Čl. 56 · Pravomoci

Související ustanovení: čl. 3 písm. n) a o) (koordinátor v zemi usazení a v zemi určení); čl. 13 (právní zástupci); čl. 33 (určení velmi velkých služeb); čl. 49 až 51 (koordinátoři a jejich pravomoci); čl. 58 až 60 (spolupráce); čl. 64 až 83 (dohled Komise); čl. 85 (systém pro sdílení informací)

Související předpisy ČR: § 44 vládního návrhu zákona o digitální ekonomice (sněmovní tisk 69, 10. volební období)

I. Pravomoc členského státu usazení (odst. 1)

1 Členský stát, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelských služeb, má výlučnou pravomoc dohlížet na dodržování nařízení a vymáhat je, s výjimkou pravomocí podle odst. 2, 3 a 4 (odst. 1).

2 Hlavní provozovnou je podle bodu 123 odůvodnění místo, kde má poskytovatel ústředí nebo sídlo, ve kterém vykonává hlavní finanční funkce a provozní řízení. Ostatní členské státy na poskytovatele samy dohlížet nemohou a pro ochranu svých příjemců mají nástroje spolupráce (čl. 57 až 60).

3 Pravidla o příslušnosti se týkají jen dohledu a vymáhání. Nejsou jimi dotčena pravidla mezinárodního práva soukromého o pravomoci soudů a rozhodném právu, například řízení zahájená spotřebiteli u soudů státu jejich bydliště. U příkazů podle čl. 9 a 10 se pravidla o příslušnosti vztahují jen na dohled nad povinností poskytovatele informovat vydávající orgán. Pravomoc příkaz vydat se jimi neřídí (bod 126 odůvodnění).

II. Pravomoci Komise u velmi velkých služeb (odst. 2 až 5)

4 Komise má výlučnou pravomoc dohlížet na dodržování kapitoly III oddílu 5 a vymáhat je (odst. 2). Jde o dodatečné povinnosti poskytovatelů velmi velkých online platforem a vyhledávačů týkající se systémových rizik (čl. 33 až 43). Výlučnými pravomocemi Komise nejsou dotčeny některé správní úkoly svěřené orgánům státu usazení, například prověřování výzkumných pracovníků (bod 124 odůvodnění).

5 Ostatní povinnosti velmi velkých služeb může vymáhat Komise (odst. 3) i členský stát hlavní provozovny, ten ale jen tehdy, pokud Komise nezahájila řízení ohledně stejného protiprávního jednání (odst. 4). Bod 125 odůvodnění dělbu vysvětluje: Komise může mít v mnoha případech lepší předpoklady k řešení systémových porušení, například porušení postihujících více členských států, a příslušné orgány státu usazení k řešení jednotlivých porušení bez systémových a přeshraničních dopadů. Jakmile Komise zahájí řízení, členské státy již samy jednat nemají (tamtéž).

6 Zahájení řízení Komisí zbaví koordinátora nebo jiný příslušný orgán pravomocí podle odst. 4 (čl. 66 odst. 2 třetí pododstavec). Přednost Komise brání souběhu řízení a chrání zásadu ne bis in idem (bod 125 odůvodnění).

7 Členské státy a Komise dohlížejí na dodržování nařízení a vymáhají je v úzké spolupráci (odst. 5).

III. Poskytovatelé bez provozovny v Unii (odst. 6 a 7)

8 Nemá-li poskytovatel provozovnu v Unii, má pravomoc členský stát, v němž má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce, nebo Komise v souladu s odst. 1 a 4 (odst. 6). Právního zástupce musí takový poskytovatel ustanovit v jednom z členských států, v nichž nabízí služby (čl. 13 odst. 1).

9 Nejmenuje-li poskytovatel právního zástupce, mají pravomoc všechny členské státy a v případě velmi velké služby Komise (odst. 7 první pododstavec). Koordinátor, který chce pravomoc vykonat, to oznámí ostatním koordinátorům a Komisi a zajistí dodržení záruk Listiny základních práv Evropské unie, zejména aby stejné jednání nebylo postiženo více než jednou. Totéž oznámení učiní Komise. Po oznámení jiné členské státy řízení ohledně stejného protiprávního jednání nezahájí (odst. 7 druhý pododstavec).

10 Oznámení se podle bodu 123 odůvodnění podává bez zbytečného odkladu prostřednictvím systému pro sdílení informací. Pravomoc může vykonat kterýkoli příslušný orgán nebo Komise, pokud proti poskytovateli již jiný orgán nebo Komise nevede řízení ve věci stejných skutečností (tamtéž). Po oznámení jiné členské státy řízení ve stejné věci nezahájí, rozhoduje tedy pořadí oznámení.

