Čl. 25 · Koncepce a uspořádání online rozhraní

Související ustanovení: čl. 3 písm. m) (online rozhraní); čl. 16 odst. 1 (snadno dostupný mechanismus oznamování); čl. 19 (vynětí mikropodniků a malých podniků); čl. 20 odst. 3 (uživatelsky přívětivý systém pro vyřizování stížností); čl. 28 (ochrana nezletilých); čl. 35 odst. 1 písm. a) (zmírňování rizik úpravou rozhraní); čl. 53 (právo podat stížnost)

Související předpisy EU: směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům; nařízení (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

Související předpisy ČR: § 4 až 5b zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele; § 52 odst. 2 písm. m) vládního návrhu zákona o digitální ekonomice (sněmovní tisk 69, 10. volební období)

I. Zákaz klamavého a manipulativního rozhraní (odst. 1)

1 Poskytovatelé online platforem „nesmějí své online rozhraní koncipovat, uspořádat ani provozovat způsobem, který klame příjemce jejich služby nebo jimi manipuluje, či jinak podstatně narušuje či omezuje schopnost příjemců jejich služeb činit svobodná a informovaná rozhodnutí“ (odst. 1).

2 Zákaz má tři varianty. Podle mého názoru klamání a manipulace jsou samostatnými variantami, u kterých nařízení podstatnost narušení zvlášť nevyžaduje, protože slovo „jinak“ je řadí mezi způsoby, jak schopnost rozhodovat narušit. Třetí varianta je zbytková a vyžaduje, aby narušení nebo omezení schopnosti rozhodovat bylo „podstatné“.

3 Bod 67 odůvodnění popisuje takzvané temné vzorce jako praktiky, které záměrně nebo fakticky podstatně narušují nebo omezují schopnost příjemců činit autonomní a informovaná rozhodnutí nebo výběr. Pro posouzení tedy nerozhoduje úmysl poskytovatele, stačí účinek.

4 Bod 67 odůvodnění uvádí příklady: záměrně klamavou koncepci, která směruje příjemce ke krokům, z nichž má prospěch platforma a které nemusí být v jeho zájmu, nevyvážené předkládání možností, kdy se některá volba zdůrazňuje vizuálními, zvukovými nebo jinými prvky, opakované žádosti o volbu, která již byla učiněna, výrazně obtížnější zrušení služby než její aktivaci, větší obtížnost nebo časovou náročnost některých možností oproti jiným, nepřiměřeně obtížné ukončení nákupů nebo zrušení registrace na online tržišti a výchozí nastavení, které je velmi obtížné změnit.

5 Zákaz neznamená, že platforma nesmí s příjemci jednat nebo jim nabízet nové či doplňkové služby. Legitimní praktiky, například reklama v souladu s právem Unie, nejsou samy o sobě temnými vzorci (bod 67 odůvodnění).

II. Vztah ke spotřebitelskému právu a ochraně osobních údajů (odst. 2)

6 Zákaz se nevztahuje na praktiky, kterých se týká směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách nebo nařízení (EU) 2016/679 (odst. 2). Podle bodu 67 odůvodnění se pravidla o temných vzorcích vztahují na praktiky v působnosti nařízení, pokud na ně tyto předpisy již nedopadají.

7 Klamavé uspořádání rozhraní, které ovlivňuje rozhodnutí spotřebitele o koupi, se proto posuzuje podle pravidel o nekalých obchodních praktikách, v České republice podle § 4 až 5b zákona o ochraně spotřebitele. Rozhraní, které vede k získání souhlasu se zpracováním osobních údajů, posoudí dozorový úřad pro ochranu osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

8 Jeví se mi, že čl. 25 tak dopadá zejména na rozhodnutí, která nejsou obchodní transakcí spotřebitele a netýkají se zpracování osobních údajů: na oznamování obsahu a podávání stížností, na nastavení účtu, na to, jaký obsah příjemce vidí, a na rozhodnutí podnikatelů, kteří platformu využívají a spotřebiteli nejsou.

9 Komise ve zprávě o vzájemném působení nařízení s jinými akty uvádí, že zákazem manipulativních nebo klamavých prvků se zabývá několik právních rámců, které mají stejný cíl, liší se ale působností a prosazováním, a označuje výsledek za složitý regulační rámec (COM(2025) 708 final ze dne 17. 11. 2025).

III. Pokyny Komise (odst. 3)

10 Komise může vydat pokyny k uplatňování odst. 1 na konkrétní postupy, zejména na přednostní zviditelňování některých možností, když má příjemce učinit rozhodnutí (písm. a)), na opakované žádosti o volbu, která již byla učiněna, zejména vyskakovacími okny (písm. b)), a na obtížnější postup ukončení služby oproti přihlášení k jejímu odběru (písm. c)).

11 Mezi akty a pokyny, které Cellar k 9. 10. 2026 eviduje jako přijaté na základě nařízení, jsou pokyny ke zmírňování rizik pro volební procesy a k ochraně nezletilých. Pokyny podle odst. 3 mezi nimi nejsou.

IV. Rozhodnutí Komise a vymáhání

12 Prvním rozhodnutím o nesouladu podle nařízení uložila Komise dne 5. 12. 2025 společnosti X pokutu 120 milionů EUR, mimo jiné za porušení odst. 1. Na platformě X si status „ověřeného“ účtu s modrou značkou mohl koupit kdokoli, aniž by platforma smysluplně ověřila, kdo za účtem stojí. Komise uvedla, že nařízení ověřování uživatelů nepředepisuje, zakazuje ale nepravdivě tvrdit, že uživatelé ověřeni byli (tisková zpráva IP/25/2934 ze dne 5. 12. 2025). Proti rozhodnutí podaly X Internet a X Holdings žalobu, jejíž třetí žalobní důvod zpochybňuje závěr o porušení odst. 1 (věc T-114/26).

13 Komise v předběžných zjištěních vůči společnosti Meta uvedla, že Facebook a Instagram zřejmě používají u mechanismu oznamování nezákonného obsahu temné vzorce, které mohou oznamovatele mást a odrazovat (tisková zpráva IP/25/2503 ze dne 24. 10. 2025). Rozhraní mechanismů, které nařízení příjemcům zaručuje, je tak typickou oblastí čl. 25.

14 U velmi velkých online platforem se úprava online rozhraní objevuje i mezi opatřeními ke zmírnění systémových rizik (čl. 35 odst. 1 písm. a)).

15 Koncipování, uspořádání nebo provozování online rozhraní v rozporu s čl. 25 má být přestupkem poskytovatele online platformy, kterému nesvědčí výjimka podle čl. 19 (§ 52 odst. 2 písm. m) návrhu zákona o digitální ekonomice).

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Odznak bez ověření. Diskusní platforma prodává za měsíční poplatek odznak „ověřený autor“ bez jakékoli kontroly totožnosti. Odznak klame ostatní příjemce o důvěryhodnosti účtu a platforma porušuje odst. 1, jak to Komise posoudila u modré značky na platformě X.

2. Účet prodejce. Online tržiště umožní podnikateli založit prodejní účet jedním kliknutím, jeho zrušení ale vyžaduje telefonát v pracovní době a vyplnění tří formulářů. Prodejce není spotřebitel, takže směrnice o nekalých obchodních praktikách se nepoužije. Kloním se k názoru, že jde o výrazně obtížnější zrušení služby než její aktivaci, které bod 67 odůvodnění řadí mezi temné vzorce.

3. Předplatné spotřebitele. Totéž rozhraní u spotřebitelského předplatného posoudí Česká obchodní inspekce podle zákona o ochraně spotřebitele, protože jde o obchodní praktiku vůči spotřebiteli (odst. 2).

Co z toho plyne v praxi

Poskytovatel. Před spuštěním každé změny rozhraní posuďte, zda nabízí rovnocenné volby, zda zbytečně neopakuje dotazy a zda je odchod stejně snadný jako vstup. Nejdřív určete, který předpis se uplatní: rozhodnutí spotřebitele o koupi patří pod spotřebitelské právo, souhlas se zpracováním údajů pod ochranu osobních údajů, zbytek pod čl. 25. Uchovávejte dokumentaci k testům rozhraní, dozorový orgán si ji může vyžádat.

Příjemce služby. Pokud vám rozhraní platformy ztěžuje nahlášení obsahu, stížnost nebo změnu nastavení, můžete podat stížnost u koordinátora digitálních služeb podle čl. 53.

Z judikatury

Soudní dvůr ani Tribunál čl. 25 dosud nevykládaly. U Tribunálu jsou projednávány žaloby proti rozhodnutí Komise ve věci X (T-114/26 a T-120/26). Ve věci T-120/26 žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí rozšiřuje pojem svobodných a informovaných rozhodnutí nad rámec odst. 1.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Kde končí směrnice o nekalých obchodních praktikách. Odst. 2 vylučuje praktiky, kterých se směrnice „týká“. Mám za to, že rozhodující je, zda praktika ovlivňuje rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci. Jedno rozhraní pak může zčásti spadat pod směrnici a zčásti pod čl. 25, například stránka, která současně nabízí placené předplatné a nastavení toho, jaký obsah příjemce vidí.

2. Co je „podstatné“ narušení. Nařízení měřítko neurčuje. Zastávám názor, že rozhoduje, zda by prvek rozhraní mohl průměrného příjemce vést k rozhodnutí, které by jinak neučinil. Tento výklad odpovídá pojetí podstatného narušení ekonomického chování ve směrnici o nekalých obchodních praktikách. První vodítko mohou dát rozsudky Tribunálu ve věcech T-114/26 a T-120/26.