Čl. 7 · Povinnost strážců přístupu týkající se interoperability interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech

Související ustanovení: čl. 1 odst. 3 a 4 (elektronické komunikace); čl. 2 body 9 a 29 (interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech, interoperabilita); čl. 3 odst. 9 a 10; čl. 6 odst. 7 (interoperabilita s operačním systémem); čl. 8 odst. 2 (upřesnění opatření); čl. 12 odst. 3 a 4 (aktualizace povinností podle čl. 7); čl. 53 odst. 2 (posouzení rozšíření na sociální sítě)

Související předpisy EU: směrnice (EU) 2018/1972, čl. 2 body 5 a 7 a čl. 61 (interpersonální komunikační služby, přístup a propojení); nařízení (EU) 2016/679; směrnice 2002/58/ES

Související předpisy ČR: § 2 odst. 3 písm. b) a d) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

I. Povinnost interoperability a její rozsah (odst. 1 a 2)

1 Strážce přístupu, jehož interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech je uvedena v rozhodnutí o označení, zajistí interoperabilitu základních funkcí této služby se službami jiného poskytovatele, který takové služby v Unii nabízí nebo hodlá nabízet. Na požádání a bezplatně mu k tomu poskytne nezbytná technická rozhraní nebo podobná řešení (odst. 1). Povinnost se týká jen této kategorie hlavních služeb platforem, a to jen služeb uvedených v rozhodnutí o označení. Jde o služby WhatsApp a Messenger společnosti Meta (souhrn rozhodnutí ve věcech DMA.100020 a DMA.100024, Meta, bod 11). Také zde se rozhodnutí Komise citují podle souhrnů v Úředním věstníku, číslem první věci uvedené v nadpisu souhrnu a bodem souhrnu. Služba, kterou Komise jako interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech kvalifikovala, ale do výroku rozhodnutí o označení neuvedla, povinnostem podle čl. 7 nepodléhá (rozsudek Tribunálu ze dne 8. 7. 2026, Apple v. Komise, T-1079/23, T-1080/23 a T-214/24, EU:T:2026:451, body 116 a 117).

2 Podle bodu 64 odůvodnění umožňuje nedostatečná interoperabilita strážcům přístupu využívat silných síťových účinků, a strážci přístupu navíc tyto služby často poskytují jako součást ekosystému, což zvyšuje překážky vstupu a náklady uživatelů na změnu poskytovatele. Interoperabilita má umožnit, aby uživatel služby třetí strany komunikoval s uživateli služby strážce přístupu, aniž by musel přejít k jeho službě.

3 Odst. 2 stanoví minimální rozsah interoperability, a to jen u funkcí, které strážce přístupu sám poskytuje svým koncovým uživatelům. Po uvedení služby v rozhodnutí o označení jde o textové zprávy a sdílení obrázků, hlasových zpráv, videí a dalších souborů mezi dvěma koncovými uživateli (písm. a)). Do dvou let od označení o textové zprávy uvnitř skupin a sdílení souborů mezi skupinovým chatem a jednotlivým uživatelem (písm. b)). Do čtyř let od označení o hlasové a video hovory mezi dvěma uživateli a mezi skupinovým chatem a jednotlivým uživatelem (písm. c)). Všechny základní funkce jsou vymezeny jako komunikace mezi koncovými body, s čímž souvisí požadavek zachovat šifrování podle odst. 3.

4 Interoperabilita podle čl. 7 je horizontální, tedy mezi službami téže kategorie. Odlišuje se od interoperability s funkcemi operačního systému a virtuálního asistenta podle čl. 6 odst. 7. Pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů podle čl. 61 směrnice (EU) 2018/1972, který upravuje přístup a propojení, zůstávají nedotčeny (čl. 1 odst. 4). Tyto orgány nejsou při výkonu svých pravomocí ustanoveními nařízení vázány (T-1079/23, bod 126).

II. Zabezpečení a šifrování (odst. 3)

5 Úroveň zabezpečení, případně včetně šifrování mezi koncovými body, kterou strážce přístupu poskytuje svým koncovým uživatelům, musí být zachována ve všech interoperabilních službách (odst. 3). Zprávy mezi uživatelem strážce přístupu a uživatelem třetí strany tak mají být chráněny stejně jako zprávy mezi dvěma uživateli strážce přístupu. Strážce přístupu i žádající poskytovatel mají podle bodu 64 odůvodnění vždy zajistit, aby interoperabilita nenarušovala vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany údajů.

