Body odůvodnění

Nařízení (EU) 2022/1925 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (dále „nařízení“, v praxi se užívá zkratka DMA podle anglického Digital Markets Act) předchází 109 bodů odůvodnění (recitálů). Tato stať je vykládá jako samostatnou výkladovou vrstvu. Oddíl I vymezuje jejich povahu a výkladovou váhu, oddíly II až X z nich po tématech vytahují důvody jednotlivých úprav a výkladová pravidla a oddíl XI přiřazuje recitály k článkům. Znění recitálů se přebírá z autentického českého znění v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 12. 10. 2022. Odkazuji na ně číslem bodu.

I. Povaha a výkladová váha bodů odůvodnění

1 Body odůvodnění nezakládají práva ani povinnosti. Závazný obsah nese normativní část nařízení, tedy jeho články a příloha. Recitál proto sám o sobě nemůže být právním základem povinnosti ani zákazu.

2 Recitály slouží jako výkladové vodítko. Vysvětlují, proč pravidlo vzniklo, jaký problém řeší a jaký zájem chrání, a často uvádějí příklady, co pod pojem spadá a co ne. Preambule aktu však nemá závaznou právní sílu a není důvodem, pro který by se bylo možné odchýlit od samotných ustanovení aktu (rozsudek Soudního dvora ze dne 19. 11. 1998, Nilsson a další, C-162/97, EU:C:1998:554, bod 54). Je-li znění článku jasné, rozhoduje článek. Podle mého názoru je-li víceznačné, je recitál silným argumentem pro výklad, který odpovídá vyjádřenému účelu.

3 Tribunál se o recitály nařízení opírá opakovaně. Technologickou neutralitu definic hlavních služeb platforem opřel o bod 14 (rozsudek Tribunálu ze dne 8. 7. 2026, Apple v. Komise, T-1079/23, T-1080/23 a T-214/24, EU:T:2026:451, bod 80), význam přílohy pro vymezení služeb o bod 20 (rozsudek Tribunálu ze dne 3. 6. 2026, Meta Platforms v. Komise, T-1078/23, EU:T:2026:357, bod 76), srovnávací základ pro posouzení významu služby při vyvracení domněnek o bod 23 (rozsudek Tribunálu ze dne 17. 7. 2024, Bytedance v. Komise, T-1077/23, EU:T:2024:478, bod 238) a pravidelný přezkum označení o bod 30 (T-1079/23, bod 119). Bod 109 odůvodnění, podle kterého nařízení dodržuje základní práva, připomněl při výkladu práva na obhajobu (T-1077/23, bod 342).

4 Recitál se čte i ve srovnání s ostatními jazykovými zněními. České znění bodů odůvodnění má několik vad, na které je při výkladu třeba pamatovat. Dvě z nich obracejí smysl. Podle českého znění bodu 10 se má nařízení „zároveň uplatňovat i na odpovídající vnitrostátní pravidla hospodářské soutěže“. Anglické znění říká, že se nařízení použije bez dotčení těchto pravidel („without prejudice to“), a tak to vyjadřuje i čl. 1 odst. 6. Bod 70 řadí mezi jednání, které oslabuje účinnost povinností, „prezentaci volby koncového uživatele neutrálním způsobem“. Anglické znění mluví o prezentaci „in a non-neutral manner“, tedy jiným než neutrálním způsobem, a tak to správně překládá i čl. 13 odst. 6. V bodě 41 mluví české znění o „hlavní službě platformy klíčového uživatele“ a v bodě 62 o službách poskytovaných „jako klíčový uživatel“. Anglické znění má na obou místech „gatekeeper“, tedy strážce přístupu. Obdobnou vadu má čl. 18 odst. 6, který mluví o „klíčovém poskytovateli“ (výklad u čl. 18). Bod 62 dále překládá anglické „unfair“ slovem „zneužívající“, které je pojmem práva hospodářské soutěže, kdežto čl. 6 odst. 12 požaduje podmínky „spravedlivé, přiměřené a nediskriminační“. V bodě 84 („zjevně zjistila porušení“) a v čl. 24 („zjevného zjištění porušení“) překládá české znění anglické „prima facie finding“ výrazem pro zjevné zjištění. Jde o zjištění porušení na první pohled (výklad u čl. 24). Věta bodu 77 o lhůtách přezkumů je v českém znění gramaticky porušená („za účelem měly by být v zájmu zajištění právní jistoty“). Anglické znění říká, že přezkumy by měly být prováděny v přiměřeném a vhodném časovém rámci, aby byla zajištěna právní jistota ohledně regulačních podmínek. Písařské chyby v bodech 75, 87 a 88 význam nemění.

