§ 76 · Dohoda o pracovní činnosti

Související ustanovení: § 3 (základní pracovněprávní vztahy); § 34b odst. 2 (další základní pracovněprávní vztah u téhož zaměstnavatele); § 74 (přednost pracovního poměru, rozvrh pracovní doby); § 75 (dohoda o provedení práce); § 77 (společné ustanovení o dohodách); § 77a odst. 1 písm. g) (informace o vyrovnávacím období); § 79 (stanovená týdenní pracovní doba); § 138 (odměna z dohody); § 208 (překážka v práci na straně zaměstnavatele)

Související předpisy: zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, § 12 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) a § 25 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) (přestupek při překročení rozsahu práce); zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, § 3 odst. 1 písm. b) bod 2 a odst. 3; zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 5 písm. a) body 3 a 6; zákon č. 365/2011 Sb. (zvýšení hranice z odstavce 1)

I. Kdy lze dohodu uzavřít (odst. 1)

1 Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin (odst. 1). Zákon tedy nežádá, aby práce přesáhla limit dohody o provedení práce podle § 75 odst. 1. Strany si mohou zvolit kteroukoli z obou dohod i pro práci menšího rozsahu. U dohody o pracovní činnosti pak platí omezení podle odstavců 2 a 3 a dohoda musí obsahovat sjednaný rozsah pracovní doby (odst. 4).

2 I dohoda o pracovní činnosti vychází z potřeby pracovních činností menšího rozsahu a je ovládána větší flexibilitou a smluvní volností než pracovní poměr (výklad u § 74, bod 2). Přednost pracovního poměru podle § 74 odst. 1 přesto platí i pro ni (výklad u § 74, bod 1).

II. Nejvyšší rozsah práce (odst. 2 a 3)

3 Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (odst. 2). Stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin týdně (§ 79 odst. 1). U zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu a u zaměstnanců s vícesměnným nebo nepřetržitým pracovním režimem činí 37,5 hodiny týdně, u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně (§ 79 odst. 2). Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v § 79 odst. 1 a 2 může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis a „nesmí ho provést zaměstnavatel podle § 109 odst. 3“. Takto zkrácená týdenní pracovní doba je stanovenou týdenní pracovní dobou (§ 79 odst. 3). Polovina stanovené týdenní pracovní doby tak zpravidla činí 20 hodin týdně. Mám za to, že rozhoduje stanovená týdenní pracovní doba, která by u zaměstnavatele platila pro zaměstnance v pracovním poměru konajícího stejnou práci ve stejném pracovním režimu.

4 Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů (odst. 3). V jednotlivých týdnech tak zaměstnanec může pracovat i víc než polovinu stanovené týdenní pracovní doby, je-li průměr za toto období dodržen. U dohody uzavřené na dobu delší než 52 týdnů se podle mého názoru průměr posuzuje v po sobě jdoucích obdobích 52 týdnů. Délku vyrovnávacího období podle odstavce 3 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně sdělit, není-li uvedena v dohodě, a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne započetí výkonu práce (§ 77a odst. 1 písm. g)).

5 Odstavec 3 hlídá dvě meze. Zaměstnanec nemá v průměru pracovat víc, než strany sjednaly, a sjednaný rozsah má zůstat v mezích poloviny stanovené týdenní pracovní doby. K úpravě účinné do 30. 6. 2019 Nejvyšší soud dovodil, že v dohodě o pracovní činnosti je možné sjednat rozsah práce jen jako maximální a zaměstnavatel smí přidělovat práci v jeho rámci podle svých potřeb (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1840/2020). Dnes musí zaměstnavatel pracovní dobu předem rozvrhnout v písemném rozvrhu a práci přidělovat podle něj (výklad u § 74, body 5 až 10).

