§ 79 · Stanovená týdenní pracovní doba

Související ustanovení: § 4a odst. 3 a § 363 (odchylka jen ve prospěch zaměstnance); § 34b odst. 1 (přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby); § 37 odst. 1 písm. g) a odst. 2 (informace o stanovené týdenní pracovní době); § 78 odst. 1 písm. d) až g), i), l) a m) a odst. 2 (pracovní režimy, práce přesčas, rozvržení pracovní doby); § 79a (pracovní doba mladistvých); § 80 (kratší pracovní doba); § 109 odst. 3 (zaměstnavatelé poskytující plat); § 111 odst. 5 a § 112 odst. 6 (minimální mzda a zaručený plat při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby); § 213 odst. 1 (délka dovolené); § 305 (vnitřní předpis); § 356 odst. 2 (průměrný měsíční výdělek)

Související předpisy: zákon č. 362/2007 Sb., čl. I body 23 a 24; zákon č. 365/2011 Sb., čl. I bod 84; zákon č. 285/2020 Sb., čl. I body 9 až 11

I. Pojem a význam stanovené týdenní pracovní doby

1 Stanovená týdenní pracovní doba je délka pracovní doby na týden, kterou určuje zákon a kterou zaměstnavatel zaměstnanci v pracovním poměru rozvrhuje. Zákoník práce ji výslovně nedefinuje. Nejvyšší soud ji označil za tzv. úplnou pracovní dobu, v praxi označovanou jako práce na plný pracovní úvazek, jejíž rozsah stanoví § 79 (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2141/2021).

2 Na stanovenou týdenní pracovní dobu navazuje řada dalších pravidel. Zaměstnavatel musí zaměstnanci v pracovním poměru přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby (§ 34b odst. 1). Rozvrhuje ji rovnoměrně, nebo nerovnoměrně. Při nerovnoměrném rozvržení zákon zakazuje, aby průměrná týdenní pracovní doba přesáhla stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích (§ 78 odst. 1 písm. l) a m)). Co je prací přesčas, vymezuje § 78 odst. 1 písm. i) (výklad u § 78, body 21 až 25). Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené (§ 213 odst. 1). Není-li údaj o stanovené týdenní pracovní době v pracovní smlouvě, musí o něm zaměstnavatel zaměstnance písemně informovat nejpozději ve lhůtě 7 dnů od vzniku pracovního poměru (§ 37 odst. 1 písm. g)). Informaci může nahradit odkaz na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis (§ 37 odst. 2).

3 Týdenní pracovní dobu, kterou zaměstnavatel rozvrhuje dopředu, tvoří podle Nejvyššího soudu buď stanovená týdenní pracovní doba, případně v délce jejího zkrácení podle odstavce 3, nebo sjednaná kratší pracovní doba podle § 80. Práce přesčas její součástí není (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 21 Cdo 2483/2021, bod 19). Pro přepočet průměrného hodinového výdělku na měsíc podle § 356 odst. 2 se proto vychází z doby, kterou byl zaměstnavatel povinen zaměstnanci rozvrhovat v rozhodném období. Může jít o stanovenou týdenní pracovní dobu, zkrácenou týdenní pracovní dobu nebo kratší pracovní dobu (tamtéž, bod 20, k úpravě účinné do 30. 9. 2018). Ve věci šlo o řidiče kamionové dopravy, jehož skutečná týdenní pracovní doba byla pravidelně o 45 % delší než dohodnutých 40 hodin týdně (tamtéž, bod 13). Od

1. 6. 2025 se průměrný hodinový výdělek násobí týdenní pracovní dobou zaměstnance uplatněnou v rozhodném období, a změnila-li se v něm týdenní pracovní doba, jejím průměrem váženým počtem kalendářních dnů (§ 356 odst. 2 ve znění zákona č. 120/2025 Sb., čl. I bod 56).

II. Obecná délka (odst. 1)

4 Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně (odst. 1). Platí pro všechny zaměstnance, na které nedopadá odstavec 2. U mladistvých zaměstnanců omezuje délku směny a týdenní pracovní doby § 79a. Délka je pevná. Pracovní dobu kratší než stanovenou s mzdou nebo platem odpovídajícími kratší době je možné jen sjednat podle § 80 a zkrácení bez snížení mzdy upravuje odstavec 3.

