Nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách) · Kapitola IV · Provádění, spolupráce, sankce a vymáhání
Čl. 59 · Postoupení Komisi
Použije se od 17. 2. 2024
Znění
1. Nedojde-li k příslušnému sdělení ve lhůtě stanovené v čl. 58 odst. 5, pokud sbor nesouhlasí s posouzením nebo s přijatými či plánovanými opatřeními podle čl. 58 odst. 5, nebo v případech uvedených v čl. 60 odst. 3, může sbor věc postoupit Komisi, přičemž jí poskytne všechny relevantní informace. To zahrnuje přinejmenším žádost nebo doporučení podané koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, posouzení provedené tímto koordinátorem digitálních služeb, důvody, které vedly k nesouhlasu, a veškeré dodatečné informace na podporu postoupení.
2. Komise věc posoudí do dvou měsíců od jejího postoupení podle odstavce 1 poté, co uskuteční konzultace s koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení.
3. Domnívá-li se Komise podle odstavce 2 tohoto článku, že posouzení nebo přijatá či plánovaná vyšetřovací nebo donucovací opatření podle čl. 58 odst. 5 nestačí k zajištění účinného vymáhání nebo jsou jinak neslučitelná s tímto nařízením, sdělí svůj názor koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a sboru a požádá koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, aby věc přezkoumal.
Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení přijme nezbytná vyšetřovací nebo donucovací opatření k zajištění souladu s tímto nařízením, přičemž co nejvíce zohlední názor Komise a její žádost o přezkum. Do dvou měsíců od obdržení této žádosti informuje Komisi, jakož i žádajícího koordinátora digitálních služeb nebo sbor, který přijal opatření podle čl. 58 odst. 1 nebo 2, o přijatých opatřeních.
Znění: nařízení (EU) 2022/2065 tak, jak vyšlo v Úředním věstníku 27. 10. 2022 (Úř. věst. L 277, s. 1). Nařízení nebylo novelizováno a opravy se týkají jiných jazykových znění než češtiny.
Komentář · podbarvené věty jsou názor kurátora
Sbor může věc postoupit Komisi, pokud koordinátor v zemi usazení na žádost včas nereaguje nebo sbor s jeho posouzením či opatřeními nesouhlasí.
Související ustanovení: čl. 58 odst. 5 (posouzení koordinátora v zemi usazení); čl. 60 odst. 3 (postoupení po společném vyšetřování); čl. 61 až 63 (sbor)
I. Důvody a obsah postoupení (odst. 1)
1 Sbor může věc postoupit Komisi ve třech situacích: koordinátor v zemi usazení nesdělí posouzení ve lhůtě podle čl. 58 odst. 5, sbor nesouhlasí s jeho posouzením nebo s přijatými či plánovanými opatřeními, nebo nastal některý z případů podle čl. 60 odst. 3 (odst. 1 první věta).
2 Sbor Komisi poskytne všechny relevantní informace, přinejmenším žádost podle čl. 58 odst. 1 nebo 2 či doporučení sboru podle čl. 60 odst. 1 písm. b), které koordinátor v zemi usazení obdržel, jeho posouzení, důvody nesouhlasu a veškeré dodatečné informace na podporu postoupení (odst. 1 druhá věta).
II. Posouzení Komisí a přezkum (odst. 2 a 3)
3 Komise věc posoudí do dvou měsíců od postoupení, a to po konzultaci s koordinátorem v zemi usazení (odst. 2).
4 Dojde-li Komise k závěru, že posouzení nebo opatření koordinátora v zemi usazení nestačí k účinnému vymáhání nebo jsou s nařízením jinak neslučitelná, sdělí svůj názor jemu a sboru a požádá ho, aby věc přezkoumal (odst. 3 první pododstavec). Podle bodu 129 odůvodnění může jít i o navrhovanou výši pokuty.
5 Koordinátor v zemi usazení pak přijme nezbytná vyšetřovací nebo donucovací opatření, přičemž co nejvíce zohlední názor Komise a její žádost o přezkum. Do dvou měsíců od obdržení žádosti informuje Komisi i žádajícího koordinátora nebo sbor o přijatých opatřeních (odst. 3 druhý pododstavec).
6 Postoupení nedává Komisi pravomoc rozhodnout místo koordinátora v zemi usazení. Obecná povinnost Komise dohlížet na uplatňování práva Unie a vymáhat je pod kontrolou Soudního dvora tím ale dotčena není (bod 129 odůvodnění). Komise tak může proti členskému státu, jehož orgány nařízení soustavně nevymáhají, zahájit řízení o nesplnění povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. Takové řízení Komise vede proti České republice z jiného důvodu, protože koordinátorovi nesvěřila pravomoci a nestanovila sankce (výklad u čl. 52, bod 7).
Příklady
Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.
1. Mírná pokuta. Koordinátor v zemi usazení na žádost sboru zjistí porušení a navrhne pokutu ve výši zlomku procenta obratu, ačkoli porušení postihlo příjemce ve všech členských státech. Sbor nesouhlasí a postoupí věc Komisi (odst. 1). Ta po konzultaci s koordinátorem dojde k závěru, že opatření nestačí, a požádá o přezkum (odst. 3).
Co z toho plyne v praxi
Koordinátor v zemi usazení. Posouzení podle čl. 58 odst. 5 odůvodněte tak, aby obstálo i před sborem a Komisí. Nesouhlas sboru může vést k postoupení věci Komisi a k její žádosti o přezkum.
Poskytovatel. Po postoupení věci Komisi zůstávají řízení i rozhodnutí u koordinátora v zemi usazení, který ale musí co nejvíce zohlednit názor Komise.
Z judikatury
Soudní dvůr ani Tribunál čl. 59 dosud nevykládaly.
Otevřené otázky
Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.
1. Co když koordinátor ani po přezkumu nejedná. Čl. 59 další krok neupravuje. Domnívám se, že pak zbývá jen řízení o nesplnění povinnosti proti členskému státu (bod 129 odůvodnění) a u velmi velkých služeb zahájení řízení Komisí podle čl. 66, které koordinátora zbaví pravomoci podle čl. 56 odst. 4 (čl. 66 odst. 2 třetí pododstavec).