§ 71 · Neplatná dohoda o rozvázání pracovního poměru

Související ustanovení: § 49 (dohoda o rozvázání pracovního poměru); § 69 (neplatné rozvázání zaměstnavatelem); § 70 (neplatné rozvázání zaměstnancem); § 72 (lhůta k žalobě)

Související předpisy: zákon č. 365/2011 Sb., čl. I bod 72

I. Náhrada mzdy nebo platu zaměstnance (věta první)

1 Neplatnost dohody může uplatnit kterákoli strana, a to žalobou ve lhůtě podle § 72 (výklad u § 49, body 22 a 23). Uplatňuje-li ji zaměstnanec, posuzuje se jeho právo na náhradu ušlé mzdy nebo platu obdobně jako při neplatné výpovědi dané zaměstnavatelem. Zaměstnanec tedy musí zaměstnavateli písemně oznámit, že trvá na dalším zaměstnávání, a náhrada mu přísluší, jestliže mu zaměstnavatel přes toto oznámení neumožní pokračovat v práci a pracovní poměr mezitím platně neskončil jiným způsobem než neplatnou dohodou (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3575/2021, bod 27). Náhrada přísluší ode dne oznámení až do doby, kdy zaměstnavatel zaměstnanci umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru (§ 69 odst. 1).

2 Obdobně se použije i § 69 odst. 2, podle kterého může soud na návrh zaměstnavatele náhradu za dobu přesahující 6 měsíců přiměřeně snížit (tamtéž, body 19 a 20, výklad u § 69, body 20 až 24). Uplatnění práva na náhradu přitom není zneužitím práva ani tehdy, když se zaměstnanec před uzavřením neplatné dohody dopustil jednání, pro které s ním zaměstnavatel mohl pracovní poměr rozvázat výpovědí nebo okamžitým zrušením (tamtéž, bod 27). Ve věci byla dohoda neplatná pro nedostatek svobodné vůle zaměstnankyně (tamtéž).

3 Věta první mluví jen o náhradě ušlé mzdy nebo platu. Mám za to, že zaměstnanci, který po neplatné dohodě zaměstnavateli písemně oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání, přísluší i dovolená, a to za tutéž dobu jako náhrada (§ 69 odst. 1). Nejvyšší soud dovodil nárok na placenou dovolenou pro celé období, kdy se vztah stran řídí § 69 až 72, a opřel ho o čl. 7 směrnice 2003/88/ES (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2124/2021, bod 40, výklad u § 69, body 17 až 19).

II. Vyloučení náhrady škody zaměstnavateli (věta druhá)

4 Podle věty druhé nemůže zaměstnavatel pro neplatnost dohody požadovat náhradu škody. Na rozdíl od § 70 odst. 1 tedy nemá nárok na náhradu škody ani tehdy, když neplatnost dohody uplatní sám a zaměstnanec jeho výzvě k dalšímu konání práce nevyhoví. Podle mého názoru zákon vychází z toho, že na dohodě se podílely obě strany, a riziko její neplatnosti proto nepřesouvá na zaměstnance.

5 Dohoda, kterou zaměstnanec nepodepsal, vyvolává zvláštní otázku běhu lhůty k žalobě (výklad u § 72).

III. Vývoj

6 Zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 nahradil ve větě druhé slovo „nemůže“ slovem „nesmí“ (čl. I bod 72). Jiné změny § 71 nedoznal.

Z judikatury

Nejvyšší soud, 21 Cdo 3575/2021, rozsudek ze dne 3. 5. 2022: zaměstnankyni, která po neplatné dohodě oznámila zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, a které zaměstnavatel přes toto oznámení neumožnil pokračovat v práci, přísluší náhrada platu. Uplatnění náhrady i za dobu přesahující 6 měsíců není zneužitím práva, a to ani tehdy, když zaměstnankyně před uzavřením dohody porušila pracovní povinnosti jednáním, za které byla pravomocně odsouzena.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co paragraf sám neodpovídá.

1. Fikce skončení a náhrada za dobu výpovědní doby. Neoznámí-li zaměstnanec, že trvá na dalším zaměstnávání, a nedohodne-li se se zaměstnavatelem písemně na jiném dni skončení, pracovní poměr podle mého názoru skončí dnem sjednaným v neplatné dohodě, protože obdobné použití § 69 odst. 3 vede ke stejnému výsledku. Náhrada za dobu výpovědní doby podle § 69 odst. 3 písm. b) přísluší jen při neplatném okamžitém zrušení nebo zrušení ve zkušební době a na dohodu se podle mého názoru nevztahuje.