Úvodní stať

Rozsah komentáře: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci, ve znění vyhlášeném v Úředním věstníku EU dne 12. 7. 2024. Komentář vykládá znění po novele. Posuny lhůt a zjednodušení, které zavedl souhrnný balíček pro digitální oblast, tedy nařízením (EU) 2026/1744 (Úř. věst. L, 2026/1744, 24. 7. 2026, účinné od 27. 7. 2026), jsou u dotčených ustanovení výslovně vyznačené (viz oddíl V níže).

I. Předmět a účel

1 Akt o umělé inteligenci (dále „AI Act” nebo „nařízení”) je prvním horizontálním předpisem, který reguluje umělou inteligenci napříč odvětvími jako takovou, nikoli jen její jednotlivé projevy v dílčích režimech (ochrana osobních údajů, odpovědnost za výrobek, sektorová bezpečnost). Účel vymezuje čl. 1 odst. 1 dvojako. Na jedné straně stojí cíl vnitřního trhu, tedy zlepšit jeho fungování jednotnými pravidly pro uvádění systémů umělé inteligence na trh a jejich používání. Na straně druhé stojí cíl ochranný. Jde o vysokou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále „Listina EU”). Výslovně sem patří i demokracie, právní stát a ochrana životního prostředí. Obě roviny doplňuje třetí motiv, podpora inovací se zvláštním zřetelem k malým a středním podnikům.

2 Toto dvojí zakotvení není řečnická ozdoba. Určuje výkladové těžiště celého nařízení. Kdykoli je znění ustanovení nejednoznačné, je namístě vážit obě hodnoty, tržní i ochrannou, a nikoli automaticky upřednostnit jednu z nich. Mám za to, že právě z čl. 1 odst. 1 plyne, že AI Act není čistě produktově bezpečnostní předpis. Ochrana základních práv v něm figuruje jako samostatný a rovnocenný cíl, což se promítá zejména do výkladu zákazů podle čl. 5, do posuzování dopadů na základní práva podle čl. 27 a do výběru vysoce rizikových oblastí v příloze III.

3 Čl. 1 odst. 2 vypočítává předmět úpravy v sedmi bodech, které zároveň předznamenávají strukturu celého nařízení: harmonizovaná pravidla pro uvádění na trh a používání (písm. a), zákazy určitých postupů (písm. b, k tomu čl. 5), zvláštní požadavky na vysoce rizikové systémy a povinnosti jejich provozovatelů (písm. c, k tomu kapitola III), pravidla transparentnosti pro některé systémy (písm. d, k tomu čl. 50), pravidla pro obecné modely (písm. e, k tomu kapitola V), pravidla dozoru a prosazování (písm. f, k tomu kapitoly VII a IX) a opatření na podporu inovací (písm. g, k tomu kapitola VI).

II. Rizikově založený přístup

4 Regulační logika AI Actu je rizikově založená. Nařízení neváže povinnosti na technologii jako takovou, nýbrž na míru rizika, které dané použití systému přináší pro zdraví, bezpečnost a základní práva. Tím se vysvětluje, proč tentýž technický základ (například rozpoznávání obrazu) může v jednom kontextu spadat pod zákaz, v jiném do vysokého rizika a v dalším pod prostou povinnost transparentnosti. Bod 27 odůvodnění potvrzuje, že přístup založený na posouzení rizik je základem přiměřeného a účinného souboru závazných pravidel, a připomíná Etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti umělé inteligence jako hodnotové východisko výkladu.

5 Nařízení pracuje se čtyřmi pásmy rizika, byť je takto výslovně nepojmenovává. Prvním je riziko nepřijatelné, jemuž odpovídají zákazy v čl. 5 (kapitola II). Druhým je riziko vysoké, jemuž odpovídají požadavky kapitoly III, vymezené přes klasifikační pravidlo čl. 6 ve spojení s přílohou I (systémy AI jako bezpečnostní komponenty regulovaných produktů) a přílohou III (samostatné vysoce rizikové oblasti). Třetím je riziko transparentnosti u některých systémů bez ohledu na jejich rizikovost jinou, jemuž odpovídá čl. 50 (kapitola IV). Čtvrtým je zbytkové riziko minimální, které nařízení nereguluje a ponechává je dobrovolným kodexům chování podle čl. 95.

6 Vedle této pyramidy stojí samostatná kolej pro obecné modely umělé inteligence (kapitola V, čl. 51 a násl.). Ta necílí na jednotlivé použití, ale na model jako takový, a uvnitř sebe rozlišuje obecné modely bez systémového rizika a obecné modely se systémovým rizikem. Tato druhá vrstva reaguje na to, že model s velmi širokým dosahem může zakládat rizika, která se v okamžiku jeho uvedení na trh nedají navázat na konkrétní vysoce rizikové použití. Vztah mezi pásmy rizika a kolejí obecných modelů je jedním z klíčů k celému nařízení a vracíme se k němu v komentáři ke kapitole V.

