Nařízení (EU) 2022/1925 (nařízení o digitálních trzích) · Kapitola I · Předmět, oblast působnosti a definice
Čl. 2 · Definice
Použije se od 2. 5. 2023
Znění
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „strážcem přístupu“ podnik poskytující hlavní služby platforem označený podle článku 3;
2) „hlavní službou platformy“ kterákoli z těchto služeb:
a) online zprostředkovatelské služby;
b) internetové vyhledávače;
c) služby online sociálních sítí;
d) služby platforem pro sdílení videonahrávek;
e) interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech;
f) operační systémy;
g) webové prohlížeče;
h) virtuální asistenti;
i) služby cloud computingu;
j) online reklamní služby, včetně reklamních sítí, reklamních výměn a dalších služeb zprostředkování reklamy, poskytované podnikem poskytujícím kteroukoli z hlavních služeb platforem uvedených v písmenech a) až i);
3) „službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535;
4) „digitálním odvětvím“ odvětví produktů a služeb poskytovaných prostřednictvím služeb informační společnosti;
5) „online zprostředkovatelskými službami“ online zprostředkovatelské služby ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2019/1150;
6) „internetovým vyhledávačem“ internetový vyhledávač ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2019/1150;
7) „službou online sociálních sítí“ platforma, která koncovým uživatelům umožňuje spojit se a vzájemně komunikovat, sdílet obsah a vyhledávat další uživatele a obsah na více zařízeních, a to zejména prostřednictvím chatů, příspěvků, videí a doporučení;
8) „službou platformy pro sdílení videonahrávek“ služba platformy pro sdílení videonahrávek ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. aa) směrnice 2010/13/EU;
9) „interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech“ interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice (EU) 2018/1972;
10) „operačním systémem“ systémový software, který řídí základní funkce hardwaru nebo softwaru a umožňuje, aby na něm byly používány softwarové aplikace;
11) „webovým prohlížečem“ softwarová aplikace, která koncovým uživatelům umožňuje přístup k webovému obsahu umístěnému na serverech, které jsou připojeny k sítím, jako je internet, včetně samostatných webových prohlížečů a webových prohlížečů integrovaných nebo začleněných do softwaru nebo jejich obdoby, a interakci s tímto obsahem;
12) „virtuálním asistentem“ software, který může zpracovávat požadavky, úkoly nebo otázky, včetně těch, které jsou založeny na zvukových, vizuálních, písemných vstupech, gestech nebo pohybech, a který na základě těchto požadavků, úkolů nebo otázek poskytuje přístup k jiným službám nebo ovládá připojená fyzická zařízení;
13) „službou cloud computingu“ služba cloud computingu ve smyslu čl. 4 bodu 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 24;
14) „obchody se softwarovými aplikacemi“ typ online zprostředkovatelských služeb, který je zaměřen na softwarové aplikace jako zprostředkovaný produkt nebo službu;
15) „softwarovou aplikací“ digitální produkt nebo služba, které jsou provozovány na operačním systému;
16) „platební službou“ platební služba ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice (EU) 2015/2366;
17) „technickou službou podporující platební službu“ služba ve smyslu čl. 3 písm. j) směrnice (EU) 2015/2366;
18) „platebním systémem pro nákupy v aplikaci“ softwarová aplikace, služba nebo uživatelské rozhraní, které usnadňují nákup digitálního obsahu nebo digitálních služeb uvnitř softwarové aplikace, včetně obsahu, předplatného, prvků nebo funkcí, a platbu za tyto nákupy;
19) „službou identifikace“ typ služby poskytované společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu, který umožňuje jakýkoli druh ověření totožnosti koncových uživatelů nebo podnikatelských uživatelů bez ohledu na použitou technologii;
20) „koncovým uživatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba využívající hlavních služeb platforem s výjimkou podnikatelských uživatelů;
21) „podnikatelským uživatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba jednající v rámci obchodní nebo profesní činnosti, která využívá hlavních služeb platforem pro účely poskytování nebo v průběhu poskytování zboží nebo služeb koncovým uživatelům;
22) „pořadím“ relativní důležitost připisovaná zboží nebo službám nabízeným prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb, služeb online sociálních sítí, služeb platforem pro sdílení videonahrávek či virtuálních asistentů nebo relevantnost připisovaná výsledkům vyhledávání internetovými vyhledávači, jak je prezentují, uspořádávají nebo sdělují podniky poskytující online zprostředkovatelské služby, služby online sociálních sítí, služby platforem pro sdílení videonahrávek, virtuální asistenty nebo internetové vyhledávače, bez ohledu na technické prostředky používané pro takovou prezentaci, uspořádání nebo sdělení a bez ohledu na to, zda je prezentován nebo sdělován pouze jeden výsledek;
23) „výsledky vyhledávání“ veškeré informace v jakémkoli formátu, včetně textového, grafického, hlasového nebo jiného výstupu, které jsou nalezeny v reakci na příkaz k vyhledávání a v souvislosti s ním, bez ohledu na to, zda nalezené informace představují placený nebo neplacený výsledek, přímou odpověď nebo jakýkoli produkt, službu či informace nabízené v souvislosti s organickými výsledky nebo jsou spolu s nimi zobrazeny nebo do nich částečně či zcela začleněny;
24) „daty“ jakékoli digitální znázornění úkonů, skutečností nebo informací a jakákoli kompilace těchto úkonů, skutečností nebo informací, a to i ve formě zvukové, vizuální nebo audiovizuální nahrávky;
25) „osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;
26) „neosobními daty“ data jiná než osobní údaje;
27) „podnikem“ subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní status a způsob, jakým je financován, včetně všech propojených společností nebo spojených podniků, které tvoří skupinu prostřednictvím přímé nebo nepřímé kontroly určitého podniku nad jiným podnikem;
28) „kontrolou“ možnost podnik rozhodujícím způsobem ovlivňovat ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 139/2004;
29) „interoperabilitou“ schopnost vyměňovat si informace a vyměněné informace vzájemně využívat prostřednictvím rozhraní nebo jiných řešení tak, aby všechny prvky hardwaru nebo softwaru fungovaly s jiným hardwarem a softwarem a s uživateli všemi způsoby, kterými fungovat mají;
30) „obratem“ částka nabytá podnikem ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 139/2004;
31) „profilováním“ profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679;
32) „souhlasem“ souhlas ve smyslu čl. 4 bodu 11 nařízení (EU) 2016/679;
33) „vnitrostátním soudem“ soud členského státu ve smyslu článku 267 Smlouvy o fungování EU.
24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).
