Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce · Část druhá, hlava IV · Díl 9 · Neplatné rozvázání pracovního poměru

§ 70 · Neplatné rozvázání pracovního poměru zaměstnancem

Obyčejnou řečí

V kostce

Rozvázali jste pracovní poměr vy, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době, a zaměstnavatel to považuje za neplatné? Pak volí zaměstnavatel. Buď vám písemně a bez zbytečného odkladu oznámí, že trvá na tom, abyste dál pracovali, a je-li vaše rozvázání neplatné, pracovní poměr trvá. Nebo netrvá a u neplatného rozvázání platí, že pracovní poměr skončil dohodou. Je-li vaše rozvázání platné, pracovní poměr jím skončil v obou případech.

Když zaměstnavatel trvá na tom, abyste pracovali dál

Neplatnost musí uplatnit žalobou do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr podle vašeho rozvázání skončit. O neplatnosti rozhoduje soud.
Nastoupíte-li zpátky, pracujete dál v původním pracovním poměru, jako by k rozvázání nedošlo.
Nenastoupíte-li a soud vaše rozvázání shledá neplatným, může po vás zaměstnavatel chtít náhradu škody, která mu vznikla ode dne oznámení. Typicky vyšší náklady na zástup.

Než výzvu odmítnete, zvažte, zda je vaše rozvázání opravdu platné. Typické riziko nese okamžité zrušení kvůli mzdě, jejíž výše je sporná.

Když zaměstnavatel netrvá

Bylo-li vaše rozvázání neplatné, platí, že pracovní poměr skončil dohodou, a to ke dni, kdy měl skončit podle vašeho rozvázání. Na jiném dni se se zaměstnavatelem můžete písemně dohodnout. Náhradu škody pak zaměstnavatel požadovat nemůže.

Podle mého názoru vám v tomto případě nenáleží náhrada mzdy, kterou zákon dává zaměstnanci po platném okamžitém zrušení. Nenapadne-li ale zaměstnavatel vaše okamžité zrušení žalobou včas, pracovní poměr jím skončil a náhrada vám náleží.

Znění

(1) Dal-li zaměstnanec zaměstnavateli neplatnou výpověď nebo zrušil-li neplatně zaměstnanec pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnavatel oznámil zaměstnanci bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby dále konal svou práci, pracovní poměr trvá i nadále. Nevyhoví-li zaměstnanec výzvě zaměstnavatele, má zaměstnavatel právo na něm požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla, ode dne, kdy mu oznámil, že trvá na dalším konání práce.

(2) Rozvázal-li zaměstnanec pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnavatel netrvá na tom, aby zaměstnanec u něho dále pracoval, platí, pokud se se zaměstnancem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,

a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,

b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit.

(3) V případech uvedených v odstavci 2 nemůže zaměstnavatel vůči zaměstnanci uplatňovat náhradu škody.

Znění: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném od 29. 8. 2026, převzaté z e-Sbírky. Celý zákon na Zákonech pro lidi.

Komentář · podbarvené věty jsou názor kurátora

Dal-li zaměstnanec neplatnou výpověď nebo neplatně zrušil pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnavatel mu bez zbytečného odkladu písemně oznámí, že trvá na dalším konání práce, pracovní poměr trvá. Nevyhoví-li zaměstnanec, může zaměstnavatel požadovat náhradu škody. Netrvá-li zaměstnavatel na další práci, platí, že pracovní poměr skončil dohodou. Výklad k výzvě zaměstnavatele, k náhradě škody a ke dni skončení.

Související ustanovení: § 50 a 51 (výpověď); § 56 (okamžité zrušení zaměstnancem); § 66 (zrušení ve zkušební době); § 68 (vrácení odstupného); § 69 (neplatné rozvázání zaměstnavatelem); § 72 (lhůta k žalobě); § 250 a 257 (odpovědnost zaměstnance za škodu)

Související předpisy: zákon č. 365/2011 Sb., čl. I bod 71

Obsah výkladu

I.Účel1 II.Výzva zaměstnavatele a trvání pracovního poměru (odst. 1 věta první)2 III.Náhrada škody (odst. 1 věta druhá a odst. 3)5 IV.Fikce skončení dohodou (odst. 2)7 V.Vývoj9

I. Účel

1 Ustanovení řeší opačnou situaci než § 69. Pracovní poměr neplatně rozvázal zaměstnanec výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době a volbu, zda pracovní poměr bude pokračovat, má zaměstnavatel. Trvá-li na dalším konání práce a zaměstnanec výzvě nevyhoví, zákon zaměstnavateli přiznává náhradu škody. Netrvá-li na něm, platí fikce skončení pracovního poměru dohodou a náhradu škody uplatnit nemůže.

II. Výzva zaměstnavatele a trvání pracovního poměru (odst. 1 věta první)

2 Pracovní poměr trvá, oznámil-li zaměstnavatel zaměstnanci bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby dále konal svou práci. Zákon č. 120/2025 Sb. vypustil požadavek oznámení bez zbytečného odkladu jen z § 69 odst. 1 a v § 70 ho ponechal. Kloním se k tomu, že i zde jde o lhůtu pořádkovou, takže zaměstnavatel může oznámení učinit i později, nejpozději však do rozhodnutí soudu, jímž se řízení o určení neplatnosti rozvázání pravomocně skončí. Důvody, pro které ji soudní praxe takto chápala v § 69, totiž spočívají v účelu úpravy, která řeší celé období sporu o platnost rozvázání, a ten je u obou ustanovení stejný (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2026, sp. zn. 21 Cdo 596/2025, bod 14, k § 69). Pozdní oznámení se projeví v rozsahu náhrady škody, protože ta přísluší až ode dne oznámení.

