§ 91 · Dny pracovního klidu

Související ustanovení: § 78 odst. 1 písm. f) a g) (nepřetržitý pracovní režim a nepřetržitý provoz); § 86 odst. 4 (převod práce přesčas v kontu pracovní doby); § 92 (nepřetržitý odpočinek v týdnu); § 93 odst. 2 (práce přesčas ve dnech pracovního klidu); § 115 (mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek); § 118 (příplatek za práci v sobotu a v neděli); § 135 (plat a náhradní volno za svátek); § 219 odst. 2 (svátek v době dovolené)

Související předpisy: zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, § 1 až 4; zákon č. 362/2007 Sb., čl. I bod 34; zákon č. 365/2011 Sb., čl. I bod 96

I. Které dny jsou dny pracovního klidu (odst. 1)

1 Dny pracovního klidu jsou dvojí. Patří k nim dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu (§ 92), a svátky. Svátky zákoník práce sám nevyjmenovává a poznámkou pod čarou č. 23 odkazuje na zákon o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu (dále jen „zákon o státních svátcích“). Státními svátky jsou 1. leden, 8. květen, 5. červenec, 6. červenec, 28. září, 28. říjen a 17. listopad (§ 1 zákona o státních svátcích). Ostatními svátky jsou 1. leden jako Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí,

1. květen, 24. prosinec, 25. prosinec a 26. prosinec (§ 2 zákona o státních svátcích).

2 Státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu, „kromě dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu“ (§ 3 zákona o státních svátcích). Mám za to, že svátek, který zaměstnanci připadne na den jeho nepřetržitého odpočinku v týdnu, mu tak další den pracovního klidu nepřidává. Významné dny podle § 4 odst. 1 zákona o státních svátcích jsou dny pracovními, nejsou-li zároveň státním svátkem nebo ostatním svátkem (§ 4 odst. 2 zákona o státních svátcích).

3 Svátek je dnem pracovního klidu podle kalendáře pro všechny zaměstnance. Den nepřetržitého odpočinku v týdnu se naproti tomu řídí rozvrhem pracovní doby konkrétního zaměstnance. Neděli do něj zaměstnavatel zahrne, jestliže to umožňuje jeho provoz (§ 92 odst. 3, výklad u § 92, bod 7). Podle Nejvyššího soudu „svátky jsou dny, kdy by zaměstnanci zásadně neměli vykonávat práci“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2022, sp. zn. 21 Cdo 1299/2021).

II. Práce ve dnech pracovního klidu jen výjimečně (odst. 2)

4 Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně. Odstavce 3 a 4 k tomu vymezují, které práce v takový den nařídit může, a odstavec 5 omezuje počet takových dnů u zaměstnance v kontu pracovní doby. Nařízení práce tedy musí splnit obojí: musí jít o výjimečný případ a o práci, kterou zákon pro daný druh dne připouští. Nejvyšší soud k práci ve svátek uvedl, že ji zaměstnavatel může nařídit „jen výjimečně, a to pouze v zákonem stanovených případech“ (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1299/2021).

5 Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen z vážných provozních důvodů a na dny pracovního klidu jen „za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4“ [§ 93 odst. 2, k práci přesčas výklad u § 78, bod 22]. Omezení v § 91 se týká práce nařízené (výklad u § 86, bod 23). Za práci ve svátek přísluší dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Místo náhradního volna se strany mohou dohodnout na příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku (§ 115 odst. 1 a 2). Za práci v sobotu a v neděli přísluší dosažená mzda a příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku, nedohodnou-li se strany na jiné minimální výši a jiném způsobu určení (§ 118 odst. 1). Zaměstnanci, kterému přísluší plat, poskytne zaměstnavatel za práci ve svátek náhradní volno ve stejné lhůtě jako zaměstnanci odměňovanému mzdou (§ 135 odst. 2). Místo náhradního volna se s ním zaměstnavatel může dohodnout na příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek (§ 135 odst. 3).

III. Práce v den nepřetržitého odpočinku v týdnu (odst. 3)

6 V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech, a to jen prací vyjmenovaných v písmenech a) až h). Jsou to naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, práce při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě a krmení a ošetřování zvířat.

7 Výčet stojí na dvou podmínkách, které platí současně. Práce musí spadat pod některé z písmen a zároveň musí být nutná a nemít se dát provést v pracovních dnech. Mám za to, že nakládku nebo inventuru, kterou zaměstnavatel může bez obtíží přesunout na pracovní den, mu odstavec 3 nařídit nedovoluje, i když druhem práce do výčtu patří.

