§ 80 · Kratší pracovní doba

Související ustanovení: § 4a odst. 3 a § 363 (odchylka jen ve prospěch zaměstnance); § 16 a 17 (rovné zacházení a zákaz diskriminace); § 20 (nedodržení formy); § 34b odst. 1 (přidělování práce v rozsahu kratší pracovní doby); § 40 odst. 1 (změna obsahu pracovního poměru dohodou); § 52 písm. c) (výpověď pro nadbytečnost); § 78 odst. 1 písm. i), l) a m) (práce přesčas, rozvržení kratší pracovní doby); § 79 (stanovená týdenní pracovní doba); § 110 (stejná mzda za stejnou práci); § 111 odst. 6 a § 112 odst. 6 věta druhá (minimální mzda a zaručený plat); § 114 odst. 1 (mzda a příplatek za práci přesčas); § 213 odst. 2 a 4 (dovolená); § 241 odst. 2 a 3 (kratší pracovní doba na žádost zaměstnance); § 242 odst. 2 (přestávky ke kojení); § 317a (sdílené pracovní místo); § 356 odst. 2 (průměrný měsíční výdělek)

Související předpisy: zákon č. 365/2011 Sb., čl. I bod 86; zákon č. 285/2020 Sb. (sdílené pracovní místo); zákon č. 281/2023 Sb., čl. I body 13 a 32; zákon č. 120/2025 Sb., čl. I bod 1

I. Pojem kratší pracovní doby

1 Kratší pracovní doba je týdenní pracovní doba pod rozsahem stanovené týdenní pracovní doby podle § 79. V praxi se označuje jako práce na částečný nebo zkrácený pracovní úvazek. Podle Nejvyššího soudu jde o tzv. neúplnou pracovní dobu s poměrným snížením mzdy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2141/2021). Od zkrácené pracovní doby podle § 79 odst. 3, která je stanovenou týdenní pracovní dobou a mzdu nesnižuje, se kratší pracovní doba liší způsobem vzniku i důsledky pro mzdu (výklad u § 79, body 10 až 13).

2 Kratší pracovní doba je týdenní pracovní dobou, kterou zaměstnavatel zaměstnanci rozvrhuje. Podle Nejvyššího soudu ji rozvrhuje dopředu v délce sjednané kratší pracovní doby (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 21 Cdo 2483/2021, bod 19). Zaměstnanci musí přidělovat práci v jejím rozsahu, s výjimkou konta pracovní doby (§ 34b odst. 1). Rozvrhnout ji může rovnoměrně, nebo nerovnoměrně (§ 78 odst. 1 písm. l) a m)). Dolní hranici kratší pracovní doby zákon nestanoví.

II. Sjednání a forma (věta první)

3 Kratší pracovní doba pod rozsah stanovený v § 79 může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (věta první). Podle Nejvyššího soudu ji „lze sjednat pouze individuálně, dohodou s konkrétním zaměstnancem“ (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2141/2021). Kolektivní smlouva ani vnitřní předpis ji tedy zavést nemohou. K úpravě účinné do 31. 12. 2006 Nejvyšší soud uvedl, že „její sjednání v kolektivní smlouvě nebo stanovení vnitřním předpisem pro širší okruh zaměstnanců možné není“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2025, sp. zn. 21 Cdo 2173/2024, bod 17). Jednostranné určení kratší pracovní doby zaměstnavatelem zákon nepřipouští.

4 Ujednání o kratší pracovní době bývá součástí pracovní smlouvy, nebo dohody o změně obsahu pracovního poměru (§ 40 odst. 1). Nejvyšší soud ho řadí k dalším pracovním a mzdovým podmínkám, které si strany mohou v pracovní smlouvě dohodnout vedle jejích podstatných náležitostí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4485/2016).

5 Ujednání musí být písemné (věta první). Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje zákoník práce, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti dovolat u jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah (§ 20). Mám za to, že se to týká i ústně sjednané kratší pracovní doby, podle které strany už postupují.

