Čl. 13 · Opatření proti obcházení

Související ustanovení: čl. 3 odst. 2 a 4 (prahové hodnoty, označení); čl. 5 až 7 (povinnosti); čl. 8 odst. 2 třetí pododstavec (upřesnění opatření při obcházení); čl. 20 (zahájení řízení); čl. 21 (žádosti o informace); čl. 29 až 31 (nesoulad, pokuty, penále)

Související předpisy EU: nařízení (EU) 2016/679; směrnice 2002/58/ES

I. Umělé dělení služeb (odst. 1 a 2)

1 Odst. 1 první věta stanoví, že podnik poskytující hlavní služby platforem „nesmí tyto služby prostřednictvím smluvních, obchodních, technických nebo jiných prostředků segmentovat, dělit, dále členit, tříštit nebo štěpit, aby obešel kvantitativní prahové hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 2“. Taková praktika Komisi nebrání podnik označit podle čl. 3 odst. 4 (odst. 1). Má-li Komise podezření, může od podniku požadovat jakékoli informace potřebné ke zjištění, zda tak postupuje (odst. 2).

2 Odst. 1 dopadá na podnik ještě před označením. Tribunál s odkazem zejména na definice v čl. 2 a v souladu s čl. 13 uzavřel, že Komise nepochybí, zohlední-li při výpočtu prahových hodnot všechny relevantní poznatky, které mohou prokázat, že několik služeb tvoří jednu hlavní službu platformy, tím spíše, nepřijme-li popis služeb v oznámení podniku (rozsudek Tribunálu ze dne 8. 7. 2026, Apple v. Komise, T-1079/23, T-1080/23 a T-214/24, EU:T:2026:451, bod 93).

II. Plné a účinné dodržování a zákaz narušování (odst. 3 a 4)

3 Strážce přístupu zajišťuje, aby povinnosti podle čl. 5, 6 a 7 byly plně a účinně dodržovány (odst. 3). Nesmí se chovat způsobem, který jejich účinné dodržování narušuje, bez ohledu na to, zda je chování smluvní, obchodní, technické nebo jiné povahy nebo zda zahrnuje behaviorální techniky či provedení rozhraní (odst. 4). Podle bodu 70 odůvodnění by se povinnosti měly vztahovat na všechny praktiky strážce přístupu bez ohledu na jejich formu, pokud odpovídají typu praktiky, na kterou se povinnost vztahuje. Interoperabilitu požadovanou nařízením by strážce přístupu neměl narušovat například neodůvodněnými technickými ochrannými opatřeními, diskriminačními podmínkami služby, nezákonným uplatňováním autorského práva k rozhraním pro programování aplikací nebo zavádějícími informacemi.

4 Komise zahájila první řízení o nesouladu dne 25. 3. 2024 podle čl. 20 ve spojení s čl. 13 a 29 (tisková zpráva Komise IP/24/1689 ze dne 25. 3. 2024). V rozhodnutí vůči společnosti Apple k čl. 5 odst. 4 nařídila Komise nejen odstranit omezení navádění, ale i nejednat způsobem se stejným cílem nebo účinkem (výroční zpráva Komise o nařízení za rok 2025, COM(2026) 247 final, bod 34). Domnívám se, že se zákaz obcházení promítá i do takových příkazů.

III. Souhlas pro podnikatelské uživatele (odst. 5)

5 Je-li k zajištění souladu s nařízením nezbytný souhlas se shromažďováním, zpracováním, křížovým používáním a předáváním osobních údajů, přijme strážce přístupu opatření, aby podnikatelští uživatelé mohli tento souhlas přímo získat, pokud ho vyžaduje nařízení (EU) 2016/679 nebo směrnice 2002/58/ES, nebo aby jinými způsoby dodržel pravidla ochrany údajů a soukromí, případně poskytnutím řádně anonymizovaných údajů. Podle odst. 5 druhé věty strážce přístupu „nesmí získání tohoto souhlasu činit pro podnikatelského uživatele obtížnější než v případě vlastních služeb“. Ustanovení má význam zejména pro přístup podnikatelských uživatelů k datům podle čl. 6 odst. 10.