5 Odstavec 1 patří podle § 363 k ustanovením, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie. Od těchto ustanovení je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance (§ 4a odst. 3). Mám za to, že odchylkou ve prospěch zaměstnance se tu rozumí kratší týdenní pracovní doba a že ji zákon pro zkrácení bez snížení mzdy svěřuje kolektivní smlouvě a vnitřnímu předpisu (odst. 3) a pro kratší pracovní dobu s poměrně nižší mzdou dohodě se zaměstnancem (§ 80).

III. Kratší délka podle druhu práce a pracovního režimu (odst. 2)

6 Odstavec 2 stanoví kratší délku stanovené týdenní pracovní doby pro tři skupiny zaměstnanců. Činí 37,5 hodiny týdně u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu (písm. a)), 37,5 hodiny týdně u zaměstnanců s vícesměnným nebo nepřetržitým pracovním režimem (písm. b)) a 38,75 hodiny týdně u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem (písm. c)).

7 Pracovní režimy vymezuje § 78. Dvousměnný, vícesměnný a nepřetržitý pracovní režim i nepřetržitý provoz vymezuje § 78 odst. 1 písm. d) až g) podle počtu směn, ve kterých se zaměstnanci v rámci 24 hodin po sobě jdoucích pravidelně střídají (výklad u § 78, bod 11). Vymezení dvousměnného, vícesměnného a nepřetržitého režimu platí i tehdy, dojde-li při pravidelném střídání zaměstnanců ve směnách k souběžnému výkonu práce zaměstnanců navazujících směn, avšak jen po dobu nejvýše 1 hodiny (§ 78 odst. 2).

8 Písmeno a) váže kratší délku na práci v podzemí při vyjmenovaných činnostech. Mám za to, že zaměstnance téhož zaměstnavatele, který pracuje na povrchu, se netýká, protože zákon rozhoduje podle místa a druhu práce zaměstnance. Písmena b) a c) se řídí pracovním režimem, ve kterém zaměstnanec pracuje podle rozvrhu směn.

9 Kratší délka podle odstavce 2 je stanovenou týdenní pracovní dobou se všemi důsledky. Práce přesčas je až práce nad touto délkou (§ 78 odst. 1 písm. i)). Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby (§ 111 odst. 5). Stejně se zvyšuje hodinová nejnižší úroveň zaručeného platu (§ 112 odst. 6 věta první). Rozvržení pracovní doby je věcí zaměstnavatele, ledaže se zaměstnancem uzavře písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek rozvrhuje pracovní dobu do směn sám (§ 87a odst. 1). Nejvyšší soud ale k úpravě účinné do 31. 12. 2006 připomněl, že si strany mohou v pracovní smlouvě sjednat, že zaměstnavatel bude zaměstnanci pracovní dobu rozvrhovat určitým způsobem, například v třísměnném provozu, a že takovou podmínku zaměstnavatel ani zaměstnanec nejsou oprávněni jednostranně měnit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2025, sp. zn. 21 Cdo 2173/2024, bod 19, s odkazem na rozsudek ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1395/2010).

IV. Zkrácení bez snížení mzdy (odst. 3)

10 Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v odstavcích 1 a 2 může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis (odst. 3 věta první). Podle Nejvyššího soudu tak zaměstnavatel působící mimo veřejný sektor může stanovenou týdenní pracovní dobu hromadně snížit, ovšem bez snížení mzdy, a mluví se o zkrácené pracovní době (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2141/2021). Vnitřní předpis musí být vydán písemně, v souladu s právními předpisy a bez zpětné účinnosti, jinak je zcela nebo v dotčené části neplatný (§ 305 odst. 2). Zaměstnavatel musí zaměstnance seznámit s jeho vydáním, změnou nebo zrušením nejpozději do 15 dnů (§ 305 odst. 4).

11 Zákon zakazuje, aby zkrácení provedl zaměstnavatel podle § 109 odst. 3 (odst. 3 věta první). Jde o zaměstnavatele, kteří zaměstnancům poskytují plat. Jsou jimi stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona a veřejná kulturní instituce podle zákona o veřejných kulturních institucích (§ 109 odst. 3 písm. a) až f)). Zákaz se netýká ostatních zaměstnavatelů, kteří zaměstnancům poskytují mzdu. Patří k nim i příspěvková organizace, jejíž náklady na platy nejsou plně zabezpečovány uvedeným způsobem, a školská právnická osoba zřízená jiným zřizovatelem.

