§ 86 · Konto pracovní doby a vyrovnávací období

Související ustanovení: § 34b odst. 1 (přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby); § 40 odst. 1 (změna obsahu pracovního poměru); § 67 odst. 1 písm. d) (vyšší odstupné při postupu podle odstavce 4); § 78 odst. 1 písm. i) a m) (práce přesčas, nerovnoměrné rozvržení); § 83 (délka směny); § 84 (rozvrh pracovní doby a seznámení s ním); § 87 (účet pracovní doby a účet mzdy); § 91 odst. 5 (práce ve dnech pracovního klidu při postupu podle odstavce 4); § 93 (rozsah práce přesčas); § 96 (evidence pracovní doby); § 97 odst. 5 (pracovní volno pro překážky na straně zaměstnance); § 98 odst. 2 (práce přesčas v kontu); § 109 odst. 3 (zaměstnavatelé, kteří poskytují plat); § 114 (mzda a příplatek za práci přesčas); § 120 a 121 (mzda při kontu); § 207 až 209 (překážky v práci na straně zaměstnavatele); § 286 odst. 3 a 4 (působení odborové organizace); § 305 (vnitřní předpis); § 348 (doba posuzovaná jako výkon práce); § 354 odst. 4 (rozhodné období pro průměrný výdělek)

Související předpisy: zákon č. 362/2007 Sb., čl. I bod 30 (zrušení souhlasu zaměstnanců od 1. 1. 2008); zákon č. 365/2011 Sb., čl. I body 92 a 93 (dnešní znění odstavce 1 a odstavec 4 od 1. 1. 2012)

Související předpisy EU: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, čl. 6 písm. b), čl. 16 písm. b) a čl. 19 (maximální týdenní pracovní doba a referenční období)

I. Účel a podstata konta

1 Konto pracovní doby (dále jen „konto“) dovoluje zaměstnavateli přizpůsobit rozsah práce výkyvům v zakázkách nebo v provozu. V týdnech, kdy je práce hodně, rozvrhne zaměstnanci delší nebo četnější směny, v týdnech, kdy je jí málo, kratší, méně směn nebo žádné. Odpracovanou dobu porovná s pracovní dobou, kterou měl zaměstnanec odpracovat, až po skončení vyrovnávacího období (odst. 3 a § 98 odst. 2), nebo pracovního poměru, skončí-li dřív (§ 121 odst. 1).

2 Od nerovnoměrného rozvržení pracovní doby [§ 78 odst. 1 písm. m)] se konto liší dvěma znaky. Zaměstnanec v kontu nemá právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (§ 34b odst. 1). Za jednotlivé měsíce mu přísluší stálá mzda a mzda za skutečně odpracovanou dobu se vyúčtuje až po skončení vyrovnávacího období, nebo pracovního poměru, skončí-li dřív (§ 120 a 121). Nejvyšší soud v těchto dvou znacích vidí hlavní rysy konta (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 17) a konto označuje za zvláštní způsob rozvržení pracovní doby (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2026, sp. zn. 21 Cdo 2669/2024, bod 30).

3 Konto tak přesouvá část rizika nedostatku práce na zaměstnance. Mimo konto přísluší zaměstnanci, kterému zaměstnavatel nepřiděluje práci, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Při dočasném omezení odbytu nebo poptávky ji dohoda s odborovou organizací, popřípadě vnitřní předpis zaměstnavatele, u kterého odborová organizace nepůsobí, může snížit, nejméně však na 60 % průměrného výdělku (§ 208 a 209). V kontu se tato náhrada neposkytuje (§ 208 část věty za středníkem). Zaměstnanec má místo toho po celé vyrovnávací období zajištěnu stálou mzdu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku (§ 120 odst. 1) a po jeho skončení dostane vyšší z obou částek, součet stálých mezd, nebo dosaženou mzdu (§ 121 odst. 1). Převyšuje-li součet stálých mezd mzdu dosaženou, zaměstnanec rozdíl nevrací (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 22).