II. Problém, účel a vztah k jiným předpisům (body 1 až 12 a 105 až 109)

5 Body 1 až 4 popisují problém, na který nařízení odpovídá. Hlavní služby platforem vykazují mimořádně velké úspory z rozsahu, silné síťové účinky, schopnost propojit mnoho podnikatelských uživatelů s mnoha koncovými uživateli, významnou závislost uživatelů, efekt uzamčení, nedostatek souběžného využívání více služeb ke stejnému účelu, vertikální integraci a výhody založené na datech (bod 2). Ve spojení s nekalými praktikami mohou tyto vlastnosti podstatně narušit otevřenost hospodářské soutěže a propůjčit poskytovateli postavení strážce přístupu. Služby v nekomerčních oblastech, například projekty spolupráce, by za hlavní služby platforem považovány být neměly (bod 2 věta poslední). Malý počet velkých podniků přitom získal značnou hospodářskou sílu a některé z nich vykonávají kontrolu nad celými ekosystémy platforem, kterým stávající i noví účastníci trhu mohou strukturálně jen velmi obtížně konkurovat bez ohledu na svou inovativnost a efektivitu (bod 3). Kombinace těchto vlastností může v mnoha případech vést k závažné nerovnováze vyjednávací síly a následně k nekalým praktikám vůči podnikatelským i koncovým uživatelům (bod 4).

6 Bod 5 vysvětluje, proč nestačí právo hospodářské soutěže. Články 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie dopadají jen na určité případy tržní síly, například dominantní postavení na konkrétních trzích, uplatňují se až dodatečně a vyžadují rozsáhlé šetření v jednotlivých případech. Strážci přístupu přitom nemusí mít dominantní postavení z hlediska práva hospodářské soutěže. Body 6 až 8 přidávají argument vnitřního trhu. Vnitrostátní regulační řešení vedla k roztříštěnosti, a na úrovni Unie proto má být stanoven cílený soubor harmonizovaných povinností.

7 Body 9 až 11 vymezují vztah k vnitrostátnímu právu a k právu hospodářské soutěže, který upravuje čl. 1 odst. 5 a 6. Roztříštěnosti se lze vyhnout jen tehdy, nebudou-li členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidla, která spadají do oblasti působnosti nařízení a sledují stejné cíle. Jiné vnitrostátní předpisy sledující jiné legitimní cíle veřejného zájmu tím vyloučeny nejsou (bod 9). Nařízení má doplnit vymáhání práva hospodářské soutěže a nemá se dotýkat vnitrostátních pravidel o jednostranném jednání, která stojí na individualizovaném posouzení postavení a účinků a připouštějí argumenty efektivnosti, ani vnitrostátní kontroly spojování podniků. Jejich uplatňováním ale nemají být dotčeny povinnosti strážců přístupu podle nařízení (bod 10, české znění je v tomto místě vadné, viz bod [4]). Nařízení chrání jiný právní zájem než pravidla hospodářské soutěže, totiž otevřenost hospodářské soutěži a spravedlnost trhů, na nichž působí strážci přístupu, nezávisle na skutečných, potenciálních nebo předpokládaných účincích jednání (bod 11, výklad u čl. 1).

8 Bod 12 vyjmenovává předpisy Unie, jejichž pravidel se nařízení nedotýká. Patří mezi ně obecné nařízení o ochraně osobních údajů (EU) 2016/679, nařízení (EU) 2019/1150 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb, nařízení (EU) 2022/2065 o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, o nekalých obchodních praktikách, o audiovizuálních mediálních službách, o platebních službách, o autorském právu na jednotném digitálním trhu, o požadavcích na přístupnost a o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách.

9 Závěrečné body doplňují obecný rámec. Podle bodu 107 je cílem nařízení zajistit, aby digitální odvětví obecně i hlavní služby platforem byly otevřené hospodářské soutěži a spravedlivé, s cílem podpořit inovace, kvalitu, spravedlivé ceny a výběr, a tohoto cíle lze lépe dosáhnout na úrovni Unie. Tribunál připustil, že podle bodu 107 má nařízení podpořit i inovace, článek 3 ale mezi kritérii označení technologickou inovaci neuvádí (T-1078/23, bod 161). Bod 105 žádá pravidelné hodnocení nařízení včetně seznamu hlavních služeb platforem, povinností a rozsahu povinnosti interoperability interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech (výklad u čl. 53). Bod 106 požaduje pro Komisi odpovídající lidské, finanční a technické zdroje. Podle bodu 108 vydal evropský inspektor ochrany údajů stanovisko dne 10. 2. 2021 a podle bodu 109 nařízení dodržuje základní práva, zejména čl. 16, 47 a 50 Listiny základních práv Evropské unie.

