Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR) · Kapitola I · Obecná ustanovení
Čl. 4 · Definice
Znění
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby;
„zpracováním“ jakákoliv operace nebo soubor operací, které jsou prováděny s osobními údaji nebo soubory osobních údajů pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;
„omezením zpracování“ označení uložených osobních údajů za účelem omezení jejich zpracování v budoucnu;
„profilováním“ jakákoli forma automatizovaného zpracování osobních údajů spočívající v jejich použití k hodnocení některých osobních aspektů vztahujících se k fyzické osobě, zejména k rozboru nebo odhadu aspektů týkajících se jejího pracovního výkonu, ekonomické situace, zdravotního stavu, osobních preferencí, zájmů, spolehlivosti, chování, místa, kde se nachází, nebo pohybu;
„pseudonymizací“ zpracování osobních údajů tak, že již nemohou být přiřazeny konkrétnímu subjektu údajů bez použití dodatečných informací, pokud jsou tyto dodatečné informace uchovávány odděleně a vztahují se na ně technická a organizační opatření, aby bylo zajištěno, že nebudou přiřazeny identifikované či identifikovatelné fyzické osobě;
„evidencí“ jakýkoliv strukturovaný soubor osobních údajů přístupných podle zvláštních kritérií, ať již je centralizovaný, decentralizovaný, nebo rozdělený podle funkčního či zeměpisného hlediska;
„správcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů; jsou-li účely a prostředky tohoto zpracování určeny právem Unie či členského státu, může toto právo určit dotčeného správce nebo zvláštní kritéria pro jeho určení;
„zpracovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje pro správce;
„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, kterým jsou osobní údaje poskytnuty, ať už se jedná o třetí stranu, či nikoli. Avšak orgány veřejné moci, které mohou získávat osobní údaje v rámci zvláštního šetření v souladu s právem členského státu, se za příjemce nepovažují; zpracování těchto osobních údajů těmito orgány veřejné moci musí být v souladu s použitelnými pravidly ochrany údajů pro dané účely zpracování;
„třetí stranou“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který není subjektem údajů, správcem, zpracovatelem ani osobou přímo podléhající správci nebo zpracovateli, jež je oprávněna ke zpracování osobních údajů;
„souhlasem“ subjektu údajů jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajů;
„porušením zabezpečení osobních údajů“ porušení zabezpečení, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně nebo neoprávněnému poskytnutí nebo zpřístupnění přenášených, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů;
„genetickými údaji“ osobní údaje týkající se zděděných nebo získaných genetických znaků fyzické osoby, které poskytují jedinečné informace o její fyziologii či zdraví a které vyplývají zejména z analýzy biologického vzorku dotčené fyzické osoby;
„biometrickými údaji“ osobní údaje vyplývající z konkrétního technického zpracování týkající se fyzických či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, které umožňuje nebo potvrzuje jedinečnou identifikaci, například zobrazení obličeje nebo daktyloskopické údaje;
„údaji o zdravotním stavu“ osobní údaje týkající se tělesného nebo duševního zdraví fyzické osoby, včetně údajů o poskytnutí zdravotních služeb, které vypovídají o jejím zdravotním stavu;
„hlavní provozovnou“:
a) v případě správce s provozovnami ve více než jednom členském státě místo, kde se nachází jeho ústřední správa v Unii, ledaže jsou rozhodnutí o účelech a prostředcích zpracování osobních údajů přijímána v jiné provozovně správce v Unii a tato jiná provozovna má pravomoc vymáhat provádění těchto rozhodnutí, přičemž v takovém případě je za hlavní provozovnu považována provozovna, která tato rozhodnutí přijala;
b) v případě zpracovatele s provozovnami ve více než jednom členském státě místo, kde se nachází jeho ústřední správa v Unii, nebo pokud zpracovatel nemá v Unii žádnou ústřední správu, pak ta provozovna zpracovatele v Unii, kde probíhají hlavní činnosti zpracování v souvislosti s činnostmi provozovny zpracovatele, v rozsahu, v jakém se na zpracovatele vztahují specifické povinnosti podle tohoto nařízení;
„zástupcem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která je správcem nebo zpracovatelem určena písemně podle článku 27 k tomu, aby správce nebo zpracovatele zastupovala, pokud jde o příslušné povinnosti správce nebo zpracovatele ve smyslu tohoto nařízení;
„podnikem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na její právní formu, včetně osobních společností nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost;
„skupinou podniků“ skupina zahrnující řídící podnik a jím řízené podniky;
„závaznými podnikovými pravidly“ koncepce ochrany osobních údajů, kterou dodržuje správce nebo zpracovatel usazený na území členského státu při jednorázových nebo souborných předáních osobních údajů správci nebo zpracovateli v jedné nebo více třetích zemích v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost;
„dozorovým úřadem“ nezávislý orgán veřejné moci zřízený členským státem podle článku 51;
„dotčeným dozorovým úřadem“ dozorový úřad, kterého se zpracování osobních údajů dotýká, neboť:
a) správce či zpracovatel je usazen na území členského státu tohoto dozorového úřadu;
b) subjekty údajů s bydlištěm v členském státě tohoto dozorového úřadu jsou nebo pravděpodobně budou zpracováním podstatně dotčeny, nebo
c) u něj byla podána stížnost;
„přeshraničním zpracováním“ buď:
a) zpracování osobních údajů, které probíhá v souvislosti s činnostmi provozoven ve více než jednom členském státě správce či zpracovatele v Unii, je-li tento správce či zpracovatel usazen ve více než jednom členském státě; nebo
b) zpracování osobních údajů, které probíhá v souvislosti s činnostmi jediné provozovny správce či zpracovatele v Unii, ale kterým jsou nebo pravděpodobně budou podstatně dotčeny subjekty údajů ve více než jednom členském státě;
„relevantní a odůvodněnou námitkou“ námitka vůči návrhu rozhodnutí za účelem posouzení, zda došlo k porušení tohoto nařízení, nebo zda je zamýšlený úkon v souvislosti se správcem či zpracovatelem v souladu s tímto nařízením, která jasně dokazuje významnost rizik vyplývajících z návrhu rozhodnutí, pokud jde o základní práva a svobody subjektů údajů, případně volný pohyb osobních údajů v rámci Unie;
„službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535 ( 1 );
„mezinárodní organizací“ organizace a jí podřízené subjekty podléhající mezinárodnímu právu veřejnému nebo jiný subjekt zřízený dohodou mezi dvěma nebo více zeměmi nebo na jejím základě.