II. Kdo a čím konto zavádí (odst. 1)

4 Konto „smí zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace“. Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, zavádí se konto kolektivní smlouvou. Zaměstnavatel, u kterého odborová organizace nepůsobí, je zavede jednostranně vnitřním předpisem (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 17). Pracovní smlouva ani pokyn zaměstnavatele k zavedení konta nestačí.

5 Odborová organizace u zaměstnavatele působí, je-li k tomu oprávněna podle stanov a jsou-li alespoň 3 její členové u zaměstnavatele v pracovním poměru. Oprávnění jí vzniká dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že tyto podmínky splňuje (§ 286 odst. 3 a 4). Podle mého názoru je rozhodující stav v době, kdy zaměstnavatel konto zavádí. Co se stane, začne-li odborová organizace působit později, rozebírá otevřená otázka 1.

6 Kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis by měly konto vymezit tak, aby bylo zřejmé, kterých zaměstnanců se týká, jak dlouhé je vyrovnávací období a kdy začíná a jak vysoká je stálá mzda. Stálou mzdu zákon výslovně svěřuje kolektivní smlouvě, popřípadě vnitřnímu předpisu (§ 120 odst. 1, rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 21). Vyrovnávací období delší než 26 týdnů a převod práce přesčas do dalšího období může upravit jen kolektivní smlouva (odst. 3 a 4).

7 Souhlas jednotlivých zaměstnanců zákon od 1. 1. 2008 nevyžaduje (bod 26). Rozvržení pracovní doby sjednané ve smlouvě však zaměstnavatel podle Nejvyššího soudu jednostranně měnit nemůže a změna je možná jen dohodou podle § 40 odst. 1 (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 21 Cdo 631/2019). Mám za to, že se takové ujednání nepřekoná ani zavedením konta a zaměstnance s rozvržením sjednaným v pracovní smlouvě lze do konta zařadit jen po změně pracovní smlouvy. Ujednání v pracovní smlouvě, podle kterého zaměstnavatel může uplatnit konto podle kolektivní smlouvy, naopak zaměstnance na konto předem upozorní. Takové ujednání měli účastníci ve věci rozhodnuté rozsudkem sp. zn. 21 Cdo 2369/2022 (bod 11).

8 Vnitřní předpis se vydává písemně, bez zpětné účinnosti, a nejde-li o pracovní řád, zpravidla na dobu určitou, nejméně na 1 rok. Týká-li se odměňování, může být vydán i na kratší dobu. Zaměstnavatel s ním zaměstnance seznámí nejpozději do 15 dnů a předpis musí být všem zaměstnancům přístupný (§ 305 odst. 2 a 4). Účinnosti nabývá dnem v něm stanoveným, nejdříve však dnem vyhlášení (§ 305 odst. 3). Dřív než tímto dnem konto zavedené vnitřním předpisem začít nemůže.

III. Zaměstnavatelé, kteří poskytují plat (odst. 2)

9 Konto nemůže uplatnit zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3. Je to stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona a veřejná kulturní instituce. Jde o zaměstnavatele, kteří zaměstnance za práci odměňují platem (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 17). Ostatní zaměstnavatelé, včetně příspěvkových organizací, které plat neposkytují, konto zavést mohou.

IV. Vyrovnávací období (odst. 3)

10 Vyrovnávací období slouží k posouzení rozdílu mezi pracovní dobou, kterou měl zaměstnanec odpracovat, a dobou skutečně odpracovanou (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 17). V kontu může trvat nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Delší období, nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích, může vymezit jen kolektivní smlouva.

11 Zákon stanoví jen nejvyšší délku. Kratší vyrovnávací období je přípustné a rozdíl se pak posuzuje po jeho uplynutí (§ 87 odst. 3, výklad u § 87, body 9 až 11). S koncem vyrovnávacího období spojuje zákon dvojí vyúčtování. Zjistí se, zda zaměstnanec konal práci přesčas (§ 98 odst. 2, body 19 až 21), a součet vyplacených stálých mezd se porovná s dosaženou mzdou (§ 121 odst. 1). Rozdíl ve prospěch zaměstnance zaměstnavatel vyplatí v nejbližším výplatním termínu po skončení vyrovnávacího období spolu s poslední stálou mzdou (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 22).