Znění: nařízení (EU) 2022/1925 tak, jak vyšlo v Úředním věstníku 12. 10. 2022 (Úř. věst. L 265, s. 1). Nařízení nebylo novelizováno, oprava ze dne 10. 1. 2025 (Úř. věst. L, 2025/90024) změnila odkaz v čl. 13 odst. 8.
Komentář · podbarvené věty jsou názor kurátora
Definice, na kterých stojí celé nařízení: deset kategorií hlavních služeb platforem, od online zprostředkovatelských služeb a vyhledávačů po webové prohlížeče, služby cloud computingu a online reklamní služby, a pojmy koncového a podnikatelského uživatele.
Související ustanovení: čl. 1 odst. 3 a 4 (elektronické komunikace); čl. 3 odst. 1, 2, 9 a 10 (označení strážce přístupu, seznam hlavních služeb platforem, lhůta pro plnění povinností); čl. 4 odst. 1 (přezkum rozhodnutí o označení); čl. 5 odst. 2 a 7, čl. 6 odst. 4, 5, 7, 11 a 12 a čl. 7 (povinnosti, které definované pojmy používají); čl. 13 (zákaz obcházení); čl. 19 (šetření trhu k novým službám); čl. 39 (vnitrostátní soudy); příloha (počítání aktivních koncových a podnikatelských uživatelů)
Související předpisy EU: směrnice (EU) 2015/1535, čl. 1 odst. 1 písm. b) (služba informační společnosti); nařízení (EU) 2019/1150, čl. 2 body 2 a 5 (online zprostředkovatelské služby, internetový vyhledávač); směrnice 2010/13/EU, čl. 1 odst. 1 písm. aa) (služba platformy pro sdílení videonahrávek); směrnice (EU) 2018/1972, čl. 2 body 5 a 7 (interpersonální komunikační služby); směrnice (EU) 2022/2555, čl. 6 bod 30 a čl. 44 (služba cloud computingu); směrnice (EU) 2015/2366, čl. 3 písm. j) a čl. 4 bod 3 (platební služby); nařízení (EU) 2016/679, čl. 4 body 1, 4 a 11 (osobní údaje, profilování, souhlas); nařízení (ES) č. 139/2004, čl. 3 odst. 2 a čl. 5 odst. 1 (kontrola, obrat); Smlouva o fungování Evropské unie, čl. 267 (vnitrostátní soud)
Související předpisy ČR: § 2 odst. 3 písm. b) a d) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích; § 2 odst. 3 písm. c) zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti; zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti
Dokumenty k provádění: prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/814 o podrobných opatřeních pro vedení některých řízení Komisí podle nařízení (formulář pro oznámení podle čl. 3 odst. 3); akt v přenesené pravomoci o metodice prahových hodnot ani o změně přílohy podle čl. 3 odst. 6 a 7 Komise k 10. 10. 2026 nepřijala (vyhledáno v Cellaru podle vztahu „založeno na“ k nařízení)
Obsah výkladu
I.Povaha definic a jejich soustava1 II.Strážce přístupu a hlavní služba platformy (body 1 a 2)4 III.Vymezení jedné hlavní služby platformy8 IV.Kategorie hlavních služeb platforem (body 3 až 15)14 V.Platby a identifikace (body 16 až 19)27 VI.Koncový a podnikatelský uživatel (body 20 a 21)29 VII.Pořadí a výsledky vyhledávání (body 22 a 23)32 VIII.Data, osobní údaje, profilování a souhlas (body 24 až 26, 31 a 32)34 IX.Podnik, kontrola a obrat (body 27, 28 a 30)35 X.Interoperabilita a vnitrostátní soud (body 29 a 33)37I. Povaha definic a jejich soustava
1 Čl. 2 obsahuje 33 definic. Část z nich přebírá pojmy z jiných předpisů Unie: službu informační společnosti ze směrnice (EU) 2015/1535, online zprostředkovatelské služby a internetový vyhledávač z nařízení (EU) 2019/1150 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb, službu platformy pro sdílení videonahrávek ze směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách, interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech ze směrnice (EU) 2018/1972, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (dále „kodex pro elektronické komunikace“), službu cloud computingu ze směrnice (EU) 2016/1148, platební službu a technickou službu podporující platební službu ze směrnice (EU) 2015/2366, osobní údaje, profilování a souhlas z nařízení (EU) 2016/679, kontrolu a obrat z nařízení (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků a vnitrostátní soud odkazem na čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie. Vlastní definice nařízení zavádí pro strážce přístupu, hlavní službu platformy, digitální odvětví, službu online sociálních sítí, operační systém, webový prohlížeč, virtuálního asistenta, obchod se softwarovými aplikacemi, softwarovou aplikaci, platební systém pro nákupy v aplikaci, službu identifikace, koncového a podnikatelského uživatele, pořadí, výsledky vyhledávání, data, neosobní data, podnik a interoperabilitu.
2 Odkaz na jiný předpis přebírá pojem tak, jak ho tento předpis vymezuje, se všemi jeho znaky. Interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech je proto i pro účely nařízení službou „obvykle poskytovanou za úplatu“ (čl. 2 bod 5 kodexu pro elektronické komunikace). Kodex a nařízení jsou ale podle Tribunálu odlišné právní režimy. Kvalifikace služby, kterou Komise použije při provádění nařízení, vnitrostátní orgány při uplatňování kodexu neváže (rozsudek Tribunálu ze dne 8. 7. 2026, Apple v. Komise, T-1079/23, T-1080/23 a T-214/24, EU:T:2026:451, body 125 až 128).
3 Směrnice (EU) 2016/1148, na kterou odkazuje bod 13, byla zrušena s účinkem od 18. 10. 2024. Odkazy na ni se považují za odkazy na směrnici (EU) 2022/2555 podle srovnávací tabulky, která čl. 4 zrušené směrnice přiřazuje čl. 6 nové směrnice (čl. 44 a příloha III směrnice (EU) 2022/2555). Službou cloud computingu je tak dnes digitální služba, která umožňuje samoobslužnou správu a široký vzdálený přístup k rozšiřitelnému a pružnému seskupení sdílitelných výpočetních zdrojů, včetně těch, které jsou rozmístěny na více místech (čl. 6 bod 30 směrnice (EU) 2022/2555). Proti původnímu znění přibyly znaky samoobslužné správy a širokého vzdáleného přístupu. Shodně vymezuje službu cloud computingu § 2 odst. 3 písm. c) zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti.