III. Hlavní služby platforem a označení strážců přístupu (body 13 až 30)

10 Podle bodu 13 je nezbytné zaměřit se jen na digitální služby, které podnikatelští a koncoví uživatelé využívají nejvíce a u kterých jsou obavy nejzřetelnější. Bod 14 vyjmenovává hlavní služby platforem. Jejich definice má být technologicky neutrální a zahrnovat služby poskytované na různých prostředcích nebo zařízeních, například na televizích s internetem nebo ve vozidlech. Za určitých okolností má pojem koncového uživatele zahrnovat i podnik, který služby cloud computingu využívá pro vlastní potřebu.

11 Podle bodu 15 sama kvalifikace hlavní služby platformy dostatečně vážné obavy nevyvolává. Ty vznikají až tehdy, když služba představuje důležitou bránu a provozuje ji podnik s významným dopadem na vnitřní trh a pevně zavedeným a trvalým postavením, nebo podnik, u něhož lze předpokládat, že takové postavení získá v blízké budoucnosti. Nařízení se proto má vztahovat jen na podniky určené podle těchto tří objektivních kritérií a jen na ty jejich služby, které jednotlivě představují důležitou bránu. Skutečnost, že služba zprostředkovává i mezi koncovými uživateli navzájem, například u interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, nemá takovému závěru bránit. Tribunál z toho vyšel u služby Messenger (T-1078/23, bod 130).

12 Body 16 až 22 vysvětlují kvantitativní prahové hodnoty podle čl. 3 odst. 2. Vysoký obrat v Unii nebo vysoká tržní kapitalizace a poskytování služby nejméně ve třech členských státech jsou pádnou indicií významného dopadu na vnitřní trh (bod 17). Tribunál z bodu 17 dovodil, že vysoký obrat ve spojení s prahovým počtem uživatelů odráží schopnost uživatele zpeněžovat (T-1077/23, bod 87). Trvalá tržní kapitalizace nad prahem po tři a více let se má považovat za další posílení domněnky (bod 18). Důkladné posouzení může naopak vyžadovat kapitalizace, která byla v předchozích obdobích výrazně pod prahem a jejíž volatilita byla nepřiměřená celkové volatilitě akciového trhu nebo jejíž vývoj neodpovídal rychlému a jednosměrnému růstu (bod 19). Počty aktivních uživatelů mají reprezentovat úlohu a dosah služby a pro právní jistotu je upřesňuje příloha (bod 20, výklad u přílohy). Zavedené a trvalé postavení je pravděpodobné, pokud podnik poskytoval službu velmi vysokému počtu uživatelů nejméně ve třech členských státech po dobu nejméně tří let (bod 21). Akty v přenesené pravomoci mohou upřesnit metodiku a nemají měnit kvantitativní prahové hodnoty (bod 22).

13 Bod 23 se týká vyvrácení domněnek podle čl. 3 odst. 5. Podnik má mít možnost domněnku vyvrátit za výjimečných okolností a má nést důkazní břemeno. Komise má brát v úvahu pouze prvky přímo související s kvantitativními kritérii, totiž dopad podniku na vnitřní trh nad rámec tržeb a kapitalizace (například jeho velikost v absolutním vyjádření a počet členských států, v nichž působí), počet uživatelů, o který podnik prahy překračuje, význam služby vzhledem k celkovému rozsahu činností příslušné hlavní služby platformy a počet let splnění prahů. Argumenty založené na definici trhu nebo na efektivnosti konkrétního typu jednání mají být odmítnuty. Tvrzení, která nejsou dostatečně odůvodněná, protože domněnku zjevně nevyvracejí, lze podle bodu 23 odmítnout už ve lhůtě 45 pracovních dnů stanovené pro označení. Tribunál podle bodu 23 posuzoval význam služby celkovým rozsahem činností v téže kategorii (T-1077/23, bod 238).

14 Body 24 až 28 se týkají označení na základě šetření trhu podle čl. 17. Posouzení podniků, které nedosahují všech prahů, má vycházet z celkových objektivních požadavků čl. 3 odst. 1 a u středních a malých podniků a mikropodniků má pečlivě zohlednit, zda by mohly otevřenost hospodářské soutěži podstatně narušit (bod 24). Bod 25 uvádí prvky, které lze zohlednit, například úspory z rozsahu, síťové účinky, výhody založené na datech, efekt uzamčení nebo konglomerátní strukturu, a připouští rozhodnutí na základě nepříznivých závěrů, brání-li podnik šetření významně. Na podniky, u kterých lze předpokládat zavedené a trvalé postavení v blízké budoucnosti, se má vztahovat jen dílčí soubor nezbytných a vhodných povinností, aby se trh nevychýlil nevratně (body 26 až 28, výklad u čl. 17).