6 Kratší pracovní dobu může zaměstnavatel využít i při organizační změně. Rozhodnutí o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce je podle Nejvyššího soudu možné realizovat i sjednáním kratší pracovní doby se zaměstnanci, kteří pracují ve stanovené týdenní pracovní době, nebo s některými z nich, tedy snížením tzv. přepočteného stavu zaměstnanců. Odmítne-li zaměstnanec, jehož práce už v plném rozsahu potřebná není, dohodu o sjednání kratší pracovní doby uzavřít, je ve vztahu k němu dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4485/2016, s odkazem na rozsudek ze dne 20. 11. 2014, sp. zn. 21 Cdo 4442/2013). Opačný postup nadbytečnost nezakládá. Zrušil-li zaměstnavatel místo s kratší pracovní dobou a nahradil ho místem s týmž druhem práce ve stanovené týdenní pracovní době, protože práci potřeboval ve větším rozsahu, zaměstnanec nadbytečným nebyl. Nadbytečnost se posuzuje jen podle druhu práce a ujednání o kratší pracovní době se při ní nezvažuje (tamtéž).

III. Mzda nebo plat a další důsledky (věta druhá)

7 Zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, které odpovídají sjednané kratší pracovní době (věta druhá). Podle Nejvyššího soudu je mzda poměrně snížena (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2141/2021). K úpravě účinné do 31. 12. 2006 dodal, že při kratší pracovní době přísluší jen mzda odpovídající jejímu rozsahu (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2173/2024, bod 17). Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době (§ 111 odst. 6). Stejně se snižuje měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu (§ 112 odst. 6 věta druhá).

8 Konal-li zaměstnanec za podmínek uvedených v § 213 odst. 1 práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená za kalendářní rok odpovídající této kratší týdenní pracovní době (§ 213 odst. 2). Poměrná část dovolené se počítá z odpracované kratší týdenní pracovní doby (§ 213 odst. 4). Pro přepočet průměrného výdělku na měsíc se vychází z týdenní pracovní doby zaměstnance uplatněné v rozhodném období (§ 356 odst. 2), tedy z kratší pracovní doby (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2483/2021, bod 20, k úpravě účinné do 30. 9. 2018).

9 Zaměstnankyni, která pracuje po kratší pracovní dobu, avšak alespoň polovinu týdenní pracovní doby, přísluší na každé dítě do konce 1 roku jeho věku jen 1 půlhodinová přestávka ke kojení za směnu (§ 242 odst. 2 věta druhá).

IV. Práce nad rámec kratší pracovní doby

10 Práce přesčas u nich začíná až nad stanovenou týdenní pracovní dobou a nařídit jim ji zaměstnavatel není oprávněn (§ 78 odst. 1 písm. i) věta druhá, výklad u § 78, bod 25). Podle Nejvyššího soudu se s nimi zaměstnavatel „vždy musí dohodnout (lze tak učinit i předem)“ (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2141/2021). Je třeba rozlišovat práci nad rámec sjednané kratší pracovní doby do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, za kterou přísluší mzda bez příplatku podle § 114 odst. 1, a práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Za ni přísluší dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se strany nedohodly na náhradním volnu v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku (tamtéž, § 114 odst. 1). Zaměstnanec, jehož mzda byla sjednána už s ohledem na případnou práci přesčas, za ni dosaženou mzdu, příplatek ani náhradní volno nedostane (§ 114 odst. 3).

11 Za práci nad rámec kratší pracovní doby se považuje jen práce, se kterou zaměstnavatel souhlasil. Souhlas nemusí být písemný, může být učiněn i ústně nebo mlčky. Musí z něj ale vyplývat vůle zaměstnavatele, aby se práce považovala za práci nad rámec sjednané kratší pracovní doby, případně za práci přesčas. Samotná přítomnost zaměstnance na pracovišti po pracovní době nebo ve dnech mimo sjednaný rozvrh takovou vůli neprokazuje (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2141/2021). Rozhodující je podle Nejvyššího soudu sjednaný rozsah pracovní doby, ve kterém je zaměstnanec povinen práci vykonávat a zaměstnavatel mu ji přidělovat (tamtéž). Ve věci vědecké pracovnice, která měla podle skutkových zjištění rekapitulovaných v odůvodnění úvazek 24 hodin týdně a které zaměstnavatel schvaloval dovolenou nebo nařizoval náhradní volno na pátky, ačkoli podle sjednaného rozvrhu nebyly jejími pracovními dny, Nejvyšší soud uložil odvolacímu soudu uvážit, zda z toho neplyne souhlas zaměstnavatele s prací nad sjednaný rozsah (tamtéž).

