Nařízení (EU) 2022/1925 (nařízení o digitálních trzích) · Kapitola V · Pravomoci v oblasti vyšetřování, prosazování a sledování

Čl. 27 · Informace od třetích stran

Použije se od 2. 5. 2023

Stáhnout Markdown JSON

Znění

1. Jakákoli třetí strana, včetně podnikatelských uživatelů, konkurentů a koncových uživatelů hlavních služeb platforem uvedených v rozhodnutí o označení podle čl. 3 odst. 9, jakož i jejich zástupců, může informovat vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 nebo přímo Komisi o veškerých praktikách nebo chování strážců přístupu, na něž se vztahuje oblast působnosti tohoto nařízení.

2. Vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 a Komise mohou zcela dle vlastního uvážení přijmout vhodná opatření, avšak nemají povinnost vždy v návaznosti na obdržené informace konat.

3. Pokud má na základě informací obdržených podle odstavce 1 tohoto článku vnitrostátní příslušný orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 za to, že mohlo nastat porušení tohoto nařízení, předá tuto informaci Komisi.

Znění: nařízení (EU) 2022/1925 tak, jak vyšlo v Úředním věstníku 12. 10. 2022 (Úř. věst. L 265, s. 1). Nařízení nebylo novelizováno, oprava ze dne 10. 1. 2025 (Úř. věst. L, 2025/90024) změnila odkaz v čl. 13 odst. 8.

Komentář · podbarvené věty jsou názor kurátora

Kdokoli může informovat Komisi nebo vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž o praktikách strážce přístupu. Na vyřízení podnětu ale nárok nemá.

Související ustanovení: čl. 5 odst. 6 (zákaz bránit uživatelům v upozornění orgánu veřejné moci); čl. 20 (zahájení řízení); čl. 36 odst. 4 (služební tajemství); čl. 38 odst. 7 (šetření vnitrostátního orgánu); čl. 43 (oznamování porušení)

Související předpisy EU: směrnice (EU) 2019/1937, čl. 4 odst. 1 (osobní působnost ochrany oznamovatelů)

Související předpisy ČR: zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

Obsah výkladu

I.Kdo a koho může informovat (odst. 1)1 II.Uvážení orgánů (odst. 2)2 III.Předání informace Komisi (odst. 3)3

I. Kdo a koho může informovat (odst. 1)

1 Jakákoli třetí strana, včetně podnikatelských uživatelů, konkurentů a koncových uživatelů hlavních služeb platforem uvedených v rozhodnutí o označení, i jejich zástupci, může informovat vnitrostátní orgán členského státu prosazující pravidla uvedená v čl. 1 odst. 6 nebo přímo Komisi o veškerých praktikách nebo chování strážců přístupu, na něž se vztahuje oblast působnosti nařízení (odst. 1). Okruh oprávněných je otevřený („jakákoli třetí strana“) a nepředpokládá, že je třetí strana praktikou sama dotčena. Podnikatelské a koncové uživatele navíc chrání čl. 5 odst. 6, podle kterého jim strážce přístupu „nesmí přímo ani nepřímo bránit“ v tom, aby příslušný orgán veřejné moci, včetně vnitrostátních soudů, upozornili na jakoukoli záležitost nesouladu s příslušnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy ze strany strážce přístupu.

II. Uvážení orgánů (odst. 2)

2 Vnitrostátní orgán i Komise mohou zcela podle vlastního uvážení přijmout vhodná opatření, „nemají povinnost vždy v návaznosti na obdržené informace konat“ (odst. 2). Jsem toho názoru, že informace podle čl. 27 proto nezakládá nárok na rozhodnutí o jejím vyřízení.

III. Předání informace Komisi (odst. 3)

3 Má-li vnitrostátní orgán na základě obdržených informací za to, že mohlo nastat porušení nařízení, předá informaci Komisi (odst. 3). Komise je jediným orgánem, který nařízení vymáhá (bod 91 odůvodnění). V Česku je orgánem prosazujícím pravidla hospodářské soutěže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Vedle předání informace může vnitrostátní orgán na svém území z vlastního podnětu šetřit možný nesoulad s čl. 5, 6 a 7, je-li k tomu oprávněn a má-li k tomu vyšetřovací pravomoci podle vnitrostátního práva. Před prvním formálním opatřením šetření o tom písemně informuje Komisi a zahájení řízení Komisí podle čl. 20 jeho šetření ukončí (čl. 38 odst. 7).

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Podnět vývojáře přes vnitrostátní úřad. Český vývojář aplikací se domnívá, že obchod s aplikacemi strážce přístupu mu brání v navádění zákazníků. Podnět podá Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad má za to, že mohlo dojít k porušení čl. 5 odst. 4, a informaci předá Komisi (odst. 3). Zda Komise zahájí řízení, je na jejím uvážení (odst. 2).

Co z toho plyne v praxi

Podnikatelský uživatel nebo konkurent. Informaci podejte přímo Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu a doložte ji konkrétními skutečnostmi. Vyřízení podnětu nemůžete vymáhat (odst. 2). Řekl bych, že konkrétně doložená informace má větší naději, že ji Komise využije.

Z judikatury

Soudní dvůr ani Tribunál čl. 27 k 10. 10. 2026 nevykládaly.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Ochrana totožnosti oznamovatele. Čl. 27 neupravuje, jak Komise chrání totožnost třetí strany, která ji informuje. Domnívám se, že osobám, které informace o porušení nařízení získaly v pracovním kontextu, poskytuje ochranu směrnice (EU) 2019/1937, kterou čl. 43 vztahuje na oznamování veškerých porušení nařízení (čl. 4 odst. 1 směrnice). Ostatním třetím stranám, typicky koncovým uživatelům, kteří informují o vlastní zkušenosti se službou, poskytuje ochranu povinnost zachovávat služební tajemství podle čl. 36 odst. 4.

Prameny k ustanovení

Související body odůvodnění: 91