15 Povinnosti mají strážci přístupu plnit u každé hlavní služby platformy uvedené v rozhodnutí o označení, v příslušných případech s přihlédnutím ke konglomerátnímu postavení strážce přístupu, a Komise má mít možnost uložit jim rozhodnutím prováděcí opatření (bod 29, výklad u čl. 3 odst. 9 a 10 a čl. 8). Status strážce přístupu se má přezkoumávat pravidelně, nejméně jednou za tři roky, a změna skutečností vede ke změně rozhodnutí jen tehdy, změní-li posouzení (bod 30, výklad u čl. 4).

IV. Povinnosti strážců přístupu (body 31 až 64)

16 Body 31 až 35 vymezují dva cíle povinností. Otevřeností hospodářské soutěži se rozumí schopnost podniků účinně překonávat překážky vstupu a expanze a konkurovat strážci přístupu kvalitou svých produktů a služeb (bod 32). Nepoctivostí se rozumí nerovnováha mezi právy a povinnostmi podnikatelských uživatelů, při níž strážce přístupu získává nepřiměřenou výhodu. Tuto nerovnováhu nevylučuje, že strážce přístupu nabízí službu bezplatně (bod 33). Oba cíle jsou provázané (bod 34). Povinnosti mají zajistit otevřenost a spravedlnost i ve vztahu k jiným digitálním produktům a službám, u nichž strážce přístupu využívá pákového efektu svého postavení a které často poskytuje společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu (bod 31).

17 Body 36 až 38 se týkají čl. 5 odst. 2. Zpracování osobních údajů od velkého počtu třetích stran poskytuje strážcům přístupu potenciální datovou výhodu a podobné výhody plynou z kombinování a křížového používání údajů a z přihlašování uživatelů k různým službám. Koncový uživatel se má svobodně rozhodnout, zda se těchto praktik účastní, a strážce přístupu mu má nabídnout méně individualizovanou, avšak rovnocennou možnost. Zpracování na právním základě podle čl. 6 odst. 1 písm. c), d) a e) nařízení (EU) 2016/679 tím nemá být dotčeno, na základě písm. b) a f) však ano (bod 36). Méně individualizovaná možnost nemá být odlišná ani méně kvalitní, ledaže je snížení kvality přímým důsledkem nemožnosti zpracování. Neudělení souhlasu nemá být obtížnější než jeho udělení a odvolání má být stejně snadné. Žádost o souhlas s totožným účelem, který koncový uživatel neudělil nebo odvolal, nemá strážce přístupu opakovat častěji než jednou ročně (bod 37). Bod 38 připomíná zvláštní ochranu dětí.

18 Body 39 až 42 vysvětlují povinnosti podle čl. 5 odst. 3 až 6. Strážce přístupu nemá bránit podnikatelským uživatelům nabízet výhodnější podmínky jinde a zákaz zahrnuje i opatření s rovnocenným účinkem, například vyšší provize nebo vyřazování nabídek (bod 39). Podnikatelští uživatelé mají mít možnost oslovovat získané koncové uživatele mimo službu strážce přístupu a koncoví uživatelé mají mít přístup k obsahu zakoupenému mimo ni (body 40 a 41). Jakákoli praxe, například smluvní ustanovení o důvěrnosti, která by uživatelům včetně oznamovatelů bránila obracet se na orgány veřejné moci a soudy nebo je v tom omezovala, má být zakázána. Ujednání o mimosoudním řešení sporů a o příslušnosti soudů tím dotčena být nemají (bod 42).

19 Bod 43 vysvětluje zákaz vynucovat služby identifikace, vykreslovací jádra webových prohlížečů a platební služby podle čl. 5 odst. 7. Vykreslovací jádro odpovídá za klíčové funkce prohlížeče a strážce přístupu, který ho vnucuje, je schopen určovat funkčnost a standardy i pro konkurenční prohlížeče a následně pro webové aplikace. Tribunál z bodu 43 vyšel při posouzení významu vykreslovacího jádra (rozsudek Tribunálu ze dne 2. 9. 2026, Opera Norway v. Komise, T-357/24, EU:T:2026:520, bod 132). Zákaz se nemá vykládat tak, že by podnikatelskému uživateli ukládal povinnost nabízet alternativy svým koncovým uživatelům. Bod 44 vysvětluje zákaz podmiňovat používání jedné hlavní služby platformy registrací do jiné (čl. 5 odst. 8) a bod 45 povinnosti transparentnosti cen a odměn u online reklamy (čl. 5 odst. 9 a 10).

