§ 98 · Práce přesčas při pružném rozvržení a v kontu pracovní doby

Související ustanovení: § 78 odst. 1 písm. i) (práce přesčas); § 79 a 80 (stanovená týdenní a kratší pracovní doba); § 79a (pracovní doba mladistvých); § 84 (rozvrh pracovní doby); § 85 (pružné rozvržení pracovní doby); § 86 a 87 (konto pracovní doby, vyrovnávací období, účet pracovní doby); § 93 (rozsah práce přesčas); § 96 odst. 1 písm. a) bod 2 (evidence práce přesčas); § 97 (překážky v práci při pružném rozvržení a v kontu); § 109 odst. 3 (zaměstnavatelé, kteří poskytují plat); § 114 (mzda nebo náhradní volno za práci přesčas); § 120 a 121 (mzda při kontu); § 127 (plat nebo náhradní volno za práci přesčas); § 245 odst. 1 (zákaz práce přesčas mladistvých); § 348 odst. 1 písm. a) (doba posuzovaná jako výkon práce)

Související předpisy: zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, § 15 odst. 1 písm. n) a q) a odst. 2 písm. d) a § 28 odst. 1 písm. n) a q) a odst. 2 písm. d) (přestupky); zákon č. 362/2007 Sb., čl. I bod 38 (odkaz na § 86 odst. 3 od 1. 1. 2008); zákon č. 365/2011 Sb., čl. I bod 103 (odkaz na § 87 odst. 3 od 1. 1. 2012)

I. Účel a společná pravidla

1 Obecné vymezení váže práci přesčas na stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a na práci mimo rámec rozvrhu pracovních směn [§ 78 odst. 1 písm. i), výklad u § 78, bod 21]. Při pružném rozvržení chybějí předem stanovené začátky a konce směn, protože si je zaměstnanec ve volitelné pracovní době volí sám. V kontu zaměstnavatel rozvrhuje jednotlivé týdny záměrně nestejně a rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou pracovní dobou se posuzuje až za vyrovnávací období. Paragraf 98 proto pro oba režimy stanoví, nad jakou hranicí práce přesčas vzniká. Ostatní požadavky obecného vymezení podle mého názoru platí i tu. Jde o práci na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem (výklad u § 78, bod 23) a napracovává-li zaměstnanec prací nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost, práce přesčas nevzniká [§ 78 odst. 1 písm. i) věta třetí].

2 V obou režimech platí meze rozsahu práce přesčas podle § 93 (výklad u § 78, bod 22). Sjednal-li si zaměstnanec kratší pracovní dobu, vzniká mu práce přesčas teprve nad stanovenou týdenní pracovní dobou a zaměstnavatel mu ji nařídit nemůže [§ 78 odst. 1 písm. i) věta druhá, výklad u § 80, bod 10]. Mladistvé zákon zakazuje zaměstnávat prací přesčas (§ 245 odst. 1) a délku jejich směny a týdenní pracovní doby omezuje na 8 a 40 hodin, u mladistvých mladších než 15 let a u těch, kteří neukončili povinnou školní docházku, na 7 a 35 hodin (§ 79a). Za práci přesčas přísluší mzda podle § 114, u zaměstnavatelů podle § 109 odst. 3 plat podle § 127. Konto tito zaměstnavatelé uplatnit nemohou (§ 86 odst. 2), v kontu se proto práce přesčas odměňuje jen mzdou. Nařídí-li zaměstnavatel práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce, nebo zaměstná-li mladistvého prací přesčas, jde o přestupek na úseku pracovní doby [§ 15 odst. 1 písm. n) a q) zákona o inspekci práce, u právnické nebo podnikající fyzické osoby § 28 odst. 1 písm. n) a q) zákona o inspekci práce]. Zákon za něj dovoluje pokutu do 2 000 000 Kč [§ 15 odst. 2 písm. d) a § 28 odst. 2 písm. d) zákona o inspekci práce].

II. Pružné rozvržení pracovní doby (odst. 1)

3 Odstavec 1 klade dvě podmínky, které musí být splněny současně. Práce musí přesahovat stanovenou týdenní pracovní dobu a zároveň musí být konána nad základní pracovní dobu. Práce v základní pracovní době je plněním povinnosti být na pracovišti (§ 85 odst. 2) a prací přesčas podle mého názoru není, ani když zaměstnanec v témže týdnu nebo vyrovnávacím období už odpracoval víc, než odpovídá stanovené týdenní pracovní době. Prací přesčas tak může být jen práce ve volitelné pracovní době nebo mimo úseky, které zaměstnavatel pro pružné rozvržení určil. Slovem „vždy“ zákon podle mého názoru říká, že se při pružném rozvržení jiné měřítko, například rozvrh jednotlivých dnů, nepoužije.

4 Zda zaměstnanec přesáhl stanovenou týdenní pracovní dobu, se podle výkladu u § 85 (bod 15) poměřuje průměrem za vyrovnávací období, ve kterém má průměrnou týdenní pracovní dobu naplnit (§ 85 odst. 4). Hodiny navíc v jednom týdnu, které zaměstnanec v témže vyrovnávacím období vyrovná kratší prací v jiných týdnech, proto podle mého názoru práci přesčas nezakládají. Do odpracované doby se přitom započte i doba překážek v rozsahu, který určuje § 97 (výklad u § 97, body 4 až 10). Jistotu, zda práce přesčas vznikla, tak zaměstnavatel získá až po skončení vyrovnávacího období, a příplatek za ni je podle mého názoru možné vyúčtovat teprve potom. Práci, kterou zaměstnavatel požaduje mimo úseky pružného rozvržení, rozebírá otevřená otázka 1.