Znění: EUR-Lex, CELEX 32016R0679 (konsolidované znění s opravami).
Komentář
Slovník s 26 definicemi. Osobní údaj je pojatý široce (stačí identifikovatelnost, i nepřímá), zpracování je prakticky jakákoli operace s údaji. Klíčová je dělba správce (určuje účely a prostředky) a zpracovatele (zpracovává pro správce), na ní visí rozdělení povinností celého nařízení. Dynamická IP adresa je osobním údajem, má-li správce právní cestu k doidentifikování (C-582/14 Breyer), a posouzení, zda jsou pseudonymizovaná data osobními údaji, je relativní podle prostředků konkrétního aktéra (C-413/23 P EDPS v. SRB).
Související ustanovení: čl. 2 (věcná působnost); čl. 6 (tituly); čl. 9 (zvláštní kategorie); čl. 22 (automatizované rozhodování); čl. 24 až 28 (role a povinnosti); čl. 26 (společní správci); čl. 33 (porušení zabezpečení)
Související předpisy EU: čl. 3 nařízení (EU) 2024/1689 (AI Act) — obdobná technika slovníku pro celé nařízení
Judikatura: C-582/14 Breyer; C-434/16 Nowak; C-413/23 P EDPS v. SRB; C-40/17 Fashion ID; C-210/16 Wirtschaftsakademie; C-25/17 Jehovan todistajat
Obsah výkladu
I.Proč se slovník čte první1 II.Osobní údaj a identifikovatelnost (bod 1)3 III.Zpracování a evidence (body 2 a 6)8 IV.Správce, zpracovatel, společní správci (body 7 a 8)10 V.Souhlas, profilování, pseudonymizace (body 11, 4 a 5)15 VI.Porušení zabezpečení (bod 12)19I. Proč se slovník čte první
1 Článek 4 obsahuje šestadvacet definic a je to nejpoužívanější článek celého nařízení, i když se na něj málokdy žaluje. Skoro každá povinnost je totiž navěšená na některý z jeho pojmů, takže spor o povinnost bývá ve skutečnosti sporem o definici.
2 Definice mají uvnitř nařízení přednost před běžným významem slov a před českou terminologií. Pojem „správce” tak nemá nic společného se správcem podle občanského zákoníku a „zpracování” znamená víc, než co se pod ním rozumí hovorově.
II. Osobní údaj a identifikovatelnost (bod 1)
3 Osobním údajem jsou „veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě”. Definice má dvě části, které se obvykle zaměňují. První je informace o osobě, druhá identifikovatelnost. Musí být splněny obě.
4 Pojem informace o osobě je široký. Ve věci C-434/16 Nowak Soudní dvůr uzavřel, že osobním údajem jsou i písemné odpovědi uchazeče u zkoušky a poznámky zkoušejícího k nim, protože vypovídají o jeho znalostech a schopnostech. Osobním údajem tedy nejsou jen identifikátory; je jím i hodnocení, názor nebo popis chování.
5 Identifikovatelnost může být i nepřímá a posuzuje se podle „všech prostředků, u nichž lze rozumně předpokládat”, že je někdo použije. Ve věci C-582/14 Breyer Soudní dvůr rozhodl, že dynamická IP adresa je pro provozovatele webu osobním údajem, má-li právní cestu, jak si u poskytovatele připojení doidentifikovat konkrétní osobu. Není tedy nutné umět člověka pojmenovat vlastními silami.
