Body odůvodnění (recitály)

Nařízení (EU) 2024/1689 (akt o umělé inteligenci, dále „AI Act” nebo „nařízení”) předchází vlastní normativní části obsáhlá preambule o 180 bodech odůvodnění (recitálech). Tato stať vykládá recitály jako samostatnou výkladovou vrstvu. Nejprve vymezuje jejich povahu a výkladovou váhu (oddíl I). Poté z nich tematicky vytahuje důvodovou zprávu nařízení a výkladová pravidla, která z nich plynou pro jednotlivé kapitoly normativního textu (oddíly II až X). A nakonec nabízí orientační mapu, která hlavní shluky recitálů přiřazuje ke konkrétním článkům a kapitolám (oddíl XI). Znění recitálů se přebírá z autentického českého vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 12. 7. 2024; odkazuji na ně číslem bodu.

I. Povaha a výkladová váha bodů odůvodnění

1 Body odůvodnění nejsou samostatně normativní. Nezakládají práva ani povinnosti a nelze z nich přímo vyvozovat závazné pravidlo chování. Závazný obsah nese pouze normativní část nařízení, tedy jeho články a přílohy. Recitál sám o sobě tedy není právním základem povinnosti ani zákazu. Zdůrazňuji to hned na počátku, protože v praxi bývá svod citovat pregnantně formulovaný recitál, jako by šlo o ustanovení. Takové užití je metodicky vadné.

2 Zároveň body odůvodnění nejsou pouhou politickou dekorací. Jsou autentickým výkladovým vodítkem, protože pocházejí od téhož zákonodárce, který přijal normativní text, a byly přijaty v témže legislativním aktu. U nařízení plní roli, kterou ve vnitrostátním právu plní důvodová zpráva: vysvětlují, proč bylo pravidlo zvoleno, jaký zájem chrání a jaký problém řeší. Na rozdíl od vnitrostátní důvodové zprávy jsou však recitály součástí samotného vyhlášeného aktu, a mají proto výkladovou váhu vyšší než externí přípravné materiály.

3 Funkce recitálů je především teleologická a systematická. Při teleologickém výkladu určují účel, ve jehož světle se čte nejednoznačné znění článku; při systematickém výkladu pomáhají zařadit ustanovení do celku a osvětlit vztah mezi jednotlivými režimy nařízení. Řada recitálů navíc uvádí ilustrativní příklady (typicky co spadá a co nespadá pod určitý pojem nebo zákaz), které slouží jako výkladová vodítka k hraničním případům.

4 Výkladová váha recitálů má pevnou mez. Podle ustálených zásad výkladu práva Unie nemají body odůvodnění závaznou právní sílu a nelze se jich dovolávat ani proti jasnému znění normativního ustanovení, ani k odchýlení se od něj. Recitál tedy nemůže rozšířit ani zúžit dosah článku, jehož text je jednoznačný. Může však řešit nejednoznačnost, doplnit účel a vyložit neurčitý pojem. Mám za to, že prakticky z toho plyne trojí pravidlo. Zaprvé, je-li znění článku jasné, rozhoduje článek a recitál slouží nanejvýš k potvrzení výkladu. Zadruhé, je-li znění článku víceznačné, je recitál legitimním a silným argumentem pro tu z možných čtení, která odpovídá vyjádřenému účelu. Zatřetí, je-li mezi recitálem a článkem rozpor, přednost má článek.

5 U AI Actu je výkladová váha recitálů dočasně zvýšena. Nařízení je nové a ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie ke konkrétním ustanovením v době vzniku komentáře zpravidla neexistuje. Do doby, než se výkladová praxe ustálí, jsou proto recitály často nejautoritativnějším dostupným vodítkem k účelu a hranicím jednotlivých pravidel. Této okolnosti využíváme v následujících oddílech, aniž bychom recitálům přiznávali normativní účinek, který nemají.

II. Účel, vnitřní trh a proporcionalita

6 Recitály 1 až 9 rozvíjejí dvojí účel nařízení, který normativně zakotvuje čl. 1. Bod 1 odůvodnění spojuje dva cíle. Cíl vnitřního trhu je jednotný právní rámec pro vývoj, uvádění na trh, uvádění do provozu a používání systémů umělé inteligence (dále „systém AI”). Cíl ochranný je vysoká úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále „Listina EU”), a to včetně demokracie, právního státu a životního prostředí. Bod 1 odůvodnění zároveň vysvětluje mechaniku volného pohybu: nařízení zajišťuje volný přeshraniční pohyb zboží a služeb založených na umělé inteligenci a brání členským státům ukládat omezení, není-li to nařízením výslovně povoleno. Zde je tedy důvodovka výslovného harmonizačního účinku, na nějž se navazuje při výkladu předností nařízení před roztříštěnými vnitrostátními úpravami.

7 Bod 3 odůvodnění pojmenovává problém, který nařízení řeší: systémy AI se snadno pohybují napříč hranicemi, a rozdílné vnitrostátní předpisy by proto vedly k roztříštěnosti vnitřního trhu a ke snížení právní jistoty provozovatelů. Z toho plyne výkladový důsledek, že jednotnost pravidel je samostatnou hodnotou nařízení; výklad, který by tříštil povinnosti podle členských států nad rámec toho, co samo nařízení připouští, jde proti vyjádřenému účelu. Bod 5 odůvodnění současně vymezuje šíři chráněné újmy: může jít o újmu hmotnou i nehmotnou, včetně fyzické, psychické, společenské nebo ekonomické. Tento široký pojem újmy je nosný pro výklad zákazů podle čl. 5 i pro klasifikaci vysokého rizika.

8 Body 6 až 8 odůvodnění ukotvují hodnotový rámec. Bod 6 odůvodnění odkazuje na hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a na základní práva podle článku 6 téže smlouvy a podle Listiny EU. Formuluje z toho princip umělé inteligence zaměřené na člověka: je to nástroj, jehož konečným cílem je zvýšit kvalitu života lidí. Bod 7 odůvodnění výslovně odkazuje na Etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti umělé inteligence, které vydala Expertní skupina na vysoké úrovni pro umělou inteligenci. Zakládá tím výkladový most mezi právním textem a etickým rámcem. Dál ho rozvíjí bod 27 odůvodnění (viz oddíl V). Zdůrazňuji, že bod 6 i čl. 1 odst. 1 míří na Listinu EU, nikoli na vnitrostátní katalogy základních práv. Posuzovaným měřítkem jsou práva unijní.

