§ 7 · Zaměstnavatel

Související ustanovení: § 3 (základní pracovněprávní vztahy); § 6 (zaměstnanec); § 9 (stát jako zaměstnavatel); § 11 (vedoucí zaměstnanci); § 30 odst. 2 (údaje od uchazeče o zaměstnání); § 33 odst. 1 (pracovní smlouva); § 42 odst. 2 (pracovní cesta k jinému zaměstnavateli); § 43a (dočasné přidělení); § 307a a 309 (agentura práce a uživatel); § 338 a násl. (přechod práv a povinností); § 313 odst. 1 (potvrzení o zaměstnání); § 342 (smrt zaměstnavatele, který je fyzickou osobou)

Související předpisy: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 7 (domněnka poctivosti a dobré víry), § 21 (stát), § 30, 33 a 37 (svéprávnost a souhlas k provozování závodu), § 126 a 127 (vznik právnické osoby a jednání před ním), § 161, 162, 164, 165 a 166 (jednání za právnickou osobu), § 193 (likvidátor), § 437 (rozpor zájmů zástupce a zastoupeného), § 450 a 453 (prokura), § 503 (pobočka a odštěpný závod); zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 55 a 56 (smlouva člena orgánu s korporací); zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, § 27 odst. 2 a § 246 odst. 1; zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, § 3 odst. 2 (městské části); zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, § 8 odst. 1; zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 110 odst. 3 a 4

I. Pojem zaměstnavatele

1 Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Definice zrcadlí definici zaměstnance (§ 6) a na straně zaměstnavatele žádnou zvláštní podmínku nestanoví. Zaměstnavatelem tak může být právnická i fyzická osoba. Nejvyšší soud k tomu výslovně uvedl, že zaměstnavatelem může být i obchodní společnost, kterou je i společnost s ručením omezeným (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1892/2020). Pojmu zaměstnavatele zákon užívá i pro osobu, která o uzavření smlouvy teprve jedná. Už vůči uchazeči o zaměstnání má povinnosti, smí od něj například vyžadovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy (§ 30 odst. 2). Některé jeho povinnosti naopak trvají i po skončení vztahu, například vydat potvrzení o zaměstnání (§ 313 odst. 1).

2 Zaměstnavatelem je druhá smluvní strana závazku, tedy ten, pro koho se zaměstnanec zavázal. To, kdo zaměstnanci fakticky ukládá práci, o postavení zaměstnavatele samo nerozhoduje. Při dočasném přidělení k jinému zaměstnavateli ukládá zaměstnanci úkoly a řídí jeho práci zaměstnavatel, ke kterému byl přidělen, a činí tak jménem zaměstnavatele, který ho přidělil (§ 43a odst. 4). Agentura práce zůstává zaměstnavatelem i po dobu, kdy zaměstnanec pracuje u uživatele. Uživatel mu ukládá úkoly a řídí jeho práci, právně jednat jménem agentury práce však vůči zaměstnanci nemůže (§ 309 odst. 1).

3 Zaměstnavatelem je právnická osoba jako celek. Pobočka je jen částí závodu podnikatele a vedoucí odštěpného závodu je oprávněn zastupovat podnikatele ve všech záležitostech týkajících se odštěpného závodu, a to ode dne, ke kterému byl jako vedoucí odštěpného závodu zapsán do obchodního rejstříku (§ 503 odst. 2 občanského zákoníku). Do té doby může za podnikatele jednat jen na základě jiného zástupčího oprávnění (bod 9). Zaměstnavatelem je proto i u zaměstnance odštěpného závodu podnikatel sám, včetně zahraniční osoby, která v Česku podniká prostřednictvím odštěpného závodu.

4 Totéž platí o obcích. Zaměstnavatelem je obec i tehdy, pracuje-li zaměstnanec v městské policii nebo v úřadu městské části statutárního města. Podle Nejvyššího soudu městská část v pracovněprávních vztazích postavení samostatného zaměstnavatele nemá (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2013, sp. zn. 21 Cdo 915/2012, uveřejněný pod číslem 57/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, výklad u § 68, bod 7). Postavení státu upravuje § 9. V hlavním městě Praze je postavení městských částí jiné. V rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem (§ 3 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze), a mohou proto být samy zaměstnavateli.