20 Body 46 až 48 se týkají čl. 6 odst. 2. Strážce přístupu s dvojí úlohou nemá k poskytování služeb konkurujících podnikatelským uživatelům používat jejich neveřejná data, agregovaná ani neagregovaná, a povinnost se vztahuje na strážce přístupu jako celek (bod 46). Zahrnuje i data získaná od podniků v souvislosti s online reklamou (bod 47) a data z využívání služeb cloud computingu, aniž je dotčeno používání agregovaných dat pro služby poskytované společně s hlavní službou platformy (bod 48).

21 Body 49 a 50 vysvětlují čl. 6 odst. 3 a 4. Koncoví uživatelé mají mít možnost odinstalovat jakékoli aplikace v operačním systému, ledaže jsou nezbytné pro fungování operačního systému nebo zařízení, snadno měnit výchozí nastavení a při prvním použití vyhledávače, virtuálního asistenta nebo prohlížeče dostat obrazovku s volbou (bod 49). Strážce přístupu má umožnit instalaci aplikací a obchodů s aplikacemi třetích stran. Přiměřená opatření k ochraně integrity hardwaru nebo operačního systému má mít možnost přijmout, prokáže-li, že jsou nezbytná a odůvodněná a že neexistují méně omezující prostředky. Opatření k ochraně bezpečnosti koncových uživatelů má mít možnost zavést za obdobných podmínek, avšak jen jako nastavení jiná než výchozí (bod 50).

22 Body 51 a 52 vysvětlují zákaz zvýhodňování v pořadí podle čl. 6 odst. 5. Zvýhodnění může nastat již při automatickém procházení a indexování, tedy před určením pořadí na základě dotazu (bod 51). Pořadí má zahrnovat všechny formy relativního významu včetně zobrazení, hodnocení, propojení nebo hlasových výsledků i případy, kdy služba předkládá jediný výsledek. Zákaz se má vztahovat i na opatření s rovnocenným účinkem a jeho provádění mají usnadnit pokyny podle čl. 5 nařízení (EU) 2019/1150 (bod 52).

23 Body 53 a 54 se týkají čl. 6 odst. 6. Strážce přístupu nemá technicky ani jinak bránit přechodu mezi aplikacemi a službami. Samotné nabízení produktu, i předinstalací, ani zlepšení nabídky, například snížení ceny, se za zakázanou překážku považovat nemá (bod 53). Bod 54 dodává ochranu volby poskytovatele přístupu k internetu.

24 Body 55 až 57 vysvětlují interoperabilitu podle čl. 6 odst. 7. Strážce přístupu, který je vývojářem operačního systému nebo výrobcem zařízení, může omezit přístup k funkcím, jako jsou bezpečné prvky, technologie bezdrátové komunikace nebo mechanismy autentizace (bod 56). Má proto bezplatně zajistit účinnou interoperabilitu se stejnými hardwarovými a softwarovými prvky, které sám využívá, a přístup k nim, aby se třetí strany mohly propojit stejně účinně (bod 57). Bod 58 odůvodňuje přístup inzerentů a vydavatelů k nástrojům měření výkonnosti (čl. 6 odst. 8).

25 Bod 59 odůvodňuje přenositelnost dat koncových uživatelů podle čl. 6 odst. 9, nepřetržitě a v reálném čase. Povinnost doplňuje právo na přenositelnost údajů podle nařízení (EU) 2016/679. Bod 60 odůvodňuje přístup podnikatelských uživatelů k datům podle čl. 6 odst. 10 a bod 61 přístup konkurenčních vyhledávačů k datům o pořadí, vyhledávání, kliknutích a zobrazování za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek podle čl. 6 odst. 11. Anonymizace nemá podstatně zhoršit kvalitu ani užitečnost dat (bod 61).

26 Bod 62 odůvodňuje spravedlivé, přiměřené a nediskriminační všeobecné podmínky přístupu k obchodům s aplikacemi, vyhledávačům a sociálním sítím podle čl. 6 odst. 12. Uvádí referenční hodnoty pro posouzení poctivosti podmínek, například ceny jiných poskytovatelů obchodů s aplikacemi nebo ceny téže služby v různých zeměpisných oblastech, a dodává, že povinnost nemá zakládat právo na přístup. Bod 63 se týká ukončení služby podle čl. 6 odst. 13, které nemá být složitější než přihlášení.

27 Bod 64 odůvodňuje interoperabilitu interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech podle čl. 7, včetně referenční nabídky a konzultace se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací. Interoperabilita nemá narušit vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany údajů. Tribunál z bodu 64 dovodil, že komunikační služba může být poskytována integrovaně se sociální sítí. Za samostatnou hlavní službu platformy ji i tak považoval podle přílohy (oddíl D bod 2 písm. c) bod i)), a uživatele služby Messenger proto Komise správně započítala bez ohledu na to, zda používali i síť Facebook (T-1078/23, bod 157).