9 Bod 9 odůvodnění vysvětluje metodu regulace. Harmonizovaná pravidla se mají stanovit v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, rozhodnutím č. 768/2008/ES a nařízením (EU) 2019/1020, tedy v rámci takzvaného nového legislativního rámce pro uvádění výrobků na trh. Zde je důvodovka toho, proč AI Act používá slovník produktové bezpečnosti (uvádění na trh, posuzování shody, harmonizované normy, oznámené subjekty, označení CE, dozor nad trhem). Týž bod odůvodnění současně zakládá zásadu koexistence: nařízením není dotčeno stávající právo Unie v oblasti ochrany údajů, ochrany spotřebitele, základních práv, zaměstnanosti, ochrany pracovníků a bezpečnosti výrobků, které nařízení pouze doplňuje. Výslovně zůstává nedotčena i odpovědnost za vadné výrobky podle směrnice 85/374/EHS a vnitrostátní pracovní právo včetně práva na stávku a kolektivní vyjednávání.

10 Proporcionalitu a subsidiaritu adresuje závěrečný bod 176 odůvodnění. Ten konstatuje dvojí. Cíle nařízení nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států a lépe jich lze dosáhnout na úrovni Unie, což je subsidiarita podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. A nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné, což je proporcionalita. Tato deklarace není bez výkladového významu: potvrzuje, že jednotlivá omezení mají být vykládána tak, aby nešla nad rámec toho, co je k dosažení cíle nezbytné. V témže duchu bod 66 odůvodnění výslovně odůvodňuje požadavky na vysoce rizikové systémy jako nikoli bezdůvodné omezení obchodu, neboť méně omezující opatření nejsou rozumně dostupná. Zde nařízení samo předjímá test proporcionality svých vlastních požadavků.

III. Vztah k základním právům a k jiným předpisům Unie

11 Vztah k ochraně osobních údajů rozvádí bod 10 odůvodnění. Nařízením není dotčeno stávající právo Unie upravující zpracování osobních údajů, zejména obecné nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679, dále „GDPR”), nařízení (EU) 2018/1725, směrnice (EU) 2016/680 a směrnice 2002/58/ES (o soukromí a elektronických komunikacích). Bod 10 odůvodnění výslovně zachovává úkoly a pravomoci nezávislých dozorových orgánů i práva subjektů údajů, včetně práv souvisejících s výhradně automatizovaným individuálním rozhodováním a profilováním. Výkladový závěr je jednoznačný: AI Act a GDPR se uplatní vedle sebe a povinnosti se sčítají. Splnění jednoho režimu nezbavuje povinností podle druhého.

12 Vztah k aktu o digitálních službách zakládá bod 11 odůvodnění, podle něhož nejsou nařízením dotčena pravidla o odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb podle nařízení (EU) 2022/2065. Tento vztah dál rozvádějí body 118 až 120 a 136 odůvodnění, a to ve vztahu k velmi velkým online platformám a velmi velkým internetovým vyhledávačům. Povinnosti řízení systémových rizik podle aktu o digitálních službách a povinnosti transparentnosti podle AI Actu se doplňují. Nejvíc při odhalování a označování uměle vytvořeného nebo pozměněného obsahu. Bod 136 odůvodnění současně vyjasňuje, že požadavkem na označování obsahu není dotčena povinnost hostingových služeb zpracovávat oznámení o nezákonném obsahu, jehož nezákonnost se posuzuje výhradně podle pravidel upravujících legalitu obsahu.

13 Vztah k ochraně spotřebitele a bezpečnosti výrobků potvrzuje bod 9 odůvodnění (nedotčenost) a v obecné rovině bod 45 odůvodnění, podle něhož nejsou nařízením dotčeny postupy zakázané jiným právem Unie, včetně práva v oblasti ochrany údajů, nediskriminace, ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže. Jako záchrannou síť pro systémy, které nejsou vysoce rizikové, uvádí bod 166 odůvodnění nařízení (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků. Souhrnně: AI Act je horizontální vrstvou, která se přikládá k existujícím režimům, nikoli je nahrazuje.

14 Míru dopadu na základní práva jako klasifikační kritérium rozvádí bod 48 odůvodnění. Ten vypočítává práva chráněná Listinou EU, jejichž ohrožení je relevantní pro zařazení systému mezi vysoce rizikové. Patří mezi ně lidská důstojnost, soukromý a rodinný život, ochrana osobních údajů, svoboda projevu, shromažďování a sdružování, zákaz diskriminace, právo na vzdělání, práva pracovníků, práva osob se zdravotním postižením, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpce neviny a řádná správa. Zvláště zdůrazňuje práva dětí podle článku 24 Listiny EU a Úmluvy OSN o právech dítěte a základní právo na vysokou úroveň ochrany životního prostředí. Tento výčet je výkladovým klíčem k tomu, co se rozumí významným rizikem pro základní práva ve smyslu klasifikačního pravidla čl. 6 a přílohy III.

15 Klíčové výkladové varování obsahuje bod 63 odůvodnění: skutečnost, že systém je klasifikován jako vysoce rizikový, neznamená, že jeho používání je zákonné podle jiných aktů práva Unie nebo vnitrostátního práva. Splnění požadavků kapitoly III tedy nezakládá dovolení používat systém. Posuzuje se zvlášť podle Listiny EU a odpovídajících předpisů. Týž bod odůvodnění zdůrazňuje, že nařízení není samo o sobě právním základem pro zpracování osobních údajů, není-li tak výslovně stanoveno. Mám za to, že tato distinkce mezi souladem s AI Actem a zákonností podle jiných režimů je jedním z nejčastěji přehlížených, a přitom prakticky nejzávažnějších výkladových bodů celého nařízení.

16 Souhrnem oddílu je zásada koexistence. Recitály opakovaně (body 9, 10, 11, 45, 63 a 166 odůvodnění) potvrzují, že AI Act nevytlačuje jiné režimy, nýbrž se k nim přikládá. Kde by mohlo vzniknout zdvojení, řeší je nařízení buď zvláštním pravidlem (bod 46 a 64 odůvodnění pro produktovou harmonizaci), nebo výslovnou výhradou nedotčenosti. Provozovatel proto musí soulad posuzovat kumulativně napříč všemi dotčenými režimy.

IV. Pojem systému AI a výklad jeho znaků

17 Ústřední pro celou působnost nařízení je pojem systému AI, jehož definici (čl. 3 bod 1) rozsáhle osvětluje bod 12 odůvodnění. Ten stanoví dvě věci. Pojem má být úzce sladěný s prací mezinárodních organizací, aby byla zajištěna právní jistota a mezinárodní sbližování. A má se opírat o klíčové vlastnosti, které odlišují systémy AI od jednodušších tradičních softwarových systémů. Zdůrazňuji dva výslovné limity pojmu, které bod 12 odůvodnění zavádí. Definice se nemá vztahovat na systémy založené na pravidlech vymezených výhradně fyzickými osobami k automatickému provádění operací. A prostředím se rozumí kontext, v němž systém funguje.