II. Kdo může být zaměstnavatelem

5 Zaměstnavatelem může být kterákoli právnická osoba, například obchodní korporace, spolek, nadace, obec, kraj, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba. Stát se v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu (§ 21 občanského zákoníku) a jeho postavení zaměstnavatele upravuje § 9. Zaměstnavatelem se právnická osoba může stát až svým vznikem, zpravidla dnem zápisu do veřejného rejstříku (§ 126 občanského zákoníku). Kdo jejím jménem uzavře pracovní smlouvu před jejím vznikem, je z ní oprávněn a zavázán sám, dokud vzniklá právnická osoba účinky jednání do tří měsíců od svého vzniku nepřevezme (§ 127 občanského zákoníku).

6 Zaměstnavatelem může být i fyzická osoba, podnikatel i nepodnikatel, například člověk, který pro svou domácnost zaměstnává chůvu. Do 31. 12. 2013 upravoval způsobilost fyzické osoby jako zaměstnavatele tehdejší § 10, podle kterého způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích vznikala dosažením 18 let věku. Od 1. 1. 2014 se řídí občanským zákoníkem. Plně svéprávným se člověk stává zletilostí, které nabývá dovršením osmnáctého roku věku (§ 30 odst. 1 občanského zákoníku). Před zletilostí se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti soudem (§ 37 občanského zákoníku) nebo uzavřením manželství (§ 30 odst. 2 občanského zákoníku).

7 Nezletilý, kterému zákonný zástupce s přivolením soudu udělil souhlas k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti, se stává způsobilým k jednáním, jež jsou s touto činností spojena (§ 33 odst. 1 občanského zákoníku). Mám za to, že k nim patří i uzavírání pracovních smluv se zaměstnanci, které k této činnosti potřebuje, protože bez nich by ji často nemohl vykonávat. Souhlas může zákonný zástupce odvolat jen s přivolením soudu (§ 33 odst. 3 občanského zákoníku).

8 Smrtí fyzické osoby, která je zaměstnavatelem, základní pracovněprávní vztah zaniká. Neplatí to při pokračování v živnosti a podle věty druhé ani při pokračování v poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách. Nehodlá-li oprávněná osoba v živnosti podle § 13 odst. 1 písm. b), c) a e) živnostenského zákona, tedy dědic nebo pozůstalý manžel či partner, nebo v poskytování zdravotních služeb pokračovat, zaniká vztah marným uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne smrti zaměstnavatele (§ 342 odst. 1).

III. Kdo za zaměstnavatele jedná

9 Za právnickou osobu jedná především člen statutárního orgánu, který ji může zastupovat ve všech záležitostech (§ 164 odst. 1 občanského zákoníku). Dále ji zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci (§ 166 odst. 1 občanského zákoníku), pověřené osoby při provozu závodu ve všech jednáních, k nimž při svěřené činnosti obvykle dochází (§ 430 odst. 1 občanského zákoníku), a zmocněnci (výklad k § 166, 430, 440, 441 a 446 občanského zákoníku). Prokura zmocňuje k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu (§ 450 odst. 1 občanského zákoníku). Mám za to, že k nim patří i uzavírání a rozvazování pracovních poměrů zaměstnanců závodu. Omezení prokury vnitřními pokyny nemá účinky vůči třetím osobám (§ 453 občanského zákoníku). Zastupuje-li zaměstnavatele člen jeho orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nemůže se zaměstnavatel bránit námitkou, že potřebné usnesení chybí nebo je vadné (§ 162 občanského zákoníku).

