Čl. 111 · Systémy AI, které již byly uvedeny na trh nebo do provozu a obecné modely AI již uvedené na trh

Nosné pasáže citujeme u příslušných bodů výkladu.

Související ustanovení: čl. 5 (zákazy platí bez ohledu na přechodný režim), čl. 6 odst. 1 (produktová klasifikace vysokého rizika), čl. 113 (použitelnost a odstupňování dat), příloha X (rozsáhlé informační systémy v prostoru svobody, bezpečnosti a práva), kapitola V (obecné modely AI)

Související předpisy EU: právní akty uvedené v příloze X (mimo jiné o Schengenském informačním systému, Vízovém informačním systému, systému Eurodac, Systému vstupu/výstupu, Evropském systému pro cestovní informace a povolení a o rámcích interoperability)

I. Funkce přechodného režimu a výhrada zákazů

1 Čl. 111 řeší otázku, kterou každý nový regulační režim postavit musí: co s tím, co na trhu už je. Bez přechodného pravidla by povinnosti nařízení dopadly i na systémy uvedené na trh v době, kdy AI Act ještě neplatil, což by bylo prakticky neúnosné. Článek proto stanoví tři samostatné režimy podle druhu systému nebo modelu: pro systémy v rozsáhlých informačních systémech Unie (odst. 1), pro ostatní vysoce rizikové systémy (odst. 2) a pro obecné modely AI (odst. 3).

2 Všechny tři odstavce sdílejí jeden pevný bod: přechodný režim se netýká zákazů podle čl. 5. Odstavce 1 a 2 to říkají výslovně slovy „Aniž je dotčeno použití článku 5, jak je uvedeno v čl. 113 odst. 3 písm. a)”. Zákazy zakázaných postupů se tedy použijí i na systémy uvedené na trh dříve, a to od 2. 2. 2025 (kdy se podle čl. 113 stává použitelnou kapitola II, v níž čl. 5 stojí). Mám za to, že jde o logickou nutnost: postup, který je nepřijatelně rizikový, nemůže požívat ochrany jen proto, že byl na trh uveden dříve. Přechodný režim tedy chrání očekávání provozovatelů u vysokého rizika, nikoli u zakázaných postupů.

II. Rozsáhlé informační systémy (odst. 1)

3 Podle odstavce 1 platí, že systémy AI, které jsou součástmi rozsáhlých informačních systémů zřízených právními akty uvedenými v příloze X a které byly uvedeny na trh nebo do provozu před 2. srpna 2027, se do 31. prosince 2030 uvedou do souladu s tímto nařízením. Jde o systémy provozované v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Jejich katalog obsahuje příloha X: Schengenský informační systém, Vízový informační systém, Eurodac, Systém vstupu/výstupu, Evropský systém pro cestovní informace a povolení, systém ECRIS-TCN a rámce interoperability. Přechodné okno je zde nejdelší v celém nařízení: od uvedení na trh před 2. 8. 2027 až do konce roku 2030.

4 Délku okna vysvětluje povaha těchto systémů. Jde o rozsáhlou, dlouho budovanou informační infrastrukturu členských států a Unie, jejíž jednorázové podřízení novým požadavkům by nebylo proveditelné. Odstavec 1 proto ve druhém pododstavci volí měkčí nástroj: požadavky nařízení se zohlední při hodnocení těchto systémů prováděném podle jejich vlastních zřizovacích aktů, zejména jsou-li tyto akty nahrazovány nebo měněny. Soulad se tak má dosáhnout postupně, v rytmu revizí jednotlivých systémů, nikoli skokem. Bod 177 odůvodnění řadí tyto systémy mezi výjimečné případy a i pro ně uvádí lhůtu do konce roku 2030. Datum 2. 8. 2027 i lhůta do 31. 12. 2030 jsou lhůtami přijatého znění a novela je nezměnila: nařízení (EU) 2026/1744 mění u čl. 111 pouze odstavec 2 a doplňuje nový odstavec 4 (viz oddíl V). Odstavec 1 zůstal beze změny.

III. Ostatní vysoce rizikové systémy a pravidlo významné změny (odst. 2)

5 Odstavec 2 upravuje osud ostatních vysoce rizikových systémů (tedy mimo systémy podle odstavce 1) uvedených na trh nebo do provozu před 2. srpnem 2026. Toto datum novela z roku 2026 nahradila odkazem na den použitelnosti kapitoly III, viz oddíl V. Pravidlo je pro provozovatele příznivé: nařízení se na ně vztahuje pouze pokud po uvedeném datu dojde k významným změnám v jejich návrhu. Existující vysoce rizikové systémy tedy zásadně zůstávají mimo režim nařízení, dokud jsou provozovány v nezměněné podobě. Teprve podstatný zásah do návrhu je vtáhne dovnitř. Bod 177 odůvodnění toto příznivé pravidlo odůvodňuje zájmem na zabezpečení právní jistoty, na zajištění vhodného adaptačního období pro provozovatele a na zabránění narušení trhu, mimo jiné zajištěním kontinuity používání systémů AI. Bod 178 odůvodnění zároveň poskytovatele vysoce rizikových systémů AI vyzývá, aby s plněním příslušných povinností začali dobrovolně již během přechodného období.