II. Strážce přístupu a hlavní služba platformy (body 1 a 2)
4 Strážcem přístupu je podnik poskytující hlavní služby platforem, kterého Komise označila podle čl. 3 (bod 1). Postavení strážce přístupu tedy vzniká rozhodnutím. Podnik, který dosáhne prahových hodnot podle čl. 3 odst. 2, má povinnost to oznámit (čl. 3 odst. 3). Povinnosti podle čl. 5 až 7 musí splnit nejpozději do šesti měsíců poté, co byla jeho hlavní služba platformy uvedena v rozhodnutí o označení (čl. 3 odst. 10). Tribunál z toho dovodil, že nařízení zavádí jediný režim ve dvou fázích: v první je podnik označen, ve druhé se na něj uplatní povinnosti. Povinnosti plynou z čl. 3 odst. 10 ve spojení s čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1 a čl. 7 a rozhodnutí o označení je nezbytnou podmínkou jejich uplatnění (T-1079/23, body 39, 40, 45 a 116).
5 Hlavní službou platformy je kterákoli z deseti služeb vyjmenovaných v bodě 2 písm. a) až j). Výčet je uzavřený. Službu, která do žádné kategorie nespadá, lze doplnit jen změnou nařízení, kterou Komise může navrhnout po šetření trhu podle čl. 19 (čl. 19 odst. 3 druhý pododstavec písm. a)) nebo v návaznosti na hodnocení podle čl. 53 odst. 3. Komise ve zprávě o prvním přezkumu dospěla k závěru, že nařízení je v této fázi vhodné pro daný účel a není třeba ho měnit, za oblasti dalšího zájmu přitom označila služby umělé inteligence a cloud computingu (zpráva Komise ze dne 28. 4. 2026, COM(2026) 178 final, oddíly 1 a 4.4).
6 Bod 14 odůvodnění vysvětluje výběr kategorií tím, že se tyto služby mohou dotknout značného počtu koncových uživatelů i podniků, a žádá, aby definice hlavních služeb platforem byla technologicky neutrální. Definice má podle něj zahrnovat i služby poskytované na různých prostředcích nebo zařízeních nebo jejich prostřednictvím, například na televizích s internetem nebo jako digitální služby zabudované ve vozidlech. Tribunál z toho dovodil, že kvalifikace služby se nemá lišit podle technologie, kterou si strážce přístupu zvolil (T-1079/23, bod 80).
7 To, že služba spadá do některé kategorie, samo o sobě nestačí. Povinnosti se vztahují jen na hlavní služby platforem, které Komise uvedla v rozhodnutí o označení jako klíčovou bránu pro podnikatelské uživatele k oslovení koncových uživatelů (čl. 3 odst. 1 písm. b) a odst. 9, bod 15 odůvodnění). Kvalifikace služby, která zůstane jen v odůvodnění rozhodnutí a do výroku se nepromítne, proto podle Tribunálu nemá závazné právní účinky. Tribunál z toho důvodu odmítl jako nepřípustný žalobní důvod společnosti Apple proti kvalifikaci služby iMessage jako interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech v rozhodnutí o označení, protože iMessage v jeho výroku uvedena nebyla (T-1079/23, body 112 až 117 a 133), a ze stejného důvodu odmítl i žaloby proti rozhodnutím o zahájení a ukončení šetření trhu, která tuto kvalifikaci převzala (body 145 až 148). Taková kvalifikace přitom podle Tribunálu není získána s konečnou platností do budoucna (bod 120).
III. Vymezení jedné hlavní služby platformy
8 Článek 2 neříká, kdy jde o jednu hlavní službu platformy a kdy o více služeb. Pravidla obsahuje až příloha, oddíl D bod 2, a to pro účely výpočtu aktivních uživatelů. Služby téže kategorie se nepovažují za odlišné jen proto, že se poskytují pod různými doménovými jmény nebo s různými zeměpisnými atributy (písm. a)). Za samostatné se považují služby, které koncoví nebo podnikatelští uživatelé využívají pro různé účely, i když patří do téže kategorie (písm. b)). Služby nabízené integrovaně jsou samostatné, pokud nepatří do téže kategorie nebo pokud slouží různým účelům (písm. c)).
9 Tribunál přiznal příloze stejnou právní sílu jako nařízení. Protože příloha slouží k počítání aktivních uživatelů každé hlavní služby platformy, je podle Tribunálu třeba ji zohlednit i při vymezení samotných služeb. Kdyby Komise vymezovala služby podle jiných kritérií, než jaká podniky používají při výpočtu aktivních uživatelů, podniky by ztratily právní jistotu, kterou jim příloha má poskytovat (bod 20 odůvodnění, rozsudek Tribunálu ze dne 3. 6. 2026, Meta Platforms v. Komise, T-1078/23, EU:T:2026:357, body 74 až 78, T-1079/23, body 83 až 85).
10 Rozhodujícím kritériem praxe Komise je účel, pro který koncoví a podnikatelští uživatelé službu využívají. Rozhodnutí Komise se dále citují podle souhrnů, které Komise zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 44, číslem první věci uvedené v nadpisu souhrnu a bodem souhrnu. Komise vymezila obchody App Store nabízené na zařízeních se systémy iOS, iPadOS, macOS, watchOS a tvOS jako jednu hlavní službu platformy bez ohledu na zařízení, protože se na všech těchto zařízeních používají ke stejnému účelu, ke zprostředkování distribuce aplikací (DMA.100013, bod 12). Tribunál to potvrdil. Údaje o četnosti používání, druhu stahovaných aplikací, rozsahu katalogu nebo vzhledu obchodu na jednotlivých zařízeních podle něj nic nemění na tom, že uživatelé využívají všechny obchody ke stejnému účelu (T-1079/23, bod 87). Stejně Komise vymezila jako jednu službu prohlížeč Safari na všech zařízeních (DMA.100013, bod 13), Amazon Marketplace bez ohledu na domény jednotlivých zemí (DMA.100018, bod 10) a Booking.com pro všechny druhy cestovních služeb včetně služby RentalCars.com (DMA.100019, bod 8).
11 Operační systém se podle Tribunálu posuzuje z technologického hlediska, protože je neoddělitelně spjat s hardwarem nebo softwarem, pro který byl navržen. Kvalifikace obchodu s aplikacemi na zařízení ani na operačním systému, na kterém nabízené aplikace běží, nezávisí (T-1079/23, bod 82). Proto jsou iOS a iPadOS samostatné hlavní služby platformy (DMA.100013, bod 15), kdežto obchod App Store je jedna služba.