12 Vyrovnávací období se počítá v týdnech, stálá mzda za kalendářní měsíce (§ 120 odst. 1). Kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis by proto měly upravit, jak se stálá mzda poskytne za měsíc, do kterého vyrovnávací období zasahuje jen zčásti (výklad u § 121, bod 9). Neurčují-li délku vyrovnávacího období vůbec, vzniká otázka, čím se řídí (otevřená otázka 2).

V. Rozvrh, meze a překážky

13 V kontu musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit s písemným rozvrhem i s jeho změnou nejpozději týden předem (§ 84). Na jiné době seznámení, kratší i delší, se může se zaměstnancem dohodnout. Dohoda může být písemná, ústní i konkludentní a může se týkat i každého dalšího rozvržení, ke kterému zaměstnavatel přistoupí (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 631/2019). Neomluveného zameškání práce se zaměstnanec může dopustit jen v rozvržené pracovní době (tamtéž).

14 Konto mění rozložení hodin mezi týdny. Délku jednotlivé směny (§ 83), přestávky v práci (§ 88), nepřetržitý denní odpočinek (§ 90) ani odpočinek v týdnu (§ 92) nemění. K mezím, které z průměrné týdenní pracovní doby dovozuje unijní právo, otevřená otázka 3.

15 V kontu zaměstnavatel nemusí rozvrhnout celou stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 34b odst. 1). Rozvrhne-li za vyrovnávací období méně hodin, nevzniká v rozsahu chybějících hodin překážka v práci s náhradou mzdy podle § 208. Stálá mzda přísluší zaměstnanci i za měsíc, ve kterém zaměstnavatel pracovní dobu nerozvrhl vůbec (§ 121 odst. 2 věta druhá, rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 21). Chybějící hodiny se podle mého názoru do dalšího vyrovnávacího období nepřevádějí, protože zákon dovoluje převést jen práci přesčas (odst. 4).

16 Výjimka v § 208 se týká jen jiných překážek na straně zaměstnavatele. Prostoj a přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy nebo živelní událost, které zasáhnou do rozvržené směny, se proto i v kontu nahrazují podle § 207, nejméně v rozsahu 80 %, popřípadě 60 % průměrného výdělku, nebyl-li zaměstnanec převeden na jinou práci. Při prostoji pro poruchu na strojním zařízení přísluší náhrada jen tehdy, když ji zaměstnanec nezavinil [§ 207 písm. a)]. Za tuto dobu podle mého názoru stálá mzda nepřísluší, protože jde o rozvrženou dobu, po kterou zaměstnanec nepracuje (§ 121 odst. 2 věta třetí). Jak je tomu u směny, kterou zaměstnavatel zruší bez včasné změny rozvrhu, rozebírá výklad u § 121 (otevřená otázka 1).

17 Pracovní volno pro překážky v práci na straně zaměstnance se v kontu poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, popřípadě v rozsahu délky směny, kterou zaměstnavatel na příslušný den rozvrhl (§ 97 odst. 5). Neodpracuje-li zaměstnanec rozvrženou pracovní dobu například pro dovolenou nebo nemoc, stálá mzda se mu poměrně krátí (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 21) a za tuto dobu mu přísluší náhrada podle obecných pravidel, například náhrada mzdy za dovolenou.

18 I v kontu vede zaměstnavatel evidenci pracovní doby podle § 96 odst. 1 a vedle ní účet pracovní doby a účet mzdy (§ 87). Zaměstnanec do nich může nahlížet a pořizovat si z nich výpisy a stejnopisy na náklady zaměstnavatele (§ 96 odst. 2).

VI. Práce přesčas a převod hodin do dalšího období (odst. 4)

19 Prací přesčas je v kontu práce nad součin stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období (§ 98 odst. 2). Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin a vyrovnávacím období 26 týdnů je to práce nad 1 040 hodin. Hranici určuje stanovená týdenní pracovní doba konkrétního zaměstnance. Ve vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu činí 37,5 hodiny [§ 79 odst. 2 písm. b)] a kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis ji mohou zkrátit bez snížení mzdy (§ 79 odst. 3). Při 37,5 hodinách a vyrovnávacím období 26 týdnů je prací přesčas práce nad 975 hodin. Týden, ve kterém zaměstnanec podle rozvrhu odpracuje 50 hodin, proto sám o sobě práci přesčas nezakládá. Zda zaměstnanec práci přesčas konal, se ukáže až po skončení vyrovnávacího období.