6 Toto pravidlo bude jedním z ohnisek výkladové praxe. Nařízení zde pracuje s neurčitým pojmem „významná změna v návrhu” a jeho hranice rozhodne o tom, které starší systémy povinnostem uniknou a které nikoli. Podle našeho názoru bude nutné vykládat pojem funkčně: rozhodná je změna, která se dotýká rizikového profilu systému (jeho účelu, dat, logiky rozhodování), nikoli běžná údržba nebo bezpečnostní záplaty. Zdůrazňuji, že výklad příliš benevolentní by z odstavce 2 učinil trvalou skulinu, jíž by starší vysoce rizikové systémy unikaly regulaci po celou dobu své životnosti. To by odporovalo ochrannému účelu nařízení. K obsahu tohoto pojmu nabízí vodítko bod 177 odůvodnění: pojem „významná změna” má být v podstatě chápán jako rovnocenný pojmu „podstatná změna”, který nařízení používá pouze ve vztahu k vysoce rizikovým systémům AI. Náš funkční výklad tak nachází v odůvodnění oporu. Upozorňuji však na rozdíl mezi zněním a odůvodněním: odstavec 2 váže rozhodný okamžik jen na změnu „v návrhu”, kdežto bod 177 odůvodnění zmiňuje změnu „návrhu nebo zamýšleného účelu”. Rozhodné je znění článku; odůvodnění jeho dosah nerozšiřuje, poskytuje však vodítko, že návrh je namístě vykládat funkčně s ohledem na rizikový profil, k němuž účel systému neoddělitelně patří.

7 Odstavec 2 obsahuje tvrdou protiváhu pro veřejný sektor. Poskytovatelé a zavádějící subjekty vysoce rizikových systémů určených k použití orgány veřejné moci v každém případě přijmou kroky nezbytné ke splnění požadavků a povinností podle nařízení do dne 2. srpna 2030. U systémů veřejné moci tedy pravidlo významné změny neplatí. Ty se musí do souladu uvést tak jako tak, byť s odkladem. Mám za to, že jde o záměrné zpřísnění: tam, kde systém používá stát, je zájem na ochraně základních práv silnější než ohled na náklady provozovatele. Bod 177 odůvodnění tento přísnější režim spojuje výslovně s „veřejnou odpovědností” a pro systémy určené orgánům veřejné moci uvádí lhůtu do 2. srpna 2030.

8 Za citlivou považuji hranici pojmu „orgány veřejné moci” pro účely tohoto zpřísnění (například postavení soukromých subjektů plnících veřejné úkoly). Nařízení ji v odstavci 2 blíže nevymezuje a její dotažení ponechává praxi. Datum 2. 8. 2030 zůstává i po novele nařízením (EU) 2026/1744.

IV. Obecné modely AI (odst. 3)

9 Odstavec 3 stanoví, že poskytovatelé obecných modelů AI, které byly uvedeny na trh přede dnem 2. srpna 2025, přijmou kroky nezbytné ke splnění povinností stanovených v tomto nařízení do dne 2. srpna 2027. Rozhodným dnem je zde 2. 8. 2025, tedy den, od něhož se podle čl. 113 stává použitelnou kapitola V o obecných modelech. Modelům uvedeným na trh před tímto dnem nařízení poskytuje dvouletý odklad do 2. 8. 2027, aby dosáhly souladu.

10 Tato konstrukce zapadá do širší systematiky nařízení vůči obecným modelům. Připomínám, že podle čl. 113 se sice kapitola V (obecné modely) použije již od 2. 8. 2025, avšak čl. 113 písm. b) současně vyjímá čl. 101 (pokuty pro poskytovatele obecných modelů AI) z tohoto brzkého data. Odklad souladu do 2. 8. 2027 podle odstavce 3 a odklad sankční pravomoci u obecných modelů tak podle našeho čtení tvoří konzistentní přechodné pásmo: povinnosti pro obecné modely nastupují dříve, jejich plné prosazení vůči starším modelům však až s odstupem. Odstavce 3 se novela z roku 2026 nedotkla, obě data tedy platí v původní podobě.

V. Změny nařízením (EU) 2026/1744 (odst. 2 a nový odst. 4)

11 Nařízení (EU) 2026/1744 přepsalo odstavec 2. Změna vypadá drobně, ale posunuje celý referenční bod. Původně se pravidlo významné změny vázalo na pevné datum, na systémy uvedené na trh před 2. srpnem 2026. Nově se váže na den použitelnosti kapitoly III podle článku 113. A protože týž předpis tento den posunul, na 2. 12. 2027 u samostatných systémů podle přílohy III a na 2. 8. 2028 u systémů vázaných na regulované výrobky podle přílohy I, posunula se s ním i hranice přechodného režimu. Prakticky to znamená, že do starého portfolia, které nemusí plnit požadavky, dokud u něj nedojde k významné změně návrhu, spadnou i systémy uvedené na trh v letech 2026 a 2027. Datum 2. 8. 2030 pro systémy určené orgánům veřejné moci zůstalo beze změny.

12 Novela dále doplnila odstavec 4, který v původním znění nebyl. Poskytovatel systému AI, včetně obecného systému AI, jenž vytváří syntetický zvukový, obrazový, video nebo textový obsah a byl uveden na trh před 2. srpnem 2026, musí splnit požadavky čl. 50 odst. 2, tedy strojově čitelné označení výstupu, do 2. prosince 2026. Jde o jediný přechodný režim, který nařízení pro čl. 50 zná. Nové generativní systémy, tedy uvedené na trh 2. 8. 2026 a později, žádný odklad nemají a povinnost strojového označování je váže od prvního dne.

13 Stojí za povšimnutí, kterým směrem obě změny míří. U vysoce rizikových systémů novela přechodné okno rozšířila, u transparentnosti generativních výstupů naopak nastavila krátkou a jednorázovou lhůtu čtyř měsíců. Zjednodušení se tedy netýká všeho stejně: odkládá se to, co je nákladné na dokumentaci a posuzování shody, ne to, co má chránit příjemce obsahu před záměnou stroje s člověkem.