III. Referenční nabídka a žádosti o interoperabilitu (odst. 4 a 5)

6 Strážce přístupu uveřejní referenční nabídku s technickými náležitostmi a všeobecnými podmínkami interoperability, včetně podrobností o úrovni zabezpečení a šifrování mezi koncovými body, ve lhůtě šesti měsíců podle čl. 3 odst. 10, a podle potřeby ji aktualizuje (odst. 4). Podle bodu 64 odůvodnění by Komise měla mít možnost konzultovat Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, zda technické podrobnosti a všeobecné podmínky v referenční nabídce povinnost splňují.

7 Po uveřejnění referenční nabídky může kterýkoli poskytovatel, který takové služby v Unii nabízí nebo hodlá nabízet, požádat o interoperabilitu některých nebo všech základních funkcí. Strážce přístupu vyhoví každé přiměřené žádosti do tří měsíců od jejího obdržení tím, že požadované funkce zprovozní (odst. 5).

IV. Prodloužení lhůt (odst. 6)

8 Na odůvodněnou žádost strážce přístupu může Komise výjimečně prodloužit lhůty podle odst. 2 nebo 5, prokáže-li strážce přístupu, že je to nezbytné k zajištění účinné interoperability a případně i k zachování nezbytné úrovně zabezpečení včetně šifrování mezi koncovými body (odst. 6). Komise dne 25. 3. 2024 prodloužila společnosti Meta lhůtu pro splnění povinnosti interoperability u služby Messenger o šest měsíců (tisková zpráva Komise IP/24/1689 ze dne 25. 3. 2024). Tisková zpráva odkazuje na čl. 7 odst. 3, zmocnění k prodloužení lhůty je ale v odst. 6 a jako rozhodnutí podle odst. 6 ho vede i stránka věci DMA.100097 na stránkách Komise věnovaných nařízení.

V. Volba koncových uživatelů a osobní údaje (odst. 7 a 8)

9 Koncoví uživatelé služby strážce přístupu i služby žádajícího poskytovatele se mohou rozhodnout, zda interoperabilní funkce využijí (odst. 7). Strážce přístupu tedy nemůže uživatele do interoperability zahrnout bez jeho volby a uživatel může zůstat jen u komunikace uvnitř služby strážce přístupu.

10 Strážce přístupu shromažďuje a se žádajícím poskytovatelem si vyměňuje jen osobní údaje koncových uživatelů, které jsou striktně nezbytné k zajištění účinné interoperability, a to v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES (odst. 8).

VI. Ochrana integrity, zabezpečení a soukromí (odst. 9)

11 Strážci přístupu není bráněno přijmout opatření, aby poskytovatelé, kteří žádají o interoperabilitu, neohrozili integritu, zabezpečení a soukromí jeho služeb, jsou-li tato opatření nezbytně nutná a přiměřená a strážce přístupu je řádně odůvodnil (odst. 9). Zastávám názor, že stejně jako u čl. 6 odst. 4 a 7 nese důkazní břemeno strážce přístupu a opatření nemají sloužit k tomu, aby interoperabilitu fakticky znemožnila.

VII. Praxe a přezkum

12 Interoperabilitu pro skupinové chaty měly služby Meta zajistit do dvou let od označení. Dne 6. 9. 2025 Meta aktualizovala referenční nabídku a dokumentaci pro vývojáře služeb WhatsApp a Messenger a v listopadu 2025 oznámili dva poskytovatelé služeb pro zasílání zpráv, že se stanou interoperabilními se službou WhatsApp (výroční zpráva Komise o nařízení za rok 2025, COM(2026) 247 final, body 41 a 42).

13 Komise měla podle čl. 53 odst. 2 posoudit, zda rozšířit čl. 7 na služby online sociálních sítí. Dospěla k závěru, že je to v této fázi předčasné. Opřela se o studii, podle níž je horizontální i vertikální interoperabilita technicky proveditelná v různé míře obtížnosti, poptávka po ní a její dopad na otevřenost trhu jsou ale nejednoznačné, a o to, že je příliš brzy hodnotit účinnost čl. 7 v současné podobě. Studie ukázala, že spotřebitelé projevili větší zájem o vertikální interoperabilitu sociálních sítí, tedy o možnost nabízet na síti strážce přístupu služby třetích stran, například moderování obsahu nebo ankety, než o horizontální interoperabilitu mezi sítěmi (pracovní dokument útvarů Komise SWD(2026) 123 final ze dne 28. 4. 2026, oddíl 4.4).

14 Seznam základních funkcí podle odst. 2 může Komise aktem v přenesené pravomoci doplnit nebo zúžit (čl. 12 odst. 3) a způsob plnění povinností podle čl. 7 může upřesnit (čl. 12 odst. 4), v obou případech na základě šetření trhu podle čl. 19 (výklad u čl. 12).