V. Dodržování povinností, zprávy a ochrana proti obcházení (body 65 až 72)

28 Bod 65 vysvětluje dialog o regulaci podle čl. 8. Povinnosti mají být jasně vymezené a strážce přístupu má zajistit soulad již od návrhu. V některých případech může být vhodné, aby Komise v návaznosti na dialog a po vyjádření třetích stran opatření dále upřesnila. Má o tom rozhodovat podle vlastního uvážení a uvést hlavní důvody včetně priorit prosazování. Pravomoc konstatovat nesoulad a ukládat pokuty tím dotčena není a Komise má mít možnost řízení opětovně zahájit, ukážou-li se opatření neúčinná. Body 66 a 67 odůvodňují přerušení povinnosti za výjimečných okolností, například při nepředvídaném vnějším otřesu (čl. 9), a výjimku z důvodů veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti (čl. 10).

29 Podle bodu 68 mají strážci přístupu ve lhůtě pro splnění povinností informovat Komisi o opatřeních k zajištění souladu a zveřejnit nedůvěrné shrnutí, které třetím stranám umožní ověřit plnění povinností (čl. 11). Bod 69 vyžaduje před aktualizací povinností důkladné šetření (čl. 12). Bod 70 rozvádí zákaz obcházení podle čl. 13. Má zahrnovat jednání bez ohledu na formu, návrh, prezentaci volby koncového uživatele jiným než neutrálním způsobem (k českému znění viz bod [4]) a použití uživatelského rozhraní, které oslabuje autonomii a volbu uživatele, narušování interoperability, například neodůvodněnými technickými ochrannými opatřeními nebo nezákonným uplatňováním autorského práva k rozhraním pro programování aplikací, a umělé členění služeb k vyhnutí se prahovým hodnotám.

30 Bod 71 odůvodňuje informování o spojeních podle čl. 14 a jeho využití pro vnitrostátní kontrolu spojování podniků a pro postoupení Komisi. Bod 72 odůvodňuje auditem ověřený popis technik profilování podle čl. 15. Transparentnost má působit proti tomu, aby se hluboké profilování spotřebitelů stalo standardem odvětví, a popis se předává Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů.

VI. Šetření trhu (body 73 až 79)

31 Bod 73 vymezuje účely šetření trhu, tedy označení podniků nedosahujících prahů, systematický nesoulad, doplnění seznamu hlavních služeb platforem a nové praktiky. Šetření mají probíhat v přiměřeném časovém rámci s jasnými postupy a lhůtami. Bod 74 odůvodňuje označení na základě šetření trhu podle čl. 17 a dočasnost statusu nově vznikajících strážců přístupu.

32 Body 75 a 76 vysvětlují šetření systematického nedodržování povinností podle čl. 18. Systematický nesoulad předpokládá alespoň tři rozhodnutí o nesouladu během osmi let, která se mohou týkat různých služeb a povinností, a udržení, rozšíření nebo posílení postavení strážce přístupu. Komise má mít pravomoc uložit nápravná opatření týkající se jednání nebo strukturální opatření a na omezenou dobu zakázat spojení podniků. Před uložením nápravných opatření má zveřejnit podrobné shrnutí případu, které nemá důvěrnou povahu, a opatření, která mají být přijata (bod 75). Nabídne-li strážce přístupu závazky, má mít Komise možnost učinit je závaznými a při jejich posouzení zohlednit testy jejich účinků v praxi (bod 76, výklad u čl. 18 a 25).

33 Body 77 až 79 se týkají šetření nových služeb a praktik podle čl. 19. Seznam hlavních služeb platforem a povinnosti se mají pravidelně přezkoumávat (bod 77). Šetření může vést k doplnění povinností aktem v přenesené pravomoci nebo k návrhu na změnu nařízení a nevylučuje řízení podle článků 101 nebo 102 Smlouvy o fungování Evropské unie podle nařízení Rady (ES) č. 1/2003, včetně předběžných opatření (bod 78). Aktualizace aktem v přenesené pravomoci má podléhat stejnému standardu šetření a předem stanovenému právnímu standardu, aby byly povinnosti předvídatelné (bod 79).

VII. Vyšetřovací a donucovací pravomoci (body 80 až 85)

34 Komise má mít silné vyšetřovací a vymáhací pravomoci, a to i pro šetření trhu, při zachování práva být vyslechnut a přístupu ke spisu (bod 80). Má mít přístup ke všem relevantním dokumentům, datům, databázím a algoritmům bez ohledu na to, kdo je drží a v jaké podobě (bod 81), může vyžadovat informace od podniků, vnitrostátních orgánů i jakýchkoli osob (bod 82), provádět inspekce a pohovory (bod 83). Body 81 až 83 se vážou k čl. 21 až 23.

