Přeskočit na obsah
← NIS2: přehled ustanovení

Směrnice (EU) 2022/2555 (NIS2) · Kapitola I · Obecná ustanovení

Čl. 6 · Definice

Znění

Pro účely této směrnice se rozumí:

  1. „sítí a informačním systémem“:

a) síť elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2018/1972;

b) zařízení nebo skupina vzájemně propojených nebo souvisejících zařízení, z nichž jedno nebo více provádí na základě programu automatické zpracování digitálních dat; nebo

c) digitální data, jež jsou prvky uvedenými v písmenech a) a b) uchovávána, zpracovávána, opětovně vyhledávána nebo předávána za účelem jejich provozu, použití, ochrany a údržby;

  1. „bezpečností sítí a informačních systémů“ schopnost sítí a informačních systémů odolávat s určitou spolehlivostí veškerým událostem, které mohou narušit dostupnost, autenticitu, integritu nebo důvěrnost uchovávaných, předávaných nebo zpracovávaných dat nebo služeb, které jsou nabízeny prostřednictvím sítí a informačních systémů nebo které jsou jejich prostřednictvím přístupné;

  2. „kybernetickou bezpečností“ kybernetická bezpečnost ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2019/881;

  3. „národní strategií kybernetické bezpečnosti“ soudržný rámec členského státu vymezující strategické cíle a priority v oblasti kybernetické bezpečnosti a správy za účelem jejich dosažení v tomto členském státě;

  4. „významnou událostí“ událost, která mohla narušit dostupnost, autenticitu, integritu nebo důvěrnost uchovávaných, předávaných nebo zpracovávaných dat nebo služeb, které nabízejí sítě a informační systémy nebo které jsou jejich prostřednictvím přístupné, ale plnému vzniku takové události bylo úspěšně zabráněno nebo taková událost nenastala;

  5. „incidentem“ událost narušující dostupnost, autenticitu, integritu nebo důvěrnost uchovávaných, předávaných nebo zpracovávaných dat nebo služeb, které jsou nabízeny prostřednictvím sítí a informačních systémů nebo které jsou jejich prostřednictvím přístupné;

  6. „rozsáhlým kybernetickým bezpečnostním incidentem“ incident, který způsobí úroveň narušení, jež přesahuje schopnost členského státu na takový incident reagovat, nebo který má významný dopad na nejméně dva členské státy;

  7. „řešením incidentu“ jakékoli akce a postupy, jejichž cílem je incidentu předejít, odhalit jej, analyzovat, zamezit jeho šíření nebo na něj reagovat a zotavit se z něj;

  8. „rizikem“ potenciální ztráta nebo narušení v důsledku incidentu, přičemž toto riziko je vyjádřeno jako kombinace rozsahu takové ztráty nebo takového narušení a pravděpodobnosti vzniku incidentu;

  9. „kybernetickou hrozbou“ kybernetická hrozba ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2019/881;

  10. „významnou kybernetickou hrozbou“ kybernetická hrozba, u níž lze na základě jejích technických charakteristik předpokládat, že má potenciál vážně ovlivnit sítě a informační systémy určitého subjektu nebo uživatelů služeb takového subjektu tím, že způsobí značnou hmotnou nebo nehmotnou újmu;

  11. „produktem IKT“ produkt IKT ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) 2019/881;

  12. „službou IKT“ služba IKT ve smyslu čl. 2 bodu 13 nařízení (EU) 2019/881;

  13. „procesem IKT“ proces IKT ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) 2019/881;

  14. „zranitelností“ slabá stránka, snížená odolnost nebo chyba produktů IKT nebo služeb IKT, která může být využita kybernetickou hrozbou;

  15. „normou“ norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ();

  16. „technickou specifikací“ technická specifikace ve smyslu čl. 2 bodu4 nařízení (EU) č. 1025/2012;

  17. „výměnným uzlem internetu“ síťové zařízení umožňující propojení více než dvou nezávislých sítí (autonomních systémů), a to primárně pro účely umožnění výměny dat zasílaných prostřednictvím internetu; výměnný uzel internetu poskytuje propojení pouze autonomním systémům a nevyžaduje, aby data zasílaná prostřednictvím internetu mezi kterýmikoli dvěma zúčastněnými autonomními systémy procházela přes jakýkoli třetí autonomní systém, ani zasílaná data nemění ani žádným jiným způsobem do jejich zasílání nezasahuje;

  18. „systémem překladu jmen domén“ nebo „DNS“ hierarchický distribuovaný systém překladu jmen domén, který umožňuje identifikaci internetových služeb a zdrojů a současně umožňuje, aby zařízení koncových uživatelů využívala služby směrování a připojení k internetu za účelem přístupu k těmto službám a zdrojům;