3 O neplatnosti rozvázání rozhoduje soud. Zaměstnavatel, který na dalším konání práce trvá, musí neplatnost uplatnit žalobou ve lhůtě podle § 72 (výklad u § 72). Spor o platnost rozvázání je odstraněn nejpozději dnem, kdy řízení skončilo jinak než rozhodnutím ve věci samé, nebo kdy lhůta k žalobě marně uplynula, protože pak je jisté, že pracovní poměr skončil (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3606/2017).

4 Nastoupí-li zaměstnanec na výzvu do práce, posuzuje se jeho vztah se zaměstnavatelem, jako by rozvazovacího jednání nebylo a pracovní poměr pokračoval. Zaměstnavatel je povinen mu přidělovat práci podle dosavadní pracovní smlouvy a nový pracovní poměr nevzniká (tamtéž). Výkon práce v této době proto nezakládá povinnost vrátit odstupné podle § 68 (tamtéž, výklad u § 68, bod 5).

III. Náhrada škody (odst. 1 věta druhá a odst. 3)

5 Nevyhoví-li zaměstnanec výzvě, má zaměstnavatel právo požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla, ode dne, kdy mu oznámil, že trvá na dalším konání práce. Povinnost konat práci podle mého názoru předpokládá, že rozvázání bylo neplatné. Nárok proto zaměstnavateli vznikne, jen jestliže soud neplatnost rozvázání v řízení podle § 72 určí.

6 Netrvá-li zaměstnavatel na tom, aby zaměstnanec u něho dále pracoval, nemůže vůči němu náhradu škody uplatňovat (odst. 3). Pro neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru zaměstnavatel právo na náhradu škody „uplatňovat nesmí“ (§ 71 věta druhá).

IV. Fikce skončení dohodou (odst. 2)

7 Netrvá-li zaměstnavatel na dalším konání práce, platí, že pracovní poměr skončil dohodou. U neplatné výpovědi je dnem skončení poslední den výpovědní doby, u neplatného okamžitého zrušení nebo zrušení ve zkušební době den, kdy měl pracovní poměr podle tohoto zrušení skončit. Strany se mohou písemně dohodnout na jiném dni skončení. Náhradu za dobu výpovědní doby zákon zaměstnanci na rozdíl od § 69 odst. 3 nepřiznává.

8 Mám za to, že zaměstnanec, jehož okamžité zrušení soud určil neplatným a jehož pracovní poměr skončil fikcí dohody, nemá právo na náhradu podle § 56 odst. 2. Ta přísluší zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, a zákon v tomto případě stanoví, že pracovní poměr skončil dohodou. Nenapadne-li zaměstnavatel okamžité zrušení žalobou včas, pracovní poměr skončil okamžitým zrušením (obdobně rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3606/2017) a náhrada podle § 56 odst. 2 zaměstnanci přísluší.

V. Vývoj

9 Zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 nahradil v odstavci 2 slova „pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak“ slovy „pokud se se zaměstnancem nedohodne písemně na jiném dnu skončení“ (čl. I bod 71). Jiné změny § 70 nedoznal.

Příklad

Okamžité zrušení pro údajně nevyplacenou mzdu. Zaměstnankyně okamžitě zruší pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b), protože podle ní nedostala část mzdy. Zaměstnavatel má za to, že mzdu vyplatil včas. Do tří dnů jí písemně oznámí, že trvá na tom, aby dále konala svou práci, a podá žalobu o určení neplatnosti. Nastoupí-li zaměstnankyně, pracuje dál v původním pracovním poměru. Nenastoupí-li a soud okamžité zrušení určí neplatným, může zaměstnavatel požadovat náhradu škody, která mu tím od oznámení vznikla, například zvýšené náklady na zástup.

Co z toho plyne v praxi

Zaměstnavatel. Chcete-li, aby zaměstnanec dál pracoval, oznamte mu to písemně a bez zbytečného odkladu a neplatnost rozvázání uplatněte žalobou do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr tímto rozvázáním skončit (§ 72). Škodu vzniklou tím, že zaměstnanec výzvě nevyhověl, doložte až od oznámení.

Zaměstnanec. Dostanete-li výzvu, zvažte, zda je vaše rozvázání pracovního poměru opravdu platné. Pokud ne a nenastoupíte, riskujete náhradu škody.

Z judikatury

Nejvyšší soud, 21 Cdo 3606/2017, rozsudek ze dne 15. 8. 2018: zaměstnanec, který na výzvu podle § 70 odst. 1 nastoupil, pracuje v témže pracovním poměru. Spor o platnost rozvázání končí i marným uplynutím lhůty podle § 72.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co paragraf sám neodpovídá.

1. Rozsah náhrady škody. Odstavec 1 zakládá nárok, ale neříká, zda se náhrada řídí obecnou odpovědností zaměstnance za škodu (§ 250) včetně omezení výše náhrady škody způsobené z nedbalosti na čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku (§ 257 odst. 2). Kloním se k tomu, že ano, protože § 70 podmínky ani rozsah odpovědnosti samostatně neupravuje. Zaměstnavatel by tak musel prokázat zavinění zaměstnance. Zaměstnanec, který byl v dobré víře, že pracovní poměr platně rozvázal, může podle okolností jednat bez zavinění.