12 Integrované služby různých kategorií se považují za samostatné služby (příloha, oddíl D bod 2 písm. c) bod i)). Komise proto oddělila Messenger jako interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech od služby online sociálních sítí Facebook a Tribunál to potvrdil. Kritérium různých účelů podle bodu ii) je alternativní, takže argument, že obě služby slouží stejnému účelu, neobstál (T-1078/23, body 80 a 81). Bod 64 odůvodnění podle Tribunálu ukazuje, že unijní normotvůrce s poskytováním interpersonálních komunikačních služeb v rámci ekosystému platforem počítal (bod 98). Zda je služba samostatnou hlavní službou platformy, nebo funkcí jiné služby, se posuzuje z objektivního hlediska koncových uživatelů. U Messengeru rozhodla samostatná mobilní aplikace, kterou používá většina uživatelů, možnost používat Messenger i s deaktivovaným účtem na Facebooku a nástroje, které Meta nabízí podnikům právě pro Messenger (body 42 až 44 a 60). Facebook a Instagram jsou samostatné služby téže kategorie, protože se nabízejí odděleně a uživatelé je využívají k různým účelům (DMA.100020, bod 12).
13 Při výpočtu prahových hodnot může Komise vzít v úvahu všechny relevantní poznatky, které ukazují, že několik služeb tvoří ve skutečnosti jednu hlavní službu platformy, zejména s ohledem na zákaz obcházení podle čl. 13. Platí to tím spíše, nepřijme-li vymezení služeb v oznámení podniku (T-1079/23, bod 93).
IV. Kategorie hlavních služeb platforem (body 3 až 15)
14 Online zprostředkovatelské služby (bod 2 písm. a) a bod 5) jsou služby ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2019/1150. Musí jít o službu informační společnosti, tedy službu poskytovanou zpravidla za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce (čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535). Digitálním odvětvím je odvětví produktů a služeb poskytovaných prostřednictvím služeb informační společnosti (bod 4). Pojem vymezuje, o kterých spojeních strážce přístupu informuje podle čl. 14, a okruh služeb, které může Komise po šetření podle čl. 19 navrhnout doplnit mezi hlavní služby platforem. Služba musí podnikatelským uživatelům umožňovat nabízet zboží nebo služby spotřebitelům s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí mezi nimi, bez ohledu na to, kde jsou transakce nakonec uzavřeny, a musí být podnikatelským uživatelům poskytována na základě smluvního vztahu. Komise do této kategorie zařadila obchody s aplikacemi, tržiště, srovnávače zboží, rezervační a mapové služby (DMA.100011, bod 11, DMA.100013, bod 12, DMA.100018, bod 8, DMA.100019, bod 8). U Apple Maps odmítla názor, že se služba obvykle neposkytuje za úplatu (DMA.100014, bod 9).
15 Kvalifikace služby se posuzuje podle skutkového stavu ke dni přijetí rozhodnutí. Tribunál zrušil čl. 2 písm. f) rozhodnutí o označení společnosti Meta týkající se služby Marketplace. Komise přitom už rozhodnutím ze dne 23. 4. 2025 podle čl. 4 odst. 1 vyňala Marketplace ze seznamu hlavních služeb platforem, protože služba měla v roce 2024 méně než 10 000 ročně aktivních podnikatelských uživatelů (DMA.100044, body 9 a 12). Tribunál o žalobě přesto rozhodl, protože zrušení aktu jeho autorem má účinky jen do budoucna a Meta musela povinnosti pro Marketplace plnit od 7. 3. 2024 (T-1078/23, body 30 až 33). Komise totiž vycházela z toho, že pro kvalifikaci služby jsou rozhodné údaje za tři účetní období před označením, a nevysvětlila, proč služba umožňuje podnikatelským uživatelům nabízet zboží spotřebitelům i po změnách, kterými Meta omezila počet inzerátů pod úroveň ukazatele, který Komise sama použila. Tři účetní období rozhodují o prahových hodnotách podle čl. 3 odst. 2 písm. c). Pro kvalifikaci služby podle bodu 2 normotvůrce takový zpětný rámec nestanovil (T-1078/23, body 224 až 229 a 268 až 271). Tribunál současně uvedl, že pouhá formální změna podmínek použitelných na podnikatelské uživatele v zásadě nestačí k tomu, aby služba přestala být online zprostředkovatelskou službou (bod 266).
16 Obchodem se softwarovými aplikacemi je typ online zprostředkovatelské služby zaměřený na softwarové aplikace jako zprostředkovaný produkt nebo službu (bod 14). Softwarovou aplikací je digitální produkt nebo služba provozované na operačním systému (bod 15). Z bodů 2, 5 a 14 vykládaných společně Tribunál dovodil, že obchod s aplikacemi je hlavní službou platformy, protože umožňuje podnikatelským uživatelům nabízet aplikace koncovým uživatelům s cílem usnadnit přímé transakce, a to na základě smluvních vztahů s podnikatelskými uživateli. Aplikace jsou jen předmětem zprostředkované transakce (T-1079/23, body 76 a 79 až 81). Obchodů s aplikacemi se týkají zvláštní povinnosti v čl. 6 odst. 4 a 12.
17 Internetový vyhledávač (bod 2 písm. b) a bod 6) je vymezen odkazem na čl. 2 bod 5 nařízení (EU) 2019/1150. Jde o digitální službu, která uživatelům umožňuje vkládat dotazy za účelem vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách nebo na všech stránkách v určitém jazyce na základě dotazu na jakékoli téma v podobě klíčového slova, hlasové žádosti, sousloví nebo jiného zadání a která poskytuje výsledky v jakémkoli formátu, v nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem. Za strážce přístupu pro internetový vyhledávač je označen Alphabet (Google Search). Microsoft pro vyhledávač Bing označen nebyl (DMA.100015, bod 9). V rozhodnutí o specifikaci povinnosti sdílet data z vyhledávání podle čl. 6 odst. 11 Komise zařadila mezi způsobilé příjemce dat i konverzační roboty s umělou inteligencí, kteří poskytují funkce internetových vyhledávačů (DMA.100209, oddíl 4 bod 1 písm. a)).
18 Služba online sociálních sítí (bod 2 písm. c) a bod 7) je vlastní definicí nařízení. Jde o platformu, která koncovým uživatelům umožňuje spojit se a vzájemně komunikovat, sdílet obsah a vyhledávat další uživatele a obsah na více zařízeních, „zejména prostřednictvím chatů, příspěvků, videí a doporučení“. Komise do této kategorie zařadila Facebook, Instagram, LinkedIn a TikTok. Nezpochybnila, že TikTok splňuje i definici služby platformy pro sdílení videonahrávek, jeho vlastnosti a funkce ale podle ní jdou nad její rámec a kvalifikace sociální sítě je nejlépe odráží (DMA.100040, bod 10). Tribunál uvedl, že ByteDance tuto kvalifikaci nezpochybňuje (rozsudek Tribunálu ze dne 17. 7. 2024, Bytedance v. Komise, T-1077/23, EU:T:2024:478, bod 29), a když ji argumentem o intenzitě používání nepřímo zpochybnila, neprokázala, že úvahy Komise jsou chybné (bod 192). Jednou ze základních funkcí sociální sítě je podle Tribunálu umožnit sdílení a vyhledávání obsahu, zejména videonahrávek (bod 193).
