Přeskočit na obsah
← AI Act: přehled ustanovení

Nařízení (EU) 2024/1689 (AI Act) · Kapitola III · Vysoce rizikové systémy AI

Čl. 12 · Vedení záznamů

Znění

  1. Vysoce rizikové systémy AI po dobu svého životního cyklu technicky umožňují automatické zaznamenávání událostí (dále jen „protokoly“).

  2. Aby byla zajištěna úroveň sledovatelnosti fungování vysoce rizikového systému AI, která je přiměřená zamýšlenému účelu systému, funkce protokolování umožní zaznamenávání událostí, které jsou relevantní pro:

a) identifikaci situací, které mohou vést k tomu, že daný vysoce rizikový systém AI bude představovat riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1 nebo že dojde k podstatné změně;

b) usnadnění monitorování po uvedení na trh uvedené v článku 72, a

c) sledování fungování vysoce rizikových systémů AI podle čl. 26 odst. 5.

  1. U vysoce rizikových systémů AI uvedených v bodu 1 písm. a) přílohy III funkce protokolování zajišťuje minimálně:

a) záznam trvání každého použití systému (datum a čas zahájení a datum a čas ukončení každého použití);

b) referenční databázi, s níž systém porovnává vstupní data;

c) vstupní data, u nichž vyhledávání vedlo ke shodě;

d) identifikaci fyzických osob podílejících se na ověřování výsledků, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 5.

Znění: Úřední věstník EU z 12. 7. 2024. Konsolidované znění po novele nařízením (EU) 2026/1744 zatím vydané není.

Komentář

Systém automaticky loguje události po celý životní cyklus tak, aby šla zpětně dohledat riziková situace, podstatná změna i podklad pro monitoring po uvedení na trh.

1. Vysoce rizikové systémy AI po dobu svého životního cyklu technicky umožňují automatické zaznamenávání událostí (dále jen „protokoly“).

Související ustanovení: čl. 19 (automaticky generované protokoly), čl. 26 odst. 5 (nakládání s protokoly u zavádějícího subjektu), čl. 72 (monitorování po uvedení na trh), čl. 79 odst. 1 (systém představující riziko), čl. 14 odst. 5 (ověření identifikace osobami), příloha III bod 1 písm. a) (systémy biometrické identifikace na dálku)

I. Automatické protokolování a jeho účel (odst. 1, 2)

1 Čl. 12 ukládá, aby vysoce rizikové systémy AI po dobu svého životního cyklu technicky umožňovaly automatické zaznamenávání událostí (protokoly). Zdůrazňuji povahu povinnosti: čl. 12 je požadavkem na návrh a schopnost systému (systém musí protokolování technicky umožnit), nikoli sám o sobě povinností protokoly uchovávat a vyhodnocovat. Navazující povinnosti nakládat s protokoly nesou provozovatelé podle oddílu 3 a kapitoly IX (zejména čl. 19 a čl. 26 odst. 5); čl. 12 je jejich technickým předpokladem. Bod 71 odůvodnění řadí tuto schopnost k nástrojům sledovatelnosti, když žádá, aby vysoce rizikové systémy technicky umožňovaly automatické zaznamenávání událostí prostřednictvím protokolů po celou dobu své životnosti.

2 Odstavec 2 váže rozsah protokolování na sledovatelnost fungování systému přiměřenou zamýšlenému účelu a vymezuje tři účely, k nimž mají být události relevantní: identifikaci situací, kdy systém může představovat riziko ve smyslu čl. 79 odst. 1 nebo dojít k podstatné změně (písm. a); usnadnění monitorování po uvedení na trh podle čl. 72 (písm. b); a sledování fungování systému podle čl. 26 odst. 5 (písm. c). Protokolování tedy není samoúčelné; slouží dozoru, monitorování a zpětné vazbě řízení rizik.

II. Zvláštní režim biometrické identifikace na dálku (odst. 3)

3 Odstavec 3 stanoví zpřísněné minimum pro systémy uvedené v bodě 1 písm. a) přílohy III. Tento bod jsme ověřili čtením přílohy III: jde o systémy biometrické identifikace na dálku (nikoli o pouhé biometrické ověřování jeden k jednomu, které příloha III z této kategorie výslovně vylučuje). U nich funkce protokolování zajišťuje minimálně záznam trvání každého použití (datum a čas začátku i konce), referenční databázi, s níž systém porovnává vstupní data, vstupní data vedoucí ke shodě a identifikaci fyzických osob podílejících se na ověřování výsledků podle čl. 14 odst. 5.

4 Mám za to, že toto zpřísnění není náhodné. U biometrické identifikace na dálku je riziko zásahu do soukromí a rovnosti nejvyšší. Zákonodárce proto vyžaduje takový rozsah protokolů, aby šlo zpětně zjistit, kdo, kdy a s jakým výsledkem systém použil, a spojit ten záznam s lidským ověřením podle čl. 14 odst. 5. Protokolování je zde nástrojem odpovědnosti a dohledatelnosti zásahu. Bod 73 odůvodnění tuto vazbu mezi protokoly a lidským ověřením potvrzuje, když připouští, aby samostatná ověření různými osobami podle čl. 14 odst. 5 byla automaticky zaznamenávána v protokolech generovaných systémem.

Jak vzniká obsah

Obsah vzniká v právním workflow Legal To Code pro Claude Code (verze 1.131.0). Citovaná ustanovení se ověřují proti lokální knihovně jejich verbatim znění. Není-li příslušné znění v knihovně, ověřuje se v e‑Sbírce. Pro rešerši judikatury je workflow napojeno na MCP server Salvia. Součástí workflow jsou automatizované kontroly citací a vnitřní konzistence. Ani tyto kontroly nevylučují chybu. Rozhodné informace proto ověřujte v původních pramenech.

Podrobně v metodice · Co se změnilo