10 U společnosti s ručením omezeným může každý jednatel, neurčí-li společenská smlouva jinak, zastoupit společnost jako zaměstnavatele při všech právních jednáních vůči zaměstnancům, tedy i při uzavření pracovní smlouvy (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1892/2020). Uzavírá-li jednatel pracovněprávní smlouvu sám se sebou, jedná ve vlastní záležitosti a má se za to, že jsou jeho zájmy v rozporu se zájmy společnosti (§ 437 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku). Společnost se toho může dovolat vůči druhé straně, která o rozporu věděla nebo musela vědět (tamtéž, věta první), a při smlouvě se sebou samým o něm druhá strana ví. Před uzavřením smlouvy musí jednatel informovat orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, jinak nejvyšší orgán, a smlouvu, která není v zájmu společnosti, může nejvyšší nebo kontrolní orgán zakázat (§ 55 odst. 1 a § 56 odst. 2 zákona o obchodních korporacích). Nemá-li společnost jiného člena orgánu schopného ji zastoupit, jmenuje jí soud opatrovníka (§ 165 odst. 2 občanského zákoníku). Výkon funkce jednatele předmětem pracovního poměru být nemůže (výklad u § 3, body 21 až 27).

11 Uplatní se i materiální publicita obchodního rejstříku. Kdo právně jedná v důvěře v údaj zapsaný do veřejného rejstříku, proti tomu nemůže ten, jehož se zápis týká, namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti (§ 8 odst. 1 zákona o veřejných rejstřících). Pracovněprávní jednání osoby zapsané jako jediný jednatel proto podle Nejvyššího soudu zavazuje společnost, i když tato osoba ve skutečnosti již jednatelem není, a to až do jejího výmazu, je-li druhá strana v dobré víře v její zástupčí oprávnění (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1892/2020). Dobrá víra se presumuje (§ 7 občanského zákoníku).

12 V obci plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu tajemník obecního úřadu (§ 110 odst. 4 písm. d) zákona o obcích). Není-li funkce tajemníka zřízena nebo není-li tajemník ustanoven, plní jeho úkoly starosta (§ 110 odst. 3 zákona o obcích).

IV. Změna a zánik zaměstnavatele

13 Osoba zaměstnavatele se za trvání pracovního poměru může změnit přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů (§ 338 a násl.). Pracovní poměr pak pokračuje u přejímajícího zaměstnavatele.

14 Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, může dát zaměstnancům výpověď podle § 52 písm. a) (výklad u § 52, body 6 až 9). Zánik zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, upravuje § 342 (bod 8). Likvidací ani úpadkem se osoba zaměstnavatele nemění. V likvidaci za něj jedná likvidátor, který okamžikem povolání nabývá působnosti statutárního orgánu (§ 193 občanského zákoníku). Po prohlášení konkursu vystupuje vůči zaměstnancům dlužníka jako zaměstnavatel insolvenční správce (§ 246 odst. 1 insolvenčního zákona) a předběžný správce má před rozhodnutím o úpadku jen práva a povinnosti, které mu vymezí soud (§ 27 odst. 2 insolvenčního zákona, výklad u § 62).

V. Vývoj

15 V původním znění se zaměstnavatelem pro účely zákoníku práce rozuměla právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Odstavec 2 dodával, že zaměstnavatel vystupuje v pracovněprávních vztazích svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Odstavec 2 zrušil s účinností od 1. 1. 2012 zákon č. 365/2011 Sb. (čl. I bod 11). Zákon č. 303/2013 Sb. dal § 7 s účinností od 1. 1. 2014 dnešní znění (čl. LXXIX bod 6).

16 Tehdejší § 8 odkazoval pro právní postavení zaměstnavatelů, kteří jsou právnickými osobami, na ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Zrušil ho s účinností od 1. 1. 2012 zákon č. 365/2011 Sb. (čl. I bod 12). Paragraf 10, který do 31. 12. 2013 upravoval způsobilost fyzické osoby jako zaměstnavatele (bod 6), zrušil zákon č. 303/2013 Sb. (čl. LXXIX bod 7).

