§ 87 · Účet pracovní doby a účet mzdy

Související ustanovení: § 79 a 80 (stanovená týdenní a kratší pracovní doba); § 84 (rozvrh pracovní doby); § 86 (konto pracovní doby a vyrovnávací období); § 96 (evidence pracovní doby a nahlížení do účtů); § 98 odst. 2 (práce přesčas v kontu); § 113 (sjednání, stanovení nebo určení mzdy); § 120 odst. 3 (obsah účtu mzdy); § 121 (vyúčtování mzdy za vyrovnávací období)

Související předpisy: zákon č. 365/2011 Sb., čl. I body 94 a 95 (zrušení týdenního vykazování rozdílu a dnešní znění odstavce 3 od 1. 1. 2012)

I. Účel účtů (odst. 1)

1 Při kontu pracovní doby vede zaměstnavatel pro každého zaměstnance dva účty, účet pracovní doby a účet mzdy. Z prvního je vidět, kolik hodin měl zaměstnanec odpracovat a kolik jich skutečně odpracoval, z druhého, co mu zaměstnavatel vyplatil a na jakou mzdu mu vzniklo právo. Z obou účtů zaměstnavatel vychází, když po skončení vyrovnávacího období nebo pracovního poměru porovnává dosaženou mzdu se součtem vyplacených stálých mezd (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 22).

2 Účty slouží i zaměstnanci. Na výplatní pásce se v průběhu vyrovnávacího období objevuje stálá mzda, která na odpracovaných hodinách nezávisí (výklad u § 120, bod 1). Jak se v průběhu vyrovnávacího období vyvíjí poměr rozvržených a odpracovaných hodin a kolik činí dosažená mzda, se zaměstnanec dozví z účtů, do kterých má právo nahlížet (bod 12).

II. Účet pracovní doby (odst. 2)

3 Na účtu pracovní doby se vykazuje stanovená týdenní pracovní doba, popřípadě kratší pracovní doba [písm. a)], rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny [písm. b)] a odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech a za týden [písm. c)].

4 Údaj podle písmene a) určuje, kolik hodin má zaměstnanec za vyrovnávací období odpracovat. Při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin (§ 79 odst. 1) a vyrovnávacím období 26 týdnů je to 1 040 hodin. U zaměstnance s kratší pracovní dobou, kterou lze sjednat jen písemně (§ 80), se vychází z ní. Hranici práce přesčas však i u něj tvoří součin stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období (§ 98 odst. 2, výklad u § 86, bod 21).

5 Rozvrh podle písmene b) zachycuje po dnech, kdy měl zaměstnanec pracovat. Účet tak dokládá, s jakým rozvrhem zaměstnavatel zaměstnance seznámil (§ 84). Mám za to, že při změně rozvrhu je vhodné, aby účet zachoval i rozvrh původní a den, kdy se zaměstnanec se změnou seznámil. Jinak se z něj nedá zjistit, zda zaměstnavatel dodržel dobu seznámení.

6 Odpracovaná doba podle písmene c) se vykazuje po dnech a za týden. Od 1. 1. 2012 zákon nevyžaduje, aby zaměstnavatel každý týden vykazoval rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou pracovní dobou (bod 14). Průběžný stav konta, tedy součet těchto rozdílů od začátku vyrovnávacího období, se z týdenních údajů dá snadno spočítat a mám za to, že je dobrou praxí ho na účtu uvádět. Povinnost vést evidenci pracovní doby podle § 96 odst. 1, tedy začátek a konec odpracovaných směn, práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovosti, trvá i v kontu a oba záznamy se mohou vést společně.

III. Účet mzdy

7 Co se vykazuje na účtu mzdy, stanoví § 120 odst. 3. Je to stálá mzda zaměstnance a dosažená mzda za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo podle zákoníku práce a podle sjednaných, stanovených nebo určených podmínek (§ 113). Dosaženou mzdou je mzda, na kterou zaměstnanci skutečně vzniklo právo podle odpracované doby a podmínek sjednaných v kolektivní nebo individuální smlouvě, stanovených vnitřním předpisem nebo určených mzdovým výměrem (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 22).

8 Účet mzdy je podkladem pro vyúčtování podle § 121 odst. 1. Po skončení vyrovnávacího období nebo pracovního poměru zaměstnavatel sečte dosaženou mzdu za jednotlivé měsíce a porovná ji se součtem vyplacených stálých mezd (tamtéž). Podrobněji výklad u § 120, body 11 a 12, a u § 121.

