§ 35 · Zkušební doba

Související ustanovení: § 4a odst. 3 a § 363 (odchylka jen ve prospěch zaměstnance); § 11 (vedoucí zaměstnanec); § 20 (vada formy); § 33 odst. 3 (jmenování na vedoucí pracovní místo); § 36 (vznik pracovního poměru); § 37 odst. 1 písm. d) (informace o zkušební době); § 39 (pracovní poměr na dobu určitou); § 40 odst. 1 (jmenování po vzniku pracovního poměru); § 48 odst. 1 písm. d) a § 66 (zrušení ve zkušební době); § 77 odst. 2 písm. d) a odst. 5 (dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr); § 191 až 210 (překážky v práci); § 338 odst. 2 (přechod práv a povinností)

Související předpisy: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 564 (forma změny právního jednání), § 576 (částečná neplatnost), § 580 (neplatnost), § 582 odst. 1 (nedodržení formy); zákon č. 120/2025 Sb., čl. II bod 1 (přechodné ustanovení ke zkušební době); zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, § 12 odst. 1 písm. g) a § 25 odst. 1 písm. g) (přestupky)

Související předpisy EU: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, čl. 8 a bod 28 odůvodnění

I. Smysl zkušební doby

1 Zkušební doba dává zaměstnavateli i zaměstnanci možnost prakticky si ověřit, zda pracovní poměr odpovídá tomu, s čím do něj vstupovali. Zaměstnavatel posuzuje, zda zaměstnanec splňuje jeho očekávání v přístupu k plnění pracovních povinností a všechny předpoklady pro řádný výkon práce. Zaměstnanec zvažuje, zda mu vyhovují druh práce, místo výkonu práce a mzdové nebo jiné pracovní podmínky (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1755/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2026, sp. zn. 21 Cdo 18/2026, bod 19). Během zkušební doby proto mohou obě strany pracovní poměr zrušit z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavateli však zákon zakazuje zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance (§ 66 odst. 1, výklad u § 66).

2 S touto možností je spojena nejistota obou stran. Aby netrvala příliš dlouho, stanoví zákon nejdelší přípustnou délku zkušební doby (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1755/2016). Nedojde-li ke zrušení do konce zkušební doby, mění se podle Nejvyššího soudu pracovní poměr „na zkoušku“ v pracovní poměr „plnohodnotný“ a strany ho už nemohou zrušit bez výpovědních a jiných dob a bez uvádění důvodů (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 18/2026, bod 19).

II. Sjednání (odst. 1)

3 Zkušební doba se uplatní, jen byla-li sjednána. Sjednat ji lze v pracovní smlouvě nebo samostatnou dohodou, a to i při založení pracovního poměru jmenováním na vedoucí pracovní místo. Musí být sjednána písemně. Neuvádí-li pracovní smlouva dobu trvání a podmínky zkušební doby, musí o nich zaměstnavatel zaměstnance písemně informovat (§ 37 odst. 1 písm. d)).

4 Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru, tedy ve sjednaný den nástupu do práce nebo v den jmenování (§ 36). K dřívějšímu znění, které mluvilo o dni sjednaném jako den nástupu, Nejvyšší soud dovodil, že zkušební doba smí být sjednána jen v písemné smlouvě uzavřené buď před vznikem pracovního poměru, nebo v den sjednaný jako den nástupu do práce (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 21 Cdo 2747/2012). Dnešní znění vede ke stejnému výsledku. Ujednání o zkušební době uzavřené po dni vzniku pracovního poměru je podle mého názoru neplatné (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku).

5 Zkušební dobu proto není možné sjednat při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele (§ 338 odst. 2), protože pracovní poměr již vznikl (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3046/2013, uveřejněný pod číslem 27/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozváže-li zaměstnanec při převodu činnosti pracovní poměr s dosavadním zaměstnavatelem dohodou a uzavře novou pracovní smlouvu s přejímajícím zaměstnavatelem, může v ní zkušební doba sjednána být. Bylo-li však účelem tohoto postupu vyhnout se přechodu práv a povinností, aby přejímající zaměstnavatel mohl pracovní poměr zrušit ve zkušební době, příčí se ujednání o zkušební době dobrým mravům a je neplatné (tamtéž, k úpravě účinné do 31. 12. 2010, výklad u § 66, bod 20).

