Čl. 28 · Oznamující orgány

nosné pasáže se citují u příslušných bodů výkladu.

Související ustanovení: čl. 29 a čl. 30 (žádost a postup oznamování), čl. 31 (požadavky na oznámené subjekty, jejichž splnění orgán ověřuje), čl. 34 odst. 3 (předkládání dokumentace oznamujícímu orgánu), čl. 36 a čl. 37 (změny v oznámeních a jejich zpochybnění), čl. 78 (důvěrnost)

Související předpisy EU: nařízení (ES) č. 765/2008 (akreditace)

I. Určení oznamujícího orgánu a role akreditace (odst. 1, 2)

1 Podle odstavce 1 každý členský stát určí nebo zřídí alespoň jeden oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování, jmenování a oznamování subjektů posuzování shody a za jejich kontrolu. Orgán tedy nese celý životní cyklus oznámeného subjektu: posouzení způsobilosti, jmenování, oznámení a následnou kontrolu (rámcově k tomu bod 126 odůvodnění, podle něhož vnitrostátní orgány oznamují jen subjekty splňující stanovený soubor požadavků). Nařízení současně ukládá, aby se tyto postupy vypracovaly ve spolupráci mezi oznamujícími orgány všech členských států, což zavádí prvek koordinace už na vstupu a má bránit tomu, aby se úroveň oznamování mezi státy rozešla.

2 Odstavec 2 dovoluje, aby posuzování a monitorování prováděl vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008. Akreditace se tím stává preferovanou (byť ne jedinou) cestou k prokázání způsobilosti; navazuje na ni čl. 29 odst. 2, podle něhož je osvědčení o akreditaci součástí žádosti, a čl. 30 odst. 4, který na akreditaci váže kratší lhůtu pro námitky. Členský stát ovšem není nucen akreditaci využít. Může způsobilost posuzovat sám na základě dokladů podle čl. 29 odst. 3.

II. Nezávislost, oddělení rozhodování a odborná způsobilost (odst. 3 až 7)

3 Odstavce 3 až 5 obestavují oznamující orgán zárukami nezávislosti. Orgán musí být zřízen, organizován a fungovat tak, aby nedošlo ke střetu zájmu se subjekty posuzování shody a aby zabezpečily objektivitu a nestrannost svých činností (odst. 3). Odstavec 4 přidává vnitřní oddělení funkcí: rozhodnutí o oznámení musí přijímat způsobilé osoby odlišné od těch, které provedly posouzení. Podle odstavce 5 pak oznamující orgány nesmí nabízet ani poskytovat žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody, a nesmí poskytovat poradenské služby na komerčním nebo konkurenčním základě. Zdůrazňuji, že tyto tři vrstvy míří na jediné. Jsou to zákaz střetu zájmů, oddělení posuzování a rozhodování a zákaz konkurenční a poradenské činnosti. Společným cílem je, aby orgán rozhodující o vstupu oznámených subjektů na trh nebyl sám jejich soutěžitelem ani jejich klientem.

4 Odstavce 6 a 7 doplňují důvěrnost a odbornou způsobilost. Orgán musí chránit důvěrnost informací v souladu s čl. 78 (odst. 6) a mít k dispozici přiměřený počet odborně způsobilých pracovníků (odst. 7). Za výkladově významný pokládáme závěr odstavce 7, podle něhož mají pracovníci nezbytné znalosti mimo jiné v oblastech informačních technologií, AI a práva, a to včetně dohledu nad základními právy. Výslovné zařazení základních práv mezi požadované odbornosti potvrzuje, že posuzování shody podle tohoto nařízení není jen technickou kontrolou bezpečnosti produktu, nýbrž zahrnuje i rozměr základních práv, který je vlastním účelem nařízení.