Hlava III. Změny pracovního poměru

Hlava III upravuje, jak se mění obsah pracovního poměru, který už vznikl. Výchozím pravidlem je dohoda zaměstnavatele a zaměstnance (§ 40 odst. 1). Práci jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány, je zaměstnanec povinen konat jen v případech, které stanoví zákon (§ 40 odst. 2). Hlava proto upravuje převedení na jinou práci (§ 41), pracovní cestu (§ 42), přeložení (§ 43) a dočasné přidělení k jinému zaměstnavateli (§ 43a). Dále stanoví, jak zaměstnavatel zaměstnance zařadí po skončení převedení nebo přeložení (§ 44) a po návratu z vybraných překážek v práci (§ 47), kdy musí vyhovět žádosti zaměstnance o převedení nebo přeložení ze zdravotních důvodů (§ 45) a kdy musí převedení projednat s odborovou organizací (§ 46).

Paragraf	Obsah
§ 40	dohoda o změně obsahu pracovního poměru, jmenování jako změna, práce jiného druhu nebo v jiném místě jen v případech podle zákona
§ 41	převedení na jinou práci
§ 42	pracovní cesta
§ 43	přeložení
§ 43a	dočasné přidělení k jinému zaměstnavateli
§ 44	zařazení podle pracovní smlouvy po skončení převedení nebo přeložení
§ 45	převedení nebo přeložení na žádost zaměstnance ze zdravotních důvodů
§ 46	projednání převedení bez souhlasu zaměstnance s odborovou organizací
§ 47	zařazení na původní práci a pracoviště po návratu do práce

Úřední nadpis nese § 40 (Obecné ustanovení), § 41 (Převedení na jinou práci), § 42 (Pracovní cesta), § 43 (Přeložení) a § 43a (Dočasné přidělení). Nad § 41 stojí navíc společný nadpis Převedení na jinou práci, pracovní cesta a přeložení, pod který spadá i později vložený § 43a. Paragrafy 44 až 47 vlastní nadpisy nemají a stojí pod společným nadpisem Společná ustanovení o změnách pracovního poměru a návrat do práce. Rubriky v hranatých závorkách na začátku výkladu jednotlivých paragrafů jsou redakční a u paragrafů s úředním nadpisem ho přebírají.

Druh práce mění zaměstnavatel bez dohody se zaměstnancem jen převedením podle § 41. U pracovní cesty a dočasného přidělení je třeba dohody se zaměstnancem, u přeložení jeho souhlasu. Dohodu o změně obsahu pracovního poměru zákoník práce podrobněji neupravuje. Její uzavření se proto řídí občanským zákoníkem (§ 4) a vyžaduje písemnou formu, protože písemně se uzavírá pracovní smlouva (§ 34 odst. 2) a obsah právního jednání, pro které zákon formu předepisuje, se mění v téže nebo přísnější formě (§ 564 občanského zákoníku). Neplatnosti dohody pro vadu formy se ale není možné dovolat, bylo-li již započato s plněním (§ 20, výklad u § 40, body 4 a 5).

Paragraf 363 řadí mezi ustanovení zapracovávající předpisy Evropské unie § 40 odst. 3, úvodní část § 41 odst. 1 s písmeny b), c), e) a f) a § 47 písm. b), c) a e). Jde zejména o směrnici (EU) 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, směrnici Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň, směrnici 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby, směrnici 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání a směrnici (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Dnešní podobu dal hlavě zejména zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012. Vypustil z § 40 odst. 1 větu o písemné formě změny pracovní smlouvy, vložil § 43a o dočasném přidělení a v § 44, 45 a 47 výslovně formuloval povinnosti zaměstnavatele. Zákon č. 120/2025 Sb. s účinností od 1. 6. 2025 přestavěl výčet důvodů, pro které zaměstnavatel musí zaměstnance převést na jinou práci (§ 41 odst. 1), a dal nové znění § 47. Vývoj jednotlivých paragrafů popisuji u každého z nich. Znění hlavy III účinné od 29. 8. 2026 zůstává beze změny i ve znění účinném od 1. 1. 2027.