18 Jádrem definice je podle bodu 12 odůvodnění schopnost odvozování (inference). Tou se rozumí proces získávání výstupů (predikcí, obsahu, doporučení nebo rozhodnutí) a schopnost systému odvozovat modely nebo algoritmy ze vstupů či dat. Bod 12 odůvodnění výslovně uvádí, že schopnost odvozování přesahuje základní zpracování údajů, neboť umožňuje učení, uvažování nebo modelování, a že mezi techniky umožňující odvozování patří přístupy strojového učení i přístupy založené na logice a poznatcích. Právě tímto výkladem se odlišuje systém AI od software, který provádí předem plně určené operace.

19 Další znaky definice bod 12 odůvodnění vykládá jednotlivě. Pojem „strojový” odkazuje na to, že systémy fungují prostřednictvím strojů. Odkaz na explicitní nebo implicitní cíle zdůrazňuje, že cíle systému se mohou v konkrétním kontextu lišit od zamýšleného účelu. Autonomie znamená, že činnost systému je alespoň do určité míry nezávislá na zapojení člověka. Adaptabilita (přizpůsobivost) se vymezuje jako schopnost samoučení umožňující, aby se systém během používání měnil. Tuto vlastnost systém podle znění definice může, ale nemusí vykazovat. Bod 12 odůvodnění konečně potvrzuje, že systém AI lze používat samostatně i jako komponentu produktu, ať už do něj fyzicky zabudovanou (vestavěný systém), nebo nikoli (nevestavěný systém).

20 Pojem zavádějícího subjektu (čl. 3 bod 4) vykládá bod 13 odůvodnění: jde o jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, včetně veřejného orgánu, která systém AI používá v rámci své pravomoci, s výjimkou použití při osobní neprofesionální činnosti. Tato výjimka je důvodovkou vynětí čistě soukromého užití z povinností zavádějícího subjektu (čl. 2 odst. 10) a potvrzuje, že regulace se soustředí na profesionální a institucionální použití.

21 Pojem obecného modelu AI odlišuje od pojmu systému AI bod 97 odůvodnění. Definice obecného modelu (čl. 3 bod 63) má být založena na obecnosti a schopnosti kompetentně plnit širokou škálu úkolů. Bod 98 odůvodnění k tomu jako orientační ukazatel uvádí modely s alespoň miliardou parametrů trénované s velkým množstvím dat. Bod 97 odůvodnění zdůrazňuje, že modely AI samy o sobě systémy AI nejsou a vyžadují doplnění dalších součástí (například uživatelského rozhraní), aby se z nich staly systémy AI. Bod 100 odůvodnění pak vymezuje obecný systém AI (čl. 3 bod 66) jako systém, který je díky začlenění obecného modelu schopen sloužit různým účelům. Toto rozlišení modelu a systému je určující pro rozvržení povinností mezi kapitolou V (model) a režimem podle rizika (systém).

V. Rizikově založený přístup a jeho odůvodnění

22 Proč nařízení volí rizikově založený přístup, vysvětluje bod 26 odůvodnění. Aby byl soubor pravidel přiměřený a účinný, má být přizpůsoben intenzitě a rozsahu rizik, která systémy AI vytvářejí. Z toho plyne trojice nástrojů, kterou bod 26 odůvodnění výslovně jmenuje: zakázat některé nepřijatelné postupy, stanovit požadavky na vysoce rizikové systémy a povinnosti provozovatelů a uložit povinnosti transparentnosti pro určité systémy. Zde je důvodovka celé rizikové architektury: povinnost se neváže na technologii jako takovou, nýbrž na míru rizika daného použití.

23 Etický základ přístupu rozvádí bod 27 odůvodnění, který připomíná Etické pokyny pro zajištění důvěryhodnosti umělé inteligence z roku 2019 a jejich sedm nezávazných zásad: lidský faktor a dohled. Technická spolehlivost a bezpečnost; ochrana soukromí a správa dat. Transparentnost; rozmanitost, nediskriminace a spravedlnost. Dobré sociální a environmentální podmínky; a odpovědnost. Bod 27 odůvodnění výslovně uvádí, že tyto zásady mají sloužit jako základ pro vypracování kodexů chování podle nařízení. Mám za to, že sedm zásad je legitimním výkladovým vodítkem k neurčitým pojmům (například k obsahu lidského dohledu podle čl. 14 nebo spolehlivosti podle čl. 15), aniž by samy o sobě zakládaly vymahatelnou povinnost.

24 Nařízení pracuje se čtyřmi pásmy rizika, byť je takto výslovně nepojmenovává. Recitály k nim poskytují oddělené důvodovky: - nepřijatelné riziko a zákazy: body 28 až 44 odůvodnění (oddíl VI); - vysoké riziko: body 46 až 63 odůvodnění (oddíl VII); - pásmo transparentnosti: body 132 až 137 odůvodnění (oddíl VIII); - samostatná kolej obecných modelů: body 97 až 118 odůvodnění (oddíl IX). Minimální (zbytkové) riziko nařízení nereguluje a ponechává je dobrovolným kodexům chování podle bodu 165 odůvodnění. Tato struktura důvodovek potvrzuje, že jednotlivá pásma mají odlišný účel i odlišnou přísnost a nelze je vykládat jednotně.

VI. Zakázané praktiky

25 Obecnou důvodovku zákazů podává bod 28 odůvodnění: umělá inteligence může být zneužita jako nástroj manipulace, vykořisťování a sociální kontroly, a takové praktiky mají být zakázány jako rozporné s hodnotami Unie a se základními právy. Jednotlivé skutkové podstaty čl. 5 pak rozvádějí samostatné recitály, z nichž pro každý zákaz plyne vlastní výkladové vodítko.

26 Manipulaci a zneužití zranitelnosti (čl. 5 odst. 1 písm. a a b) vykládá bod 29 odůvodnění. Ten popisuje podprahové signály mimo lidské vnímání a další manipulativní nebo klamavé techniky a jako typickou pomůcku zmiňuje rozhraní stroj-mozek nebo virtuální realitu. Zranitelnost vymezuje podle věku, zdravotního postižení (ve smyslu směrnice (EU) 2019/882) nebo zvláštní sociální či ekonomické situace. Dva výkladové závěry bodu 29 odůvodnění jsou nosné. Zaprvé, úmysl způsobit újmu se nevyžaduje. Zadruhé, zákaz se nevztahuje na běžné a legitimní obchodní praktiky v souladu s právem, například na reklamu, ani na zákonné lékařské postupy. Zákazy podle AI Actu se přitom doplňují s ochranou podle směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách.