6 Test je relativní, ne absolutní. Ve věci C-413/23 P EDPS v. SRB Soudní dvůr potvrdil, že u pseudonymizovaných údajů je nutné posuzovat prostředky konkrétního příjemce: co je osobním údajem u odesílatele, který drží klíč, nemusí jím být u příjemce, který k němu nemá přístup a ani rozumnou cestu k němu. Tenhle rozsudek zásadně mění praxi u sdílení dat mezi subjekty a je zatím nejméně promítnutý do českých interních směrnic.
7 Anonymizované údaje pod nařízení nespadají, ale laťka je vysoko. Anonymizace znamená nezvratné znemožnění identifikace; pseudonymizace (bod 5) je pouhé oddělení klíče a osobním údajem zůstává. Označit tabulku jako „anonymizovanou” proto nic nemění, rozhoduje faktická nemožnost přiřazení.
III. Zpracování a evidence (body 2 a 6)
8 Zpracováním je „jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji”, a následující výčet je demonstrativní: shromáždění, zaznamenání, uspořádání, uložení, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, výmaz i zničení. Zpracováním je tedy i pouhé nahlédnutí do databáze a i samotný výmaz. Kdo tvrdí, že „s údaji nic nedělá, jen je má”, zpracovává je uložením.
9 Evidence podle bodu 6 je strukturovaný soubor přístupný podle zvláštních kritérií. Ve spojení s čl. 2 odst. 1 z toho plyne hranice pro papír: nestrukturovaná hromada listin evidencí není, uspořádaná složka ano.
IV. Správce, zpracovatel, společní správci (body 7 a 8)
10 Správce určuje účely a prostředky zpracování, zpracovatel zpracovává pro správce. Na tomto rozdílu visí rozdělení povinností celého nařízení a je to nejčastější věcná chyba v českých smlouvách. Role se určuje podle skutečného vlivu na to, proč a jak se zpracovává, ne podle toho, jak se strany ve smlouvě nazvaly.
11 Vodítko, které funguje: kdo rozhoduje o účelu, je vždy správce. O prostředcích smí zpracovatel rozhodovat v technických detailech (jaký hardware, jaká šifra), ale ne v tom podstatném (jak dlouho uchovávat, komu zpřístupnit).
12 Společné správcovství podle čl. 26 vzniká tam, kde dva subjekty určují účely a prostředky společně, i když každý jinou měrou a i když jeden z nich k údajům vůbec nemá přístup. Ve věci C-40/17 Fashion ID to Soudní dvůr dovodil u provozovatele webu, který si vložil tlačítko sociální sítě sbírající údaje návštěvníků; společným správcem je jen pro fázi shromáždění a přenosu, ne pro následné zpracování provozovatelem sítě. Obdobně ve věci C-210/16 Wirtschaftsakademie u správce fanouškovské stránky na sociální síti.
13 Praktický důsledek: společné správcovství se nedá vyloučit tím, že se o něm mlčí. Vzniká z faktického uspořádání a čl. 26 pak jen požaduje, aby si strany transparentním ujednáním rozdělily povinnosti. Chybí-li ujednání, povinnosti nezmizí; jen není jasné, kdo je plní, a subjekt údajů se může obrátit na kohokoli z nich.
14 Zpracovatel, který překročí pokyny správce a začne určovat účel sám, se pro dané zpracování stává správcem se všemi důsledky včetně vlastní odpovědnosti podle čl. 82.
V. Souhlas, profilování, pseudonymizace (body 11, 4 a 5)
15 Souhlas je definován jako svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt „prohlášením či jiným zjevným potvrzením” vyjadřuje svolení. Čtyři přívlastky jsou čtyři samostatné podmínky a stačí, aby padla jedna. Podrobnosti řeší čl. 7, ale definiční jádro je tady.
16 Slova „jiným zjevným potvrzením” vylučují mlčení i nečinnost. Předzaškrtnuté políčko proto souhlasem není (C-673/17 Planet49), a to ani tehdy, když uživatel měl možnost je odškrtnout.
17 Profilování (bod 4) je jakákoli forma automatizovaného zpracování sloužící k hodnocení osobních aspektů člověka, zejména k rozboru nebo odhadu jeho výkonu, situace, zdraví, preferencí, spolehlivosti, chování nebo pohybu. Profilování samo o sobě zakázáno není; teprve čl. 22 řeší, kdy na něm nesmí stát rozhodnutí.
18 Pseudonymizace (bod 5) je technika, ne právní stav. Snižuje riziko, a proto se objevuje v čl. 25 a 32 jako opatření, ale nevyvádí údaje z působnosti nařízení.
VI. Porušení zabezpečení (bod 12)
19 Porušením zabezpečení osobních údajů je porušení, které vede k „náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně nebo neoprávněnému poskytnutí nebo zpřístupnění” údajů. Tři slova z té definice se v praxi přehlížejí: náhodnému, zničení a ztrátě.
20 Náhodné znamená, že incidentem je i vlastní chyba bez cizího zavinění, typicky e-mail odeslaný nesprávnému adresátovi. Zničení a ztráta znamenají, že incidentem je i situace, kdy se údaje nikam nedostaly, jen o ně správce přišel; smazaná záloha bez kopie je porušením zabezpečení stejně jako únik. Na tomhle nedorozumění stojí většina neohlášených incidentů podle čl. 33.