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Nová aplikace pro zasílání zpráv. Evropský poskytovatel šifrované aplikace požádá podle referenční nabídky o interoperabilitu individuálních zpráv a sdílení souborů se službou strážce přístupu. Strážce přístupu musí přiměřené žádosti vyhovět do tří měsíců (odst. 5). Úroveň šifrování, kterou poskytuje vlastním uživatelům, musí zůstat zachována (odst. 3), takže může od žadatele vyžadovat technická opatření nezbytně nutná k jejímu zachování (odst. 9).

2. Odmítnutí kvůli bezpečnosti. Strážce přístupu odmítne žádost s odkazem na obecné bezpečnostní riziko, aniž by konkrétně vysvětlil, které opatření je nezbytně nutné a proč. Odst. 9 dovoluje přijmout opatření k ochraně integrity, zabezpečení a soukromí, odmítnutí žádosti ale neupravuje. Odmítnout lze jen žádost, která není přiměřená (odst. 5). Jsem toho názoru, že odmítnutí s odkazem na obecné bezpečnostní riziko bez konkrétního vysvětlení odst. 5 porušuje, protože z něj neplyne, proč by žádost nebyla přiměřená, ani proč by riziko nešlo řešit opatřením podle odst. 9.

3. Služba mimo rozhodnutí o označení. Poskytovatel aplikace pro zasílání zpráv požádá o interoperabilitu se službou strážce přístupu, kterou Komise jako interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech kvalifikovala, ale do rozhodnutí o označení ji neuvedla. Povinnost podle čl. 7 se na takovou službu nevztahuje (T-1079/23, body 116 a 117). Žadatel se může obrátit na Komisi s podnětem, aby rozhodnutí o označení přehodnotila podle čl. 4 odst. 1.

Co z toho plyne v praxi

Poskytovatel služby pro zasílání zpráv. Žádost podávejte podle referenční nabídky strážce přístupu a uveďte, které základní funkce podle odst. 2 požadujete. Lhůta pro zprovoznění je tři měsíce. Funkce pro skupiny musí strážce přístupu zpřístupnit nejpozději do dvou let a hovory nejpozději do čtyř let od označení.

Strážce přístupu. Referenční nabídku aktualizujte při každém rozšíření povinných funkcí. Opatření podle odst. 9 dokumentujte, protože je musíte řádně odůvodnit.

Z judikatury

Tribunál, T-1079/23, T-1080/23 a T-214/24, Apple v. Komise, rozsudek ze dne 8. 7. 2026: čl. 7 se vztahuje jen na interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech uvedené v rozhodnutí o označení. Služba, kterou Komise jako takovou kvalifikovala, ale do výroku rozhodnutí neuvedla (iMessage), povinnostem podle čl. 7 nepodléhá (body 116 a 117). Orgány příslušné podle čl. 61 směrnice (EU) 2018/1972 nejsou při výkonu svých pravomocí ustanoveními nařízení vázány (bod 126).

Tribunál, T-1078/23, Meta Platforms v. Komise, rozsudek ze dne 3. 6. 2026: Messenger je samostatnou hlavní službou platformy, i když je do určité míry poskytován společně s jinými hlavními službami platforem (body 97 a 98). Rozsudek je podle rejstříku Soudního dvora napaden kasačním opravným prostředkem (C-909/26 P).

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Odpovědnost za zabezpečení v interoperabilní komunikaci. Odst. 3 žádá zachovat úroveň zabezpečení „ve všech interoperabilních službách“, ale neříká, kdo za její zachování na straně třetí strany odpovídá. Bod 64 odůvodnění klade odpovědnost na strážce přístupu i na žádajícího poskytovatele. Řekl bych, že strážce přístupu smí podmínit interoperabilitu technickými požadavky, které zachování úrovně zabezpečení zajišťují, pokud jsou nezbytně nutné a přiměřené (odst. 9), a za zabezpečení vlastní služby odpovídá žádající poskytovatel.

2. Rozšíření na sociální sítě. Komise rozšíření čl. 7 na služby online sociálních sítí zatím odložila. Domnívám se, že k rozšíření by byl nutný legislativní návrh, protože čl. 12 odst. 3 a 4 umožňují měnit jen seznam základních funkcí v čl. 7 odst. 2 a způsob plnění povinností. Okruh služeb, na které se čl. 7 vztahuje, akt v přenesené pravomoci rozšířit nemůže.

3. Přiměřená žádost. Strážce přístupu vyhoví každé přiměřené žádosti (odst. 5), nařízení ale neurčuje, kdy žádost přiměřená není. Zdá se mi, že nepřiměřená je žádost, která neodpovídá technickým náležitostem referenční nabídky nebo požaduje funkce nad rámec odst. 2. Samotné náklady strážce přístupu na zprovoznění nepřiměřenost nezakládají, protože technická rozhraní poskytuje bezplatně (odst. 1).