27 Sociální skórování (čl. 5 odst. 1 písm. c) odůvodňuje bod 31 odůvodnění, který popisuje hodnocení nebo klasifikaci osob podle sociálního chování nebo osobnostních vlastností vedoucí ke znevýhodnění v nesouvisejícím kontextu nebo ke znevýhodnění nepřiměřenému. Zdůrazňuji, že bod 31 odůvodnění výslovně cílí na hodnocení ze strany veřejných i soukromých aktérů. Zákaz se tedy neomezuje na stát. Predikci trestné činnosti z profilování (čl. 5 odst. 1 písm. d) odůvodňuje bod 42 odůvodnění presumpcí neviny: osoby mají být posuzovány podle skutečného chování, nikoli podle chování předvídaného umělou inteligencí pouze na základě profilování. Týž bod odůvodnění výslovně vyjímá analýzy rizik nezaložené na profilování jednotlivců (například odhalování finančních podvodů podniků nebo celní analýzy tras), což je klíčové výkladové rozhraní.

28 Necílené vytváření databází obličejů (čl. 5 odst. 1 písm. e) odůvodňuje bod 43 odůvodnění poukazem na to, že hromadné a necílené získávání zobrazení z internetu nebo záznamů kamer přispívá k pocitu hromadného sledování a může vést k hrubému porušení základních práv. Rozpoznávání emocí na pracovišti a ve vzdělávání (čl. 5 odst. 1 písm. f) odůvodňuje bod 44 odůvodnění dvěma důvody: pochybným vědeckým základem odvozování emocí (omezená spolehlivost, kulturní proměnlivost) a mocenskou nerovnováhou v prostředí práce a vzdělávání. Bod 44 odůvodnění současně vymezuje výjimku pro lékařské a bezpečnostní důvody, kterou je proto nutné vykládat úzce.

29 Biometrickou kategorizaci citlivých znaků (čl. 5 odst. 1 písm. g) odůvodňuje bod 30 odůvodnění výčtem chráněných charakteristik (politické názory, členství v odborech, náboženské nebo filozofické přesvědčení, rasa, sexuální život nebo orientace). Bod 30 odůvodnění zároveň vymezuje výjimku pro zákonné označování nebo filtrování legálně získaných souborů biometrických údajů, a to úzce. Nejde o odvozování citlivých znaků jako takových, nýbrž o technické třídění zákonně držených dat.

30 Nejsložitější zákaz, biometrickou identifikaci na dálku v reálném čase pro účely vymáhání práva (čl. 5 odst. 1 písm. h), rozvíjí souvislá skupina bodů 32 až 39 odůvodnění. Bod 32 odůvodnění odůvodňuje zákaz zvláštní intenzitou zásahu (možný pocit neustálého sledování, odrazování od výkonu svobody shromažďování, riziko zkreslených a diskriminačních výsledků). Bod 33 odůvodnění vymezuje taxativní výjimky: hledání obětí a pohřešovaných osob, odvrácení ohrožení života nebo teroristického útoku a lokalizace pachatelů trestných činů, u nichž lze uložit trest s horní hranicí nejméně čtyři roky. Váže je přitom na seznam odvozený z rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV a na pojem kritické infrastruktury podle směrnice (EU) 2022/2557.

31 Procesní záruky výjimek osvětlují body 34 a 35 odůvodnění: použití je vázáno na posouzení dopadů na základní práva a na registraci systému a podléhá předchozímu povolení justičního nebo nezávislého správního orgánu, přičemž v naléhavých případech lze o povolení požádat nejpozději do 24 hodin a při zamítnutí se použití zastaví a údaje se vymažou. Bod 35 odůvodnění výslovně stanoví, že výlučně na základě výstupu systému nelze přijmout žádné rozhodnutí s nepříznivými právními účinky pro osobu. Bod 37 odůvodnění pak zavádí model opt-in: použití je na území členského státu možné jen tehdy, rozhodne-li se stát je ve svém právu výslovně povolit, s oznámením Komisi do 30 dnů. Bod 38 odůvodnění konečně vysvětluje, že pravidla nařízení se ve vztahu ke zpracování biometrických údajů podle článku 10 směrnice (EU) 2016/680 použijí jako lex specialis (zvláštní úprava mající přednost).

32 Dva recitály upozorňují na omezenou územní působnost některých zákazů. Body 40 a 41 odůvodnění vyjímají Irsko (na základě Protokolu č. 21) a Dánsko (na základě Protokolu č. 22) z vázanosti některými pravidly čl. 5 založenými na článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie v rozsahu, v němž se týkají zpracování osobních údajů při policejní a justiční spolupráci. Jde o výkladově významnou výjimku, kterou je při posuzování dosahu zákazů v těchto státech nutné zohlednit.

VII. Vysoké riziko a příloha III

33 Dvě koleje vysokého rizika odůvodňuje skupina bodů 46 až 52 odůvodnění. Bod 46 odůvodnění vysvětluje, že označení systému jako vysoce rizikového má být omezeno na systémy s významným škodlivým dopadem na zdraví, bezpečnost a základní práva, čímž se minimalizuje omezení mezinárodního obchodu. Body 47 až 51 odůvodnění odůvodňují první kolej, tedy systémy, které jsou bezpečnostními komponentami produktů nebo produkty samy o sobě spadající pod harmonizační předpisy Unie uvedené v příloze I (čl. 6 odst. 1); klasifikace se váže na to, že u produktu provádí posouzení shody třetí strana. Bod 52 odůvodnění pak odůvodňuje druhou kolej, tedy samostatné vysoce rizikové systémy vymezené předem v příloze III (čl. 6 odst. 2), a spojuje ji s metodikou budoucích změn seznamu prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

34 Klíčový výkladový nástroj, filtr významného rizika, odůvodňuje bod 53 odůvodnění. Ten vysvětluje, proč systém uvedený v příloze III nemusí být vysoce rizikový, nemá-li podstatný vliv na výsledek rozhodování, a rozvádí čtyři podmínky, jež normativně zakotvuje čl. 6 odst. 3: úzce zaměřený procesní úkol, zlepšení výsledku dříve dokončené lidské činnosti, odhalování vzorců rozhodování nebo odchylek od nich a přípravný úkol. Bod 53 odůvodnění současně zdůrazňuje výjimku z výjimky: systém se za vysoce rizikový považuje vždy, provádí-li profilování fyzických osob. Poskytovatel, který se domnívá, že systém vysoce rizikový není, má povinnost posouzení zdokumentovat a systém zaregistrovat. Mám za to, že bod 53 odůvodnění je nepostradatelným výkladovým klíčem k čl. 6 odst. 3, neboť čtyři podmínky ilustruje konkrétními příklady (mimo jiné převod nestrukturovaných dat, třídění dokumentů, zdokonalení formulací nebo překlad).