8 Písmeno d) se týká jen nepřetržitého provozu a jen zástupu za zaměstnance, který na směnu nenastoupil. K úpravě zákoníku práce z roku 1965 Nejvyšší soud posuzoval recepční hotelu s nepřetržitým provozem, které zaměstnavatel pro náhlou absenci jiné zaměstnankyně nařídil mimořádnou směnu do jejího obvyklého odpočinku mezi směnami. Přisvědčil odvolacímu soudu, že nespokojenost s finančním ohodnocením není závažným důvodem, proč na takovou směnu nenastoupit, a výpověď pro závažné porušení pracovní kázně obstála. Zaměstnavatel přitom podle Nejvyššího soudu zachoval nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2009, sp. zn. 21 Cdo 780/2008, k zákoníku práce z roku 1965 ve znění účinném do 30. 9. 2004).

IV. Práce ve svátek (odst. 4)

9 Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (bod 6), dále práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele. U nepřetržitého provozu, tedy provozu, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu [§ 78 odst. 1 písm. g), výklad u § 78, bod 11], tak ve svátek obstojí každá práce tohoto provozu, nejen zástup za nepřítomného zaměstnance podle odstavce 3 písm. d).

10 Zaměstnavatelům s nepřetržitým provozem zákon podle Nejvyššího soudu „s ohledem na specifika tohoto provozu umožňuje, aby zaměstnancům nařídili výkon práce ve svátek“. Má-li zaměstnanec v předem stanoveném rozvrhu směnu na svátek, „je zaměstnanec povinen tuto směnu odpracovat“. Nemá-li ji, nepracuje podle Nejvyššího soudu proto, že mu směna nařízena nebyla (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1299/2021).

11 Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci v nepřetržitém provozu, kterému podle rozvrhu připadla směna na svátek, na tento den čerpání dovolené, nezapočítává se mu tento den do dovolené. Platí i pro něj, že „svátek má přednost před dovolenou“, a obvyklým pracovním dnem je den, na který mu zaměstnavatel v předem stanoveném rozvrhu určil směnu, bez ohledu na provoz a pracovní režim (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1299/2021, k § 219 odst. 2 ve znění účinném do 30. 6. 2019). Od 1. 1. 2021 se svátek do dovolené započítá, jestliže zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost (§ 219 odst. 2 věta první část za středníkem). Nejvyšší soud v tom spatřuje potvrzení, že pravidlo o nezapočítávání svátku se na zaměstnance v nepřetržitém provozu vztahuje (tamtéž).

V. Konto pracovní doby (odst. 5)

12 Uplatní-li se v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4, může zaměstnavatel ve dnech pracovního klidu nařídit jen výkon prací uvedených v odstavcích 3 a 4, a to nejvýše dvakrát v průběhu období 4 týdnů po sobě jdoucích. Ochranný smysl pravidla a jeho souvislost se stálou mzdou a odstupným vykládá výklad u § 86, bod 23. Jak se období 4 týdnů počítá, rozebírá otevřená otázka 2.

VI. Začátek dne pracovního klidu při nočních směnách (odst. 6)

13 U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Nastupuje-li první směna týdne v neděli ve 22 hodin, začíná podle mého názoru den pracovního klidu připadající na neděli už v sobotu ve 22 hodin a trvá do neděle do 22 hodin.

14 Posun začátku dne pracovního klidu je možné použít též pro účely práva na mzdu nebo plat, odměnu z dohody a pro zjišťování průměrného výdělku (věta druhá). Jde o možnost, kterou zákon zaměstnavateli dává. Mám za to, že rozhodnutí, zda se posun uplatní i pro odměňování, patří zaměstnavateli, popřípadě kolektivní smlouvě nebo vnitřnímu předpisu, a že má být zaměstnancům známé předem, aby bylo zřejmé, za které hodiny přísluší mzda nebo plat za svátek.

VII. Vývoj

15 Původní znění účinné od 1. 1. 2007 mělo pět odstavců. Odstavec 5 o nočních směnách spojoval začátek dne pracovního klidu s „nástupu směny“ a mluvil o „odměnu z dohod“. Zákon č. 362/2007 Sb. s účinností od 1. 1. 2008 nahradil slova „nástupu směny“ slovy „nástupu zaměstnanců té směny“ a slovo „dohod“ slovem „dohody“ (čl. I bod 34).

16 Zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 vložil nový odstavec 5 o práci ve dnech pracovního klidu u konta pracovní doby a dosavadní odstavec 5 označil jako odstavec 6 (čl. I bod 96). Srovnání znění k 30. 9. 2023, 1. 10. 2023, 31. 12. 2023, 1. 1. 2024, 31. 5. 2025 a 1. 6. 2025 jinou změnu neukázalo. Zákony č. 281/2023 Sb., č. 413/2023 Sb. a č. 120/2025 Sb. text § 91 nezměnily. Znění účinné od 1. 1. 2027 je se zněním účinným od 29. 8. 2026 shodné.

Příklady

1. Inventura v neděli. Prodejna rozvrhuje pracovní dobu od pondělí do soboty a neděle je dnem nepřetržitého odpočinku v týdnu. Roční inventuru je třeba provést při uzavřeném obchodě a přerušit prodej v pracovní den by znamenalo ztrátu tržeb. Zaměstnavatel může inventuru nařídit na neděli podle odstavce 3 písm. c), jde-li o výjimečný případ a o práci, kterou v pracovních dnech provést nemůže.

