Postup krok za krokem · 12 kroků
Zavedení konta pracovní doby
Pro zaměstnavatele, který chce rozsah práce přizpůsobit výkyvům v zakázkách nebo v provozu. Každý krok odkazuje na bod výkladu, ze kterého vychází. Kroky si můžete odškrtávat, stav si pamatuje jen váš prohlížeč.
Než začnete
Konto pracovní doby vám dovolí v týdnech, kdy je práce hodně, rozvrhnout zaměstnancům delší nebo četnější směny. V týdnech, kdy je jí málo, rozvrhnete kratší směny, méně směn nebo žádné (výklad ke kontu pracovní doby, bod 1).
Za týdny bez práce neplatíte náhradu mzdy. Zaměstnanci místo toho dostávají po celé vyrovnávací období každý měsíc stálou mzdu. Po skončení období, nebo pracovního poměru, skončí-li dřív, jim náleží vyšší ze dvou částek, součet stálých mezd, nebo mzda za skutečně odpracovanou dobu (výklad ke kontu pracovní doby, bod 3).
Krok 1. Ověřte, že konto smíte zavést
Konto nemůže zavést zaměstnavatel, který zaměstnance odměňuje platem. Je to stát, kraj, obec, státní fond, příspěvková organizace, jejíž platy plně hradí příspěvek zřizovatele nebo úhrady podle zvláštních předpisů, školská právnická osoba zřízená státem nebo samosprávou a veřejná kulturní instituce. Ostatní zaměstnavatelé konto zavést mohou (výklad ke kontu pracovní doby, bod 9).
Krok 2. Zjistěte, zda u vás působí odborová organizace
Odborová organizace u vás působí, jsou-li alespoň 3 její členové vašimi zaměstnanci v pracovním poměru, opravňují ji k tomu stanovy a oznámila vám to. Působit začne dnem po tomto oznámení (výklad ke kontu pracovní doby, bod 5).
Působí-li u vás odborová organizace, zavede se konto kolektivní smlouvou. Nepůsobí-li, zavedete ho sami vnitřním předpisem. Pracovní smlouva ani pokyn k tomu nestačí (výklad ke kontu pracovní doby, bod 4).
Krok 3. Určete, kterých zaměstnanců se konto týká
Souhlas jednotlivých zaměstnanců zákon nevyžaduje. Má-li ale zaměstnanec rozvržení pracovní doby sjednané přímo v pracovní smlouvě, například jen ranní směny, zařaďte ho do konta podle mého názoru až po změně pracovní smlouvy (výklad ke kontu pracovní doby, bod 7).
Krok 4. Určete vyrovnávací období
Vyrovnávací období může trvat nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Delší období, nejvýše 52 týdnů, může vymezit jen kolektivní smlouva. Kratší období je možné (výklad ke kontu pracovní doby, body 10 a 11).
Určete i den, kterým období začíná. Vyrovnávací období se počítá v týdnech, stálá mzda za kalendářní měsíce. Upravte proto, jak se stálá mzda poskytne za měsíc, do kterého období zasahuje jen zčásti (výklad ke kontu pracovní doby, bod 12).
Krok 5. Stanovte stálou mzdu
Stálou mzdu sjednává kolektivní smlouva nebo ji stanoví vnitřní předpis. Pracovní smlouva ani mzdový výměr k tomu nestačí (výklad ke stálé mzdě, bod 4).
Stálá mzda musí činit alespoň 80 % průměrného výdělku zaměstnance. Průměrný výdělek se pro konto zjišťuje z 12 kalendářních měsíců před začátkem vyrovnávacího období (výklad ke stálé mzdě, body 6 a 7).
Upravte také, z čeho se stálá mzda krátí, když zaměstnanec rozvrženou směnu neodpracuje třeba pro dovolenou nebo nemoc. Zákon základ krácení výslovně neurčuje (výklad k vyúčtování mzdy, bod 8).
Krok 6. Rozhodněte o převodu práce přesčas
Kolektivní smlouva může dovolit, aby se nejvýše 120 hodin práce přesčas převedlo do bezprostředně následujícího vyrovnávacího období a započetlo se tam do pracovní doby. Vnitřní předpis to umožnit nemůže (výklad ke kontu pracovní doby, bod 22).