35 Jednotlivé vysoce rizikové oblasti přílohy III mají každá vlastní důvodovku, z níž lze čerpat účel a hranice dané oblasti. Bod 54 odůvodnění odůvodňuje biometrii (s vynětím ověřování a čistě kyberbezpečnostních systémů), bod 55 odůvodnění kritickou infrastrukturu, bod 56 odůvodnění vzdělávání a odbornou přípravu, bod 57 odůvodnění zaměstnávání a řízení pracovníků (výslovně včetně práce prostřednictvím platforem), bod 58 odůvodnění přístup k základním soukromým a veřejným službám (mimo jiné úvěruschopnost, hodnocení rizik a stanovení cen u zdravotního a životního pojištění a tísňová volání), bod 59 odůvodnění vymáhání práva, bod 60 odůvodnění migraci, azyl a ochranu hranic, bod 61 odůvodnění výkon spravedlnosti a bod 62 odůvodnění ovlivňování voleb a referend. Tyto recitály jsou nosné zejména proto, že u každé oblasti vymezují vynětí a hranice (například bod 58 odůvodnění vyjímá systémy pro odhalování podvodů a výpočet kapitálových požadavků, bod 61 odůvodnění vyjímá čistě pomocné správní činnosti jako anonymizaci soudních rozhodnutí).

36 Povinné požadavky na vysoce rizikové systémy odůvodňují body 64 až 66 odůvodnění. Bod 64 odůvodnění vysvětluje doplňkovost s harmonizačními předpisy Unie a flexibilitu poskytovatele při integraci dokumentace. Bod 65 odůvodnění popisuje systém řízení rizik (čl. 9) jako nepřetržitý a opakující se proces po celý životní cyklus. Bod 66 odůvodnění vyjmenovává jednotlivé okruhy požadavků (řízení rizik, jakost dat, technická dokumentace a záznamy, transparentnost vůči zavádějícím subjektům, lidský dohled, spolehlivost, přesnost a kybernetická bezpečnost), které normativně rozvádějí čl. 9 až 15, a odůvodňuje je jako přiměřené a nikoli bezdůvodné omezení obchodu.

37 Požadavky na data a jejich správu (čl. 10) rozvádějí body 67 až 70 odůvodnění. Bod 67 odůvodnění odůvodňuje reprezentativnost, správnost a relevanci souborů trénovacích, validačních a testovacích dat potřebou zabránit diskriminaci a takzvaným smyčkám zpětné vazby, jimiž se zkreslení postupně posiluje. Bod 70 odůvodnění poskytuje důvodovku výjimečné možnosti zpracovat zvláštní kategorie osobních údajů za účelem odhalování a nápravy zkreslení jako záležitosti významného veřejného zájmu (čl. 10 odst. 5), a to výslovně s odkazem na čl. 9 odst. 2 písm. g) GDPR. Toto propojení je nutné číst společně, aby se z výjimky nestal samostatný právní titul nad rámec jejího účelu.

38 Zbývající požadavky mají rovněž vlastní důvodovky. Bod 71 odůvodnění odůvodňuje technickou dokumentaci a automatické záznamy (protokoly) potřebou sledovatelnosti (čl. 11 a 12), bod 72 odůvodnění transparentnost vůči zavádějícím subjektům prostřednictvím návodu k použití (čl. 13), bod 73 odůvodnění lidský dohled (čl. 14) včetně požadavku posíleného dohledu u biometrické identifikace, kdy identifikaci mají samostatně ověřit alespoň dvě osoby. Body 74 až 78 odůvodnění odůvodňují přesnost, spolehlivost a kybernetickou bezpečnost (čl. 15), přičemž bod 76 odůvodnění výslovně jmenuje rizika specifická pro umělou inteligenci (napadení trénovacích dat, takzvaný data poisoning, a nepřátelské útoky).

39 Rozvržení rolí v hodnotovém řetězci odůvodňuje rozsáhlá skupina bodů 79 až 90 odůvodnění. Bod 79 odůvodnění zakládá odpovědnost poskytovatele bez ohledu na to, zda systém sám navrhl. Bod 82 odůvodnění odůvodňuje zplnomocněného zástupce u poskytovatelů ze třetích zemí (čl. 22). Bod 84 odůvodnění vysvětluje, kdy se z distributora, dovozce nebo zavádějícího subjektu stává poskytovatel (čl. 25), zejména při připojení vlastní ochranné známky nebo při podstatné změně systému. Body 85 až 90 odůvodnění pak upravují spolupráci v hodnotovém řetězci, včetně výrobce produktu jako poskytovatele (bod 87 odůvodnění), povinnosti dodavatelů komponent na základě písemné dohody (bod 88 odůvodnění) a dobrovolných vzorových smluvních podmínek (bod 90 odůvodnění).

40 Povinnosti zavádějících subjektů odůvodňují body 91 až 93 odůvodnění. Bod 93 odůvodnění zdůrazňuje, že zavádějící subjekt má nejlepší předpoklady posoudit konkrétní kontext použití, a proto hraje zásadní úlohu při ochraně základních práv; z toho plyne mimo jiné povinnost informovat dotčené fyzické osoby a poučit je o právu na vysvětlení. Bod 92 odůvodnění výslovně zachovává povinnosti zaměstnavatelů informovat zaměstnance a projednávat s nimi zavedení systému podle směrnice 2002/14/ES.

41 Následnou biometrickou identifikaci na dálku (na rozdíl od identifikace v reálném čase podle čl. 5) odůvodňuje bod 95 odůvodnění: má podléhat zárukám, být cílená, přiměřená a nezbytně nutná a nesmí sloužit k nerozlišujícímu sledování ani k obcházení přísných podmínek zákazu identifikace v reálném čase. Tento recitál je nosný pro výklad rozhraní mezi zakázaným postupem podle čl. 5 a vysoce rizikovým režimem podle přílohy III.

42 Posouzení dopadů na základní práva (čl. 27) odůvodňuje bod 96 odůvodnění. Ten vymezuje adresáty (veřejnoprávní subjekty a soukromé subjekty poskytující veřejné služby, jakož i zavádějící subjekty určitých vysoce rizikových systémů, například bankovní nebo pojišťovací), obsah posouzení (konkrétní rizika pro práva dotčených osob a opatření pro případ jejich naplnění) a jeho návaznost na informování orgánu dozoru nad trhem. Posuzování shody a označení CE pak odůvodňují body 123 až 129 odůvodnění, výjimečné povolení dozoru bod 130 odůvodnění a registrace v databázi EU bod 131 odůvodnění (ve spojení s čl. 49 a 71).