2. Velikonoční pondělí v nepřetržitém provozu. Operátorka v nepřetržitém provozu má podle rozvrhu dvanáctihodinovou směnu na Velikonoční pondělí. Směnu je povinna odpracovat a přísluší jí mzda za práci ve svátek podle § 115. Určí-li jí zaměstnavatel na tento den bez její žádosti dovolenou, den se jí do dovolené nezapočítá (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1299/2021).

3. Kancelář a státní svátek. Projekční kancelář pracuje od pondělí do pátku a chce 28. října dokončit zakázku před termínem. Nejde o žádnou z prací podle odstavce 3 ani o nepřetržitý provoz nebo střežení objektu, takže práci nařídit nemůže. Může se zaměstnanci dohodnout, že ten den pracovat budou (výklad u § 86, bod 23, a otevřená otázka 1).

4. Noční směny. V lisovně nastupuje první směna týdne v neděli ve 22 hodin. Den pracovního klidu připadající na neděli tam podle bodu 13 začíná v sobotu ve 22 hodin. Zaměstnavatel může podle této hranice počítat i mzdu za práci v neděli a ve svátek, pokud to předem stanoví.

Co z toho plyne v praxi

Zaměstnavatel. Před nařízením práce na den pracovního klidu si ověřte, zda jde o výjimečný případ a zda práce patří mezi práce podle odstavce 3, nebo u svátku podle odstavce 4. U zaměstnanců v kontu s převodem práce přesčas podle § 86 odst. 4 hlídejte, aby takové dny nepřesáhly dva v období 4 týdnů. Dovolenou na svátek, na který má zaměstnanec v nepřetržitém provozu směnu, mu do dovolené započtěte, jen požádal-li o ni sám.

Zaměstnanec. Nařízenou práci ve dnech pracovního klidu v zákonných případech jste povinni vykonat. Nařídí-li vám zaměstnavatel práci ve svátek mimo nepřetržitý provoz, střežení objektu a práce podle odstavce 3, nařízení zákonu neodpovídá. Za práci ve svátek vám přísluší mzda a náhradní volno, místo něhož se se zaměstnavatelem můžete dohodnout na příplatku nejméně ve výši průměrného výdělku. Náhradní volno vám zaměstnavatel poskytne ve lhůtě uvedené v bodě 5.

Soud. U nařízené práce ve dnech pracovního klidu zkoumejte výjimečnost, zařazení práce pod odstavec 3 nebo 4 a u odstavce 3 i to, zda práce nemohla být provedena v pracovních dnech.

Z judikatury

Nejvyšší soud, 21 Cdo 1299/2021, rozsudek ze dne 26. 1. 2022: zaměstnanec v nepřetržitém provozu je povinen odpracovat směnu, kterou mu rozvrh určil na svátek. Určí-li mu zaměstnavatel na takový den dovolenou, den se mu do dovolené nezapočítává, protože svátek má přednost před dovolenou (k § 219 odst. 2 ve znění účinném do 30. 6. 2019).

Nejvyšší soud, 21 Cdo 780/2008, rozsudek ze dne 5. 5. 2009: recepční, která odmítla nastoupit na mimořádnou směnu za nepřítomnou kolegyni v nepřetržitém provozu kvůli nespokojenosti se mzdou, porušila pracovní kázeň závažně, rozvrh přitom zachoval nepřetržitý odpočinek v týdnu alespoň 35 hodin (k zákoníku práce z roku 1965 ve znění účinném do 30. 9. 2004).

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co paragraf sám neodpovídá.

1. Dohoda o práci ve dnech pracovního klidu. Odstavce 2 až 5 mluví o nařízení. Kloním se k tomu, že na práci ve dnech pracovního klidu se zaměstnanec se zaměstnavatelem může dohodnout i mimo případy podle odstavců 3 a 4. Dohodou se ale podle mého názoru § 92 obejít nedá, takže zaměstnanec i při ní musí dostat nepřetržitý odpočinek v týdnu v zákonné délce.

2. Období 4 týdnů v odstavci 5. Zákon neříká, zda jde o pevně vymezená čtyřtýdenní období, nebo o kterékoli 4 týdny po sobě jdoucí. Ochranný smysl pravidla podle mého názoru mluví pro druhý výklad. Nařízená práce ve dnech pracovního klidu by pak připadla nejvýše na dva dny v každém úseku 4 týdnů po sobě jdoucích.

3. Svátek v den nepřetržitého odpočinku v týdnu. Podle § 3 zákona o státních svátcích není svátek dnem pracovního klidu navíc, připadne-li na den nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu. Náhrada mzdy podle § 115 odst. 3 přísluší jen zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den. Mám za to, že zaměstnanci, kterému svátek připadne na jeho den nepřetržitého odpočinku v týdnu, náhradní den volna ani tato náhrada mzdy nepřísluší. Výslovně to ale zákoník práce neříká.