Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce · Část třetí · Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
§ 75 · Dohoda o provedení práce
Obyčejnou řečí
V kostce
Na dohodu o provedení práce smíte u jednoho zaměstnavatele odpracovat nejvýše 300 hodin za kalendářní rok. V dohodě musí být uvedeno, jakou práci budete dělat a na jak dlouho se dohoda uzavírá (podrobně v odborném výkladu, body 1 a 8).
Limit 300 hodin
Limit platí pro každý kalendářní rok zvlášť. Dohodu proto můžete mít i na déle než jeden rok (podrobně v odborném výkladu, bod 1).
Podle mého názoru se počítají hodiny, které jste skutečně odpracovali. Hlídat je musí zaměstnavatel. Pokud vás nechá pracovat nad limit, hrozí mu pokuta až 2 miliony korun (podrobně v odborném výkladu, bod 2).
Máte-li u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce, hodiny ze všech se v témže roce sčítají. Nezáleží na tom, zda dohody běží současně, nebo po sobě (podrobně v odborném výkladu, bod 4).
Dohody u různých zaměstnavatelů se podle mého názoru nesčítají a limit běží u každého zvlášť. Do limitu se podle mého názoru nepočítá ani práce v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele (podrobně v odborném výkladu, bod 4).
Co se do limitu nepočítá
Do 300 hodin se nepočítá dovolená ani doba, kdy nepracujete kvůli překážce v práci. Nepočítá se ani náhradní volno za přesčas nebo za práci ve svátek a svátek, za který vám náleží náhrada nebo se vám výdělek nekrátí (podrobně v odborném výkladu, body 5 a 6).
Výjimkou mezi překážkami je volno, o které jste požádali a které si máte předem dohodnutým způsobem napracovat, a přerušení práce kvůli špatnému počasí. Podle mého názoru se ani ty do limitu nepočítají, protože v nich nepracujete. Hodiny, které si napracujete, se ale podle mého názoru započítají (podrobně v odborném výkladu, bod 6).
Další práce u téhož zaměstnavatele
Vedle dohody můžete u téhož zaměstnavatele pracovat i v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti. Musí ale jít o jiný druh práce (podrobně v odborném výkladu, bod 3).
Omezení na jiný druh práce neplatí pro dohodu uzavřenou na dobu, kdy čerpáte rodičovskou dovolenou. U státu platí jen v rámci téže organizační složky státu, třeba téhož ministerstva (podrobně v odborném výkladu, bod 3).
Co musí být v dohodě
Dohoda musí být písemná a musí v ní být uvedeno, jakou práci budete dělat a na jakou dobu se uzavírá. Odměna se sjednává v dohodě (podrobně v odborném výkladu, body 8 a 9).
Podle úpravy platné do 31. července 2013 šlo mimořádnou odměnu navíc podle Nejvyššího soudu dohodnout se zaměstnavatelem i ústně (podrobně v odborném výkladu, bod 9).
Dohodu bez uvedené doby, na kterou se uzavírá, považuji za vadnou (podrobně v odborném výkladu, otevřená otázka 2).
Když odpracujete víc než 300 hodin
Zákon neříká, co se stane s dohodou, když limit překročíte. Kloním se k tomu, že dohoda platí dál a za odpracované hodiny vám náleží odměna (podrobně v odborném výkladu, bod 11 a otevřená otázka 1).
Byla-li dohoda od začátku nastavena tak, abyste pracovali víc než 300 hodin ročně, mohl by ji soud podle mého názoru posoudit jako pracovní smlouvu (podrobně v odborném výkladu, otevřená otázka 1).
Pojištění
Pro sociální pojištění jste i na dohodu o provedení práce zaměstnancem. Pojistné na nemocenské a důchodové pojištění ale platíte jen tehdy, když jste účastni nemocenského pojištění (podrobně v odborném výkladu, bod 12).
Pro zdravotní pojištění se za zaměstnance nepovažujete, pokud příjmy ze všech vašich dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele za měsíc nedosáhnou částky pro účast na nemocenském pojištění (podrobně v odborném výkladu, bod 12).