20 Dovolená a doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, se s výjimkami podle § 348 odst. 1 písm. a) považují za výkon práce. Pro účely práva na mzdu to neplatí (§ 348 odst. 2), za tuto dobu tedy přísluší náhrada mzdy místo mzdy. Mám za to, že se tato doba v rozsahu rozvržené směny započítává do pracovní doby, kterou zaměstnavatel po skončení vyrovnávacího období porovnává s hranicí podle § 98 odst. 2. Ve věci rozhodnuté rozsudkem sp. zn. 21 Cdo 2369/2022 se fond pracovní doby naplňoval odpracovanými hodinami a omluvenou nepřítomností v práci (bod 11).

21 Za práci přesčas přísluší dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku, nedohodnou-li se strany místo příplatku na náhradním volnu (§ 114 odst. 1). Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno nepřísluší, je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas (§ 114 odst. 3). V průběhu vyrovnávacího období zaměstnanci příplatek ani jiné složky mzdy nepřísluší, uspokojí se až po jeho skončení (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 21). Zaměstnanec s kratší pracovní dobou může být v kontu také [§ 87 odst. 2 písm. a)]. Prací přesčas je u něj práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu a nařídit mu ji zaměstnavatel nemůže [§ 78 odst. 1 písm. i)]. Hodiny nad sjednanou kratší pracovní dobu, které hranici podle § 98 odst. 2 nepřesáhnou, jsou podle mého názoru prací v pracovní době, za kterou přísluší dosažená mzda bez příplatku.

22 Odstavec 4 dovoluje část práce přesčas po skončení vyrovnávacího období nezúčtovat. Je-li to sjednáno v kolektivní smlouvě a vyrovnávací období sjednané v ní nepřesahuje 52 týdnů, může být práce přesčas odpracovaná v kontu v rozsahu nejvýše 120 hodin „započtena do pracovní doby jen v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období“. Hodiny navíc se tak přesunou do dalšího období, kde se počítají jako odpracovaná pracovní doba, a zaměstnavatel tam může rozvrhnout méně práce. Přenést je lze jen o jedno období a práce přesčas nad 120 hodin se vyúčtuje podle bodu 21.

23 Zaměstnance, na kterého se postup podle odstavce 4 vztahuje, chrání tři pravidla. Jeho stálá mzda nemůže být nižší než 85 % průměrného výdělku (§ 120 odst. 2). Rozváže-li s ním zaměstnavatel pracovní poměr z organizačních důvodů, zvyšuje se jeho odstupné o trojnásobek průměrného výdělku [§ 67 odst. 1 písm. d), výklad u § 67, bod 11]. Práci ve dnech pracovního klidu mu zaměstnavatel může nařídit jen v případech podle § 91 odst. 3 a 4 a nejvýše dvakrát v období 4 týdnů po sobě jdoucích (§ 91 odst. 5). Toto omezení se týká práce nařízené, na práci ve dnech pracovního klidu se zaměstnanec se zaměstnavatelem může dohodnout.

24 Jak se převedené hodiny promítnou do vyúčtování mzdy podle § 121 odst. 1, zákon výslovně neupravuje. Rozebírá to výklad u § 121 (otevřená otázka 2).

VII. Vývoj

25 V původním znění účinném od 1. 1. 2007 bylo konto „jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby“, který mohla obsahovat „jen kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis“. K uplatnění konta a k délce vyrovnávacího období musel mít zaměstnavatel předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se konto týkalo (§ 86 odst. 1 věta druhá ve znění účinném do 31. 12. 2007).

26 Zákon č. 362/2007 Sb. s účinností od 1. 1. 2008 požadavek souhlasu zrušil (čl. I bod 30). Současně doplnil do § 84 pravidlo, podle kterého při změně rozvrhu v kontu „nesmí být tato změna provedena tak, aby zahrnovala období kratší než 4 týdny po sobě jdoucí“ (čl. I bod 27). Toto pravidlo zrušil zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012, který dal § 83 a 84 nové znění (čl. I bod 89).