6 K jmenování zaměstnance, jehož pracovní poměr již trvá, dochází až po dni vzniku pracovního poměru, protože jmenování jen mění jeho obsah (§ 40 odst. 1 věta druhá). Mám za to, že při takovém jmenování proto zkušební dobu sjednat není možné. Totéž podle mého názoru platí o jiné změně obsahu pracovního poměru, například o změně druhu práce.

7 Ujednání o zkušební době, které nemá písemnou formu, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí (§ 582 odst. 1 občanského zákoníku). Mám za to, že zhojit ji mohou nejpozději v den vzniku pracovního poměru, protože zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v tento den (odst. 1). Zda se neplatnosti ústního ujednání lze dovolat i poté, co zaměstnanec začal pracovat, rozebírám v otevřených otázkách.

III. Nejdelší přípustná délka (odst. 2 a 3)

8 Zkušební doba může trvat nejvýše 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru, u vedoucího zaměstnance nejvýše 8 měsíců po sobě jdoucích. Zákon ji počítá ode dne vzniku pracovního poměru, kdežto do 31. 12. 2007 ji počítal po dni vzniku. Mám za to, že den vzniku se proto do zkušební doby započítává a čtyřměsíční zkušební doba pracovního poměru, který vznikl 1. 3., uplyne 30. 6.

9 Vedoucím zaměstnancem je ten, kdo je na některém stupni řízení oprávněn stanovit a ukládat podřízeným pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu závazné pokyny (§ 11). Rozhoduje podle mého názoru postavení, které má zaměstnanec podle pracovní smlouvy nebo jmenování zastávat.

10 U pracovního poměru na dobu určitou smí zkušební doba trvat nejvýše polovinu sjednané doby jeho trvání (odst. 3). Při pracovním poměru sjednaném na šest měsíců tak může zkušební doba trvat nejvýše tři měsíce.

11 Sjednají-li strany delší zkušební dobu, než zákon připouští, je podle Nejvyššího soudu neplatná jen ta část ujednání, která nejvyšší přípustnou délku přesahuje, a zkušební doba trvá nejvyšší přípustnou dobu (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1755/2016, k tehdejší tříměsíční délce). Mám za to, že stejně je tomu i dnes, lze-li předpokládat, že by strany zkušební dobu sjednaly i v přípustné délce, kdyby neplatnost rozpoznaly včas (§ 576 občanského zákoníku), a že totéž platí, přesáhne-li sjednaná zkušební doba polovinu doby trvání pracovního poměru na dobu určitou. Tento předpoklad bude u zkušební doby podle mého názoru zpravidla splněn. Sjednat zkušební dobu v rozporu s § 35 je zároveň přestupkem, za který lze zaměstnavateli uložit pokutu až 2 000 000 Kč (§ 25 odst. 1 písm. g) zákona o inspekci práce, u fyzické osoby, která nepodniká, § 12 odst. 1 písm. g) zákona o inspekci práce).

IV. Dodatečná změna délky (odst. 4)

12 Od 1. 6. 2025 lze zkušební dobu za jejího trvání dodatečně prodloužit písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem, a to v mezích odstavců 2 a 3. Dohodou prodloužená zkušební doba tak může trvat nejvýše 4 měsíce, u vedoucího zaměstnance 8 měsíců, ode dne vzniku pracovního poměru a u pracovního poměru na dobu určitou nejvýše polovinu jeho trvání. Do 31. 5. 2025 zákon dodatečné prodloužení zakazoval a dohoda o něm byla neplatná (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1755/2016, rozsudek sp. zn. 21 Cdo 18/2026, bod 20).

13 Prodloužit lze jen zkušební dobu, která ještě trvá. Uplynula-li, stal se pracovní poměr plnohodnotným a novou zkušební dobu již sjednat není možné (odst. 1). Mám za to, že prodloužení ze zákona podle odstavce 5 se do mezí odstavců 2 a 3 nezapočítává, protože tyto meze se týkají délky, kterou strany sjednají.

14 Zkrácení zkušební doby dohodou zákon výslovně neupravuje. Nejvyšší soud dovodil, že strany mohou sjednanou zkušební dobu dohodou dodatečně zkrátit, protože zákon tehdy vylučoval jen její prodloužení. Strany tím ztrácejí možnost pracovní poměr jednoduše ukončit a získávají jistotu jeho trvání (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1755/2016). Mám za to, že tím spíše to platí dnes, kdy zákon dodatečnou změnu délky připouští. Pro dohodu o zkrácení platí podle mého názoru písemná forma, protože obsah právního jednání, pro které zákon vyžaduje určitou formu, lze měnit jen v téže nebo přísnější formě (§ 564 občanského zákoníku).