Od kdy to platí
Limit 300 hodin platí od roku 2012, předtím činil 150 hodin. Dnešní znění včetně pravidla o dovolené a překážkách platí od 1. října 2023 (podrobně v odborném výkladu, body 13 a 14).
Znění
Dohoda o provedení práce
(1) Rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce.
(2) Do rozsahu práce podle odstavce 1 se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Doby uvedené v § 348 odst. 1 se do rozsahu práce nezapočítávají.
(3) V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Znění: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném od 29. 8. 2026, převzaté z e-Sbírky. Celý zákon na Zákonech pro lidi.
Komentář · podbarvené věty jsou názor kurátora
Rozsah práce na dohodu o provedení práce nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Započítává se i práce na základě jiné dohody o provedení práce u téhož zaměstnavatele v témže roce, doby podle § 348 odst. 1 se nezapočítávají. Dohoda musí uvádět sjednané práce a dobu, na kterou se uzavírá. Výklad k limitu, k souběžným vztahům a k pojistnému.
Související ustanovení: § 3 (základní pracovněprávní vztahy); § 34b odst. 2 (další základní pracovněprávní vztah u téhož zaměstnavatele); § 74 (přednost pracovního poměru, rozvrh pracovní doby); § 76 (dohoda o pracovní činnosti); § 77 (společné ustanovení o dohodách); § 77a (informace o obsahu vztahu); § 138 (odměna z dohody); § 348 odst. 1 (doby považované za výkon práce)
Související předpisy: zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, § 12 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) a § 25 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) (přestupek při překročení rozsahu práce); zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, § 3 odst. 1 písm. b) bod 2 a odst. 3; zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 5 písm. a) bod 3; zákon č. 281/2023 Sb., čl. I bod 8 (nové znění § 75)
Obsah výkladu
I.Rozsah práce (odst. 1)1 II.Co se do rozsahu započítává (odst. 2)4 III.Obsah dohody (odst. 3)8 IV.Překročení rozsahu11 V.Pojistné12 VI.Vývoj13I. Rozsah práce (odst. 1)
1 Rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce „nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce“ (odst. 1). Limit se váže na kalendářní rok. Trvá-li dohoda déle, platí limit pro každý kalendářní rok zvlášť. Podle Nejvyššího soudu je možné dohodu uzavřít i na dobu delší než jeden kalendářní rok (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4008/2018, k úpravě účinné do 31. 7. 2013).
2 Od 1. 10. 2023 zákon omezuje rozsah práce vykonávané na základě dohody. Do té doby omezoval rozsah práce, na který se dohoda uzavírá (bod 14). Mám za to, že rozhoduje počet hodin, které zaměstnanec skutečně odpracoval, a zaměstnavatel proto musí odpracované hodiny sledovat. Přestupku se dopustí zaměstnavatel, který nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Pokutu lze uložit až do výše 2 000 000 Kč (§ 12 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) zákona o inspekci práce, u právnické nebo podnikající fyzické osoby § 25 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. a) zákona o inspekci práce).
3 Limit omezuje jen tento vztah. Zaměstnanec může u téhož zaměstnavatele vedle dohody o provedení práce pracovat i v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti. Práva a povinnosti z těchto souběžných vztahů se posuzují samostatně a rozsah dohod omezuje zákoník práce podle Nejvyššího soudu „pouze limitem 300 hodin (150 hodin v období do 31. 12. 2011) v kalendářním roce, do kterého lze uzavřít dohodu o provedení práce“, a polovinou stanovené týdenní pracovní doby u dohody o pracovní činnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2023, sp. zn. 21 Cdo 1929/2021). Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele však „nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny“. Omezení neplatí pro dohodu uzavřenou na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části a u státu platí jen pro výkon práce v téže organizační složce státu (§ 34b odst. 2, výklad u § 34b, body 5 až 7).
II. Co se do rozsahu započítává (odst. 2)
4 Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce (odst. 2 věta první). Sčítají se tedy všechny dohody o provedení práce téhož zaměstnance s týmž zaměstnavatelem v témže kalendářním roce, ať trvají současně, nebo po sobě. Dohody s různými zaměstnavateli se podle mého názoru nesčítají, protože odstavec 2 hovoří o práci pro zaměstnavatele. Doba práce na základě dohody o pracovní činnosti nebo v pracovním poměru se podle mého názoru do limitu nezapočítává, protože odstavec 2 zmiňuje jen jinou dohodu o provedení práce.