27 Zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 dal odstavci 1 dnešní znění a doplnil odstavec 4 (čl. I body 92 a 93). Konto zákon od té doby označuje za způsob rozvržení pracovní doby a výslovně stanoví, že vnitřním předpisem je může zavést jen zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace. Týž zákon zavedl i navazující pravidla o stálé mzdě nejméně 85 % průměrného výdělku (§ 120 odst. 2, čl. I bod 124), o práci ve dnech pracovního klidu (§ 91 odst. 5, čl. I bod 96) a o vyšším odstupném [§ 67 odst. 1 písm. d), čl. I bod 68]. Od té doby se § 86 nezměnil a beze změny zůstává i ve znění účinném od 1. 1. 2027.

Příklady

1. Sezóna. Kolektivní smlouva zavede konto s vyrovnávacím obdobím 26 týdnů a stálou mzdou 36 000 Kč. Průměrný výdělek zaměstnance je 42 000 Kč, stálá mzda tedy hranici 80 % splňuje. Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin, za vyrovnávací období tedy 1 040 hodin. Zaměstnavatel rozvrhne 13 týdnů sezóny po 48 hodinách a 13 týdnů mimo sezónu po 32 hodinách. Celkem je to 1 040 hodin a práce přesčas nevznikne. Zaměstnanec dostává každý měsíc 36 000 Kč a po skončení období se součet stálých mezd porovná s dosaženou mzdou.

2. Méně práce. Zakázky ubudou a zaměstnavatel za celé vyrovnávací období rozvrhne jen 900 hodin. Za chybějících 140 hodin zaměstnanci náhrada mzdy nepřísluší. Stálou mzdu však dostával každý měsíc v plné výši a po skončení období ji nevrací, i když je dosažená mzda za 900 hodin nižší než součet stálých mezd.

3. Více práce. Zaměstnanec za vyrovnávací období odpracuje 1 100 hodin. Práce přesčas činí 60 hodin. Po skončení období mu za ně přísluší dosažená mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku, ledaže se se zaměstnavatelem dohodne na náhradním volnu nebo má mzdu sjednanou již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Umožňuje-li kolektivní smlouva postup podle odstavce 4, mohou se těchto 60 hodin místo vyúčtování započíst do pracovní doby příštího vyrovnávacího období.

Co z toho plyne v praxi

Zaměstnavatel. Působí-li u vás odborová organizace, sjednejte konto v kolektivní smlouvě, jinak vydejte vnitřní předpis. Určete v něm okruh zaměstnanců, délku a začátek vyrovnávacího období a výši stálé mzdy. Projděte pracovní smlouvy, které sjednávají pevné rozvržení pracovní doby. Rozvrh vypracujte písemně a seznamte s ním zaměstnance nejpozději týden předem a veďte účet pracovní doby a účet mzdy. Po skončení vyrovnávacího období, nebo pracovního poměru, skončí-li dřív, vyúčtujte práci přesčas a doplaťte rozdíl mezi dosaženou mzdou a stálými mzdami v nejbližším výplatním termínu.

Zaměstnanec. Každý měsíc dostáváte stálou mzdu bez ohledu na to, kolik hodin jste odpracovali. Práce přesčas a doplatek se počítají až po skončení vyrovnávacího období, nebo pracovního poměru, skončí-li dřív. Jak na tom jste, zjistíte z účtu pracovní doby a účtu mzdy, do kterých můžete nahlížet a pořizovat si z nich kopie. Rozvrhne-li vám zaměstnavatel méně práce, stálou mzdu nevracíte.

Soud. Nárok na mzdu za práci přesčas v kontu posuzujte podle stavu po skončení vyrovnávacího období (§ 98 odst. 2). Rozdíl, o který součet stálých mezd převyšuje dosaženou mzdu, není zaměstnavatel oprávněn po zaměstnanci požadovat ani mu ho srazit ze mzdy (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 22).