IV. Česká úprava

11 Česká republika je státem usazení pro poskytovatele s hlavní provozovnou v Česku. U velmi velkých online platforem XVideos a XNXX vymáhá povinnosti kapitoly III oddílu 5 výlučně Komise (výklad u čl. 33, bod 14). Ostatní povinnosti bude po přijetí zákona o digitální ekonomice moci vymáhat ČTÚ, pokud Komise nezahájila řízení ohledně téhož jednání. Komise ale 27. 5. 2025 zahájila proti oběma platformám řízení ve věci ochrany nezletilých, které věcně míří na čl. 28 odst. 1 a čl. 34 a 35, a 26. 3. 2026 přijala předběžná zjištění. ČTÚ jí byl v řízení nápomocen a v rozsahu tohoto jednání pravomoc nemá (čl. 66 odst. 2 třetí pododstavec, tiskové zprávy Komise IP/25/1339 ze dne 27. 5. 2025 a IP/26/722 ze dne 26. 3. 2026). Dozor nad čl. 26 a čl. 28 odst. 2 má podle návrhu zákona vykonávat Úřad pro ochranu osobních údajů (§ 27 odst. 2 návrhu zákona o digitální ekonomice).

12 Zahájí-li Komise řízení ve stejné věci, ve které již řízení o porušení nařízení zahájil ČTÚ nebo Úřad pro ochranu osobních údajů, úřad své řízení zastaví (§ 44 návrhu zákona o digitální ekonomice).

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Stížnost na irskou platformu. Velmi velká sociální síť s hlavní provozovnou v Irsku nevyřizuje oznámení uživatelů z Česka. Pravomoc k vymáhání čl. 16 má Komise (odst. 3) a irský koordinátor, pokud Komise nezahájila řízení (odst. 4). ČTÚ může stížnost uživatele postoupit (čl. 53) nebo podat žádost podle čl. 58.

2. Tržiště bez zástupce. Online tržiště usazené mimo Unii zprostředkovává prodej zboží českým spotřebitelům a nejmenuje právního zástupce. Pravomoc má každý členský stát (odst. 7). Po přijetí zákona o digitální ekonomice ČTÚ oznámí ostatním koordinátorům a Komisi, že ji vykoná, a po oznámení jiné státy řízení ve stejné věci nezahájí.

Co z toho plyne v praxi

Poskytovatel. Dohlíží na vás koordinátor státu, kde máte ústředí nebo sídlo, ve kterém vykonáváte hlavní finanční funkce a provozní řízení (bod 123 odůvodnění). Přesun samotného sídla bez přesunu řízení na tom nic nemění. Poskytovatel bez provozovny v Unii, který nejmenuje právního zástupce, se vystavuje dohledu kteréhokoli členského státu.

Příjemce služby. Stížnost podáváte ČTÚ bez ohledu na sídlo poskytovatele (čl. 53). Pravomoc soudů k žalobě spotřebitele určují pravidla mezinárodního práva soukromého (bod 126 odůvodnění).

Z judikatury

Soudní dvůr ani Tribunál čl. 56 dosud nevykládaly. K zásadě země původu podle směrnice 2000/31/ES ve vztahu k poskytovatelům se sídlem v Praze viz rozsudek velkého senátu ze dne 16. 6. 2026, WebGroup Czech Republic a další (C-188/24 a C-190/24, EU:C:2026:492). Podrobněji výklad u čl. 2, body 9 a 10.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Kdy Komise „zahájila řízení“. Odst. 4 váže pravomoc státu usazení na to, že Komise nezahájila řízení ohledně stejného protiprávního jednání. Kloním se k názoru, že rozhodující je formální zahájení řízení podle čl. 66 odst. 1, které Komise oznamuje koordinátorům, sboru a poskytovateli (čl. 66 odst. 2). Vyšetřovací pravomoci včetně žádosti o informace podle čl. 67 může Komise vykonávat ještě před zahájením řízení (čl. 65 odst. 1). Stát usazení proto může vyšetřovat, dokud Komise řízení formálně nezahájí, a pak své řízení zastaví.

2. Provozovny v několika státech. Poskytovatel může mít v Unii provozovny v několika státech. Bod 123 odůvodnění spojuje hlavní provozovnu se dvěma složkami, s hlavními finančními funkcemi a s provozním řízením (bod 2). Mám za to, že rozejdou-li se obě složky, převáží provozní řízení, tedy místo, kde se rozhoduje o službě a jejím provozu, protože dohlížet má orgán, který na toto rozhodování dosáhne. Počet zaměstnanců ani sídlo mateřské společnosti rozhodující nejsou a formální přesun sídla, který nedoprovází přesun řízení, pravomoc nezmění.