5 Doby uvedené v § 348 odst. 1 se do rozsahu práce nezapočítávají (odst. 2 věta druhá). Jde o dobu, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy (§ 348 odst. 1 písm. a)). Dále jde o dobu dovolené (písm. b)), o dobu, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek (písm. c)), a o dobu, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí (písm. d)).
6 Tyto doby se považují za výkon práce, do limitu 300 hodin se však nepočítají. Dovolená, kterou zaměstnanec na základě dohody vyčerpá, ani doba překážky v práci tak limit nevyčerpají. Pracovní volno poskytnuté na žádost zaměstnance s předem sjednaným napracováním a doba přerušení práce pro nepříznivé povětrnostní vlivy mezi doby podle § 348 odst. 1 nepatří. Mám za to, že se do limitu přesto nezapočítávají, protože v nich zaměstnanec práci nekoná. Hodiny, které zaměstnanec napracuje, se podle mého názoru započítávají jako odpracované.
7 Pravidlo o započítání jiných dohod platí jen pro dohodu o provedení práce. Pro dohodu o pracovní činnosti zákon stanoví limit průměrem za vyrovnávací období (výklad u § 76, body 3 až 6).
III. Obsah dohody (odst. 3)
8 V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se dohoda uzavírá (odst. 3). Nejvyšší soud uvádí, že v dohodě o provedení práce „musí být sjednána (jako její podstatná náležitost) práce, která má být zaměstnancem vykonána, a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3061/2020, k úpravě účinné do 31. 12. 2014). K úpravě účinné do 31. 7. 2013 uvedl, že tyto náležitosti dohoda musí obsahovat, nemá-li být pro rozpor se zákonem neplatná (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4008/2018). Dohoda musí být uzavřena písemně (§ 77 odst. 1, výklad u § 77).
9 Další ujednání ponechává zákon na stranách. Dohoda zpravidla vymezuje pracovní úkol, místo výkonu práce, předpokládaný rozsah práce v hodinách, dobu, v níž má být práce provedena, a odměnu (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4008/2018). Výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti (§ 138 věta první). Ujednání o odměně podle Nejvyššího soudu není podstatnou náležitostí dohody a ústně uzavřená dohoda o mimořádné odměně je platná, protože „tímto ujednáním nevzniká ani se nemění základní pracovněprávní vztah“ (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4008/2018, k úpravě účinné do 31. 7. 2013).
10 Chybí-li platně sjednaná dohoda o provedení práce, zkoumá se, zda strany nenavázaly pracovní poměr (výklad u § 74, bod 4).
IV. Překročení rozsahu
11 Jaké následky má práce nad 300 hodin v kalendářním roce, zákoník práce výslovně neupravuje. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, které by tuto otázku řešilo, mi není známo. Jisté je, že zaměstnavatel se dopouští přestupku (bod 2). Další následky jsou otevřenou otázkou (otevřená otázka 1).
V. Pojistné
12 Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou pro účely zákona o pojistném na sociální zabezpečení zaměstnanci (§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení). Poplatníky pojistného na nemocenské pojištění a pojistného na důchodové pojištění jsou však jen tehdy, jsou-li účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění (§ 3 odst. 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení). Pro veřejné zdravotní pojištění se za zaměstnance nepovažuje osoba činná na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění (§ 5 písm. a) bod 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Srovnání s dohodou o pracovní činnosti je ve výkladu u § 76, bod 11.
VI. Vývoj
13 Původní znění účinné od 1. 1. 2007 stanovilo, že rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, „nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce“, a započítávalo do něj práci na základě jiné dohody o provedení práce. Dobu, na kterou se dohoda uzavírá, mezi náležitosti neřadilo. Zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 zvýšil limit na 300 hodin a doplnil větu, podle níž musí být v dohodě uvedena doba, na kterou se uzavírá.