V. Kratší pracovní doba na žádost zaměstnance

12 Požádá-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, nebo zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV, zaměstnavatele písemně o kratší pracovní dobu podle § 80 nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, je povinen to písemně odůvodnit (§ 241 odst. 2). Požádá-li zaměstnanec, jehož žádosti bylo vyhověno, písemně o obnovení nebo částečné obnovení rozsahu původní týdenní pracovní doby a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to rovněž písemně odůvodnit (§ 241 odst. 3).

13 Mám za to, že § 241 odst. 2 zakládá povinnost zaměstnavatele kratší pracovní dobu se zaměstnancem sjednat a že i tato dohoda musí mít písemnou formu podle § 80. Na obnovení původního rozsahu zaměstnanec podle § 241 odst. 3 právo nemá, zaměstnavatel mu jen musí písemně odůvodnit, proč žádosti nevyhověl. Zákon č. 281/2023 Sb. dal s účinností od 1. 10. 2023 dnešní znění i § 241 (čl. I bod 32).

VI. Rovné zacházení

14 Zvláštní zákaz nepříznivého zacházení se zaměstnanci s kratší pracovní dobou zákoník práce výslovně nestanoví. Zaměstnavatelé jsou ale povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání (§ 16 odst. 1). Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody (§ 110 odst. 1). Mám za to, že zaměstnanci s kratší pracovní dobou přísluší za hodinu práce stejná mzda jako srovnatelnému zaměstnanci se stanovenou týdenní pracovní dobou a že věta druhá § 80 dovoluje jen snížení odpovídající rozsahu kratší pracovní doby.

15 Ustanovení § 80 patří podle § 363 k ustanovením, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie, a poznámka pod čarou č. 1 zákoníku práce mezi nimi uvádí směrnici Rady 97/81/ES o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku. Od § 80 je proto možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance (§ 4a odst. 3). Podle mého názoru může horší zacházení se zaměstnanci s kratší pracovní dobou zakládat i nepřímou diskriminaci z důvodu pohlaví, pracují-li na kratší pracovní dobu u zaměstnavatele převážně ženy. Pojem nepřímé diskriminace a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon (§ 16 odst. 3).

VII. Sdílené pracovní místo

16 Sdílené pracovní místo upravuje § 317a. Do zákoníku práce ho s účinností od 1. 1. 2021 vložil zákon č. 285/2020 Sb. Úprava v § 80 se jím nezměnila a § 80 ve znění účinném od 29. 8. 2026 ani ve znění účinném od 1. 1. 2027 o sdíleném pracovním místě nemluví. Zaměstnavatel může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období (§ 317a odst. 1 věta první). Zákon zakazuje, aby souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě překročil délku stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou zastupování nepřítomného zaměstnance, ke kterému dal zaměstnanec souhlas (§ 317a odst. 1 věta druhá a odst. 4). Dohody musí být písemně uzavřeny s každým zaměstnancem a musí obsahovat bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby (§ 317a odst. 2). Sdílené pracovní místo tak předpokládá, že každý ze zaměstnanců má kratší pracovní dobu sjednanou podle § 80.

VIII. Vývoj

17 Původní znění účinné od 1. 1. 2007 znělo: „Byla-li sjednána kratší pracovní doba, přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, které odpovídají této kratší pracovní době.“ Zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 dal § 80 znění, podle kterého kratší pracovní doba pod rozsah stanovený v § 79 může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (čl. I bod 86). Zákon č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 doplnil na konec věty první slova „, a to písemně“ (čl. I bod 13).

18 Zákon č. 120/2025 Sb. s účinností od 1. 6. 2025 § 80 nezměnil. Do § 34b odst. 1 však doplnil, že práce musí být zaměstnanci v pracovním poměru přidělována i v rozsahu kratší pracovní doby (čl. I bod 1). Znění § 80 účinné od 1. 1. 2027 je shodné se zněním účinným od 29. 8. 2026.