Z judikatury

Podstata konta

Nejvyšší soud, 21 Cdo 2369/2022, rozsudek ze dne 26. 1. 2023: v kontu nemá zaměstnanec právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a je odměňován stálou mzdou. Stálá mzda je nevratnou zálohou a převýší-li součet stálých mezd dosaženou mzdu, zaměstnanec rozdíl nevrací.

Nejvyšší soud, 21 Cdo 2669/2024, rozsudek ze dne 20. 4. 2026: konto je zvláštním způsobem rozvržení pracovní doby. Při nerovnoměrném rozvržení určuje délku vyrovnávacího období v zákonném rámci zaměstnavatel, a neurčí-li ji předem, je jím období, na které pracovní dobu rozvrhl, nejvýše však 26 týdnů, popřípadě 52 týdnů, vymezuje-li tak kolektivní smlouva.

Rozvrh pracovní doby

Nejvyšší soud, 21 Cdo 631/2019, rozsudek ze dne 21. 1. 2021: rozvržení pracovní doby je výlučným právem zaměstnavatele, ledaže si je strany sjednaly ve smlouvě. Dobu seznámení s rozvrhem lze dohodou zkrátit i prodloužit, a to i obecně pro každé další rozvržení.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co paragraf sám neodpovídá.

1. Odborová organizace vznikne po zavedení konta vnitřním předpisem. Mám za to, že vnitřní předpis, kterým zaměstnavatel konto zavedl v době, kdy u něj odborová organizace nepůsobila, zůstává účinný i poté, co odborová organizace působit začne. Podmínku odstavce 1 zákon váže na zavedení konta. Změnit podmínky konta nebo ho zavést znovu po skončení doby, na kterou byl vnitřní předpis vydán, by však zaměstnavatel podle mého názoru mohl už jen kolektivní smlouvou.

2. Konto bez určené délky vyrovnávacího období. K nerovnoměrnému rozvržení Nejvyšší soud dovodil, že neurčí-li zaměstnavatel délku vyrovnávacího období předem, je jím období, na které pracovní dobu rozvrhl, nejvýše však 26 týdnů, popřípadě 52 týdnů po sobě jdoucích, vymezuje-li tak kolektivní smlouva (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2669/2024, body 34 a 35). U konta se tento závěr podle mého názoru nehodí, protože zaměstnavatel v kontu nemusí rozvrhnout celou pracovní dobu a rozvrh proto hranici vyrovnání nevymezuje. Kloním se k tomu, že vyrovnávacím obdobím je pak období nejvyšší zákonné délky, tedy 26 týdnů od začátku konta. Na délce vyrovnávacího období přitom závisí i rozhodné období pro průměrný výdělek (§ 354 odst. 4) a okamžik vyúčtování mzdy (§ 121 odst. 1). Zaměstnavateli proto doporučuji délku i začátek vyrovnávacího období výslovně určit.

3. Konto a referenční období podle směrnice o pracovní době. Směrnice 2003/88/ES vyžaduje, aby průměrná délka pracovní doby včetně přesčasů nepřekročila za každé období sedmi dnů 48 hodin [čl. 6 písm. b)]. Referenční období pro výpočet průměru může činit nejvýše čtyři měsíce [čl. 16 písm. b)]. Delší období připouští směrnice jen v rámci odchylek podle čl. 17 odst. 3 a čl. 18, a to nejvýše šest měsíců, a kolektivními smlouvami nejvýše dvanáct měsíců (čl. 19). Zákoník práce průměr 48 hodin zajišťuje kombinací stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin (§ 79 odst. 1) a limitu práce přesčas v průměru 8 hodin týdně za období nejvýše 26 týdnů, kolektivní smlouvou 52 týdnů (§ 93 odst. 4). Konto zavedené vnitřním předpisem s vyrovnávacím obdobím 26 týdnů tak stejně jako nerovnoměrné rozvržení dovoluje rozvrh, při kterém průměr v některém čtyřměsíčním úseku přesáhne 48 hodin, aniž by tím zaměstnavatel porušil zákoník práce. Mám za to, že zaměstnavatel, který chce riziko rozporu se směrnicí vyloučit, by měl rozvrh sestavit tak, aby průměr 48 hodin týdně nepřesáhl v žádném úseku čtyř měsíců, nejde-li o konto zavedené kolektivní smlouvou.