  19. „provozovatelem služeb systému překladu jmen domén (DNS)“ nebo „provozovatelem DNS“ subjekt, který poskytuje:

a) veřejně dostupné rekurzívní služby pro překlad jmen domén koncovým uživatelům internetu; nebo

b) autoritativní služby pro překlad jmen domén pro použití třetí stranou, s výjimkou kořenových jmenných serverů;

  1. „registrem domén nejvyšší úrovně“ nebo „registrem TLD“ subjekt, kterému byla delegována konkrétní doména nejvyšší úrovně (TLD) a je odpovědný za správu domén nejvyšší úrovně, včetně registrace jmen domén v rámci domén nejvyšší úrovně a technického provozu domén nejvyšší úrovně, včetně provozu jejích jmenných serverů, vedení jejích databází a distribuce souborů zón domén nejvyšší úrovně mezi jmennými servery, bez ohledu na to, zda kteroukoli z těchto operací provádí subjekt sám nebo je zajišťována externě, avšak s výjimkou situací, kdy jsou jména domén nejvyšší úrovně používána registrem pouze pro vlastní potřebu;

  2. „subjektem poskytujícím služby registrace jmen domén“ registrátor nebo zástupce jednající jménem registrátorů, jako je poskytovatel služeb ochrany soukromí nebo zprostředkovatel registračních služeb nebo přeprodeje;

  3. „digitální službou“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ();

  4. „službou vytvářející důvěru“ služba vytvářející důvěru ve smyslu čl. 3 bodu 16 nařízení (EU) č. 910/2014;

  5. „poskytovatelem služby vytvářející důvěru“ poskytovatel služeb vytvářejících důvěru ve smyslu čl. 3 bodu 19 nařízení (EU) č. 910/2014;

  6. „kvalifikovanou službou vytvářející důvěru“ kvalifikovaná služba vytvářející důvěru ve smyslu čl. 3 bodu 17 nařízení (EU) č. 910/2014;

  7. „kvalifikovaným poskytovatelem služby vytvářející důvěru“ kvalifikovaný poskytovatel služby vytvářející důvěru podle definice v čl. 3 bodu 20 nařízení (EU) č. 910/2014;

  8. „on-line tržištěm“ on-line tržiště ve smyslu čl. 2 písm. n) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ();

  9. „internetovým vyhledávačem“ internetový vyhledávač ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ();

  10. „službou cloud computingu“ digitální služba, která umožňuje samoobslužnou správu a široký vzdálený přístup k rozšiřitelnému a pružnému seskupení sdílitelných výpočetních zdrojů, včetně těch, které jsou rozmístěny na více místech;

  11. „službou datového centra“ služba, která zahrnuje struktury nebo skupiny struktur určené k centralizovanému umístění, propojení a provozu IT a síťových zařízení poskytujících služby ukládání, zpracování a přepravy dat společně se všemi zařízeními a infrastrukturami pro distribuci energie a řízení prostředí;

  12. „sítí pro doručování obsahu“ síť geograficky distribuovaných serverů za účelem zajištění vysoké dostupnosti, přístupnosti nebo rychlého poskytování digitálního obsahu a služeb uživatelům internetu jménem poskytovatelů obsahu a služeb;

  13. „platformou sociálních sítí“ platforma, která koncovým uživatelům umožňuje vzájemné propojení, sdílení, objevování a komunikaci napříč různými zařízeními, zejména prostřednictvím chatů, příspěvků, videí a doporučení;

  14. „zástupcem“ fyzická či právnická osoba usazená v Unii, výslovně pověřená, aby jednala jménem provozovatele DNS, registru domén nejvyšší úrovně, subjektu poskytujícího služby registrace jmen domén, poskytovatele služby cloud computingu, poskytovatele služeb datového centra, poskytovatele sítě pro doručování obsahu, poskytovatele řízených služeb, poskytovatele řízených bezpečnostních služeb, nebo poskytovatele on-line tržiště, internetového vyhledávače nebo služeb platforem sociálních sítí, který není usazen v Unii, přičemž vnitrostátní příslušný orgán nebo tým CSIRT může se zástupcem jednat namísto subjektu, pokud jde o povinnosti tohoto subjektu vyplývající z této směrnice;

  15. „subjektem veřejné správy“ subjekt uznaný jako takový v členském státě v souladu s vnitrostátním právem, s výjimkou soudnictví, parlamentů a centrálních bank, který splňuje tato kritéria:

a) je založen za účelem spočívajícím v uspokojování potřeb veřejného zájmu a nemá průmyslovou nebo obchodní povahu;

b) má právní subjektivitu nebo je ze zákona oprávněn jednat jménem jiného subjektu s právní subjektivitou;

c) je financován převážně státem, regionálními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty, podléhá řídicímu dohledu těchto orgánů nebo subjektů, nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty;

d) má pravomoc vydávat fyzickým nebo právnickým osobám správní nebo regulační rozhodnutí ovlivňující jejich práva při přeshraničním pohybu osob, zboží, služeb nebo kapitálu;