14 Zákon č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 dal § 75 dnešní znění (čl. I bod 8). Rozdělil ho do tří odstavců, limit vztáhl k rozsahu práce vykonávané na základě dohody, doplnil, že se do rozsahu práce nezapočítávají doby uvedené v § 348 odst. 1, a mezi povinné údaje dohody doplnil sjednané práce. Ve znění účinném od 29. 8. 2026 je § 75 stejný a stejné znění má podle dosud vyhlášených předpisů platit i od 1. 1. 2027.
Příklady
1. Dvě dohody u téhož zaměstnavatele. Zaměstnanec má u zaměstnavatele od ledna dohodu o provedení práce na inventury a od září druhou na úklid skladu. Do konce října odpracuje na první 180 hodin a na druhé 110 hodin. Sčítají se, zaměstnanec tedy odpracoval 290 hodin a do konce roku smí na obou dohodách dohromady odpracovat už jen 10 hodin.
2. Dovolená. Studentka odpracuje na základě dohody o provedení práce v kalendářním roce 296 hodin a vyčerpá 16 hodin dovolené. Dovolená se do limitu nezapočítává a limit 300 hodin dodržen je.
3. Dva zaměstnavatelé. Zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce 250 hodin pro jednoho zaměstnavatele a 250 hodin pro jiného. Dohody se podle mého názoru nesčítají a limit je u každé z nich dodržen.
Co z toho plyne v praxi
Zaměstnavatel. Veďte evidenci odpracovaných hodin a sčítejte všechny dohody o provedení práce téhož zaměstnance v kalendářním roce. Dovolenou a překážky v práci do limitu nepočítejte. V dohodě uveďte sjednané práce a dobu, na kterou ji uzavíráte.
Zaměstnanec. Pracujete-li pro téhož zaměstnavatele na více dohod o provedení práce, počítají se vaše hodiny dohromady. U jiného zaměstnavatele běží limit zvlášť.
Z judikatury
Nejvyšší soud, 21 Cdo 4008/2018, rozsudek ze dne 23. 6. 2020: dohodu o provedení práce lze uzavřít i na dobu delší než kalendářní rok. Ústní dohoda o mimořádné odměně z dohody o provedení práce je platná (k úpravě účinné do 31. 7. 2013).
Nejvyšší soud, 21 Cdo 3061/2020, rozsudek ze dne 19. 5. 2022: podstatnými náležitostmi dohody o provedení práce jsou sjednaná práce a doba, na kterou se dohoda uzavírá.
Nejvyšší soud, 21 Cdo 1929/2021, rozsudek ze dne 10. 3. 2023: rozsah dohod u téhož zaměstnavatele vedle pracovního poměru omezují jen limity podle § 75 a § 76 odst. 2.
Otevřené otázky
Tady výklad končí a začíná to, na co paragraf sám neodpovídá.
1. Práce nad 300 hodin. Zákoník práce neříká, co se stane, odpracuje-li zaměstnanec na základě dohody o provedení práce v kalendářním roce víc než 300 hodin. Kloním se k tomu, že dohoda zůstává platná a práce nad limit je v rozporu se zákonem jen v rozsahu, ve kterém limit překračuje. Zaměstnanci za ni podle mého názoru náleží odměna jako za jinou práci z dohody, protože zaměstnavatel z ní měl prospěch a překročení limitu nese on (bod 2). Dohoda uzavřená od počátku tak, aby zaměstnanec v kalendářním roce pracoval víc než 300 hodin, by podle mého názoru mohla být posouzena jako pracovní smlouva, odpovídá-li tomu obsah projevů vůle stran (výklad u § 74, bod 4).
2. Dohoda na dobu neurčitou. Odstavec 3 žádá uvést dobu, na kterou se dohoda uzavírá. Nejvyšší soud k úpravě účinné do 31. 7. 2013 uvedl, že zaměstnavatel musí uzavřít dohodu o provedení práce na dobu určitou (rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4008/2018). Kloním se k tomu, že tento závěr platí i dnes, protože odstavec 3 požadavek uvést dobu trvání dohody od 1. 1. 2012 obsahuje beze změny. Dohoda, ve které doba chybí, podle mého názoru náležitost podle odstavce 3 nesplňuje.