Dovolí-li převod kolektivní smlouva, má zaměstnanec právo na stálou mzdu alespoň 85 % průměrného výdělku. Při rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů se mu odstupné zvyšuje o trojnásobek průměrného výdělku (výklad ke kontu pracovní doby, bod 23).
Krok 7. Vydejte vnitřní předpis, nemáte-li kolektivní smlouvu
Vnitřní předpis vydejte písemně, bez zpětné účinnosti a zpravidla na dobu určitou, nejméně na 1 rok. Týká-li se vnitřní předpis odměňování, můžete ho vydat i na kratší dobu než 1 rok. Do 15 dnů s ním seznamte zaměstnance a zajistěte, aby jim byl přístupný. Konto může začít nejdříve dnem, kdy předpis nabude účinnosti (výklad ke kontu pracovní doby, bod 8).
Krok 8. Založte účty a evidenci
Pro každého zaměstnance v kontu veďte účet pracovní doby. Zaznamenáváte na něm stanovenou týdenní pracovní dobu, rozvrh směn po dnech a odpracovanou dobu po dnech a za týden (výklad k účtům, bod 3).
Vedle něj veďte účet mzdy se stálou mzdou a mzdou za odpracovanou dobu v každém měsíci a také běžnou evidenci pracovní doby. Zaměstnanec do účtů může nahlížet a pořizovat si z nich výpisy na vaše náklady (výklad k účtům, body 7 a 12).
Krok 9. Rozvrhujte pracovní dobu
Rozvrh pracovní doby připravujte písemně. Zaměstnance s ním i s každou jeho změnou seznamte nejpozději týden předem, nedohodnete-li se s ním na jiné době (výklad ke kontu pracovní doby, bod 13).
Konto mění jen rozložení hodin mezi týdny. Pravidla pro délku směny, přestávky v práci a odpočinek mezi směnami a v týdnu se uplatní stejně jako bez konta (výklad ke kontu pracovní doby, bod 14).
Krok 10. Každý měsíc vyplácejte stálou mzdu
Stálá mzda zaměstnanci přísluší za každý měsíc ve stejné výši, i když mu práci nerozvrhnete vůbec (výklad ke stálé mzdě, bod 1).
Neodpracuje-li zaměstnanec rozvrženou směnu pro dovolenou nebo nemoc, stálá mzda se mu poměrně krátí. Za tuto dobu dostane náhradu mzdy podle pravidel pro dovolenou nebo pro danou překážku, popřípadě dávku nemocenského pojištění (výklad k vyúčtování mzdy, body 6 a 7).
Krok 11. Po skončení vyrovnávacího období vyúčtujte přesčas a mzdu
Zjistěte, zda zaměstnanec pracoval přesčas. Prací přesčas je práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu vynásobenou počtem týdnů období, například nad 1 040 hodin při 40 hodinách týdně a 26 týdnech (výklad ke kontu pracovní doby, bod 19).
Porovnejte součet vyplacených stálých mezd se mzdou za skutečně odpracovanou dobu. Vyjde-li mzda za odpracovanou dobu vyšší, rozdíl doplaťte v nejbližším výplatním termínu spolu s poslední stálou mzdou. Vyjde-li nižší, zaměstnanec přeplatek nevrací a srazit mu ho ze mzdy nemůžete (výklad k vyúčtování mzdy, body 1 až 3).
Průběh konta i vyúčtování si můžete vyzkoušet v nástroji ke kontu pracovní doby.
Krok 12. Skončí-li pracovní poměr během období, vyúčtujte mzdu
Mzdu i případnou práci přesčas vyúčtujte po skončení pracovního poměru. Stálé mzdy vyplacené do jeho skončení porovnejte se mzdou za odpracovanou dobu a případný rozdíl zaměstnanci doplaťte. Kdyby stálé mzdy byly vyšší, rozdíl mu zůstává (výklad k vyúčtování mzdy, bod 10).
K postupu patří nástroj u paragrafu, který spočítá to, co lze ze zákona spočítat.
Postup shrnuje výklad komentáře a konkrétní případ neposuzuje. Kde výklad stojí na názoru autora, říká to i postup.