VIII. Transparentnost

43 Pásmo transparentnosti (čl. 50) stojí vedle rizikové pyramidy a dopadá na určité systémy bez ohledu na jejich rizikovost jinou. Jeho obecnou důvodovku podává bod 132 odůvodnění: určité systémy určené k interakci s fyzickými osobami nebo ke generování obsahu mohou představovat riziko vydávání se za jinou osobu nebo podvodu. Fyzické osoby proto mají být upozorněny, že komunikují se systémem AI, není-li to zřejmé přiměřeně informované, pozorné a obezřetné osobě (čl. 50 odst. 1), a mají být informovány, jsou-li vystaveny systému rozpoznávání emocí nebo biometrické kategorizace (čl. 50 odst. 3). Bod 132 odůvodnění výslovně požaduje zohlednění zranitelných skupin a poskytnutí informací v přístupných formátech.

44 Strojové označování syntetického obsahu (čl. 50 odst. 2) odůvodňuje bod 133 odůvodnění potřebou odlišit uměle vytvořený obsah od autentického a čelit manipulaci a klamání ve velkém měřítku. Bod 133 odůvodnění jmenuje možné techniky (vodoznaky, identifikace metadat, kryptografické metody prokazování původu) a v zájmu proporcionality vyjímá systémy plnící asistenční funkci pro standardní editaci nebo podstatně neměnící vstupní údaje. Poznamenávám, že tato povinnost je vázána na obecnou použitelnost nařízení. Přechodné období pro strojové označování výstupů podle čl. 50 odst. 2 změnilo nařízení (EU) 2026/1744, a před použitím konkrétní lhůty je proto nutné ověřit její aktuální znění v Úředním věstníku Evropské unie.

45 Deep fakes odůvodňuje bod 134 odůvodnění, který ukládá zavádějícím subjektům jasně a zřetelně uvádět, že obrazový, zvukový nebo video obsah byl uměle vytvořen nebo pozměněn (čl. 50 odst. 4). Bod 134 odůvodnění zároveň vyvažuje tuto povinnost se svobodou projevu a svobodou umění a vědy: u zjevně tvůrčího, satirického, uměleckého nebo fiktivního díla je povinnost omezena na vhodné zveřejnění existence pozměněného obsahu tak, aby nebránilo požitku z díla. Obdobnou důvodovku pro text zveřejněný za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu podává týž bod odůvodnění, s vynětím obsahu, který prošel lidským přezkumem nebo redakční kontrolou.

46 Dvě výkladová upozornění uzavírají oddíl. Bod 135 odůvodnění zmiňuje kodexy správné praxe na úrovni Unie jako nástroj usnadňující označování a detekci umělého obsahu (čl. 50 odst. 7). Bod 137 odůvodnění pak stanoví, že splnění povinností transparentnosti nelze vykládat tak, že by naznačovalo zákonnost používání systému nebo jeho výstupu podle jiného práva. Zdůrazňuji, že jde o stejné výkladové pravidlo jako u vysokého rizika (bod 63 odůvodnění): soulad s AI Actem není dovolením podle jiných režimů.

IX. Obecné modely AI

47 Samostatnou kolej obecných modelů AI (kapitola V) odůvodňují body 97 až 100 odůvodnění, které vymezují pojem modelu a jeho odlišení od systému AI (viz oddíl IV). Zvláštní úlohu a odpovědnost poskytovatelů obecných modelů odůvodňuje bod 101 odůvodnění: modely tvoří základ pro řadu navazujících systémů, a proto mají navazujícím poskytovatelům poskytnout dostatečnou transparentnost prostřednictvím technické dokumentace (čl. 53). Bod 97 odůvodnění současně vyjasňuje, že povinnosti poskytovatelů modelů platí od uvedení modelu na trh a nevztahují se na čistě interní postupy nezasahující práva fyzických osob.

48 Autorské právo a otevřený kód rozvádějí body 102 až 109 odůvodnění. Bod 105 odůvodnění vysvětluje vztah mezi trénováním modelů a vytěžováním textů a dat (text and data mining) a odkazuje na výjimky a výhradu práv podle čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2019/790. Bod 106 odůvodnění zakládá povinnost poskytovatelů zavést politiku dodržování autorského práva bez ohledu na jurisdikci trénování (čl. 53 odst. 1 písm. c), bod 107 odůvodnění povinnost zveřejnit dostatečně podrobné shrnutí obsahu použitého pro trénování (čl. 53 odst. 1 písm. d). Body 102 až 104 odůvodnění odůvodňují výjimky pro modely zpřístupněné na základě svobodné licence s otevřeným zdrojovým kódem; bod 104 odůvodnění však výslovně stanoví, že tyto výjimky se nevztahují na povinnost shrnutí obsahu a na politiku dodržování autorského práva, ani na modely se systémovým rizikem. Bod 109 odůvodnění konečně odůvodňuje proporcionalitu povinností podle typu poskytovatele a úlevy pro malé a střední podniky.

49 Systémové riziko odůvodňuje bod 110 odůvodnění výčtem možných negativních dopadů (závažné havárie, narušení kritických odvětví, dopady na demokratické procesy, šíření nezákonného obsahu, chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika, ofenzivní kybernetické schopnosti, samoreplikace modelů, diskriminace, dezinformace). Tento výčet je nosným výkladovým vodítkem k pojmu systémového rizika (čl. 3 bod 65), neboť konkretizuje, jaké dopady zákonodárce považoval za relevantní.

50 Metodiku a práh klasifikace odůvodňuje bod 111 odůvodnění. Ten vysvětluje, proč se jako aproximace schopností s velkým dopadem volí kumulativní množství výpočetních operací s pohyblivou řádovou čárkou použitých při trénování, a proč má být tento práh v čase upravován, aby odrážel technologický vývoj. Normativně tuto domněnku zakotvuje čl. 51 odst. 2, který stanoví práh vyšší než 10^25 operací. Ověřil jsem, že znění recitálu a článku se v tomto ohledu shodují. Bod 111 odůvodnění současně odůvodňuje možnost Komise určit model jako model se systémovým rizikem individuálním rozhodnutím na základě kritérií uvedených v příloze XIII.

51 Postup klasifikace odůvodňují body 112 a 113 odůvodnění. Bod 112 odůvodnění zakládá povinnost poskytovatele oznámit úřadu pro AI splnění prahové podmínky nejpozději do dvou týdnů (čl. 52) a možnost prokázat, že model výjimečně systémová rizika nepředstavuje. Bod 113 odůvodnění pak odůvodňuje pravomoc Komise označit model, o němž nebyla informována, a systém kvalifikovaných výstrah vědecké komise.

52 Zesílené povinnosti u modelů se systémovým rizikem (čl. 55) odůvodňují body 114 a 115 odůvodnění: hodnocení modelů včetně kontradiktorního testování, průběžné posuzování a zmírňování systémových rizik, oznamování závažných incidentů a zajišťování kybernetické bezpečnosti (mimo jiné před nahodilým únikem modelových vah). Bod 115 odůvodnění je nosný proto, že vymezuje obsah povinné ochrany kybernetické bezpečnosti na úrovni modelu.