5 Aby šlo obě podmínky posoudit, musí evidence zachytit začátek a konec odpracovaných směn i práce přesčas [§ 96 odst. 1 písm. a) body 1 a 2, výklad u § 85, bod 16]. Zaměstnavatel, který nechce, aby hodiny navíc ve volitelné pracovní době vznikaly bez jeho vědomí, může podle mého názoru práci nad průměr vázat na předchozí souhlas a zaměstnancům to oznámit. Souhlas může být udělen i mlčky, například tím, že zaměstnavatel o práci nad průměr ví a nezastaví ji (výklad u § 78, bod 23).

III. Konto pracovní doby (odst. 2)

6 Prací přesčas je v kontu práce nad „stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období“ podle § 86 odst. 3 nebo podle § 87 odst. 3. Zákon tu jedním pojmem označuje dvě veličiny. Hranicí je součin týdenní pracovní doby zaměstnance a počtu týdnů vyrovnávacího období, nejvýše 26 týdnů, kolektivní smlouvou nejvýše 52 týdnů, popřípadě kratšího období, které se pro konto použije. Výpočet ukazuje výklad u § 86 (bod 19) a kratší období výklad u § 87 (bod 9).

7 Rozvrh jednotlivých týdnů je pro odstavec 2 bez významu. Mám za to, že práce přesčas v kontu nemusí být konána mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Rozvrhne-li zaměstnavatel za vyrovnávací období víc hodin, než činí hranice, je prací přesčas i práce konaná přesně podle rozvrhu. Protože ji zaměstnavatel určil jednostranně, jde podle mého názoru o nařízenou práci přesčas. Rozvrhnout ji tak může jen z vážných provozních důvodů a v mezích § 93 odst. 2, nad tyto meze jen na základě dohody se zaměstnancem (§ 93 odst. 3). Jak se týdenní mez nařízené práce přesčas promítne do vyrovnávacího období, rozebírá otevřená otázka 2.

8 Skončí-li pracovní poměr v průběhu vyrovnávacího období, zjistí se práce přesčas podle mého názoru za týdny od začátku vyrovnávacího období do skončení pracovního poměru (výklad u § 87, bod 11, a u § 121, bod 11). U zaměstnance s kratší pracovní dobou se hranice počítá ze stanovené týdenní pracovní doby a hodiny mezi sjednanou kratší pracovní dobou a touto hranicí prací přesčas nejsou (výklad u § 86, bod 21, a u § 87, bod 4).

9 Do odpracované doby, kterou zaměstnavatel po skončení vyrovnávacího období porovnává s hranicí, se podle výkladu u § 86 (bod 20) započte i doba dovolené a překážek v práci v rozsahu rozvržené směny. U pracovního volna pro překážky na straně zaměstnance tomu odpovídá § 97 odst. 5, podle kterého se volno v kontu poskytuje v rozsahu nezbytně nutné doby, popřípadě délky směny rozvržené na příslušný den (výklad u § 97, bod 11). Pracovní volno poskytnuté na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doba přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy se za výkon práce nepovažují [§ 348 odst. 1 písm. a)]. Napracování takového volna práci přesčas nezakládá [§ 78 odst. 1 písm. i) věta třetí].

10 Podle Nejvyššího soudu zaměstnanci v kontu během vyrovnávacího období „přísluší právě a jen plnění ve formě stálé mzdy“ a příplatek za práci přesčas i další mzdové nároky „budou uspokojeny až po skončení vyrovnávacího období“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2369/2022, bod 21). Dosažená mzda za práci přesčas a příplatek se zahrnou do vyúčtování podle § 121 odst. 1. Dohodly-li se strany na náhradním volnu místo příplatku, příplatek přísluší jen tehdy, když zaměstnavatel volno neposkytne v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době (§ 114 odst. 1 a 2). Je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, nepřísluší za práci přesčas dosažená mzda ani příplatek, a to jen v rozsahu práce přesčas sjednaném současně se mzdou, nejvýše 150 hodin za kalendářní rok, u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 114 odst. 3, § 93 odst. 4, výklad u § 121, bod 5). Je-li to sjednáno v kolektivní smlouvě a vyrovnávací období sjednané v ní nepřesahuje 52 týdnů, může být práce přesčas v rozsahu nejvýše 120 hodin místo vyúčtování započtena do pracovní doby jen v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období (§ 86 odst. 4, výklad u § 86, bod 22).

IV. Vývoj

11 Odstavec 1 má od 1. 1. 2007 stejné znění. Odstavec 2 v původním znění odkazoval na vyrovnávací období podle tehdejšího § 86 odst. 5 nebo tehdejšího § 87 odst. 4. Tehdejší § 86 však měl jen tři odstavce a vyrovnávací období upravoval jeho odstavec 3. Zákon č. 362/2007 Sb. s účinností od 1. 1. 2008 v odkazu nahradil číslo „5“ číslem „3“ (čl. I bod 38). Zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 nahradil odkaz na tehdejší § 87 odst. 4 odkazem na § 87 odst. 3 (čl. I bod 103), protože týž zákon v § 87 zrušil dosavadní odstavec 3 a z odstavce 4 se stal odstavec 3 (výklad u § 87, bod 14). Od té doby zůstal § 98 beze změny. Zákon č. 285/2020 Sb. změnil sousední § 97, tento paragraf však ponechal. Beze změny je i ve znění účinném od 1. 1. 2027.