19 Služba platformy pro sdílení videonahrávek (bod 2 písm. d) a bod 8) odkazuje na čl. 1 odst. 1 písm. aa) směrnice 2010/13/EU, který do ní vložila směrnice (EU) 2018/1808. Jde o službu, jejímž hlavním účelem nebo hlavním účelem její oddělitelné části nebo její zásadní funkcí je poskytování pořadů, videonahrávek vytvářených uživateli nebo obojího široké veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání prostřednictvím sítí elektronických komunikací, za které poskytovatel nenese redakční odpovědnost a jejichž organizaci určuje, a to i automatickými prostředky nebo algoritmy. České znění původně uvádělo „neoddělitelné části“, oprava zveřejněná v Úředním věstníku L 195 ze dne 19. 6. 2020, s. 118, výraz změnila na „oddělitelné části“. V této kategorii je označena služba YouTube (DMA.100011, bod 11).
20 Interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech (bod 2 písm. e) a bod 9) odkazuje na čl. 2 bod 7 kodexu pro elektronické komunikace. Jde o službu obvykle poskytovanou za úplatu, která umožňuje přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací mezi konečným počtem osob, jež určují příjemce, a která není spojena s veřejně přidělenými číslovacími zdroji nebo neumožňuje komunikaci s čísly v číslovacích plánech (čl. 2 body 5 a 7 kodexu pro elektronické komunikace). Do definice nespadají služby, které interpersonální a interaktivní komunikaci umožňují jen jako nepodstatnou pomocnou funkci, jež je ze své podstaty spjata s jinou službou. V českém právu odpovídá definice § 2 odst. 3 písm. b) a d) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.
21 Komise do této kategorie zařadila WhatsApp a Messenger. U služeb elektronické pošty Gmail a Outlook.com přijala protiargumenty podle čl. 3 odst. 5, protože služby jsou poskytovány na otevřených standardech a uživatelé si jejich prostřednictvím vyměňují zprávy s uživateli jiných služeb elektronické pošty (DMA.100011, bod 16, DMA.100017, bod 20). Službu iMessage Komise za interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech považovala, protože Apple dostává odměnu mimo jiné prodejem zařízení s předinstalovanou službou (DMA.100013, bod 14). Společnost Apple však Komise pro iMessage po šetření trhu za strážce přístupu neoznačila (DMA.100022, body 9 a 16). Na tuto kategorii se jako na jedinou vztahuje povinnost interoperability podle čl. 7. Pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů podle čl. 61 kodexu pro elektronické komunikace zůstávají nedotčeny (čl. 1 odst. 4).
22 Operační systém (bod 2 písm. f) a bod 10) je systémový software, který řídí základní funkce hardwaru nebo softwaru a umožňuje, aby na něm byly používány softwarové aplikace. Komise označila Google Android, iOS, iPadOS a klientský operační systém Windows pro osobní počítače. Google Android tvoří jednu hlavní službu platformy spolu se souvisejícím podpůrným softwarem, zejména Google Play Services, protože oba prvky přispívají k řízení základních funkcí zařízení a umožňují spouštění aplikací (DMA.100011, bod 12). Vymezení systému Windows nezávisí na architektuře procesoru a zahrnuje i verze dodávané uživatelům jako služba z cloudového prostředí (DMA.100017, body 15 a 16).
23 Webový prohlížeč (bod 2 písm. g) a bod 11) je softwarová aplikace, která koncovým uživatelům umožňuje přístup k webovému obsahu umístěnému na serverech připojených k sítím, jako je internet, a interakci s tímto obsahem, včetně samostatných webových prohlížečů a webových prohlížečů integrovaných nebo začleněných do softwaru nebo jejich obdoby. Označeny jsou prohlížeče Chrome a Safari. U prohlížeče Samsung Internet Komise přijala protiargumenty mimo jiné proto, že nemá vlastní vykreslovací jádro a používá jádro Blink společnosti Alphabet (DMA.100038, bod 11). Prohlížeč Edge Komise po šetření trhu neoznačila (DMA.100015, bod 9) a žalobu společnosti Opera proti tomuto rozhodnutí Tribunál zamítl (rozsudek Tribunálu ze dne 2. 9. 2026, Opera Norway v. Komise, T-357/24, EU:T:2026:520, výrok).
24 Virtuálním asistentem (bod 2 písm. h) a bod 12) je software, který může zpracovávat požadavky, úkoly nebo otázky, včetně těch, které jsou založeny na zvukových, vizuálních nebo písemných vstupech, gestech nebo pohybech, a který na jejich základě poskytuje přístup k jiným službám nebo ovládá připojená fyzická zařízení. Žádný virtuální asistent dosud označen nebyl a Komise neobdržela oznámení o asistentovi, který by dosáhl prahových hodnot (pracovní dokument útvarů Komise SWD(2026) 123 final ze dne 28. 4. 2026, oddíl 4.3). Ve zprávě o přezkumu Komise uvedla, že podrobněji posoudí, zda některé služby umělé inteligence případně označit jako virtuální asistenty (COM(2026) 178 final, oddíl 4.4). Definice má význam i pro povinnost interoperability, kterou čl. 6 odst. 7 vztahuje na operační systémy a virtuální asistenty uvedené v rozhodnutí o označení.
25 Služba cloud computingu (bod 2 písm. i) a bod 13) se vykládá podle směrnice (EU) 2022/2555 (výše okrajové číslo 3). Podle bodu 14 odůvodnění může být koncovým uživatelem i podnik, který služby cloud computingu využívá pro vlastní potřebu. Žádná služba cloud computingu dosud označena nebyla. Dne 18. 11. 2025 zahájila Komise dvě šetření trhu k možnému označení služeb Amazon Web Services a Azure podle kvalitativních kritérií, ačkoli tyto služby prahových hodnot podle čl. 3 odst. 2 nedosahují (výroční zpráva Komise o nařízení za rok 2025, COM(2026) 247 final, bod 10). Dne 25. 6. 2026 sdělila Komise oběma podnikům předběžné stanovisko, že by pro tyto služby označeny být měly (tisková zpráva Komise IP/26/1444 ze dne 25. 6. 2026). Konečné rozhodnutí k 10. 10. 2026 přijato nebylo. Třetí šetření trhu zahájené týž den podle čl. 19 posuzuje, zda stávající povinnosti nařízení účinně řeší praktiky v odvětví cloud computingu, které omezují otevřenost hospodářské soutěži nebo jsou nekalé (COM(2026) 247 final, body 53 až 56).