53 Kodexy správné praxe (čl. 56) odůvodňují body 116 a 117 odůvodnění. Bod 116 odůvodnění popisuje úlohu úřadu pro AI při jejich přípravě a stanoví, že kodexy mají mimo jiné vymezit taxonomii systémových rizik. Bod 117 odůvodnění je označuje za ústřední nástroj prokazování souladu do doby, než budou k dispozici harmonizované normy zakládající domněnku shody. Mám za to, že zde recitály předjímají praktický způsob plnění povinností kapitoly V, jehož podrobnosti se dotvářejí až v kodexech samotných.

X. Inovace, správa, dozor a sankce

54 Podporu inovací odůvodňuje skupina bodů 138 až 147 odůvodnění. Bod 138 odůvodnění zakládá povinnost členských států zřídit alespoň jeden regulační sandbox pro umělou inteligenci (čl. 57), bod 139 odůvodnění vymezuje jeho cíle (kontrolované prostředí, právní jistota inovátorů, regulační učení), bod 140 odůvodnění poskytuje právní základ pro použití osobních údajů shromážděných pro jiné účely v sandboxu (čl. 59) a bod 141 odůvodnění odůvodňuje testování v reálných podmínkách včetně požadavku informovaného souhlasu (čl. 60 a 61). Bod 143 odůvodnění odůvodňuje přednostní přístup malých a středních podniků k sandboxům (čl. 62) a bod 146 odůvodnění zjednodušený systém řízení kvality pro mikropodniky (čl. 63).

55 Rámec správy odůvodňují body 148 až 154 odůvodnění. Bod 148 odůvodnění popisuje potřebu koordinace a budování odborných znalostí na úrovni Unie a zřízení úřadu pro AI jako útvaru Komise (čl. 64). Body 149 až 151 odůvodnění odůvodňují Evropskou radu pro umělou inteligenci (čl. 65 a 66), poradní fórum (čl. 67) a vědeckou komisi nezávislých odborníků (čl. 68). Bod 153 odůvodnění odůvodňuje určení příslušných vnitrostátních orgánů a jednotného kontaktního místa (čl. 70) a bod 154 odůvodnění požadavek jejich nezávislosti.

56 Dozor nad trhem a prosazování odůvodňuje rozsáhlá skupina bodů 155 až 164 odůvodnění. Bod 155 odůvodnění odůvodňuje monitorování po uvedení na trh a oznamování závažných incidentů (čl. 72 a 73), bod 156 odůvodnění použití systému dozoru nad trhem podle nařízení (EU) 2019/1020 a určení evropského inspektora ochrany údajů jako orgánu dozoru pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie (čl. 74). Bod 158 odůvodnění řeší souběh s dozorem nad finančními službami, bod 161 odůvodnění dělbu dohledu mezi vnitrostátní orgány a úřad pro AI u systémů založených na obecných modelech a body 162 až 164 odůvodnění pravomoci úřadu pro AI vůči poskytovatelům obecných modelů (čl. 88 až 94), včetně procesních práv podle článku 18 nařízení (EU) 2019/1020.

57 Dobrovolné kodexy chování pro systémy, které nejsou vysoce rizikové (čl. 95), odůvodňuje bod 165 odůvodnění jako nástroj podpory dobrovolného uplatňování požadavků na vysoce rizikové systémy a prvků etických pokynů. Důvěrnost informací získaných při dozoru odůvodňuje bod 167 odůvodnění (čl. 78), a to výslovně s ohledem na ochranu práv duševního vlastnictví a obchodního tajemství.

58 Sankce odůvodňují body 168 a 169 odůvodnění. Bod 168 odůvodnění požaduje účinné, přiměřené a odrazující sankce, respektování zásady ne bis in idem (ne dvakrát v téže věci) a zohlednění velikosti poskytovatele, a zakládá pravomoc evropského inspektora ochrany údajů ukládat pokuty subjektům Unie (čl. 99 a 100). Bod 169 odůvodnění odůvodňuje pokuty pro poskytovatele obecných modelů (čl. 101) a připomíná přezkum rozhodnutí Komise Soudním dvorem Evropské unie, včetně jeho neomezené jurisdikce ve vztahu k sankcím podle článku 261 Smlouvy o fungování Evropské unie.

59 Prostředky ochrany dotčených osob odůvodňují body 170 až 172 odůvodnění. Bod 170 odůvodnění zakládá právo podat stížnost orgánu dozoru nad trhem (čl. 85), bod 171 odůvodnění právo na vysvětlení rozhodnutí založeného převážně na výstupu vysoce rizikového systému, má-li právní účinky nebo se dotčené osoby podobně významně dotýká (čl. 86), a bod 172 odůvodnění ochranu oznamovatelů podle směrnice (EU) 2019/1937 (čl. 87). Tyto recitály jsou nosné pro výklad rozsahu individuálních práv, který kapitola IX rozvádí.

60 Přenesené a prováděcí pravomoci a přezkum odůvodňují body 173 až 175 odůvodnění. Bod 173 odůvodnění vypočítává oblasti, v nichž je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (čl. 97), bod 175 odůvodnění zmocnění k prováděcím aktům podle nařízení (EU) č. 182/2011 (čl. 98). Bod 174 odůvodnění odůvodňuje pravidelné hodnocení a přezkum nařízení (čl. 112) a uvádí konkrétní data (mimo jiné hodnocení do 2. srpna 2029 a poté každé čtyři roky, roční posouzení potřeby změnit seznam vysoce rizikových systémů a zakázaných postupů).

61 Přechodná ustanovení a použitelnost odůvodňují body 177 až 179 odůvodnění. Bod 177 odůvodnění vysvětluje, proč se nařízení na vysoce rizikové systémy uvedené na trh před datem použitelnosti vztahuje jen při jejich významné změně, a stanoví zvláštní lhůtu pro veřejné orgány a rozsáhlé informační systémy (do konce roku 2030 a do 2. srpna 2030). Bod 179 odůvodnění pak podává důvodovku odstupňované použitelnosti podle čl. 113: obecně od 2. srpna 2026, avšak zákazy a obecná ustanovení od 2. února 2025, struktura správy a povinnosti poskytovatelů obecných modelů od 2. srpna 2025 a kodexy správné praxe do 2. května 2025. Hlavní data odstupňování (2. února 2025, 2. srpna 2025 a 2. srpna 2026) jsme ověřili proti znění čl. 113 v knihovně a shodují se. Lhůtu pro kodexy správné praxe do 2. května 2025 sám čl. 113 neuvádí, plyne z čl. 56 odst. 9 a z bodu 179 odůvodnění.

