Čl. 43 · Oznamování porušení a ochrana oznamujících osob

Související ustanovení: čl. 27 (informace od třetích stran); čl. 36 odst. 4 (služební tajemství); čl. 51 (změna směrnice (EU) 2019/1937)

Související předpisy EU: směrnice (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, čl. 4 odst. 1 (osobní působnost) a příloha, část I bod J

Související předpisy ČR: zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů

I. Použití směrnice (EU) 2019/1937

1 Na oznamování veškerých porušení nařízení a na ochranu osob oznamujících tato porušení se vztahuje směrnice (EU) 2019/1937. Čl. 51 nařízení ji proto doplnil do části I bodu J přílohy směrnice jako podbod iv). Podle bodu 102 odůvodnění mohou oznamovatelé upozornit příslušné orgány na nové informace, které jim mohou pomoci odhalit porušení nařízení a uložit sankce, a měla by být zajištěna opatření, která je ochrání před odvetnými opatřeními.

2 Podle bodu 103 odůvodnění by členské státy měly změnu přílohy zohlednit ve svých prováděcích předpisech, jejich přijetí ale není podmínkou pro uplatnění směrnice na oznamování porušení nařízení ode dne jeho použitelnosti. Směrnice chrání oznamující osoby, které informace o porušení získaly v pracovním kontextu (čl. 4 odst. 1 směrnice (EU) 2019/1937, výklad u čl. 27).

II. Česká úprava

3 V Česku směrnici provádí zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Oznámení podle něj obsahuje informace o možném protiprávním jednání u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti (§ 2 odst. 1 zákona č. 171/2023 Sb.). Pro porušení nařízení je rozhodující § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 171/2023 Sb., podle kterého jde o jednání porušující jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie ve vyjmenované oblasti. Patří mezi ně ochrana spotřebitele (bod 4), hospodářská soutěž (bod 10), ochrana osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů (bod 12) a fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie (bod 14).

III. Praxe

4 Komise spustila nástroj pro oznamovatele 30. 4. 2024. V roce 2024 jím obdržela 20 podání (výroční zpráva Komise o nařízení za rok 2024, COM(2025) 166 final, bod 19), od května 2024 do sepsání pracovního dokumentu útvarů Komise k přezkumu celkem 152 podání (pracovní dokument útvarů Komise SWD(2026) 123 final, oddíl 5.3).

Příklady

Případy jsou konstruované, žádný z nich soud nerozhodl.

1. Zaměstnanec strážce přístupu. Zaměstnanec české dceřiné společnosti strážce přístupu zjistí, že skupina podle interních pokynů obchází čl. 6 odst. 5 při řazení výsledků vyhledávání. Porušení může oznámit nástrojem Komise nebo vnitřním oznamovacím systémem podle zákona č. 171/2023 Sb. a vztahuje se na něj ochrana před odvetnými opatřeními podle zákona č. 171/2023 Sb., který směrnici (EU) 2019/1937 provádí.

Co z toho plyne v praxi

Strážce přístupu. Vnitřní oznamovací systém nastavte tak, aby přijímal i oznámení o porušení nařízení.

Z judikatury

Soudní dvůr ani Tribunál čl. 43 k 10. 10. 2026 nevykládaly.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co článek sám neodpovídá.

1. Oznamovatel mimo pracovní vztah ke strážci přístupu. Zaměstnanec podnikatelského uživatele, který se s praktikou strážce přístupu setká při své práci, pro strážce přístupu nepracuje. Jsem toho názoru, že i on může požívat ochrany podle zákona č. 171/2023 Sb., protože § 2 odst. 1 zahrnuje i jednání u osoby, se kterou byl oznamovatel v kontaktu v souvislosti s výkonem práce.