V. Prodloužení ze zákona (odst. 5)

15 Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce. Prodloužení nastává ze zákona a strany o něm nemusí jednat. Rozhodují pracovní dny podle rozvrhu směn zaměstnance. Dny, ve kterých zaměstnanec směnu rozvrženou neměl, například víkend uprostřed delší pracovní neschopnosti, zkušební dobu podle mého názoru neprodlužují.

16 Zkušební dobu prodlouží i pracovní den, ve kterém zaměstnanec neodpracoval jen část směny, například když šel k lékaři nebo čerpal půl dne dovolené. Do 31. 5. 2025 ji prodlužovaly jen celodenní překážky v práci a celodenní dovolená. Neomluvené zameškání práce zákon jako důvod prodloužení doplnil s účinností od 1. 6. 2025.

17 Zkušební dobu prodlužují překážky v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele. K dřívějšímu znění Nejvyšší soud dovodil, že zákon spojuje prodloužení s každou překážkou v práci bez ohledu na to, zda ji způsobila objektivní skutečnost, náhoda, nebo jednání či zavinění zaměstnance nebo zaměstnavatele, protože ve všech těchto případech zaměstnanec nekoná práci a účel zkušební doby se nenaplňuje. Zkušební doba se proto prodlužuje i o dny, kdy zaměstnavatel zaměstnanci nepřiděloval práci v mylném přesvědčení, že pracovní poměr již skončil (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 18/2026, body 21, 23 a 24). Mám za to, že stejně je třeba vykládat i dnešní odstavec 5, který překážky v práci podle toho, na čí straně vznikly, nerozlišuje.

18 Prodloužení má význam zejména pro zrušení ve zkušební době. Zaměstnavatel, jehož první zrušení se nepodařilo doručit a který zaměstnanci mezitím práci nepřiděloval, může zaměstnance vyzvat k nástupu a v prodloužené zkušební době mu doručit zrušení nové (výklad u § 66, body 5 a 6).

19 Kdo se prodloužení zkušební doby dovolává, nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno o skutečnostech, které je zakládají. Prokáže-li zaměstnavatel, že zaměstnanci na jeho žádost určil dovolenou na den, který by jinak byl jeho pracovním dnem, prokázal skutečnost, která zkušební dobu prodlužuje. Tvrdí-li zaměstnanec, že dovolenou nakonec nečerpal a pracoval, musí to prokázat on (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 18/2026, bod 13).

VI. Odchylky a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

20 Odstavce 2 až 5 jsou ustanoveními, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie, a odchýlit se od nich lze jen ve prospěch zaměstnance (§ 4a odst. 3 a § 363). Mám za to, že strany si proto mohou sjednat kratší zkušební dobu nebo vyloučit její prodloužení podle odstavce 5. Delší zkušební dobu nebo další důvody jejího prodloužení si však sjednat nemohou.

21 Na právní vztah z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti se zkušební doba podle mého názoru nevztahuje. Jejím účelem je umožnit zrušení podle § 66, které patří k úpravě skončení pracovního poměru, a tu § 77 odst. 2 písm. d) z použití na dohody vylučuje. Dohody mají vlastní pravidla zrušení (§ 77 odst. 5).

VII. Unijní právo

22 Odstavce 2 až 5 odpovídají čl. 8 směrnice (EU) 2019/1152. Podle něj nemá zkušební doba trvat déle než šest měsíců a u pracovních poměrů na dobu určitou má být její délka přiměřená předpokládané době trvání smlouvy a povaze práce. Delší zkušební dobu mohou členské státy výjimečně stanovit tam, kde to vyžaduje povaha zaměstnání nebo kde je to v zájmu pracovníka. Mohou také stanovit, že se zkušební doba prodlužuje o dobu nepřítomnosti pracovníka v práci. Bod 28 odůvodnění směrnice uvádí jako příklad povahy zaměstnání, která delší zkušební dobu ospravedlňuje, vedoucí nebo výkonné funkce. Osmiměsíční zkušební doba vedoucího zaměstnance je tak podle mého názoru se směrnicí v souladu.