62 Změna nařízením (EU) 2026/1744.* Data použitelnosti podle čl. 113, jak je odůvodňuje bod 179 odůvodnění, nejsou v době vzniku komentáře konečná. Nařízení (EU) 2026/1744 posunulo nástup povinností u vysoce rizikových systémů (u samostatných systémů podle přílohy III na 2. 12. 2027, u systémů vázaných na produkty podle přílohy I na 2. 8. 2028) a zavádí přechodnou dobu do 2. 12. 2026 pro strojové označování výstupů podle čl. 50 odst. 2 u systémů uvedených na trh před 2. 8. 2026. Recitály v knihovně nesou původní znění z Úředního věstníku bez těchto změn. Bod 180 odůvodnění konečně uzavírá preambuli konstatováním, že evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu údajů byli konzultováni a dne 18. června 2021 vydali společné stanovisko.

XI. Orientační mapa recitál → článek

Následující mapa přiřazuje hlavní shluky bodů odůvodnění ke konkrétním článkům nebo kapitolám normativní části a slouží zároveň k provázání do jednotlivých kapitol komentáře. Přiřazení vychází z obsahu recitálů. Názvy článků odpovídají ověřenému rejstříku knihovny. Je orientační, nikoli vyčerpávající; jeden recitál se může vázat k více ustanovením.

Body odůvodnění	Článek / kapitola	Téma
1 až 8, 176	čl. 1; kapitola I	Předmět, dvojí účel, vnitřní trh, hodnoty Unie, subsidiarita a proporcionalita
9, 46, 64	čl. 2 odst. 2; čl. 6 odst. 1	Nový legislativní rámec, koexistence s produktovou harmonizací
10, 11, 45, 118 až 120, 136	čl. 2	Vztah ke GDPR, aktu o digitálních službách, ochraně spotřebitele a bezpečnosti výrobků
12	čl. 3 bod 1	Pojem systému AI (odvozování, autonomie, adaptabilita)
13 až 19	čl. 3 body 4, 34 až 44	Zavádějící subjekt, biometrie, veřejně přístupný prostor
20	čl. 4; čl. 3 bod 56	Gramotnost v oblasti AI
21 až 25	čl. 2 odst. 1, 3, 4, 6, 8	Osobní a exteritoriální působnost, vojenské a bezpečnostní vyloučení, výzkum a vývoj
26 až 27	kapitola II a III	Rizikově založený přístup, etické pokyny AI HLEG
28, 29	čl. 5 odst. 1 písm. a, b	Manipulace a zneužití zranitelnosti
30	čl. 5 odst. 1 písm. g	Biometrická kategorizace citlivých znaků
31	čl. 5 odst. 1 písm. c	Sociální skórování
32 až 39	čl. 5 odst. 1 písm. h, odst. 2 až 7	Biometrická identifikace na dálku v reálném čase pro vymáhání práva
40, 41	čl. 5	Výjimky pro Irsko a Dánsko (Protokoly č. 21 a 22)
42	čl. 5 odst. 1 písm. d	Predikce trestné činnosti z profilování
43	čl. 5 odst. 1 písm. e	Necílené vytváření databází obličejů
44	čl. 5 odst. 1 písm. f	Rozpoznávání emocí na pracovišti a ve školách
46 až 51	čl. 6 odst. 1; čl. 2 odst. 2	Produktově vázané vysoce rizikové systémy (příloha I)
52, 53	čl. 6 odst. 2 a 3	Samostatné vysoce rizikové systémy a filtr významného rizika
54 až 62	čl. 6 odst. 2; příloha III	Vysoce rizikové oblasti (biometrie, kritická infrastruktura, vzdělávání, zaměstnávání, základní služby, vymáhání práva, migrace, justice, volby)
63	čl. 6	Klasifikace nezakládá zákonnost ani právní základ zpracování
64 až 66	čl. 8 až 15	Povinné požadavky na vysoce rizikové systémy
67 až 70	čl. 10	Data a správa dat, zpracování zvláštních kategorií pro odstranění zkreslení
71	čl. 11 a 12	Technická dokumentace a záznamy
72	čl. 13	Transparentnost vůči zavádějícím subjektům
73	čl. 14	Lidský dohled, posílený dohled u biometrie
74 až 78	čl. 15	Přesnost, spolehlivost a kybernetická bezpečnost
79 až 90	čl. 16, 22 až 25	Poskytovatel, zplnomocněný zástupce, hodnotový řetězec
91 až 93	čl. 26	Povinnosti zavádějících subjektů, informování zaměstnanců a dotčených osob
94, 95	příloha III; čl. 26 odst. 10	Následná biometrická identifikace na dálku
96	čl. 27	Posouzení dopadů na základní práva
97 až 100	čl. 3 body 63, 66; čl. 51	Pojem obecného modelu a obecného systému AI
101 až 109	čl. 53, 54	Povinnosti poskytovatelů obecných modelů, autorské právo, otevřený kód
110 až 113	čl. 51, 52	Systémové riziko, práh operací a klasifikační postup
114, 115	čl. 55	Povinnosti u modelů se systémovým rizikem
116, 117	čl. 56	Kodexy správné praxe
121, 122	čl. 40, 41	Harmonizované normy a společné specifikace
123 až 129	čl. 43 až 48	Posuzování shody, oznámené subjekty a označení CE
130	čl. 46	Výjimečné povolení dozoru nad trhem
131	čl. 49, 71	Registrace v databázi EU
132 až 137	čl. 50	Transparentnost (interakce, syntetický obsah, deep fakes)
138 až 141	čl. 57 až 61	Regulační sandboxy a testování v reálných podmínkách
142 až 147	čl. 62, 63	Podpora inovací, malé a střední podniky, mikropodniky
148 až 154	čl. 64 až 70	Rámec správy (úřad pro AI, rada, poradní fórum, vědecká komise, vnitrostátní orgány)
155 až 164	čl. 72 až 94	Monitorování, dozor nad trhem, prosazování, dohled nad obecnými modely
165, 166	čl. 95; nařízení (EU) 2023/988	Kodexy chování, záchranná síť obecné bezpečnosti výrobků
167	čl. 78	Důvěrnost
168, 169	čl. 99 až 101	Sankce a pokuty
170 až 172	čl. 85 až 87	Stížnost, právo na vysvětlení, ochrana oznamovatelů
173, 175	čl. 97, 98	Přenesené a prováděcí pravomoci
174	čl. 112	Hodnocení a přezkum
177 až 179	čl. 111, 113	Přechodná ustanovení a odstupňovaná použitelnost
180	preambule	Konzultace evropského inspektora ochrany údajů a Evropského sboru pro ochranu údajů