Příklady

1. Třicet hodin týdně. Zaměstnankyně má písemně sjednánu kratší pracovní dobu 30 hodin týdně, stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnavatele činí 40 hodin. Za stanovenou týdenní pracovní dobu by mzda činila 48 000 Kč, za kratší pracovní dobu jí přísluší 36 000 Kč. Odpracuje-li se souhlasem zaměstnavatele v jednom týdnu 36 hodin, přísluší jí za 6 hodin navíc mzda bez příplatku za práci přesčas.

2. Žádost rodiče. Otec šestiletého dítěte písemně požádá o kratší pracovní dobu 25 hodin týdně. Zaměstnavatel musí žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Nevyhoví-li, musí to písemně odůvodnit. Vyhoví-li, uzavřou strany písemnou dohodu o změně pracovní smlouvy.

3. Snížení přepočteného stavu. Zaměstnavatel rozhodne o snížení stavu zaměstnanců oddělení z pěti na čtyři přepočtené úvazky a nabídne zaměstnancům kratší pracovní dobu. Zaměstnanec, jehož práce už v plném rozsahu potřebná není a který kratší pracovní dobu odmítne, může dostat výpověď pro nadbytečnost (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4485/2016).

Co z toho plyne v praxi

Zaměstnavatel. Kratší pracovní dobu sjednávejte písemně v pracovní smlouvě nebo v dohodě o její změně a uveďte její rozsah. Práci nad tento rozsah přidělujte jen po dohodě se zaměstnancem a vykazujte ji v evidenci pracovní doby. Žádost zaměstnance podle § 241 posuďte z hlediska vážných provozních důvodů a nevyhovění písemně odůvodněte.

Zaměstnanec. Pracujete-li se souhlasem zaměstnavatele déle, než je sjednaná kratší pracovní doba, přísluší vám za tuto práci mzda. Přesahuje-li práce stanovenou týdenní pracovní dobu, přísluší vám i příplatek za práci přesčas, nedohodnete-li se na náhradním volnu a nemáte-li mzdu sjednanou už s ohledem na práci přesčas (bod 10). O kratší pracovní dobu kvůli péči o dítě nebo o závislou osobu žádejte písemně.

Z judikatury

Nejvyšší soud, 21 Cdo 2141/2021, rozsudek ze dne 27. 10. 2021: kratší pracovní dobu je možné sjednat jen individuálně a mzda je poměrně snížena. Práce nad sjednanou kratší pracovní dobu předpokládá souhlas zaměstnavatele a přesčasem je až práce nad stanovenou týdenní pracovní dobou.

Nejvyšší soud, 21 Cdo 4485/2016, rozsudek ze dne 22. 3. 2017: snížení stavu zaměstnanců je možné realizovat sjednáním kratší pracovní doby. Zaměstnanec, jehož místo s kratší pracovní dobou zaměstnavatel nahradil místem s týmž druhem práce ve stanovené týdenní pracovní době, nadbytečným nebyl.

Nejvyšší soud, 21 Cdo 2173/2024, rozsudek ze dne 9. 10. 2025: kratší pracovní doba není stanovenou týdenní pracovní dobou a její sjednání v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu možné není (k úpravě účinné do 31. 12. 2006).

Nejvyšší soud, 21 Cdo 2483/2021, rozsudek ze dne 26. 10. 2022: u zaměstnance s kratší pracovní dobou se průměrný měsíční výdělek počítá z kratší pracovní doby.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co paragraf sám neodpovídá.

1. Mzda vyšší, než odpovídá poměru. Věta druhá stanoví, že zaměstnanci přísluší mzda nebo plat odpovídající sjednané kratší pracovní době. Kloním se k tomu, že stanoví, co zaměstnanci přísluší nejméně, a že vyšší mzdu sjednanou ve smlouvě (§ 113 odst. 1) nevylučuje (výklad u § 79, otevřená otázka 1).

2. Žádost o kratší pracovní dobu mimo § 241. Zaměstnanec, na kterého § 241 odst. 2 nedopadá, může o kratší pracovní dobu požádat také. Zákon zaměstnavateli v takovém případě neukládá žádosti vyhovět ani nevyhovění odůvodnit. Kloním se k tomu, že zaměstnavatel se při rozhodování o takových žádostech musí řídit zásadou rovného zacházení (§ 16 odst. 1).