  1. „veřejnou sítí elektronických komunikací“ veřejná síť elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 8 směrnice (EU) 2018/1972;

  2. „službou elektronických komunikací“ služba elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972;

  3. „subjektem“ fyzická nebo právnická osoba vytvořená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva v místě svého usazení, která může svým jménem vykonávat práva a podléhat povinnostem;

  4. „poskytovatelem řízených služeb“ subjekt, který poskytuje služby související s instalací, správou, provozem nebo údržbou produktů IKT, sítí, infrastruktury, aplikací nebo jakýchkoli jiných sítí a informačních systémů, a to prostřednictvím asistence nebo aktivní správy, které jsou prováděny buď v prostorách zákazníků, nebo na dálku;

  5. „poskytovatelem řízených bezpečnostních služeb“ poskytovatel řízených služeb, který provádí činnosti související s řízením kybernetických bezpečnostních rizik nebo poskytuje asistenci pro tyto činnosti;

  6. „výzkumnou organizací“ subjekt, jehož hlavním cílem je provádět aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj za účelem využití výsledků tohoto výzkumu pro komerční účely, který ovšem nezahrnuje vzdělávací instituce.

Znění: Úřední věstník EU, L 333 z 27. 12. 2022. Směrnice není přímo použitelná, povinnost nese zákon č. 264/2025 Sb.

Komentář

Definice, 41 pojmů. Nejdůležitější jsou incident, kybernetická hrozba, zranitelnost, riziko a poskytovatel řízených bezpečnostních služeb.

Související ustanovení: čl. 21; čl. 23; čl. 12

Související předpisy EU: nařízení (EU) 2019/881 (akt o kybernetické bezpečnosti); směrnice (EU) 2015/1535

Obsah výkladu

I.Čtyři pojmy, na kterých stojí zbytek1 II.Poskytovatel řízených služeb5

I. Čtyři pojmy, na kterých stojí zbytek

1 Definic je jedenačtyřicet, ale čtyři z nich se vracejí v každém dalším článku. Incident je podle bodu 6 událost narušující dostupnost, autenticitu, integritu nebo důvěrnost uchovávaných, předávaných nebo zpracovávaných dat nebo služeb. Definice je široká a nevyžaduje útočníka ani úmysl: výpadek způsobený chybou v konfiguraci je incidentem stejně jako útok.

2 Řešením incidentu se podle bodu 8 rozumí akce a postupy, jejichž cílem je incidentu předejít, odhalit jej, analyzovat, zamezit jeho šíření, reagovat na něj a zotavit se z něj. Slovo předejít je podstatné: povinnost podle čl. 21 písm. b) nezačíná až incidentem.

3 Zranitelnost je podle bodu 15 slabá stránka, snížená odolnost nebo chyba produktu či služby IKT, kterou může využít kybernetická hrozba.

4 Subjektem je podle bodu 38 fyzická nebo právnická osoba vytvořená a uznaná podle vnitrostátního práva v místě svého usazení, která může svým jménem vykonávat práva a podléhat povinnostem. Organizační složka bez právní osobnosti tedy subjektem není a povinnost nese ten, kdo osobnost má.

II. Poskytovatel řízených služeb

5 Nové pojmy proti staré směrnici NIS jsou poskytovatel řízených služeb (bod 39) a poskytovatel řízených bezpečnostních služeb (bod 40), tedy ten, kdo pro zákazníka provozuje IT, respektive přímo řídí kybernetická bezpečnostní rizika.

6 Zařazení téhle kategorie do přílohy I je jedna z nejpodstatnějších změn celé směrnice. Dodavatel, který dřív regulovaný nebyl, se jím stává, a zároveň se stává předmětem povinnosti svého zákazníka podle čl. 21 odst. 2 písm. d) hlídat bezpečnost dodavatelského řetězce. Obě strany tedy tlačí na tytéž smluvní záruky z opačných konců.

Jak vzniká obsah

Obsah vzniká v právním workflow Legal To Code pro Claude Code (verze 1.131.0). Citovaná ustanovení se ověřují proti lokální knihovně jejich verbatim znění. Není-li příslušné znění v knihovně, ověřuje se v e‑Sbírce. Pro rešerši judikatury je workflow napojeno na MCP server Salvia. Součástí workflow jsou automatizované kontroly citací a vnitřní konzistence. Ani tyto kontroly nevylučují chybu. Rozhodné informace proto ověřujte v původních pramenech.

Podrobně v metodice · Co se změnilo