Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce · Část první, hlava V · Některá ustanovení o právním jednání
§ 22 · Kolektivní smlouvu za zaměstnance uzavírá odborová organizace
Obyčejnou řečí
V kostce
Kolektivní smlouvu může za zaměstnance uzavřít jen odborová organizace. Ústavní soud považuje právo na kolektivní vyjednávání za nejvýznamnější z práv odborových organizací. Jiní zástupci zaměstnanců, například rada zaměstnanců, kolektivní smlouvu uzavřít nemohou (podrobně v odborném výkladu, body 1 a 2).
Kdy odborová organizace u zaměstnavatele působí
Odborová organizace u zaměstnavatele působí a smí kolektivně vyjednávat, jestliže ji k tomu opravňují stanovy a alespoň tři její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Svá oprávnění získá dnem následujícím po dni, kdy to zaměstnavateli oznámila (podrobně v odborném výkladu, body 3 a 4).
Požádá-li o to zaměstnavatel, musí odborová organizace prokázat, že alespoň tři její členové jsou u něj v pracovním poměru, případně s pomocí notáře (podrobně v odborném výkladu, bod 4).
Když u zaměstnavatele odbory nejsou
Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může zaměstnancům přiznat výhodnější práva vnitřním předpisem nebo je sjednat ve smlouvách s nimi. Takto může přiznat třeba vyšší odstupné, než stanoví zákon (podrobně v odborném výkladu, bod 2).
Smlouva s organizací, která podmínky nesplňuje
Uzavře-li zaměstnavatel kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která u něj podmínky pro působení nesplňuje, kloním se k tomu, že kolektivní smlouva nevznikla. Zaměstnancům pak mohou práva vzniknout jen z jiného důvodu, například ze smluv, které s nimi zaměstnavatel uzavřel (podrobně v odborném výkladu, otevřená otázka 1).
Znění
Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace.
Znění: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném od 29. 8. 2026, převzaté z e-Sbírky. Celý zákon na Zákonech pro lidi.
Komentář · podbarvené věty jsou názor kurátora
Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace. Výklad k podmínkám, za kterých odborová organizace u zaměstnavatele působí, a k zaměstnavateli bez odborové organizace.
Související ustanovení: § 23 až 29 (kolektivní smlouva); § 281 (rada zaměstnanců); § 286 odst. 3 a 4 (kdy odborová organizace působí u zaměstnavatele); § 305 odst. 1 (vnitřní předpis)
Související předpisy: zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání; Listina základních práv a svobod, čl. 27 (právo sdružovat se na ochranu hospodářských a sociálních zájmů)
Obsah výkladu
I.Výlučné postavení odborové organizace1 II.Která odborová organizace může vyjednávat3 III.Vývoj5I. Výlučné postavení odborové organizace
1 Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace. Ústavní soud označil právo na kolektivní vyjednávání za nejvýznamnější z práv odborové organizace, v Evropě všeobecně chápané jako výsostné právo odborů, a za jeho výraz považuje právě toto ustanovení (nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 83/06, vyhlášený pod č. 116/2008 Sb., bod 259).
2 Jiní zástupci zaměstnanců, například rada zaměstnanců (§ 281), kolektivní smlouvu uzavřít nemohou. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může zaměstnavatel stanovit práva zaměstnanců výhodněji, než stanoví zákon, vnitřním předpisem (§ 305 odst. 1) a sjednat je ve smlouvách se zaměstnanci.
II. Která odborová organizace může vyjednávat
3 Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen je-li k tomu oprávněna podle stanov a jsou-li alespoň 3 její členové u zaměstnavatele v pracovním poměru. Kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, opravňují-li ji k tomu stanovy odborové organizace (§ 286 odst. 3).
4 Oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že tyto podmínky splňuje. Požádá-li o to zaměstnavatel, musí splnění podmínky minimálního počtu členů prokázat, případně součinností s notářem (§ 286 odst. 4).
III. Vývoj
5 Původní znění účinné od 1. 1. 2007 stanovilo, že „Právo uzavřít kolektivní smlouvu za zaměstnance má pouze odborová organizace“. Dnešní znění dal ustanovení zákon č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 (čl. I bod 24) a zároveň zrušil skupinový nadpis Kolektivní smlouva nad § 22 (čl. I bod 23).
Příklady
1. Zaměstnavatel bez odborů. U zaměstnavatele působí jen rada zaměstnanců. Kolektivní smlouvu s ní uzavřít nemůže. Chce-li zaměstnavatel zaměstnancům přiznat například vyšší odstupné, může tak učinit vnitřním předpisem.
Co z toho plyne v praxi
Zaměstnavatel. Než začnete kolektivně vyjednávat, ověřte, že odborová organizace u vás působí podle § 286 odst. 3 a 4, a v pochybnostech ji požádejte, aby prokázala, že alespoň tři její členové jsou u vás v pracovním poměru.
Zaměstnanci. Chcete-li kolektivní smlouvu, potřebujete odborovou organizaci, kterou k působení u zaměstnavatele a ke kolektivnímu vyjednávání opravňují stanovy, ve které jsou alespoň tři zaměstnanci v pracovním poměru a která zaměstnavateli oznámí, že u něj působí.
Otevřené otázky
Tady výklad končí a začíná to, na co paragraf sám neodpovídá.
1. Smlouva s organizací, která u zaměstnavatele nepůsobí. Uzavře-li zaměstnavatel kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která podmínky § 286 odst. 3 nesplňuje, kloním se k tomu, že kolektivní smlouva nevznikla. Zaměstnancům pak mohou vzniknout práva jen z jiného právního důvodu, například ze smluv, které s nimi zaměstnavatel uzavřel.