35 Bod 84 odůvodňuje předběžná opatření podle čl. 24. Mají zabránit vážné a nenapravitelné újmě během vyšetřování a použijí se jen v řízení zahájeném za účelem případného rozhodnutí o nesouladu, při zjištění porušení na první pohled (k českému „zjevně zjistila“ viz bod [4]). Platí po určitou dobu, do ukončení řízení nebo po pevně stanovenou dobu, kterou lze prodloužit. Bod 85 odůvodňuje sledování povinností podle čl. 26 včetně jmenování externích odborníků a auditorů, v případě potřeby i z vnitrostátních orgánů, a dostatečné obměny auditorů.

VIII. Sankce a procesní záruky (body 86 až 89)

36 Pokuty a penále mají být přiměřené a podléhat náležitým promlčecím lhůtám v souladu se zásadou proporcionality a zásadou zákazu dvojího trestu. Komise má brát v úvahu pokuty a penále uložené téže právnické osobě za stejné skutky konečným rozhodnutím podle jiných pravidel (bod 86, výklad u čl. 30 až 33). Bod 87 odůvodňuje vymáhání pokut uložených sdružením podniků od jejich členů (čl. 30 odst. 5).

37 Bod 88 spojuje právo být vyslechnut, zveřejňování rozhodnutí a ochranu důvěrných informací. Adresát má mít k dispozici informace v míře, která mu umožní pochopit skutečnosti a úvahy rozhodnutí. Informace se mají používat jen pro účely nařízení, není-li stanoveno jinak, a za určitých podmínek lze za důvěrnou považovat komunikaci mezi právníky a jejich klienty (výklad u čl. 34, 36 a 44). Bod 89 žádá ochranu obchodního tajemství při přípravě nedůvěrných shrnutí ke zveřejnění, která předpokládají čl. 8 odst. 6 a čl. 18 odst. 5 a 6.

IX. Spolupráce, skupina na vysoké úrovni, soudy, pokyny a normy (body 90 až 96)

38 Bod 90 odůvodňuje spolupráci Komise s vnitrostátními orgány podle čl. 37 a připomíná zásadu loajální spolupráce podle čl. 4 Smlouvy o Evropské unii. Bod 91 stanoví, že jediným orgánem s pravomocí vymáhat nařízení je Komise. Členské státy mohou svým orgánům pro hospodářskou soutěž svěřit vyšetřování možných porušení, zejména tam, kde od počátku nelze určit, zda jednání porušuje nařízení, pravidla hospodářské soutěže, nebo obojí. Rozhodnutí o zahájení řízení má být plně na Komisi (výklad u čl. 27 a 38).

39 Bod 92 odůvodňuje spolupráci s vnitrostátními soudy podle čl. 39, bod 93 skupinu na vysoké úrovni podle čl. 40 a bod 94 neomezenou přezkumnou pravomoc Soudního dvora ve věcech pokut a penále podle čl. 45. Podle bodu 95 jsou pokyny výsadou Komise a nezakládají autoritativní konstatování souladu (čl. 47). Bod 96 počítá s technickými normami pro přístup k datům, přenositelnost a interoperabilitu (čl. 48).

X. Akty Komise, oznamovatelé a zástupné žaloby (body 97 až 104)

40 Bod 97 vymezuje předmět přenesené pravomoci: změnu metodiky pro určení počtu aktivních uživatelů v příloze, upřesnění dalších prvků metodiky a doplnění povinností na základě šetření trhu (čl. 3 odst. 6 a 7, čl. 12 a 49). Bod 98 odkazuje na interinstitucionální dohodu ze dne 13. 4. 2016. Bod 99 vyjmenovává prováděcí pravomoci Komise a bod 100 vyhrazuje přezkumný postup jen prováděcímu aktu o spolupráci s členskými státy, pro ostatní platí poradní postup (čl. 46 a 50). Bod 101 počítá se zastoupením každého členského státu v poradním výboru.

41 Body 102 a 103 odůvodňují použití směrnice (EU) 2019/1937 o ochraně oznamovatelů a změnu její přílohy (čl. 43 a 51). Bod 104 odůvodňuje zástupné žaloby spotřebitelů podle směrnice (EU) 2020/1828 a změnu její přílohy (čl. 42 a 52). Přijetí vnitrostátních prováděcích předpisů není u obou změn podmínkou použitelnosti směrnice.

XI. Orientační mapa recitál → článek

Mapa přiřazuje body odůvodnění k článkům a kapitolám a slouží zároveň k provázání s výkladem. Přiřazení vychází z obsahu recitálů a z míst, kde je komentář cituje. Je orientační a jeden recitál se může vázat k více ustanovením.