III. Povaha nařízení a metoda regulace

7 AI Act má formu nařízení, je tedy přímo použitelný a závazný v celém rozsahu ve všech členských státech, aniž vyžaduje transpozici (obecná povaha nařízení podle práva EU; čl. 288 Smlouvy o fungování Evropské unie stojí mimo lokální knihovnu předpisů a jeho znění se zde neověřuje verbatim). To ovšem neznamená, že členské státy nemají co provádět. Nařízení předpokládá vnitrostátní opatření pro určení dozorových orgánů (čl. 70), pro pravidla o sankcích (čl. 99) a pro řadu dalších otázek; do té míry má rysy předpisu, který se dotváří na národní úrovni.

8 Metodicky AI Act navazuje na takzvaný nový legislativní rámec (New Legislative Framework), tedy na osvědčenou architekturu produktové bezpečnosti EU. Odtud pochází pojmosloví a mechanika: uvádění na trh a do provozu, posuzování shody, harmonizované normy, oznámené subjekty, označení CE a dozor nad trhem. Pro vysoce rizikové systémy je proto AI Act čitelnější optikou produktové regulace než optikou klasického předpisu o základních právech, a to i tam, kde chrání práva. Tato dvojakost (produktová forma, základněprávní účel) je zdrojem řady výkladových napětí, na která upozorňuji průběžně.

IV. Vztah k dalším předpisům Unie

9 AI Act nestojí samostatně a čl. 2 opakovaně stanoví, že jím nejsou dotčeny jiné režimy. Zaprvé ochrana osobních údajů: podle čl. 2 odst. 7 se na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s nařízením i nadále vztahuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679, dále „GDPR”), nařízení (EU) 2018/1725, směrnice 2002/58/ES a směrnice (EU) 2016/680. AI Act a GDPR se tedy uplatní vedle sebe. Splnění povinností podle jednoho nezbavuje povinností podle druhého. Zadruhé digitální služby: podle čl. 2 odst. 5 nejsou dotčena pravidla o odpovědnosti zprostředkovatelských služeb podle kapitoly II nařízení (EU) 2022/2065 (akt o digitálních službách). Zatřetí ochrana spotřebitele a bezpečnost výrobků: podle čl. 2 odst. 9 nejsou dotčena pravidla stanovená jinými akty Unie v této oblasti.

10 Praktický důsledek je zásadní. Systém AI, který zpracovává osobní údaje, podléhá souběžně AI Actu i GDPR, a povinnosti se sčítají, nikoli nahrazují. Obdobně u vysoce rizikových systémů zabudovaných do regulovaných produktů se AI Act prolíná se sektorovou harmonizací (příloha I), což čl. 2 odst. 2 řeší zvláštním pravidlem o omezené použitelnosti nařízení na tyto případy.

V. Časová působnost po novele nařízením (EU) 2026/1744

11 Nařízení vstoupilo v platnost dvacátým dnem po vyhlášení, jeho použitelnost je však odstupňovaná podle čl. 113. Ve stručnosti a s výhradou níže: obecná pravidla a zákazy z kapitol I a II se použijí od 2. 2. 2025, značná část režimu obecných modelů a správy od 2. 8. 2025, obecná použitelnost nastává 2. 8. 2026 a klasifikační pravidlo čl. 6 odst. 1 pro produktově vázané vysoce rizikové systémy až 2. 8. 2027. Přesné znění a plný rozpis obsahuje čl. 113, k němuž se vracíme v komentáři k závěrečným ustanovením.

12 Změna nařízením (EU) 2026/1744. Časovou osu čl. 113 přepsalo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1744 ze dne 8. července 2026, souhrnný balíček pro digitální oblast. Vyšlo 24. 7. 2026 a platí od 27. 7. 2026. Nástup povinností u vysoce rizikových systémů se posunul: u samostatných systémů podle přílohy III na 2. 12. 2027 a u systémů vázaných na regulované výrobky podle přílohy I na 2. 8. 2028. Do čl. 5 přibyly dva nové zákazy, použitelné od 2. 12. 2026. Generativní systémy, které byly na trhu před 2. 8. 2026, mají na strojové označování výstupů podle čl. 50 odst. 2 čas do 2. 12. 2026. Znění AI Actu v knihovně je původní znění z Úředního věstníku, tedy bez těchto změn. Komentář na novelu upozorňuje u každého dotčeného ustanovení.

VI. Metoda tohoto komentáře

13 Komentář postupuje systematicky po článcích v pořadí kapitol I až XIII. Výklad příloh doplňuje tam, kde nesou samostatný normativní obsah. Jde hlavně o přílohu III k vysoce rizikovým oblastem a o přílohy XI až XIII k dokumentaci obecných modelů. Znění článků se přebírá doslovně z ověřené knihovny předpisů; odkazy na jiné akty Unie se uvádějí v podobě, v jaké je používá samo nařízení. Body odůvodnění (recitály 1 až 180) jsou převzaty z autentického znění v Úředním věstníku EU a slouží jako výkladový zdroj. Odkazuji na ně číslem a jejich syntézu (důvodová zpráva a výkladová pravidla) podává samostatná vrstva ve stati 00b-body-oduvodneni.md. Ustálená judikatura Soudního dvora EU ke konkrétním ustanovením AI Actu v době vzniku komentáře zpravidla neexistuje, protože jde o nový předpis. Tam, kde lze očekávat výkladový spor, na to upozorňuji a naznačujeme pravděpodobné linie řešení, aniž předjímáme rozhodnutí soudu.