26 Online reklamní služby (bod 2 písm. j)) zahrnují reklamní sítě, reklamní výměny a další služby zprostředkování reklamy, ale jen tehdy, poskytuje-li je podnik, který poskytuje některou z hlavních služeb platforem podle písm. a) až i). Podle Komise do kategorie patří i služby omezené na vlastní prodej reklamního prostoru (DMA.100014, bod 13), s čímž počítá i oddíl E přílohy. Zobrazení reklamy je součástí reklamní služby i služby, v níž se reklama zobrazuje (DMA.100011, bod 14). Označeny jsou online reklamní služby Alphabetu, Amazon Advertising a Meta Ads. Neoznačeny zůstaly Microsoft Advertising, TikTok Ads, X Ads a Apple Ads (DMA.100015, bod 9, DMA.100042, oddíl 5, DMA.100041, oddíl 2, DMA.100014, bod 19).
V. Platby a identifikace (body 16 až 19)
27 Platební službou je platební služba ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice (EU) 2015/2366, tedy činnost uvedená v její příloze I (bod 16). Technickou službou podporující platební službu je služba ve smyslu čl. 3 písm. j) téže směrnice (bod 17), tedy například zpracování a uchovávání údajů, ověřování údajů a totožnosti nebo poskytování informačních technologií, při nichž převáděné peněžní prostředky do držby poskytovatele nepřecházejí, s výjimkou služeb iniciování platby a služeb informování o účtu. Platebním systémem pro nákupy v aplikaci je softwarová aplikace, služba nebo uživatelské rozhraní, které usnadňují nákup digitálního obsahu nebo digitálních služeb uvnitř softwarové aplikace, včetně obsahu, předplatného, prvků nebo funkcí, a platbu za tyto nákupy (bod 18).
28 Službou identifikace je typ služby poskytované společně s hlavními službami platforem nebo na jejich podporu, který umožňuje jakýkoli druh ověření totožnosti koncových nebo podnikatelských uživatelů bez ohledu na použitou technologii (bod 19). Pojmy z bodů 16 až 19 používá čl. 5 odst. 7, podle něhož strážce přístupu v souvislosti se službami poskytovanými podnikatelskými uživateli prostřednictvím jeho hlavních služeb platforem nevyžaduje, aby koncoví uživatelé využívali a podnikatelští uživatelé využívali či nabízeli jeho identifikační službu, vykreslovací jádro webového prohlížeče, platební službu nebo technické služby podporující platební službu, jako jsou platební systémy pro nákupy v aplikaci, ani aby s nimi podnikatelští uživatelé byli interoperabilní. Čl. 5 odst. 7 přitom pro službu identifikace používá výraz „identifikační služba“, jde ale o týž pojem.
VI. Koncový a podnikatelský uživatel (body 20 a 21)
29 Koncovým uživatelem je jakákoli fyzická nebo právnická osoba využívající hlavních služeb platforem s výjimkou podnikatelských uživatelů (bod 20). Podnikatelským uživatelem je jakákoli fyzická nebo právnická osoba jednající v rámci obchodní nebo profesní činnosti, která využívá hlavních služeb platforem pro účely poskytování zboží nebo služeb koncovým uživatelům nebo v průběhu tohoto poskytování (bod 21). Rozhodující je role, ve které osoba službu využívá. Táž osoba může být u jedné služby podnikatelským uživatelem a u jiné koncovým uživatelem (příloha, oddíl A bod 3). Podle bodu 14 odůvodnění může být koncovým uživatelem i podnik, který službu nevyužívá k poskytování zboží nebo služeb jiným koncovým uživatelům, například podnik využívající služby cloud computingu pro vlastní potřebu.
30 Obě definice jsou společné pro všechny hlavní služby platforem (příloha, oddíl A bod 2), počet aktivních uživatelů se ale určuje podle zvláštních definic pro jednotlivé kategorie (příloha, oddíl E). Aktivní koncoví uživatelé se počítají za měsíc, aktivní podnikatelští uživatelé za rok, každý jedinečný uživatel jen jednou (příloha, oddíl A bod 3). Komise započítává všechny koncové uživatele, kteří službu využívali, včetně neregistrovaných (DMA.100017, bod 17). Neeviduje-li podnik podnikatelské uživatele, lze je určit nejlepším dostupným odhadem (příloha, oddíl A bod 1, DMA.100020, bod 23).
31 Podle mého názoru u služeb, kde podnikatelé jednají přes osobní profily, je určení podnikatelského uživatele skutkovou otázkou. U služby Marketplace Komise za podnikatelské uživatele považovala uživatele, kteří alespoň v jednom měsíci vytvořili 28 nebo více nabídek, z nichž alespoň 80 % patřilo do téže kategorie (DMA.100020, bod 23). Tribunál jí vytkl, že nevysvětlila, jak se služba kvalifikuje po změnách, které počet inzerátů omezily pod úroveň tohoto ukazatele (T-1078/23, body 247 až 250 a 262). U Messengeru Komise extrapolovala údaj, který Meta předložila jen za září 2020, na všechna tři účetní období (DMA.100020, bod 19).
VII. Pořadí a výsledky vyhledávání (body 22 a 23)
32 Pořadím je relativní důležitost připisovaná zboží nebo službám nabízeným prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb, služeb online sociálních sítí, služeb platforem pro sdílení videonahrávek či virtuálních asistentů nebo relevantnost připisovaná výsledkům vyhledávání internetovými vyhledávači, jak je podniky prezentují, uspořádávají nebo sdělují (bod 22). Na technických prostředcích nezáleží a pořadí je i tam, kde je prezentován jen jeden výsledek. Podle bodu 52 odůvodnění zahrnuje pořadí všechny formy relativního významu, včetně zobrazení, hodnocení, propojení nebo hlasových výsledků. Pojem je klíčový pro zákaz zvýhodňování vlastních produktů a služeb podle čl. 6 odst. 5. Komise v rozhodnutí o nesouladu vyhledávače Google Search považovala za příznivější řazení i to, že vlastní služby Alphabetu se zobrazují v obohaceném formátu a před výsledky ostatních (DMA.100193, body 4 a 9).