23 Směrnice dále stanoví, že v případě prodloužení smlouvy na výkon stejných pracovních úkolů se na pracovní poměr nová zkušební doba nevztahuje (čl. 8 odst. 2 věta druhá). Prodloužení pracovního poměru na dobu určitou je podle zákoníku práce změnou trvajícího pracovního poměru, při které zkušební dobu sjednat není možné (odst. 1). Zda pravidlo dopadá i na nový pracovní poměr na tutéž práci, rozebírám v otevřených otázkách.

VIII. Vývoj

24 Původní znění účinné od 1. 1. 2007 dovolovalo sjednat zkušební dobu jen před vznikem pracovního poměru, a to nejdéle na 3 měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. Doba překážek v práci se do zkušební doby nezapočítávala, dodatečně prodlužovat sjednanou zkušební dobu zákon zakazoval a zkušební doba sjednaná jinak než písemně byla neplatná.

25 Zákon č. 362/2007 Sb. s účinností od 1. 1. 2008 stanovil, že zkušební doba „nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru“, a že se o dobu překážek v práci prodlužuje (čl. I body 9 a 10).

26 Zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 dal paragrafu novou podobu (čl. I bod 38). U vedoucího zaměstnance připustil zkušební dobu až 6 měsíců, prodloužení vázal na celodenní překážky v práci a celodenní dovolenou, omezil zkušební dobu u pracovního poměru na dobu určitou polovinou jeho trvání a pro nedodržení písemné formy přestal výslovně stanovit neplatnost.

27 Zákon č. 120/2025 Sb. s účinností od 1. 6. 2025 dal paragrafu dnešní znění (čl. I bod 3). Prodloužil nejdelší zkušební dobu na 4 a 8 měsíců, připustil její dodatečné prodloužení dohodou a nově vymezil prodloužení ze zákona. Zkušební doba sjednaná před tímto dnem se řídí dosavadním zněním (čl. II bod 1). Znění účinné od 1. 1. 2027 zůstává beze změny.

Příklady

1. Pracovní poměr na šest měsíců. Zaměstnavatel přijme zaměstnance na šest měsíců na sezonní práci a sjedná s ním čtyřměsíční zkušební dobu. Zkušební doba může trvat nejvýše polovinu doby trvání pracovního poměru, tedy tři měsíce. Ve zbytku je ujednání podle mého názoru neplatné. V délce tří měsíců platí, protože se dá předpokládat, že by strany sjednaly i tříměsíční zkušební dobu (§ 576 občanského zákoníku).

2. Nemoc a návštěva lékaře. Zaměstnanec s rozvrhem směn od pondělí do pátku je během zkušební doby nemocný od čtvrtka do následujícího úterý a v jiném týdnu odejde dvě hodiny před koncem směny k lékaři. Zkušební doba se prodlouží o pět pracovních dnů. Sobota a neděle během nemoci se nepočítají.

3. Dodatečné prodloužení. Strany sjednaly dvouměsíční zkušební dobu. Ve druhém měsíci se písemně dohodnou na jejím prodloužení o další dva měsíce. Od 1. 6. 2025 je to možné, protože zkušební doba nepřesáhne 4 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru.

4. Jmenování stávající zaměstnankyně. Referentka příspěvkové organizace je jmenována vedoucí oddělení. Zkušební dobu k jmenování podle mého názoru sjednat není možné, protože její pracovní poměr již trvá.

Co z toho plyne v praxi

Zaměstnavatel. Zkušební dobu sjednejte písemně nejpozději v den, který jste v pracovní smlouvě sjednali jako den nástupu do práce. U pracovního poměru na dobu určitou hlídejte, aby nepřesáhla polovinu jeho trvání. Evidujte dny, o které se zkušební doba prodlužuje, a při zrušení ve zkušební době s nimi počítejte. Chcete-li zkušební dobu prodloužit, dohodněte se se zaměstnancem písemně, dokud trvá, a jen do 4 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru, u vedoucího zaměstnance do 8 měsíců.

Zaměstnanec. Zjistěte si ze smlouvy nebo z písemné informace podle § 37, jak dlouhá je vaše zkušební doba. Počítejte s tím, že se prodlužuje o pracovní dny, ve kterých jste celou směnu neodpracovali kvůli překážce v práci, dovolené nebo neomluvené absenci.