12 Takto zkrácená týdenní pracovní doba je stanovenou týdenní pracovní dobou (odst. 3 věta druhá). Zaměstnanci přísluší mzda bez snížení, práce přesčas je až práce nad zkrácenou délkou (§ 78 odst. 1 písm. i)) a hodinová minimální mzda se zvyšuje úměrně zkrácení (§ 111 odst. 5). Podle mého názoru se zkrácená délka promítá i do délky dovolené, protože ta se odvozuje od stanovené týdenní pracovní doby (§ 213 odst. 1).

13 Zkrácenou pracovní dobu je třeba odlišit od kratší pracovní doby podle § 80. Kratší pracovní dobu je podle Nejvyššího soudu možné sjednat jen individuálně, dohodou s konkrétním zaměstnancem, a zaměstnanci přísluší mzda nebo plat odpovídající sjednané kratší pracovní době (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2141/2021, výklad u § 80, bod 3). K úpravě účinné do 31. 12. 2006 Nejvyšší soud uvedl, že kratší pracovní doba nepředstavuje stanovenou týdenní pracovní dobu a že její sjednání v kolektivní smlouvě nebo stanovení vnitřním předpisem pro širší okruh zaměstnanců možné není (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2173/2024, bod 17). Zkrácení bez snížení mzdy naopak zákoník práce podle něj předpokládal pro všechny zaměstnance zaměstnavatele nebo jejich širší okruh prostřednictvím kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu, a to jen u zaměstnavatelů provozujících podnikatelskou činnost (tamtéž, bod 18).

14 V téže věci Nejvyšší soud posoudil dohodu o zkrácení pracovní doby na 35,5 hodiny týdně bez snížení mzdy, kterou strany uzavřely v dodatku k pracovní smlouvě v roce 2000. Dovodil, že za účinnosti zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, účinného do 31. 12. 2006, bylo možné v pracovní smlouvě nebo v dohodě o její změně platně sjednat další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy (tamtéž, bod 21). Dohoda o změně pracovní smlouvy byla samostatným právním důvodem zkrácené pracovní doby. Zaměstnavatel proto musel zaměstnanci rozvrhovat pracovní dobu v dohodnuté zkrácené délce bez snížení mzdy i poté, co zkrácenou pracovní dobu přestala upravovat kolektivní smlouva a jeho vnitřní předpis (tamtéž, bod 22). Povinnost zajišťovat rovné zacházení tomuto závěru podle Nejvyššího soudu nebrání. Zaměstnanec, se kterým byla dohoda uzavřena, nemusí být srovnatelným zaměstnancem s ostatními zaměstnanci téhož zaměstnavatele (tamtéž, bod 18). Zda taková dohoda obstojí i podle dnešního odstavce 3, rozebírá otevřená otázka 1.

V. Vývoj

15 Původní znění účinné od 1. 1. 2007 stanovilo, že délka stanovené týdenní pracovní doby „nesmí překročit“ 40 hodin týdně, a v odstavci 2 písm. b) pamatovalo na zaměstnance „s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem“. Písmeno d) stanovilo pro zaměstnance mladší 18 let 30 hodin týdně a délku směny nejvýše 6 hodin, a to i souhrnně ve více pracovněprávních vztazích. Odstavec 3 měl dvě věty a zákaz zkrácení vztahoval na zaměstnavatele „uvedeného v § 109 odst. 3“.

16 Zákon č. 362/2007 Sb. s účinností od 1. 1. 2008 písmeno d) zrušil (čl. I bod 23) a pracovní dobu mladistvých přesunul do nového § 79a (čl. I bod 24, výklad u § 79a). Zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 nahradil v odstavcích 1 a 2 slova „nesmí překročit“ slovem „činí“ (čl. I bod 84). Mám za to, že se tím stanovená týdenní pracovní doba změnila z horní hranice na pevnou délku.

17 Zákon č. 285/2020 Sb. s účinností od 30. 7. 2020 nahradil v odstavci 2 písm. b) slova „třísměnným a“ slovy „vícesměnným nebo“ (čl. I bod 10) a v § 78 odst. 1 písm. e) vymezil vícesměnný pracovní režim jako střídání ve 3 nebo více směnách (čl. I bod 9). Délka 37,5 hodiny týdně tak dopadá i na režimy se čtyřmi a více směnami. Týž zákon dal odstavci 3 dnešní znění. Zákaz zkrácení vztáhl na zaměstnavatele „podle § 109 odst. 3“ a doplnil větu, že takto zkrácená týdenní pracovní doba je stanovenou týdenní pracovní dobou (čl. I bod 11). Od té doby se § 79 nezměnil. Znění účinné od 1. 1. 2027 je shodné se zněním účinným od 29. 8. 2026.