Body odůvodnění	Článek nebo kapitola	Téma
1 až 8, 107	čl. 1	Problém, účel, vnitřní trh, subsidiarita a proporcionalita
9 až 11	čl. 1 odst. 5 až 7	Vztah k vnitrostátnímu právu a k právu hospodářské soutěže
12	bez přímého protějšku v článcích	Vztah k jiným předpisům Unie (srov. čl. 8 odst. 1)
13, 14	čl. 2	Hlavní služby platforem, technologická neutralita, koncový uživatel
15 až 23	čl. 3	Kritéria označení, prahové hodnoty, vyvrácení domněnek
20	příloha	Metodika aktivních uživatelů
24, 25	čl. 3 odst. 8 a čl. 17	Označení bez dosažení prahů, prvky posouzení
26 až 28, 74	čl. 17	Označení na základě šetření trhu, nově vznikající strážci přístupu
29	čl. 3 odst. 9 a 10, čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1, čl. 8 odst. 2	Povinnosti u každé uvedené služby, konglomerátní postavení, prováděcí opatření
30	čl. 4	Pravidelný přezkum označení
73	čl. 16 až 19	Účely a průběh šetření trhu
31 až 35	kapitola III	Otevřenost hospodářské soutěži a spravedlnost jako cíle povinností
36 až 38	čl. 5 odst. 2	Kombinování osobních údajů a souhlas
39	čl. 5 odst. 3	Doložky parity
40, 41	čl. 5 odst. 4 a 5	Navádění a přístup k obsahu zakoupenému mimo službu
42	čl. 5 odst. 6	Podněty orgánům veřejné moci a soudům
43	čl. 5 odst. 7	Identifikace, vykreslovací jádra, platební služby
44	čl. 5 odst. 8	Podmiňování registrací do jiné služby
45	čl. 5 odst. 9 a 10	Transparentnost cen a odměn v online reklamě
46 až 48	čl. 6 odst. 2	Data podnikatelských uživatelů
49	čl. 6 odst. 3	Odinstalování, výchozí nastavení, obrazovky volby
50	čl. 6 odst. 4	Aplikace a obchody třetích stran, integrita a bezpečnost
51, 52	čl. 6 odst. 5	Zvýhodňování v pořadí
53, 54	čl. 6 odst. 6	Přechod mezi službami, přístup k internetu
55 až 57	čl. 6 odst. 7	Interoperabilita s hardwarovými a softwarovými prvky
58	čl. 6 odst. 8	Měření výkonnosti reklamy
59	čl. 6 odst. 9	Přenositelnost dat koncových uživatelů
60	čl. 6 odst. 10	Přístup podnikatelských uživatelů k datům
61	čl. 6 odst. 11	Data internetových vyhledávačů
62	čl. 6 odst. 12	Spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky přístupu
63	čl. 6 odst. 13	Ukončení služby
64	čl. 7	Interoperabilita interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech
65	čl. 8	Soulad již od návrhu, dialog o regulaci a specifikace
66	čl. 9	Přerušení povinnosti
67	čl. 10	Výjimka z důvodů veřejného zdraví a bezpečnosti
68	čl. 11	Zprávy o dodržování povinností
69, 77 až 79	čl. 12 a 19	Aktualizace povinností, šetření nových služeb a praktik
70	čl. 13	Zákaz obcházení
71	čl. 14	Informace o spojeních
72	čl. 15	Audit technik profilování
75, 76	čl. 18 a 25	Systematický nesoulad, nápravná opatření a závazky
80 až 83	čl. 20 až 23	Vyšetřovací pravomoci
84	čl. 24	Předběžná opatření
85	čl. 26	Sledování povinností, odborníci a auditoři
86, 87	čl. 30 až 33	Pokuty, penále, promlčení, sdružení podniků
88, 89	čl. 8 odst. 6, čl. 18 odst. 5 a 6, čl. 34, 36 a 44	Právo být vyslechnut, důvěrné informace, zveřejňování
90	čl. 37	Spolupráce s vnitrostátními orgány
91	čl. 27 a 38	Komise jako jediný vymáhající orgán, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž
92	čl. 39	Spolupráce s vnitrostátními soudy
93	čl. 40	Skupina na vysoké úrovni
94	čl. 45	Neomezená přezkumná pravomoc Soudního dvora
95	čl. 47	Pokyny
96	čl. 48	Normy
97, 98	čl. 49	Akty v přenesené pravomoci
99 až 101	čl. 46 a 50	Prováděcí akty a poradní výbor
102, 103	čl. 43 a 51	Oznamovatelé
104	čl. 42 a 52	Zástupné žaloby
105	čl. 53	Hodnocení nařízení
106, 108, 109	celé nařízení	Zdroje Komise, stanovisko evropského inspektora ochrany údajů, základní práva