40 odst. 1 písm. f) autorského zákona, podle kterého se autor může domáhat zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování jeho práva. Ustanovení provádí čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29/ES (nález Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2026, sp. zn. III. ÚS 721/26, bod 45).

12 Zproštění podle odst. 1 vylučuje náhradu škody. Zdržovací nárok zůstává zachován. Poskytovatel přístupu, který podmínky zproštění splňuje, nemusí hradit škodu ani náklady výzvy a řízení spojené s nárokem na náhradu škody. Nositel práva se ale může domáhat zamezení dalšího porušování a náhrady nákladů výzvy a řízení, které s tímto nárokem souvisejí, pokud tyto návrhy směřují k vydání soudního nebo správního příkazu, který poskytovateli zakazuje další porušování, nebo po jeho vydání následují (rozsudek Mc Fadden, body 74 až 79).

13 Příkaz vůči poskytovateli připojení může zakázat přístup k určité webové stránce a ponechat volbu technických opatření na poskytovateli. Poskytovatel se pak musí moci vyhnout sankci tím, že prokáže, že přijal všechna opatření, která po něm lze rozumně požadovat. Opatření musí být striktně cílená, nesmějí zbytečně zbavovat uživatele internetu oprávněného přístupu k informacím a musí vést alespoň ke ztížení nedovoleného přístupu (rozsudek Soudního dvora ze dne 27. 3. 2014, UPC Telekabel Wien, C-314/12, EU:C:2014:192, body 52 až 56 a 62 až 64). Vnitrostátní procesní pravidla musí uživatelům internetu umožnit, aby svá práva uplatnili před soudem, jakmile jsou opatření přijatá poskytovatelem známa (tamtéž, bod 57).

14 Některá opatření jsou vyloučena. Opatření spočívající v dohledu nad všemi přenášenými informacemi „musí být rovnou vyloučeno“, protože jde o obecné monitorování, které dnes zakazuje čl. 8 (rozsudek Mc Fadden, bod 87, rozsudek Soudního dvora ze dne 24. 11. 2011, Scarlet Extended, C-70/10, EU:C:2011:771, body 36 až 40). Úplné přerušení připojení u podnikatele, který přístup k internetu poskytuje jen doplňkově, je nepřiměřené. Zabezpečení sítě heslem, které uživatel získá jen po uvedení své totožnosti, spravedlivou rovnováhu základních práv zachovává (rozsudek Mc Fadden, body 88 až 101).

15 Poskytovatel služby přístupu k internetu zároveň podléhá pravidlům otevřeného internetu. Podle čl. 3 odst. 3 třetího pododstavce nařízení (EU) 2015/2120 smí konkrétní obsah blokovat jen tehdy, je-li to nezbytné, jen na nezbytně nutnou dobu a jen k účelům tam uvedeným. Prvním z nich je dodržení unijních nebo vnitrostátních předpisů slučitelných s právem Unie a opatření, která je provádějí, „včetně rozhodnutí soudů nebo veřejných orgánů s příslušnou pravomocí“ (písm. a)). Kloním se k názoru, že blokování obsahu kvůli jeho nezákonnosti z vlastního rozhodnutí poskytovatele, bez předpisu nebo rozhodnutí orgánu, tímto ustanovením kryto není.

16 Ústavní soud stanovil přísné podmínky pro předběžná opatření, která podle § 40 odst. 1 písm. f) autorského zákona ukládají poskytovatelům připojení znepřístupnit webovou stránku. Navrhovatel musí osvědčit své právo k dílům zpřístupněným na stránce a prokázat, že se nemohl nebo bezúspěšně pokusil domoci ochrany přímo vůči porušovatelům, provozovatelům stránky nebo držitelům domény. Musí také prokázat, že stejně účinná není přesněji cílená blokace, například na úrovni subdomény, nebo blokace časově omezená. Soud musí vycházet z aktuálního skutkového stavu a poměřit ochranu navrhovatele s dopadem na provozovatele stránek, držitele domén, ostatní uživatele internetu a poskytovatele připojení (nález sp. zn. III. ÚS 721/26, body 71 až 79). Provozovatelé blokovaných stránek přitom nejsou účastníky řízení, a soud proto musí přiměřenost posoudit o to pečlivěji (tamtéž, body 47 až 50 a 78). Nález nařízení o digitálních službách nezmiňuje.

17 Správní blokaci webových stránek s nepovolenými hazardními hrami prostřednictvím poskytovatelů připojení Ústavní soud dříve uznal za ústavně souladnou, mimo jiné proto, že je omezena na nutný rozsah a provázejí ji procesní záruky včetně soudního přezkumu (nález sp. zn. Pl. ÚS 28/16, jak jej shrnuje nález sp. zn. III. ÚS 721/26, bod 53). Mám za to, že směřuje-li příkaz vůči poskytovateli přenosu proti určitým položkám nezákonného obsahu, musí splnit i minimální náležitosti čl. 9 odst. 2 (výklad u čl. 9).

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Kavárna s otevřenou sítí. Kavárna nabízí hostům bezplatnou bezdrátovou síť bez hesla, aby přilákala zákazníky. Host přes ni sdílí film bez svolení nositele práv. Kavárna poskytuje službu informační společnosti spočívající ve zprostředkování přístupu a za přenesená data neodpovídá. Nositel práv se může domáhat příkazu, aby kavárna síť zabezpečila heslem, které hosté dostanou po uvedení totožnosti (rozsudek Mc Fadden).