IV. Zhoršování služeb a manipulativní rozhraní (odst. 6)

6 Strážce přístupu nezhoršuje podmínky ani kvalitu hlavních služeb platforem poskytovaných podnikatelským nebo koncovým uživatelům, kteří využívají práv nebo možností podle čl. 5, 6 a 7, ani jim nadměrně neztěžuje jejich uplatnění, a to ani nabízením možností jiným než neutrálním způsobem nebo oslabením autonomie, rozhodování nebo možností uživatelů prostřednictvím struktury, provedení, funkce nebo fungování uživatelského rozhraní (odst. 6). Odst. 6 tak míří mimo jiné na takzvané temné vzorce, tedy uspořádání rozhraní, které uživatele odrazuje od volby, kterou mu nařízení dává.

V. Řízení a sankce (odst. 7 a 8)

7 Obchází-li strážce přístupu některou z povinností podle čl. 5, 6 nebo 7 způsobem podle odst. 4, 5 a 6, nebo se o to pokouší, může Komise zahájit řízení podle čl. 20 a přijmout prováděcí akt podle čl. 8 odst. 2 s opatřeními, která má strážce přístupu provést (odst. 7). Zahájí-li Komise takové řízení z vlastního podnětu, mohou se opatření týkat i povinností podle čl. 5 (čl. 8 odst. 2 třetí pododstavec). Pravomoci podle čl. 29 až 31, tedy rozhodnutí o nesouladu, pokuty a penále, zůstávají nedotčeny (odst. 8). Odst. 8 původně odkazoval na odstavec 6, oprava zveřejněná v Úředním věstníku dne 10. 1. 2025 (řada L, 2025/90024) odkaz změnila na odstavec 7.

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Rozdělení obchodu s aplikacemi. Podnik před oznámením rozdělí obchod s aplikacemi na samostatné obchody pro jednotlivé země, aby žádný z nich nedosáhl 45 milionů měsíčně aktivních koncových uživatelů. Taková praktika Komisi nebrání podnik označit (odst. 1). Rozdělení podle domén a zeměpisných atributů je ostatně pro vymezení služby nerozhodné (příloha, oddíl D bod 2 písm. a)).

2. Varování před alternativním obchodem. Strážce přístupu umožní instalaci obchodů s aplikacemi třetích stran podle čl. 6 odst. 4, při každé instalaci ale zobrazí několik po sobě jdoucích varování s nápadným tlačítkem pro zrušení. Pokud varování nejsou striktně nezbytná a přiměřená k ochraně zabezpečení, nadměrně ztěžují uplatnění práva podle čl. 6 odst. 4 a porušují odst. 6.

Co z toho plyne v praxi

Strážce přístupu. Navrhujte rozhraní tak, aby volby, které nařízení uživatelům dává, byly prezentovány neutrálně a stejně snadno jako výchozí stav. Příkaz v rozhodnutí vůči společnosti Apple k čl. 5 odst. 4 zakazuje i jednání se stejným cílem nebo účinkem (COM(2026) 247 final, bod 34).

Z judikatury

Tribunál, T-1079/23, T-1080/23 a T-214/24, Apple v. Komise, rozsudek ze dne 8. 7. 2026: při výpočtu prahových hodnot smí Komise přihlédnout ke všem relevantním poznatkům o tom, že několik služeb tvoří ve skutečnosti jednu hlavní službu platformy. Tribunál to opřel zejména o definice v čl. 2 a o čl. 13 (bod 93).

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Obcházení jako samostatné porušení. Odst. 4 a 6 jsou formulovány jako samostatné povinnosti, čl. 29 odst. 1 ale za nesoulad považuje jen nesplnění povinností podle čl. 5 až 7 a dalších uvedených opatření. Zdá se mi, že jednání podle odst. 4 a 6 je porušením té povinnosti podle čl. 5 až 7, jejíž účinné dodržování narušuje, a postihuje se v rozhodnutí o nesouladu s ní. Komise v tomto smyslu zahájila první řízení o nesouladu podle čl. 20 ve spojení s čl. 13 a 29 (IP/24/1689).