33 Výsledky vyhledávání jsou veškeré informace v jakémkoli formátu, včetně textového, grafického, hlasového nebo jiného výstupu, nalezené v reakci na příkaz k vyhledávání a v souvislosti s ním, bez ohledu na to, zda jde o placený nebo neplacený výsledek, přímou odpověď nebo produkt, službu či informace nabízené v souvislosti s organickými výsledky nebo do nich začleněné (bod 23). Definice se uplatní prostřednictvím pojmu pořadí (bod 22), který zahrnuje relevantnost připisovanou výsledkům vyhledávání, tedy u zákazu zvýhodňování podle čl. 6 odst. 5 a u dat o pořadí podle čl. 6 odst. 11. Jeví se mi, že pod ni spadají i souhrny generované umělou inteligencí, které vyhledávač zobrazí v reakci na dotaz, protože jde o přímou odpověď nalezenou v reakci na příkaz k vyhledávání.
VIII. Data, osobní údaje, profilování a souhlas (body 24 až 26, 31 a 32)
34 Daty je jakékoli digitální znázornění úkonů, skutečností nebo informací a jakákoli kompilace těchto úkonů, skutečností nebo informací, i ve formě zvukové, vizuální nebo audiovizuální nahrávky (bod 24). Osobní údaje mají význam podle čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679 (bod 25), neosobní data jsou data jiná než osobní údaje (bod 26). Profilování a souhlas mají význam podle čl. 4 bodů 4 a 11 téhož nařízení (body 31 a 32). Kombinovat a křížově využívat osobní údaje smí strážce přístupu podle čl. 5 odst. 2 při splnění dvou kumulativních podmínek, konkrétní možnosti volby a platného souhlasu ve smyslu čl. 4 bodu 11 a článku 7 nařízení (EU) 2016/679 (DMA.100055, bod 4). Bez souhlasu se může v příslušném případě opřít jen o čl. 6 odst. 1 písm. c), d) a e) téhož nařízení (čl. 5 odst. 2 třetí pododstavec). Komise v rozhodnutí proti společnosti Meta dovodila, že model „souhlas nebo platba“ nezajišťoval svobodně udělený souhlas, protože mezi společností a uživateli je zjevná nerovnováha sil a odmítnutí souhlasu znamenalo placení předplatného (DMA.100055, bod 17). Rozhodnutí je napadeno žalobou (T-435/25).
IX. Podnik, kontrola a obrat (body 27, 28 a 30)
35 Podnikem je subjekt vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na jeho právní status a způsob financování, včetně všech propojených společností nebo spojených podniků, které tvoří skupinu prostřednictvím přímé nebo nepřímé kontroly určitého podniku nad jiným podnikem (bod 27). Kontrolou je možnost rozhodujícím způsobem ovlivňovat podnik ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 139/2004 (bod 28). Strážcem přístupu je tak celá skupina, například Alphabet nebo Meta. U sociální sítě X označuje souhrn rozhodnutí podnik jako „Musk Group“ a dopis Komise ke službě X Ads byl adresován Elonu Muskovi a týkal se jeho i subjektů, které přímo či nepřímo ovládá (DMA.100041, oddíly 1 a 2). Podnikem tak může být i skupina ovládaná fyzickou osobou.
36 Obratem je částka nabytá podnikem ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 139/2004 (bod 30). Obrat je jednou ze dvou alternativ prahové hodnoty podle čl. 3 odst. 2 písm. a), vedle tržní kapitalizace, a určuje horní hranici pokut podle čl. 30 a penále podle čl. 31.
X. Interoperabilita a vnitrostátní soud (body 29 a 33)
37 Interoperabilitou je schopnost vyměňovat si informace a vyměněné informace vzájemně využívat prostřednictvím rozhraní nebo jiných řešení tak, aby všechny prvky hardwaru nebo softwaru fungovaly s jiným hardwarem a softwarem a s uživateli všemi způsoby, kterými fungovat mají (bod 29). Pojem používají čl. 5 odst. 7, čl. 6 odst. 4 a 7 a čl. 7. V rozhodnutí o specifikaci povinnosti podle čl. 6 odst. 7 Komise stanovila, že „řešení interoperability pro třetí strany budou muset být stejně účinná jako jsou řešení, která má k dispozici společnost Apple, a nesmí vyžadovat složitější nastavení systému nebo další překážky pro uživatele“ (DMA.100203, bod 30). Rozhodnutí je napadeno žalobou (T-354/25).
38 Vnitrostátním soudem je soud členského státu ve smyslu čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie (bod 33). Pojem se tedy vykládá stejně jako v řízení o předběžné otázce. Používají ho čl. 5 odst. 6 a čl. 39 o spolupráci Komise s vnitrostátními soudy v řízeních souvisejících s uplatňováním nařízení, typicky v soukromoprávních sporech, včetně zákazu vydat rozhodnutí v rozporu s rozhodnutím Komise (čl. 39 odst. 5).
Příklady
Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.
1. Obchod s aplikacemi pro nové zařízení. Strážce přístupu označený pro obchod s aplikacemi uvede na trh brýle pro rozšířenou realitu s vlastním obchodem. Obchod slouží témuž účelu, distribuci aplikací vývojářů koncovým uživatelům, platí v něm stejná pravidla a používá se stejný účet. Podle kritérií, která Tribunál potvrdil u obchodů App Store, jde o tutéž hlavní službu platformy bez ohledu na zařízení (T-1079/23, body 79 až 87). Obdobnou situaci, obchod pro připravované brýle Vision Pro, Tribunál zmínil jen okrajově (bod 96). Zda na nový obchod dopadá už vydané rozhodnutí o označení, ukazuje otevřená otázka 1.
2. Zasílání zpráv uvnitř sociální sítě. Sociální síť nabízí zasílání zpráv jen uvnitř své aplikace a bez účtu v síti ho používat nejde. Samostatná aplikace neexistuje. Takové funkce sociálních sítí TikTok a LinkedIn Komise jako samostatné služby nevymezila a Tribunál vysvětlil, že na rozdíl od Messengeru neměly samostatnou aplikaci a nešly používat s deaktivovaným účtem (T-1078/23, bod 68). Zasílání zpráv se pak posuzuje jako součást služby online sociálních sítí, jejíž definice chaty výslovně zmiňuje. Kloním se k názoru, že k témuž závěru vede i definice interpersonální komunikační služby, která nezahrnuje nepodstatnou pomocnou funkci ze své podstaty spjatou s jinou službou (čl. 2 bod 5 kodexu pro elektronické komunikace).
3. Reklamní výměna bez další hlavní služby platformy. Podnik provozuje reklamní výměnu s velkým počtem inzerentů a vydavatelů a žádnou jinou hlavní službu platformy neposkytuje. Jeho reklamní služba hlavní službou platformy není, protože bod 2 písm. j) zahrnuje online reklamní služby jen tehdy, poskytuje-li je podnik, který poskytuje některou ze služeb podle písm. a) až i). Získá-li podnik kontrolu nad provozovatelem internetového vyhledávače, podmínka je splněna na úrovni skupiny (bod 27).