Příklady

1. Odštěpný závod zahraniční společnosti. Zaměstnanec pracuje v pražském odštěpném závodě německé společnosti a pracovní smlouvu za zaměstnavatele podepsal vedoucí odštěpného závodu zapsaný v obchodním rejstříku. Zaměstnavatelem je německá společnost. Vedoucí odštěpného závodu ji při uzavření smlouvy zastupoval (§ 503 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku).

2. Bývalý jednatel v rejstříku. Valná hromada odvolá jednatele, ale v obchodním rejstříku zůstane zapsán. Uzavře za společnost pracovní smlouvu s ekonomkou, která o odvolání neví. Společnost je smlouvou vázána, ledaže se prokáže, že ekonomka v dobré víře nebyla (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1892/2020).

3. Agentura práce. Zaměstnanec agentury práce pracuje osm měsíců ve skladu uživatele a dostává pokyny jen od jeho mistra. Zaměstnavatelem zůstává agentura práce. Uživatel s ním nemůže za agenturu právně jednat, například mu dát výpověď (§ 309 odst. 1). Déle než 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích by ho agentura k témuž uživateli mohla přidělit jen na jeho žádost nebo jako náhradu za zaměstnance uživatele na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené (§ 309 odst. 6).

Co z toho plyne v praxi

Zaměstnavatel. V pracovní smlouvě uveďte přesně, kdo je zaměstnavatelem, u právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo. Hlídejte, kdo za vás podepisuje, a po změně statutárního orgánu zajistěte bez odkladu zápis do obchodního rejstříku.

Zaměstnanec. Zjistěte si, kdo je vaším zaměstnavatelem, zejména pracujete-li pro odštěpný závod, v rámci skupiny společností nebo přes agenturu práce. Nároky uplatňujete vůči zaměstnavateli, i když vám pokyny dává někdo jiný.

Soud. U sporu o osobu zaměstnavatele vycházejte z toho, kdo je stranou závazku k výkonu závislé práce. U jednání za zaměstnavatele zkoumejte zástupčí oprávnění a u zapsaných údajů dobrou víru druhé strany.

Z judikatury

Nejvyšší soud, 21 Cdo 1892/2020, rozsudek ze dne 13. 1. 2021: zaměstnavatelem může být i obchodní společnost. Jednatel společnosti s ručením omezeným může za ni uzavřít i pracovní smlouvu. Pracovněprávní jednání osoby zapsané v obchodním rejstříku jako jediný jednatel zavazuje společnost do jejího výmazu, je-li druhá strana v dobré víře.

Nejvyšší soud, 21 Cdo 915/2012, rozsudek ze dne 21. 1. 2013 (č. 57/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek): městská část nemá v pracovněprávních vztazích postavení samostatného zaměstnavatele.

Otevřené otázky

Tady výklad končí a začíná to, na co paragraf sám neodpovídá.

1. Práce pro více společností skupiny. Zaměstnanec ve skupině společností často pracuje pro několik z nich, a přitom má pracovní smlouvu jen s jednou. Zákoník práce institut společného zaměstnavatele nezná. Kloním se k tomu, že zaměstnavatelem je jen ta společnost, se kterou zaměstnanec smlouvu uzavřel. Pro jinou společnost skupiny může zaměstnanec pracovat v rámci dočasného přidělení, které lze sjednat nejdříve po 6 měsících trvání pracovního poměru a bez úplaty kromě úhrady nákladů na mzdu nebo plat, popřípadě na cestovní náhrady, které mu po dobu přidělení poskytuje přidělující zaměstnavatel (§ 43a odst. 1, 2 a 5), přes agenturu práce, anebo v samostatném základním pracovněprávním vztahu s ní. Na pracovní cestě plní zaměstnanec i u jiné společnosti skupiny úkoly svého zaměstnavatele a ta mu jen dává pokyny, pověřil-li ji tím, vymezil-li v pověření jeho rozsah a byl-li s ním zaměstnanec seznámen (§ 42 odst. 2). Přenechávat zaměstnance jiné společnosti mimo tyto rámce by mohlo být zastřeným zprostředkováním zaměstnání (§ 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti).