§ 73 · Odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance a vzdání se ho

Související ustanovení: § 11 (vedoucí zaměstnanec); § 33 odst. 3 a 4 (jmenování na vedoucí pracovní místo); § 40 odst. 1 (změna pracovního poměru); § 52 písm. c) (výpověď pro nadbytečnost); § 73a (forma a důsledky odvolání a vzdání se)

Související předpisy: zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 80 (určovací žaloba); zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 166 odst. 2 až 6 (jmenování a odvolání ředitele školy); zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, § 4 odst. 1 písm. d) (odvolání jako odvetné opatření)

I. Účel a povaha

1 Odvolání a vzdání se umožňují ukončit výkon práce na vedoucím pracovním místě, aniž by skončil pracovní poměr. Zaměstnanec, který je z místa odvolán nebo se ho vzdá, zůstává v pracovním poměru a čeká na nabídku dalšího pracovního zařazení (§ 73a odst. 2, výklad u § 73a). Zaměstnavatel tak může obsazení vedoucího místa změnit, aniž by musel rozvázat pracovní poměr, a zaměstnanec se může vedoucího místa vzdát.

2 Odvolání ani vzdání se zákon nepodmiňuje důvodem. Zvláštní předpisy však důvody odvolání někdy vymezují, typicky u ředitelů škol (oddíl V).

II. Odvolání a vzdání se při jmenování (odst. 1)

3 Odstavec 1 dopadá na vedoucí zaměstnance, jejichž pracovní poměr se zakládá jmenováním podle § 33 odst. 3, tedy v případech stanovených zvláštním předpisem a jinak u vedoucích organizačních složek státu a jejich útvarů, organizačních útvarů státního podniku, státního fondu a Policie České republiky a u vedoucích příspěvkových organizací a jejich útvarů. Odvolat je může ten, kdo je příslušný ke jmenování (§ 33 odst. 4). Vedoucí zaměstnanec se místa může vzdát.

4 U jmenovaných vedoucích zaměstnanců nevyžaduje odvolání žádnou dohodu. Možnost odvolání a vzdání se je součástí obsahu jejich pracovního poměru přímo ze zákona.

5 Jmenuje-li ředitele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace zřizovatel, odvolává ho podle školského zákona také zřizovatel. Zřizovatel přitom vykonává jen práva, která mu přiznává zákon, a zaměstnavatelem se nestává. Žaloba na určení neplatnosti odvolání proto musí směřovat proti zřizovateli i zaměstnavateli společně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 21 Cdo 854/2007, uveřejněný pod číslem 111/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k obdobné úpravě dřívějšího zákoníku práce).

III. Dohoda o možnosti odvolání a vzdání se (odst. 2 a 3)

6 U ostatních zaměstnavatelů, tedy u obchodních společností, jiných právnických osob a fyzických osob, lze vedoucího zaměstnance odvolat, jen byla-li s ním možnost odvolání dohodnuta a zároveň dohodnuta možnost, že se místa může vzdát. Dohoda vznikne, jen byly-li sjednány obě tyto možnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 12. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3084/2020, k úpravě účinné do 31. 12. 2010). Bez takové dohody je odvolání neplatné a výpověď pro nadbytečnost založená na odvolání neplatná rovněž (tamtéž).

7 Dohodu lze uzavřít při vzniku pracovního poměru i kdykoli později, v pracovní smlouvě nebo samostatně, na dobu určitou nebo neurčitou. Může se týkat i místa, které zaměstnanec bude zastávat teprve v budoucnu, a vztahuje se na každé vedoucí místo podle odstavce 3, které zaměstnanec bude zastávat, nebylo-li sjednáno jinak. Skončením pracovního poměru zaniká (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1073/2017, rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3084/2020).

8 Zákon pro dohodu nepředepisuje písemnou formu. Nejvyšší soud připustil i ústní dohodu, dohoda však vyžaduje adresný a určitý návrh zaměstnavatele a jeho přijetí. Nestačí, že zaměstnanec v pracovní smlouvě potvrdil seznámení s organizačním řádem, který o odvolání ředitele mluví, a pak přijal nabídku vedoucího místa (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 3084/2020). Zaměstnavatel musí uzavření dohody v případném sporu prokázat a písemná forma je proto podle mého názoru namístě.

9 Dohodu lze uzavřít jen pro vedoucí pracovní místa vyjmenovaná v odstavci 3. Jde o místa v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, a o místa v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance, který je statutárnímu orgánu nebo zaměstnavateli přímo podřízen, pokud je tomuto vedoucímu zaměstnanci podřízen další vedoucí zaměstnanec. Vedoucím zaměstnancem je ten, kdo je oprávněn podřízeným zaměstnancům stanovit a ukládat pracovní úkoly a řídit a kontrolovat jejich práci (§ 11).

10 Nejvyšší soud k úpravě účinné do 29. 12. 2011 dovodil, že odstavce 2 a 3 nejsou kogentní a okruh míst lze smlouvou, kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem rozšířit nebo zúžit, pokud jde o vedoucího zaměstnance podle § 11 (usnesení sp. zn. 21 Cdo 1073/2017). Zákon č. 285/2020 Sb. s účinností od 30. 7. 2020 doplnil, že vedoucími pracovními místy podle odstavce 2 jsou „pouze“ místa uvedená v odstavci 3. Mám za to, že od té doby je výčet uzavřený a dohoda o odvolání z jiného místa je neplatná. Dohody uzavřené před 30. 7. 2020 se podle mého názoru posoudí podle úpravy účinné v době jejich uzavření.

IV. Kdo odvolává (odst. 4)

11 Odvolání podle odstavce 2 provádí u právnické osoby její statutární orgán a u fyzické osoby zaměstnavatel sám. Do 31. 12. 2011 zákon stanovil, že tak činí „výlučně“. Mám za to, že se statutární orgán může při odvolání dát zastoupit, protože slovo „výlučně“ zákon vypustil a odstavec 4 odvolání statutárnímu orgánu jen svěřuje.

V. Soudní ochrana a meze odvolání

12 Lhůta podle § 72 se na žalobu o neplatnost odvolání podle mého názoru nevztahuje, protože odvolání pracovní poměr nerozvazuje. Nejvyšší soud žalobu na neplatnost odvolání posoudil jako určovací žalobu podle § 80 občanského soudního řádu, která vyžaduje naléhavý právní zájem (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 854/2007).

13 Vymezuje-li zvláštní předpis důvody odvolání, je odvolání z jiného důvodu nebo bez důvodu nedovolené. Školský zákon od 1. 1. 2012 nevyžaduje, aby odvolání ředitele důvod skutkově vymezovalo, zřizovatel však musí v případném sporu prokázat, že důvod v době odvolání existoval (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1733/2016). Řediteli odvolanému proto, že soud pravomocně rozhodl o neplatnosti odvolání nebo rozvázání pracovního poměru jeho předchůdce, náleží odstupné ve výši nejméně čtyřnásobku průměrného výdělku (§ 166 odst. 5 písm. c) a odst. 6 školského zákona, výklad u § 67, bod 5).

14 I tam, kde zákon důvod nevyžaduje, platí zákaz diskriminace (§ 16 odst. 2). Odvolání z místa vedoucího zaměstnance je výslovně uvedeno mezi odvetnými opatřeními proti oznamovateli (§ 4 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně oznamovatelů).

VI. Vývoj

15 Zákon č. 362/2007 Sb. s účinností od 1. 1. 2008 svěřil odvolání podle odstavce 1 tomu, kdo je příslušný ke jmenování (§ 33 odst. 4), a upravil odstavec 2 tak, že dopadá na jinou právnickou osobu než podle § 33 odst. 3 nebo na fyzickou osobu (čl. I body 20 a 21). Zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 dal § 73 nové znění, vypustil slovo „výlučně“ v odstavci 4 a pravidla o formě a důsledcích odvolání přesunul do nového § 73a (čl. I body 73 a 74). Zákon č. 285/2020 Sb. s účinností od 30. 7. 2020 doplnil do odstavce 2 slova „vedoucího“ a „podle odstavce 3“ a do odstavce 3 slova „pracovními“ a „pouze“ (čl. I body 5 a 6).

Příklady

1. Obchodní ředitel akciové společnosti. Obchodní ředitel je přímo podřízen představenstvu a řídí vedoucí oddělení. V pracovní smlouvě je sjednáno, že ho představenstvo může odvolat a že se místa může vzdát. Odvolání je přípustné. Pracovní poměr trvá a zaměstnavatel mu má nabídnout další pracovní zařazení (§ 73a odst. 2).

2. Vedoucí oddělení bez podřízených vedoucích. Vedoucí účtárny je podřízen finančnímu řediteli, který je podřízen jednateli. Účtárna nemá další vedoucí zaměstnance. Místo nespadá pod odstavec 3 a dohoda o odvolání by podle mého názoru byla neplatná. Zaměstnavatel může pracovní poměr ukončit jen způsoby podle § 48.

Co z toho plyne v praxi

Zaměstnavatel. Sjednejte možnost odvolání i vzdání se písemně a jen u míst podle odstavce 3. Před odvoláním si ověřte, že místo opravdu splňuje podmínky odstavce 3, zejména že je zaměstnanci podřízen další vedoucí zaměstnanec.

Zaměstnanec. Zjistěte, zda je s vámi dohoda o odvolání sjednána a zda vaše místo spadá pod odstavec 3. Nebyli-li jste jmenováni podle § 33 odst. 3, je odvolání bez platné dohody neplatné.

Z judikatury

Nejvyšší soud, 21 Cdo 854/2007, rozsudek ze dne 15. 4. 2008: žaloba na neplatnost odvolání ředitele školy jmenovaného zřizovatelem musí směřovat proti zřizovateli i zaměstnavateli.

Nejvyšší soud, 21 Cdo 1733/2016, rozsudek ze dne 6. 9. 2017: odvolání ředitele školy nemusí uvádět důvod, zřizovatel ho však musí v řízení prokázat.

Nejvyšší soud, 21 Cdo 1073/2017, usnesení ze dne 15. 8. 2018: dohodu lze uzavřít i pro budoucí vedoucí místo a vztahuje se na každé takové místo podle odstavce 3, nebylo-li sjednáno něco jiného (k úpravě účinné před 30. 7. 2020). Dohoda pro jakékoli pracovní místo by byla neplatná.

Nejvyšší soud, 21 Cdo 3084/2020, rozsudek ze dne 28. 12. 2020: dohoda vyžaduje sjednání obou možností a adresný návrh zaměstnavatele. Seznámení s organizačním řádem nestačí.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co paragraf sám neodpovídá.

1. Odvolání bez důvodu a důkazní břemeno. Zákoník práce důvod odvolání nevyžaduje. Zaměstnavatel však nemůže odvolávat z diskriminačního důvodu ani jako odvetu oznamovateli. Uvede-li zaměstnanec skutečnosti, ze kterých lze dovodit odvetné opatření nebo diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace, přechází důkazní břemeno na zaměstnavatele (§ 133a odst. 1 a 2 občanského soudního řádu). Mám za to, že zaměstnavatel by proto i u odvolání, které zákon důvodem nepodmiňuje, měl umět skutečný důvod doložit.