Co z toho plyne v praxi
Podnik, který dosáhl prahových hodnot a připravuje oznámení podle čl. 3 odst. 3. Vymezte služby podle účelu, pro který je koncoví a podnikatelští uživatelé využívají, a podle oddílu D bodu 2 přílohy. Komise vaše vymezení nemusí přijmout a při výpočtu prahových hodnot zohlední všechny relevantní poznatky (T-1079/23, bod 93). Mění-li se služba během řízení, oznamte podstatné změny bez zbytečného odkladu (čl. 3 odst. 3 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2023/814). Mohou-li změny posouzení významně ovlivnit, nabývá oznámení účinku až dnem, kdy je Komise obdrží (čl. 3 odst. 4 téhož nařízení). Komise je musí zohlednit, protože kvalifikace služby se posuzuje ke dni rozhodnutí (T-1078/23, body 226 až 229).
Podnikatelský uživatel. Zda se na vztah s platformou vztahují povinnosti nařízení, poznáte ze seznamu hlavních služeb platforem v rozhodnutí o označení. Povinnosti podle čl. 5 až 7 nese strážce přístupu jen u služeb v tomto seznamu (čl. 3 odst. 9 a 10).
Poskytovatel služby elektronických komunikací. Kvalifikace služby jako interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech v rozhodnutí podle nařízení nezakládá závěr pro účely zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Český telekomunikační úřad si ji posoudí sám (T-1079/23, body 125 až 128).
Z judikatury
Tribunál, T-1079/23, T-1080/23 a T-214/24, Apple v. Komise, rozsudek ze dne 8. 7. 2026: obchod se softwarovými aplikacemi je hlavní službou platformy jako online zprostředkovatelská služba a jeho kvalifikace nezávisí na zařízení ani na operačním systému (body 76 a 79 až 82). Příloha má stejnou právní sílu jako nařízení a obsahuje údaje relevantní pro vymezení hlavních služeb platforem (body 83 až 85). Obchody App Store využívané ke stejnému účelu tvoří jednu hlavní službu platformy (bod 87). Kvalifikace služby, která není uvedena ve výroku rozhodnutí o označení, nevyvolává závazné právní účinky (body 112 až 117, 133 a 145 až 148).
Tribunál, T-1078/23, Meta Platforms v. Komise, rozsudek ze dne 3. 6. 2026: pro vymezení hlavních služeb platforem, zejména nabízených integrovaně, je třeba zohlednit oddíl D bod 2 přílohy (body 77 a 78). Integrovaná služba jiné kategorie je samostatnou hlavní službou platformy (bod 80). Kvalifikace služby podle bodu 2 se posuzuje podle stavu ke dni rozhodnutí, tříletý zpětný rámec platí jen pro prahové hodnoty (body 224 až 229). Proti rozsudku byl podle rejstříku Soudního dvora podán kasační opravný prostředek (C-909/26 P).
Tribunál, T-1077/23, Bytedance v. Komise, rozsudek ze dne 17. 7. 2024: jednou ze základních funkcí služby online sociálních sítí je umožnit sdílení a vyhledávání obsahu, zejména videonahrávek (bod 193). Rozsudek je napaden kasačním opravným prostředkem (C-627/24 P).
Otevřené otázky
Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.
1. Nová služba téže hlavní služby platformy. Tribunál potvrdil, že obchody s aplikacemi na různých zařízeních tvoří jednu hlavní službu platformy, a odmítl námitku, že by se tím rozhodnutí o označení vztahovalo na všechny budoucí obchody bez ohledu na zařízení, jako námitku stojící na nesprávném výkladu bodu 2 a přílohy (T-1079/23, bod 94). Současně ale uvedl, že rozhodnutí o označení se týkalo jen obchodů, které Apple uvedla v oznámení, a že změnu okolností lze řešit přezkumem podle čl. 4 odst. 1 (bod 97). Informaci o připravovaném zařízení Vision Pro s vlastním obchodem přitom Tribunál pro posouzení služby App Store nepovažoval za rozhodnou (bod 96). Mám za to, že obchod pro nové zařízení, který slouží témuž účelu za stejných podmínek, je součástí již označené hlavní služby platformy a povinnosti se na něj vztahují bez nového rozhodnutí. Tento názor jde nad bod 97, podle kterého se rozhodnutí o označení týká jen obchodů uvedených v oznámení. Pro právní jistotu je proto vhodné, aby Komise rozhodnutí o označení změnila podle čl. 4 odst. 1, případně při pravidelném přezkumu podle čl. 4 odst. 2, který pro strážce přístupu označené 5. 9. 2023 ohlásila na rok 2026 (SWD(2026) 123 final, oddíl 4.3).
2. Služby umělé inteligence. Definice virtuálního asistenta vyžaduje, aby software na základě požadavků poskytoval přístup k jiným službám nebo ovládal připojená fyzická zařízení. Zastávám názor, že konverzační systém umělé inteligence, který jen odpovídá na dotazy, tuto podmínku nesplňuje, kdežto systém, který na pokyn uživatele vykonává úkony v jiných službách, ji splnit může. Konverzační systém s vyhledávací funkcí může zároveň splňovat definici internetového vyhledávače, pokud vyhledává v zásadě na všech internetových stránkách na základě dotazu na jakékoli téma, protože dotaz v přirozeném jazyce je jiným zadáním ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) 2019/1150. Komise takové systémy zahrnula mezi příjemce dat podle čl. 6 odst. 11 (DMA.100209), o jejich kvalifikaci jako hlavní služby platformy ale dosud nerozhodla.
3. Uživatelé služeb cloud computingu. Podnikatelským uživatelem je jen ten, kdo službu využívá k poskytování zboží nebo služeb koncovým uživatelům. Zákazník, který služby cloud computingu využívá pro vlastní potřebu, by podle bodu 14 odůvodnění měl být za určitých okolností koncovým uživatelem. Někteří respondenti konzultace upozornili, že tyto definice ztěžují dosažení prahových hodnot, a vyzvali Komisi ke kvalitativnímu označení (SWD(2026) 123 final, oddíl 4.1). Jsem toho názoru, že označení služeb cloud computingu bude záviset na kvalitativním posouzení podle čl. 3 odst. 8. Tomu odpovídá i postup Komise, která 25. 6. 2026 sdělila předběžné stanovisko k označení služeb Amazon Web Services a Azure, ačkoli prahových hodnot nedosahují (IP/26/1444).