6 Zaměstnavatel, který nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil stanovený rozsah práce konané na základě dohody o pracovní činnosti, se dopouští přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč (§ 12 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) a § 25 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) zákona o inspekci práce). Jaké následky má překročení rozsahu pro samotný vztah, zákon neupravuje (výklad u § 75, otevřená otázka 1).

III. Obsah dohody (odst. 4)

7 V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá (odst. 4). Nejvyšší soud je označuje za obsahové náležitosti dohody (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3061/2020). Dohoda musí být uzavřena písemně (§ 77 odst. 1, výklad u § 77). Také o výši odměny z dohody a o podmínkách jejího poskytování rozhoduje ujednání v dohodě (§ 138 věta první).

8 Sjednaný rozsah pracovní doby je náležitostí, kterou dohoda o provedení práce mít nemusí (§ 75 odst. 3). Mám za to, že postačí rozsah vyjádřený jako průměrný počet hodin za týden nebo jiné období, protože podle odstavce 3 se rozsah posuzuje v průměru.

IV. Dohoda o pracovní činnosti vedle pracovního poměru

9 Zaměstnanec může u téhož zaměstnavatele vedle pracovního poměru pracovat i na základě dohody o pracovní činnosti. Podle Nejvyššího soudu může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem vedle pracovní smlouvy i dohodu o pracovní činnosti, „jestliže na základě této dohody bude zaměstnanec vykonávat práci v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2023, sp. zn. 21 Cdo 1929/2021). Práce v dalším vztahu musí být jiného druhu (§ 34b odst. 2). Z omezení se vyjímá dohoda uzavřená na dobu, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou nebo její část, a u státu se omezení vztahuje jen na výkon práce v téže organizační složce státu (tamtéž, výklad u § 34b, body 5 až 7).

10 V citované věci měl lékař v pracovní smlouvě sjednanou práci lékaře a vedle ní dohodu o pracovní činnosti na ústavní pohotovostní službu na témže oddělení. Podle Nejvyššího soudu měl v obou vztazích vykonávat práci stejného druhu a smyslem dohody bylo dosáhnout toho, aby doba odpracovaná na pohotovosti nebyla zahrnována do jeho pracovní doby (tamtéž, výklad u § 34b, bod 7).

V. Pojistné

11 Zákon o pojistném na sociální zabezpečení řadí zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti i dohody o provedení práce mezi zaměstnance (§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení). Poplatníky pojistného na nemocenské a důchodové pojištění se ale stávají jen při účasti na nemocenském pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění (§ 3 odst. 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení). Pro veřejné zdravotní pojištění se za zaměstnance nepovažuje osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (§ 5 písm. a) bod 6 zákona o veřejném zdravotním pojištění). U dohody o provedení práce rozhoduje úhrn příjmů z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, který dosáhl částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění (§ 5 písm. a) bod 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Částky, na kterých účast na nemocenském pojištění závisí, stanoví zákon o nemocenském pojištění a výklad je neuvádí.

VI. Vývoj

12 Původní znění účinné od 1. 1. 2007 připouštělo uzavřít dohodu, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 hodin. Odstavce 2 a 3 měly dnešní znění. Paragraf dále stanovil písemnou formu dohody pod sankcí neplatnosti (odst. 4), náležitosti dohody (odst. 5) a způsob jejího zrušení (odst. 6). Ve znění účinném k 31. 12. 2011 už písemnou formu neupravoval a náležitosti stály v odstavci 4. Zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 nahradil v odstavci 1 číslo 150 číslem 300.

13 Odstavec 5 o zrušení dohody o pracovní činnosti už ve znění účinném od 1. 10. 2015 v § 76 není a zrušení obou dohod dnes upravuje § 77 odst. 5 a 6. Zákon č. 281/2023 Sb. ani zákon č. 120/2025 Sb. § 76 nezměnily. Od 1. 10. 2015 tak § 76 zní beze změny, a to i ve znění účinném od 29. 8. 2026. Totéž znění má podle dosud vyhlášených předpisů platit i od 1. 1. 2027.