Nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) · Kapitola IV · Provádění, spolupráce, sankce a vymáhání
Čl. 78 · Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí
Použije se od 16. 11. 2022
Znění
1. Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí přijatá podle článků 74 a 76 podléhá promlčecí lhůtě pěti let.
2. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stane pravomocným.
3. Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje:
a) oznámením rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo penále nebo kterým se zamítá žádost o tuto změnu;
b) jakýmkoli opatřením Komise nebo členského státu jednajícího na žádost Komise směřujícím k vymáhání platby pokuty nebo penále.
4. Každým přerušením počíná promlčecí lhůta běžet znovu.
5. Běh promlčecí lhůty pro vymáhání sankcí se pozastavuje:
a) dokud běží lhůta pro zaplacení;
b) po dobu, po kterou je vymáhání pozastaveno na základě rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie nebo rozhodnutí vnitrostátního soudu.
Znění: nařízení (EU) 2022/2065 tak, jak vyšlo v Úředním věstníku 27. 10. 2022 (Úř. věst. L 277, s. 1). Nařízení nebylo novelizováno a opravy se týkají jiných jazykových znění než češtiny.
Použitelnost
- Patří k ustanovením, která se použijí od vstupu nařízení v platnost (čl. 93 odst. 2 druhý pododstavec).
Komentář · podbarvené věty jsou názor kurátora
Pravomoc vymáhat pokuty a penále se promlčuje za pět let od pravomocnosti rozhodnutí.
Související ustanovení: čl. 74 a 76 (pokuty a penále); čl. 77 (promlčení ukládání sankcí); čl. 81 (přezkum Soudním dvorem)
I. Délka a počátek lhůty (odst. 1 a 2)
1 Pravomoc Komise vymáhat rozhodnutí o pokutách a penále podle čl. 74 a 76 podléhá promlčecí lhůtě pěti let (odst. 1).
2 Lhůta začíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stane pravomocným (odst. 2).
II. Přerušení a stavení (odst. 3 až 5)
3 Lhůtu přerušuje oznámení rozhodnutí, kterým se mění původní částka pokuty nebo penále nebo kterým se zamítá žádost o její změnu (písm. a)), a jakékoli opatření Komise nebo členského státu jednajícího na její žádost, které směřuje k vymáhání platby (písm. b)) (odst. 3). Každým přerušením počíná lhůta běžet znovu (odst. 4).
4 Běh lhůty se pozastavuje, dokud běží lhůta pro zaplacení (písm. a)), a po dobu, kdy je vymáhání pozastaveno rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie nebo vnitrostátního soudu (písm. b)) (odst. 5).
Příklady
Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.
1. Pokuta nezaplacená po skončení sporu. Rozhodnutí o pokutě se stane pravomocným a poskytovatel pokutu nezaplatí. Komise ji vymáhá v členském státě, kde má poskytovatel majetek, a tamní soud na návrh poskytovatele vymáhání v rámci kontroly řádného provádění výkonu dočasně pozastaví (čl. 299 čtvrtý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie). Po dobu pozastavení lhůta pro vymáhání neběží (odst. 5 písm. b)) a po jeho skončení pokračuje v běhu.
Co z toho plyne v praxi
Poskytovatel velmi velké služby. Promlčení vymáhání nechrání poskytovatele, který se s Komisí soudí nebo jedná o změně částky. Lhůtu pozastavuje soudní rozhodnutí o pozastavení vymáhání a přerušuje ji každý krok Komise k vymožení platby.
Z judikatury
Soudní dvůr ani Tribunál čl. 78 dosud nevykládaly.
Otevřené otázky
Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.
1. Kdy se rozhodnutí „stane pravomocným“. Odst. 2 váže počátek lhůty na pravomocnost rozhodnutí. Rozhodnutí Komise přitom nabývá účinku oznámením adresátovi (čl. 297 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie), rozhodnutí o pokutě je podkladem pro výkon rozhodnutí (čl. 299 téže Smlouvy) a žaloba nemá odkladný účinek, ledaže Soudní dvůr odloží vykonatelnost (čl. 278 téže Smlouvy). Mám za to, že pravomocným ve smyslu odst. 2 se rozhodnutí stane, až proti němu už není možné podat žalobu nebo o ní bylo s konečnou platností rozhodnuto. Promlčecí lhůta vymáhání tak během soudního sporu nezačne běžet, přestože Komise může pokutu vymáhat už dříve. S tímto výkladem se hůře snáší odst. 5 písm. b), podle kterého lhůtu staví i pozastavení vymáhání rozhodnutím Soudního dvora, k němuž dochází hlavně během sporu (čl. 278 téže Smlouvy). Výkon rozhodnutí ale může Soudní dvůr zastavit i mimo řízení o žalobě proti rozhodnutí (čl. 299 čtvrtý pododstavec téže Smlouvy) a odst. 5 písm. b) míří i na vnitrostátní soudy, které kontrolují řádné provádění výkonu rozhodnutí. Ustanovení tak svůj smysl neztrácí.
Prameny k ustanovení
Související body odůvodnění: 144