Čl. 102 · Změna nařízení (ES) č. 300/2008

Články jsou svou povahou instrumentální: neobsahují samostatnou hmotněprávní úpravu systémů AI, nýbrž vkládají do jiných předpisů Unie nové ustanovení. Proto je vykládáme souhrnně a zaměřujeme se na logiku zásahu, nikoli na jednotlivá vložená ustanovení.

Související ustanovení: čl. 2 odst. 2 (omezená použitelnost nařízení na produktově vázané systémy), čl. 6 odst. 1, 1a až 1c a příloha I (produktová cesta do vysokého rizika), kapitola III oddíl 2 (požadavky na vysoce rizikové systémy AI), čl. 3 bod 14 (bezpečnostní komponenta, ve znění nařízení (EU) 2026/1744), čl. 112 odst. 12 (odvětvová specifika předpisů podle přílohy I oddílu B)

Související předpisy EU: nařízení (ES) č. 300/2008, nařízení (EU) č. 167/2013, nařízení (EU) č. 168/2013, směrnice 2014/90/EU, směrnice (EU) 2016/797, nařízení (EU) 2018/858, nařízení (EU) 2018/1139, nařízení (EU) 2019/2144, směrnice (EU) 2020/1828

I. Dvě skupiny změn a jejich systematické místo

1 Změnové články se dělí do dvou skupin s odlišnou logikou. První skupinu tvoří čl. 102 až 109, které novelizují osm sektorových předpisů o bezpečnosti a schvalování výrobků. Jde o nařízení (ES) č. 300/2008 (ochrana civilního letectví, bezpečnostní vybavení; čl. 102), nařízení (EU) č. 167/2013 (schvalování zemědělských a lesnických vozidel; čl. 103), nařízení (EU) č. 168/2013 (schvalování dvoukolových a tříkolových vozidel a čtyřkolek; čl. 104), směrnici 2014/90/EU (lodní výstroj; čl. 105), směrnici (EU) 2016/797 (interoperabilita železničního systému; čl. 106), nařízení (EU) 2018/858 (schvalování typu motorových vozidel a dozor nad trhem; čl. 107), nařízení (EU) 2018/1139 (civilní letectví; čl. 108) a nařízení (EU) 2019/2144 (obecná bezpečnost vozidel; čl. 109). Druhou skupinu tvoří jediný čl. 110, který mění směrnici (EU) 2020/1828 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.

2 Prvních osm změn není náhodný výběr. Odpovídají takzvané produktové cestě do vysokého rizika. Podle čl. 6 odst. 1 je systém AI vysoce rizikový mimo jiné tehdy, je-li bezpečnostní komponentou výrobku regulovaného harmonizačními předpisy Unie uvedenými v příloze I. Novelizované předpisy patří do skupiny odvětvových režimů, jež příloha I zachycuje ve svém oddílu B (v knihovní verzi shardu jsou položky oddílu B uvedeny jen číselně, bez názvů). Mám za to, že tím se celý blok čl. 102 až 109 stává provozní stránkou produktové cesty: nařízení nejen podřizuje tyto systémy svým požadavkům, ale současně vkládá odkaz na tyto požadavky přímo do sektorových předpisů, aby s nimi počítala odvětvová normotvorba.

II. Sektorové změny (čl. 102 až 109): jednotný mechanismus

3 Osm sektorových změn sleduje jednotný vzorec. Do každého z předpisů se vkládá nové ustanovení (nový odstavec nebo pododstavec), podle něhož se při přijímání aktů v přenesené pravomoci, prováděcích aktů nebo technických specifikací týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení (EU) 2024/1689, zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení. Reprezentativní je znění vložené čl. 103 do nařízení (EU) č. 167/2013:

„Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce týkajících se systémů umělé inteligence, které představují bezpečnostní komponenty ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689, se zohledňují požadavky uvedené v kapitole III oddíle 2 uvedeného nařízení.”

4 Odkazovaná kapitola III oddíl 2 je oddílem, který stanoví hmotněprávní požadavky na vysoce rizikové systémy AI (uvozuje jej čl. 8 „Soulad s požadavky”). Smyslem vložených ustanovení je zajistit soudržnost dvou vrstev regulace. Bez nich by odvětvová normotvorba (například technické specifikace bezpečnostního vybavení letišť nebo schvalovací akty pro vozidla) mohla vznikat nezávisle na požadavcích AI Actu; s nimi je odvětvový normotvůrce povinen tyto požadavky brát v potaz. Zdůrazňuji, že jde o povinnost „zohlednit”, nikoli o mechanické přejímání; vložené pravidlo zajišťuje provázanost, ponechává však odvětvovému režimu prostor zohlednit jeho specifika, což potvrzuje i čl. 112 odst. 12.

5 Vzorec má drobné odchylky, které je třeba číst v jednotlivých článcích. Čl. 102 hovoří o „podrobných prováděcích opatřeních” ke schvalování a používání bezpečnostního vybavení, tedy o kontextu ochrany letectví. Čl. 105 (lodní výstroj) váže zohlednění požadavků nejen na přijímání technických specifikací a zkušebních norem, ale i na provádění dalších činností Komise podle dotčeného článku směrnice. Ostatní články pracují s akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty podle konkrétních ustanovení novelizovaného předpisu.

6 Rozsahově se vymyká čl. 108, který mění nařízení (EU) 2018/1139 (civilní letectví) hned na šesti místech (v článcích 17, 19, 43, 47, 57 a 58). Vícečetnost zásahu odráží členitost leteckého režimu, v němž se pravidla přijímají různými typy aktů. Věcné jádro je však ve všech šesti bodech totožné s obecným vzorcem. Čl. 108 také jako jediný obsahuje plné znění poznámky s úplnou citací nařízení (EU) 2024/1689, na kterou ostatní články odkazují.

III. Zástupné žaloby spotřebitelů (čl. 110)

7 Čl. 110 stojí mimo produktovou logiku předchozích osmi článků. Mění směrnici (EU) 2020/1828 tak, že do jejího seznamu předpisů (příloha I), jejichž porušení lze stíhat zástupnou žalobou, doplňuje jako bod 68 samotný AI Act. Verbatim:

„68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci [..] (akt o umělé inteligenci)”.

8 Praktický dopad je značný a je namístě jej nepodcenit. Směrnice (EU) 2020/1828 zavádí nástroj kolektivní ochrany spotřebitelů: oprávněné subjekty (typicky spotřebitelské organizace) mohou podat zástupnou žalobu na zdržení se jednání nebo na odškodnění za porušení předpisů uvedených v její příloze I. Zařazením AI Actu do tohoto seznamu se otevírá cesta k hromadnému soukromému prosazování povinností z nařízení tam, kde jsou dotčeny kolektivní zájmy spotřebitelů. Vedle veřejnoprávního dozoru (kapitoly VII a IX) a správních sankcí (kapitola XII) tak vzniká třetí prosazovací kolej, kterou uvádějí do pohybu sami spotřebitelé, respektive oprávněné subjekty jednající v jejich zájmu. Poznamenávám, že podmínky a rozsah těchto žalob se řídí režimem směrnice (EU) 2020/1828 a jejím vnitrostátním provedením, nikoli AI Actem. Ten pouze rozšiřuje předmět, jehož porušení lze tímto nástrojem uplatnit.