Přeskočit na obsah
← NIS2: přehled ustanovení

Směrnice (EU) 2022/2555 (NIS2) · Kapitola II · Koordinované rámce kybernetické bezpečnosti

Čl. 7 · Národní strategie kybernetické bezpečnosti

Znění

  1. Každý členský stát přijme národní strategii kybernetické bezpečnosti, která stanovuje strategické cíle, zdroje potřebné k dosažení těchto cílů a příslušné politiky a regulační opatření s cílem dosáhnout vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti a udržovat ji. Národní strategie kybernetické bezpečnosti zahrnuje:

a) cíle a priority strategie kybernetické bezpečnosti členského státu týkající se zejména odvětví uvedených v přílohách I a II;

b) rámec správy k dosažení těchto cílů a priorit uvedených v tomto odstavci písm. a), včetně politik uvedených v odstavci 2;

c) rámec správy, který vyjasňuje úlohy a povinnosti příslušných zúčastněných stran na vnitrostátní úrovni, na němž se zakládá spolupráce a koordinace na vnitrostátní úrovni mezi příslušnými orgány, jednotnými kontaktními místy a týmy CSIRT podle této směrnice, jakož i koordinace a spolupráce mezi těmito subjekty a příslušnými orgány podle odvětvových právních aktů Unie;

d) mechanismus za účelem určení relevantních zařízení a hodnocení rizik v tomto členském státě;

e) určení opatření zajišťujících připravenost, schopnost reakce a obnovu při incidentech, včetně spolupráce veřejného a soukromého sektoru;

f) seznam různých orgánů a zúčastněných stran zapojených do provádění národní strategie kybernetické bezpečnosti;

g) rámec politiky pro lepší koordinaci mezi příslušnými orgány podle této směrnice a příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/2557 pro účely sdílení informací o rizicích, kybernetických hrozbách a incidentech a o jiných než kybernetických rizicích, hrozbách a incidentech, případně pro výkon úkolů v oblasti dohledu;

h) plán, včetně nezbytných opatření, ke zlepšení obecné úrovně povědomí občanů o kybernetické bezpečnosti.

  1. V rámci národní strategie kybernetické bezpečnosti přijmou členské státy zejména politiky:

a) zaměřené na kybernetickou bezpečnost v dodavatelském řetězci pro produkty IKT a služby IKT využívané subjekty k poskytování služeb;

b) týkající se zařazení a specifikace požadavků na kybernetickou bezpečnost produktů IKT a služeb IKT při zadávání veřejných zakázek, a to i pokud jde o certifikaci kybernetické bezpečnosti, šifrování a využívání produktů kybernetické bezpečnosti s otevřeným zdrojovým kódem;

c) týkající se řešení zranitelností, včetně prosazování a usnadňování koordinovaného zveřejňovaní zranitelností podle čl. 12 odst. 1;

d) týkající se udržení celkové dostupnosti, integrity a důvěrnosti veřejného jádra otevřeného internetu, případně včetně kybernetické bezpečnosti podmořských komunikačních kabelů;

e) podporující vývoj a integraci příslušných pokročilých technologií zaměřených na zavádění nejmodernějších opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik;

f) prosazující a rozvíjející vzdělávání a školení v oblasti kybernetické bezpečnosti, dovedností v této oblasti, zvyšování informovanosti a výzkumné a vývojové iniciativy, jakož i pokyny k osvědčeným postupům a kontrolám v oblasti kybernetické hygieny, jež jsou určeny občanům, zúčastněným stranám a subjektům;

g) na podporu akademických a výzkumných institucí při vývoji, zlepšování a prosazování zavádění nástrojů kybernetické bezpečnosti a zabezpečené síťové infrastruktury;

h) zahrnující příslušné postupy a vhodné nástroje pro sdílení informací na podporu dobrovolného sdílení informací týkajících se kybernetické bezpečnosti mezi subjekty v souladu s právem Unie;

i) pro posílení kybernetické odolnosti a základní kybernetické hygieny malých a středních podniků, zejména těch, které nespadají do oblasti působnosti této směrnice, poskytováním snadno dostupných pokynů a pomoci pro jejich specifické potřeby;

j) prosazující aktivní kybernetickou ochranu.

  1. Členské státy oznámí své národní strategie kybernetické bezpečnosti Komisi do tří měsíců od jejich přijetí. Členské státy mohou z těchto oznámení vyloučit informace, které se týkají jejich národní bezpečnosti.

  2. Členské státy pravidelně a alespoň každých pět let posuzují své národní strategie kybernetické bezpečnosti podle klíčových ukazatelů výkonnosti a v případě potřeby je aktualizují. Při zpracování nebo aktualizaci národní strategie kybernetické bezpečnosti a klíčových ukazatelů výkonnosti pro posouzení strategie s cílem uvést je do souladu s požadavky a povinnostmi stanovenými v této směrnici poskytuje členským státům na jejich žádost součinnost agentura ENISA.

Znění: Úřední věstník EU, L 333 z 27. 12. 2022. Směrnice není přímo použitelná, povinnost nese zákon č. 264/2025 Sb.

Komentář

Národní strategie kybernetické bezpečnosti. Povinnost státu, ne subjektu. Praktický dopad: z priorit strategie se dá odhadnout, na co se dozor zaměří.

Související ustanovení: čl. 8; čl. 9

Obsah výkladu

I.Co strategie obsahuje a proč to číst1

I. Co strategie obsahuje a proč to číst

1 Stát přijímá strategii se strategickými cíli, zdroji a politikami, mimo jiné k bezpečnosti dodavatelského řetězce, k odolnosti veřejných sítí, ke koordinovanému zveřejňování zranitelností a k podpoře menších podniků.

2 Pro podnik je to nepřímý, ale užitečný dokument: z priorit strategie se dá odhadnout, na co se dozor v nejbližších letech zaměří a kde se dá čekat metodická podpora.

Jak vzniká obsah

Obsah vzniká v právním workflow Legal To Code pro Claude Code (verze 1.131.0). Citovaná ustanovení se ověřují proti lokální knihovně jejich verbatim znění. Není-li příslušné znění v knihovně, ověřuje se v e‑Sbírce. Pro rešerši judikatury je workflow napojeno na MCP server Salvia. Součástí workflow jsou automatizované kontroly citací a vnitřní konzistence. Ani tyto kontroly nevylučují chybu. Rozhodné informace proto ověřujte v původních pramenech.

Podrobně v metodice · Co se změnilo