Příklady

1. Dvousměnný provoz. Zaměstnanci lisovny se pravidelně střídají v ranní a odpolední směně. Jejich stanovená týdenní pracovní doba činí 38,75 hodiny týdně. Práce nad tuto délku konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem mimo rozvrh směn je prací přesčas.

2. Zkrácení kolektivní smlouvou. Kolektivní smlouva výrobní společnosti zkrátí stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnanců v jednosměnném režimu na 37,5 hodiny bez snížení mzdy. Zaměstnancům přísluší stejná mzda jako dřív, práce přesčas začíná nad 37,5 hodiny týdně a hodinová minimální mzda se pro ně zvyšuje úměrně zkrácení.

3. Obec jako zaměstnavatel. Obec chce vnitřním předpisem zavést 37,5hodinový týden bez snížení platu. Zákon jí to zakazuje, protože je zaměstnavatelem podle § 109 odst. 3 písm. b). Se zaměstnancem, který o to stojí, může sjednat kratší pracovní dobu s platem odpovídajícím kratší době (§ 80).

Co z toho plyne v praxi

Zaměstnavatel. Délku stanovené týdenní pracovní doby určujte podle místa a druhu práce a podle režimu, ve kterém zaměstnanec podle rozvrhu směn skutečně pracuje. Zkrácení bez snížení mzdy zavádějte kolektivní smlouvou nebo písemným vnitřním předpisem, a jen pokud nejste zaměstnavatelem podle § 109 odst. 3. Údaj o stanovené týdenní pracovní době uveďte v pracovní smlouvě, nebo o něm zaměstnance písemně informujte do 7 dnů od vzniku pracovního poměru.

Zaměstnanec. Pracujete-li ve dvousměnném, vícesměnném nebo nepřetržitém režimu, ověřte, zda vám zaměstnavatel rozvrhuje odpovídající kratší stanovenou týdenní pracovní dobu. Od její délky se odvíjí, kdy začíná práce přesčas.

Z judikatury

Nejvyšší soud, 21 Cdo 2141/2021, rozsudek ze dne 27. 10. 2021: stanovená týdenní pracovní doba je úplnou pracovní dobou. Zkrácená pracovní doba podle odstavce 3 je také stanovenou týdenní pracovní dobou.

Nejvyšší soud, 21 Cdo 2483/2021, rozsudek ze dne 26. 10. 2022: týdenní pracovní dobou pro přepočet průměrného výdělku je doba, kterou byl zaměstnavatel povinen zaměstnanci rozvrhovat. Práce přesčas se do ní nezapočítává.

Nejvyšší soud, 21 Cdo 2173/2024, rozsudek ze dne 9. 10. 2025: dohoda o zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy, kterou zaměstnavatel provozující podnikatelskou činnost uzavřel se zaměstnancem v pracovní smlouvě za účinnosti zákona č. 65/1965 Sb., byla platná a zavazovala zaměstnavatele i poté, co zkrácení přestala upravovat kolektivní smlouva. Tehdejší zákoník práce další zkrácení bez snížení mzdy umožňoval jen zaměstnavatelům provozujícím podnikatelskou činnost.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co paragraf sám neodpovídá.

1. Individuální dohoda o zkrácení bez snížení mzdy podle dnešní úpravy. Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2173/2024 vycházel ze zákoníku práce účinného do 31. 12. 2006. Dnešní odstavec 3 výslovně uvádí, že zkrácení může obsahovat „jen“ kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Kloním se k tomu, že ujednání v pracovní smlouvě proto zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu ve smyslu odstavce 3 nezaloží. Strany si mohou sjednat kratší pracovní dobu podle § 80 a mzdu ve smlouvě (§ 113 odst. 1), zůstává však otázkou, zda mzda vyšší, než odpovídá poměru kratší pracovní doby, obstojí vedle věty druhé § 80. Rozdíl se projeví u práce přesčas, která u kratší pracovní doby začíná až nad stanovenou týdenní pracovní dobou (§ 78 odst. 1 písm. i)).

2. Zaměstnanec, který se ve směnách nestřídá. Dvousměnný, vícesměnný i nepřetržitý režim zákon vymezuje tím, že se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají (§ 78 odst. 1 písm. d) až f)). Zákon výslovně neřeší zaměstnance, který v takovém provozu pracuje trvale jen v jedné směně. Podle mého názoru se na něj kratší délka podle odstavce 2 písm. b) nebo c) nevztahuje, protože se se zaměstnanci navazujících směn nestřídá.