IV. Kratší vyrovnávací období (odst. 3)

9 Zákon stanoví jen nejvyšší délku vyrovnávacího období (§ 86 odst. 3). Použije-li se kratší období, „musí být posuzován rozdíl“ mezi stanovenou týdenní pracovní dobou, popřípadě kratší pracovní dobou, a odpracovanou pracovní dobou po jeho ukončení. Kratší období tak plně nahrazuje vyrovnávací období podle § 86 odst. 3. Práce přesčas se zjišťuje podle počtu jeho týdnů (§ 98 odst. 2) a mzda se vyúčtuje po jeho skončení (§ 121 odst. 1).

10 Kdo kratší období určuje, odstavec 3 neříká. Mám za to, že délka vyrovnávacího období patří k podmínkám konta a určí ji proto kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, které konto zavádějí, popřípadě zaměstnavatel v mezích, které mu tyto nástroje ponechávají.

11 Skončí-li pracovní poměr v průběhu vyrovnávacího období, vyúčtuje zaměstnavatel mzdu po skončení pracovního poměru (§ 121 odst. 1). Mám za to, že rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou pracovní dobou se pak posuzuje za týdny od začátku vyrovnávacího období do skončení pracovního poměru, obdobně jako u kratšího období, a podle počtu těchto týdnů se zjistí i práce přesčas. Jinak by zaměstnanec, který do skončení pracovního poměru odpracoval více hodin, než odpovídá uplynulé části období, za práci navíc příplatek nedostal.

V. Nahlížení do účtů

12 Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit mu nahlédnout do jeho účtu pracovní doby a účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele (§ 96 odst. 2). Zákon toto právo časově neomezuje, zaměstnanec ho proto má i v průběhu vyrovnávacího období.

13 Ve sporu o mzdu nebo o práci přesčas v kontu jsou účty hlavním podkladem. Mám za to, že zaměstnavatel, který účty nevede nebo je vede neúplně, nemůže tvrzení zaměstnance o rozsahu rozvržené a odpracované doby účinně zpochybnit podkladem, který mu zákon ukládá vést a který sám nepředloží.

VI. Vývoj

14 V původním znění účinném od 1. 1. 2007 měl § 87 čtyři odstavce. Odstavec 3 ukládal zaměstnavateli povinnost „vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou“. Zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 tento odstavec zrušil, z dosavadního odstavce 4 se stal odstavec 3 a slova „posuzuje se“ nahradil slovy „musí být posuzován“ (čl. I body 94 a 95). Od té doby se § 87 nezměnil a beze změny zůstává i ve znění účinném od 1. 1. 2027.

Příklad

Týden na účtu pracovní doby. Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin a vyrovnávací období 26 týdnů. V 10. týdnu rozvrhne zaměstnavatel směny v pondělí až pátek od 6.00 do 16.30 s přestávkou 30 minut, tedy 50 hodin. Zaměstnanec odpracuje všechny směny. Na účtu se za týden vykáže 50 hodin a stav konta se oproti předchozímu týdnu zvýší o 10 hodin. Přišlo-li předtím 9 týdnů po 36 hodinách, chybělo po nich 36 hodin a po 10. týdnu je stav konta minus 26 hodin. Práce přesčas to není a nebude, dokud součet odpracované doby za celé období nepřesáhne 1 040 hodin.

Co z toho plyne v praxi

Zaměstnavatel. Veďte účet pracovní doby po dnech včetně začátku a konce směn a připisujte k němu průběžný stav konta. Při změně rozvrhu zachovejte původní verzi a den seznámení. Účet mzdy veďte po měsících se stálou a dosaženou mzdou.

Zaměstnanec. Požádejte o nahlédnutí do účtů kdykoli v průběhu vyrovnávacího období a pořiďte si kopie na náklady zaměstnavatele. Vedle nich si veďte vlastní záznam rozvržených a odpracovaných hodin.

Soud. Ve sporu o mzdu nebo práci přesčas v kontu si vyžádejte oba účty i evidenci pracovní doby podle § 96.

Z judikatury

Nejvyšší soud, 21 Cdo 2369/2022, rozsudek ze dne 26. 1. 2023: při vyúčtování po skončení vyrovnávacího období nebo pracovního poměru vychází zaměstnavatel z účtu pracovní doby a z účtu mzdy, na kterém vykazuje vyplacenou stálou mzdu a dosaženou mzdu za jednotlivé měsíce.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co paragraf sám neodpovídá.

1. Kratší období a skončení pracovního poměru. Odstavec 3 mluví o kratším období, které se „použije“, tedy o období zvoleném předem. Zda se jím rozumí i část vyrovnávacího období ukončená skončením pracovního poměru, zákon neříká. Kloním se k tomu, že ano (bod 11), protože § 121 odst. 1 s vyúčtováním při skončení pracovního poměru počítá a bez porovnání za uplynulé týdny by se práce přesčas nedala zjistit.