2. Resolver doménových jmen. Provozovatel veřejného resolveru systému doménových jmen dostane od soudu příkaz, aby přestal překládat doménu stránky s nezákonně šířenými filmy. Resolver je podle bodu 29 odůvodnění službou prostého přenosu. Za obsah stránky neodpovídá, příkaz mu ale může být uložen podle odst. 3, pokud je cílený a přiměřený.

3. Virtuální soukromá síť. Poskytovatel propaguje svou službu jako nástroj, se kterým lze bez rizika stahovat filmy, které by jinak bylo třeba zaplatit. Zastávám názor, že takové výslovné nabízení služby k usnadnění porušování práv může podle bodu 20 odůvodnění vést ke ztrátě zproštění. Samotné šifrování a anonymita by k tomu nestačily.

Co z toho plyne v praxi

Poskytovatel přístupu nebo přenosu. Neměňte obsah přenášených dat nad rámec technických zásahů, které zachovávají jejich integritu. Příkazy plňte opatřeními cílenými na označený obsah a zaznamenejte si, proč jste zvolili právě je, protože na tom stojí vaše obrana při výkonu příkazu (rozsudek UPC Telekabel Wien). Obsah blokujte na základě předpisu nebo rozhodnutí orgánu.

Nositel práv. Nárok na náhradu škody vůči poskytovateli přístupu, který splňuje podmínky odst. 1, nemáte. Před návrhem na blokaci se doložitelně pokuste o nápravu u provozovatele stránky nebo u držitele domény a navrhněte co nejužší opatření (nález sp. zn. III. ÚS 721/26).

Soud. Při nařizování blokace vycházejte z aktuálního stavu stránky a pečlivě važte dopad na provozovatele stránky a na uživatele internetu, kteří účastníky řízení nejsou.

Z judikatury

Rozsah zproštění

Soudní dvůr, C-484/14, Mc Fadden, rozsudek ze dne 15. 9. 2016: zprostředkování přístupu nemusí přesáhnout technický, automatický a pasivní proces a podmínka čl. 14 odst. 1 písm. b) směrnice se na prostý přenos nepoužije analogicky. Nárok na náhradu škody vůči poskytovateli přístupu je vyloučen. Nárok na zamezení dalšího porušování a náhrada souvisejících nákladů vyloučeny nejsou, pokud návrhy směřují k vydání příkazu zakazujícího další porušování nebo po něm následují (výrok, body 2, 3 a 5).

Soudní dvůr, C-521/17, SNB-REACT, rozsudek ze dne 7. 8. 2018: zproštění se může vztahovat i na poskytovatele pronájmu a registrace IP adres umožňujícího anonymní užívání domén, pokud služba spadá do některé ze tří kategorií, splňuje jejich podmínky a činnost poskytovatele je čistě technická, automatická a pasivní (výrok, bod 2).

Příkazy vůči poskytovatelům připojení

Soudní dvůr, C-314/12, UPC Telekabel Wien, rozsudek ze dne 27. 3. 2014: poskytovatel internetového připojení je zprostředkovatelem podle čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29/ES. Příkaz, který mu zakazuje zpřístupnit webovou stránku a neurčuje konkrétní opatření, je přípustný, pokud se poskytovatel může sankce zprostit prokázáním přiměřených opatření a ta jsou striktně cílená (výrok).

Soudní dvůr, C-70/10, Scarlet Extended, rozsudek ze dne 24. 11. 2011: příkaz zavést preventivně, na vlastní náklady a bez časového omezení filtrování veškeré komunikace všech zákazníků je neslučitelný se zákazem obecné povinnosti dohledu i se spravedlivou rovnováhou základních práv (body 40 a 53, výrok).

Ústavní soud, III. ÚS 721/26, nález ze dne 30. 7. 2026: předběžné opatření, které ukládá poskytovatelům připojení znepřístupnit stránku podle § 40 odst. 1 písm. f) autorského zákona, vyžaduje doklad o marném nebo nemožném postupu proti provozovateli stránky, nedostatek šetrnějšího cíleného opatření, aktuální skutkový stav a přiměřenost. Soud, který rozhodl na základě skutkového stavu starého rok a půl, porušil právo držitele domény na soudní ochranu a na ochranu vlastnictví (body 79 a 82 až 85, výrok I).

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Resolvery a blokace. Nařízení řadí resolvery systému doménových jmen mezi služby prostého přenosu (bod 29 odůvodnění). Za jakých podmínek lze vůči nim vydat příkaz k blokaci, Soudní dvůr neřešil. Rozsudek UPC Telekabel Wien se týkal poskytovatele připojení, který má ke svým zákazníkům smluvní vztah. U veřejných resolverů bude těžiště v účinnosti opatření a v tom, jak snadno lze blokaci obejít.

2. Kdo je dotčeným příjemcem. Čl. 9 odst. 5 ukládá poskytovateli informovat o příkazu „dotčeného příjemce služby“. Provozovatel blokované stránky ale zpravidla není příjemcem služby poskytovatele připojení, který blokaci provádí. Čl. 9 odst. 5 tak nemusí pokrýt situaci, na kterou upozornil Ústavní soud: provozovatel se o blokaci dozví, až když nastane (nález sp. zn. III. ÚS 721/26, body 47 a 48). Jsem toho názoru, že tuto mezeru musí vyplnit vnitrostátní procesní právo.