Z judikatury

Nejvyšší soud, 21 Cdo 18/2026, rozsudek ze dne 24. 6. 2026: zkušební doba se prodlužuje o každou překážku v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele bez ohledu na její příčinu, tedy i o dny, kdy zaměstnavatel nepřiděloval práci v mylném přesvědčení, že pracovní poměr skončil. Kdo se prodloužení dovolává, nese důkazní břemeno o jeho důvodu.

Nejvyšší soud, 21 Cdo 1755/2016, rozsudek ze dne 3. 4. 2017: sjednanou zkušební dobu mohou strany dohodou dodatečně zkrátit. Zkušební doba sjednaná nad zákonné maximum je neplatná jen v přesahující části.

Nejvyšší soud, 21 Cdo 2747/2012, rozsudek ze dne 17. 7. 2013: zkušební dobu je možné sjednat jen v písemné smlouvě uzavřené před vznikem pracovního poměru nebo nejpozději v den sjednaný jako den nástupu.

Nejvyšší soud, 21 Cdo 3046/2013, rozsudek ze dne 24. 9. 2014: při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zkušební dobu sjednat není možné. Nová smlouva s přejímajícím zaměstnavatelem uzavřená proto, aby se přejímající zaměstnavatel vyhnul přechodu práv a povinností a mohl pracovní poměr zrušit ve zkušební době, se v ujednání o zkušební době příčí dobrým mravům.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co paragraf sám neodpovídá.

1. Ústně sjednaná zkušební doba. Podle § 20 není možné dovolat se pro vadu formy neplatnosti jednání, jímž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah, bylo-li již započato s plněním. Zkušební doba se uplatňuje až po vzniku pracovního poměru, takže kdyby § 20 chránil i ústní ujednání o ní, ztratil by požadavek písemné formy v odstavci 1 smysl. Kloním se k tomu, že ujednání o zkušební době je samostatné právní jednání s vlastním požadavkem formy. Jeho vada podle § 582 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku nepůsobí neplatnost pracovní smlouvy a § 20 na ni nedopadá. Ústně sjednaná zkušební doba je proto podle mého názoru neplatná i poté, co zaměstnanec začal pracovat, nezhojily-li strany vadu formy nejpozději v den vzniku pracovního poměru, a zrušení pracovního poměru ve zkušební době pak nemá oporu.

2. Výpočet prodloužení o pracovní dny. Odstavec 5 prodlužuje zkušební dobu o pracovní dny zaměstnance, ale neříká, zda se její konec posune o stejný počet kalendářních dnů, nebo o stejný počet pracovních dnů podle rozvrhu zaměstnance. Kloním se k druhé možnosti. Zákon měří prodloužení pracovními dny a jeho smyslem je, aby strany měly k ověření tolik dnů skutečné práce, kolik původně předpokládaly. Neodpracoval-li zaměstnanec celou směnu ve třech pracovních dnech, skončí zkušební doba podle mého názoru uplynutím třetího pracovního dne zaměstnance po původním konci zkušební doby.

3. Nová zkušební doba při opakování pracovního poměru na dobu určitou. Česká jazyková verze čl. 8 odst. 2 směrnice (EU) 2019/1152 mluví o prodloužení smlouvy, anglická o obnovení (renewal), které zahrnuje i uzavření nové smlouvy. Zákoník práce sjednání zkušební doby v novém pracovním poměru na dobu určitou na tutéž práci mezi týmiž stranami výslovně neupravuje. Kloním se k tomu, že při eurokonformním výkladu odstavce 1 nová zkušební doba v takovém pracovním poměru sjednána být nemá, navazuje-li na předchozí pracovní poměr na tytéž pracovní úkoly. Ujednání o ní by bylo neplatné pro rozpor se smyslem a účelem zákona (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku).

4. Polovina doby trvání pracovního poměru, který skončí určitou událostí. Pracovní poměr na dobu určitou může skončit například návratem zastupované zaměstnankyně z rodičovské dovolené. Zákon neříká, jak v takovém případě určit polovinu doby jeho trvání. Kloním se k tomu, že rozhoduje doba, kterou strany při uzavření smlouvy rozumně předpokládaly, například podle oznámené délky rodičovské dovolené. Není-li ji možné odhadnout, je bezpečnější sjednat zkušební dobu krátkou nebo ji nesjednávat.